„Želvy“ a sklopná kulometná hnízda
Opevnění: JUGOSLÁVSKÁ   Téma:

(Slovinsko) – Západní fronta – Radovljica, Jesenice, Obrne
Napsal: O. Filip (výrazně rozšířený článek z roku 2005)
objekty: zesílené polní, malé typové, blokhausy
V městečku Radovljica je k vidění několik mimořádně zajímavých typových objektů. V okolí jsou ještě dva unikátní blokhausy pro ochranu železničních tunelů.

Linie opevnění u Radovljice na Západní frontě uzavírala proti případnému italskému útoku široké údolí se silnicí a dnes již zrušenou železnicí z Tarvisia, která bylo silně opevněno i z italské strany. Poměrně blízko za Radovljicí leželo dnešní hlavní město Slovinska Lublaň. Původně měly být v údolí budovány těžké objekty, ale po omezení plánů byly nahrazeny malými typovými objekty včetně vzácných variant pro sklopné pancíře a pro kruhovou obranu.

Kolem Radovljice též prochází Bohinjská dráha, tedy rakousko-uherská transalpská želenice, která byla postavena na začátku 20. století jako součást koridoru Praha-Terst. Za éry mocnářství byla trasa zablokována především třemi blokhausy u nejdelšího mostu v obci Bača pro Modreju, ta však po válce připadla v Itálii. Jugoslávie pak opevnila dvěma blokhausy ústí důležitých tunelů v Jesenici a Obrne.

Radovljica

Dvoupodlažní objekty pro kruhovou obranu leží u silnice z Radovljice do Begunje. Jsou velmi vzácné a jejich úkolem bylo nahradit zrušené pěchotní sruby s jejich silnou výzbrojí. První z nich je v polích na okraji travnatého letiště a je obvykle přístupný jen mimo vegetační období. Druhý je na malé louce blízko domů. Zaparkovat lze na okraji hlavní silnice a dojít sem necelých dvě stě metrů pěšky. Dovnitř se dá proplazit napůl zasypaným vchodem nebo prolézt otvorem střílny P1. Interiér objektu, především střelecká místnost s osmi střílnami, za to rozhodně stojí.

“Želva“ byla jedinou dvoupodlažní variantou malého typového objektu. Spodní patro má strop pod úrovní terénu, takže střílnám v horním nic nebrání v pokrytí plného kruhového odměru. Do střelecké místnosti se musely vejít obsluhy čtyř kulometů. O. Filip 2019¨(podle O. Gregara)


Čelní pancéřová střílna P3 pro lehký kulomet je nejvýše položeným bojovým stanovištěm objektu.

Interiér střelecké místnosti se stupačkami do spodního patra. Vlevo je levá deska P1 a vpravo vyvýšená čelní střílna P3.

Interiér střelecké místnosti. Na bocích jsou střílny P1, uprostřed týlová střílna P3.

Detail levé střílny P1 pro lehký kulomet. Střílna je asi nejpohodlnějším vstupem do objektu.

Detail složitě tvarované střílny (pancéřové desky) se třemi střílnovými otvory. Celkový odměr zbraně byl přibližně 170°.

Typicky zaoblený strop střelecké místnosti druhé „želvy“, zavezené hnojem. Vlevo je vidět střílna P1. (2004)

Od obou „želv“ je vidět travnatý pahorek Voljči Grib (509,9 m), po jehož obvodu se nachází všechny tři typové objekty pro sklopná kulometná hnízda, které byly v bývalé Jugoslávii postaveny. Těsně vedle něj je ulice a není problém objekty obejít. Zajímavý je především objekt pro dvě sklupná stanoviště, neboť oba objