Opevnění hory Blegoš
Opevnění: JUGOSLÁVSKÁ   Téma:

(Slovinsko) – Gorenja Vas
Napsal: O. Filip
lehké, malé typové, atypické, podzemní úkryt
Kolem hory Blegoš se nachází jeden z nejhezčích úseků jugoslávského opevnění, složený především z lehkých objektů. To nejzajímavější v podobě dvou atypických objektů a velkého úkrytu najdete přímo na vrcholu hory, v nadmořské výšce 1562 m.

Čísla v kulatých závorkách odkazují na mapu, čísla v hranatých závorkách jsou čísla stran v knize „Rupnikova linie“, kde jsou plánky příslušných objektů.

Nejlepší místo, odkud lze výlet začít, je parkoviště v sedle Črni Kal. První malý typový objekt (1) najdete asi 150 metrů daleko a dojdete k němu po lesní cestě, která odbočuje z parkoviště doprava. Nachází se na malém ostrohu nad prudkým svahem a má střílny na obranu týla, což je vzácné řešení. Levá střílna pro těžký kulomet je sice vytržená, zprava je však objekt velmi fotogenický. Po návratu na parkoviště vyražte po horní z cest, které odbočují doleva. Asi po čtvrthodině dojdete na místo, kde se cesta stáčí vpravo a klesá po opačné straně hřebene. Po rozježděné lesní cestě, která pokračuje po hřebeni, dojdete k velmi pěknému oboustrannému typovému objektu s věží (2) na vrcholu Prva Ravan (1289 m), jehož okolí bylo nedávno vykáceno.

Poté se vrátíte na hlavní cestu a budete pokračovat do další zatáčky, kde na své čelní stěně těsně u cesty leží lehký objekt, který se zřítil ze svahu (3). Asi po 100 metrech je vlevo od cesty kryté kruhové kulometné hnízdo s dlouhou přístupovou chodbou (4) [101], od něhož je pěkný výhled do údolí a naproti němu na pravé straně zarostlý lehký objekt typu MG s pancéřovou deskou (5). Po dalších 100 m odbočuje doprava vzhůru kopce zarostlá cesta, vedoucí na Blegoš. Nenechte si však ujít fotogenické kryté kruhové hnízdo (6) zasazené do skály nad cestou za další zatáčkou. Buď obejdete zatáčku a vyšplháte se k němu prudkým svahem, nebo použijete téměř neznatelnou pěšinu, která k němu odbočuje ještě před zatáčkou. Zajímavostí objektu je jeho vstupní chodba s úkrytem, která je odsazená a s objetem ji spojuje zákop s kamennou zdí. Poté se vrátíte na zmíněnou cestu a budete pokračovat prudce vzhůru na Blegoš. Různých více či méně zarostlých cest je tu bohužel daleko víc než na mapě, pokud si však budete držet směr vzhůru, nemůžete zabloudit (v tomto prostoru se nachází několik lehkých objektů, ale v neprostupném porostu jsme je nehledali).

Jakmile vystoupíte z lesa, uvidíte před sebou vrchol Velkého Blegoše. cestou minete ještě několik lehkých objektů. Týl kóty chrání dva objekty lehkého opevnění (typu PMG), které nejsou obsypány zeminou, přičemž horní z nich má rozpadlou přístupovou chodbu. Přímo pod ním najdete komín podzemního úkrytu (7) a o něco níže i jeho dva vchody [148]. Uvnitř je úkryt čistý o poměrně rozlehlý. Na sever odbočuje cesta po louce ke skalnatému vrcholu Špik (1538 m), kde se nachází dva lehké objekty (které jsme však nenašli). Jakmile dojdete na samotný vrchol hory (1562 m), uvidíte vpravo před sebou první ze dvou atypických objektů (8), které velmi připomínají italské objekty Alpského valu. První objekt má dvě střílny pro kulomety a vybetonovaný přístupový zákop, je však zřejmě trvale uzavřen. Druhý objekt je přístupný a má zajímavou dvoupatrovou konstrukci s 30 metrů dlouhou přístupovou podzemní chodbou [137].

Od objektu sestoupíte po pěšině k Chatě na Blegoši a opět minete několik lehkých objektů. Před chatou je kiosek, kde se lze občerstvit a přímo nad jeho zahrádkou se nachází otevřené kulometné stanoviště (9) [265]. Druhé obdobné stanoviště je o několik metrů vpravo. Pokud budete mít dostatek času, můžete se vydat šikmo zpět po cestě úbočím Blegoše, kterou lemuje množství lehkých objektů s maskováním pomocí zavěšených kamenů. Některé z nich jsou zajímavě zasazeny mezi skalní bloky. Po stejné cestě se budete muset vrátit zpět k chatě. Od chaty sejdete po kvalitní cestě na rozcestí, kde se nacházejí tři malé typové objekty (10). Objekt vpravo nad rozcestím je silně poškozen, zajímavější je potom objekt vlevo (je přímo pod rozcestím a vede k něm pěšina). Jehož střílna P3 je poškozená ostřelováním a díky tomu je dobře vidět její konstrukce. Poslední objekt se nachází pod cestou, která vede z rozcestí na severovýchod (šikmo zpět). Objekt nemá věž a nachází se v dosti zarostlém terénu, z cesty však asi po 50 metrech od rozcestí prosvítá jeho bílá stropnice.

Poté budete pokračovat po mírně klesající cestě, která se stočí o 180° a obchází část masivu Blegoše ze severní strany. Po cestě uvidíte několik lehkých objektů, z nichž nejzajímavější je otevřené kulometné hnízdo [126] na strmém skalním ostrohu pod cestou. Začátek přístupové chodby, vyrubaný ve skále, se sice sesutý, dovnitř se však dostanete z objektu. Na Malý Blegoš, což je ve skutečnosti nevýrazný hřebínek severně od Velkého Blegoše, musíte z hlavní cesty odbočit doprava po zarostlé cestě. Ta se špatně identifikuje, neboť v lese chybí orientační body (v nejhorším případě dojdete až na Črni Kal a k Malému Blegoši se můžete vrátit po silnici). Pokud trefíte správnou cestu, dojdete na rozcestí u lehkého objektu, odkud je to na kótu asi 200m. Okolí je pokryté vzrostlým listnatým lesem, takže objekty se dobře hledají i fotografují. Po obou stranách Malého Blegoše se nacházejí dva jednostranné objekty s nedokončenými terénními úpravami. Taktické vlastnosti a konstrukce objektů jsou podobné našim LO vz. 37, typ D, přičemž pravý objekt (11) [212], zasazený do vylámané prohlubně ve skále, velmi připomíná známé „déčko“ pod Vysokým Kamenem u tvrze Bouda. Pokud budete po hřebeni ještě asi 50 m pokračovat, kromě několika běžných lehkých objektů uvidíte vpravo pod sebou další kruhové kulometné hnízdo (12). Zajímavostí je jeho dodatečné zvýšení, díky němuž má dvě drážky pro opření lafety kulometu nad sebou. Po lesní cestě z rozcestí se dostanete na silnici a po ní se vrátíte na parkoviště Črni Kal.

Výlet na Blegoš zabere prakticky celý den, není však nějak zvlášť fyzicky náročný. Pokud byste měli málo času, můžete z parkoviště zamířit po červené značce (bohužel všechny značky ve Slovinsku jsou červené) přímo na vrchol a prohlédnout si alespoň ty nejzajímavější objekty, což by se pravděpodobně dalo stihnout za 2 hodiny. Díky tomu, že většina objektů je situována v přehledných listnatých lesích (a v případě vrcholu Velkého Blegoše na horské louce), je hledání objektů bezproblémové. Počet turistů není velký a vzhledem k absenci jakéhokoli osídlení nehrozí žádné střety s místním obyvatelstvem.

stav: červenec 2004

Literatura:
Miloš Habrnál a kolektiv, „Rupnikova linie“ a ostatní Jugoslávská opevnění, FORTprint, Dvůr Králové nad Labem 2004
Miloš Habrnál a kolektiv, Rupnikova Črta in druge jugoslavjanske ttrdbe iz obdobja 1926-1941, FORTprint, Dvůr Králové nad Labem 2005

Komentářů: 4

  1. Makaron, 30.8.2006:

    POlecam także kilka fotografi z Blegos na http://www.bunkrowiec.com/slowenia wyprawa z 2006 roku z maja. Było bardzo ciekawie!

  2. Marraf, 5.6.2008:

    Blegos and Lajnar, The best pleaces of Slovenija.

  3. bunkrowiec.com.pl, 15.11.2008:

    MarrafHi.
    I have on my web site many pics from Slovenija. Linia Rupnika and Alpine Wall.
    If you need somethings info send my email.
    http://www.bunkrowiec.com.pl/slowenia

    regards from Poland

  4. David, 29.2.2012:

    Cesty na BlegošAhoj. Posílám odkaz na slovinské stránky věnované horám obecně. Tento je na horu Blegoš http://www.hribi.net…legos/21/176 . Dole jsou popisy (včetně fotek) cest na vrchol. A je tam spousta fotek zmíněných objektů.

Nový komentář

 

Publikováno: 17.1.2005 19.20 , Komentáře (4)
UPOZORNĚNÍ:
Z technických důvodů pošlete kopii komentáře mailem, jinak hrozí smazání.

350 stran o pevnostech

aktuality a zajímavosti
Doplněno

Petronell a obrana Litavy

Acles a jednostř. kopule

Cadore – Maè

Forty v Korutanech

Drama na Západním valu

Materiály

Norské věže

© Ondřej Filip
2005-2017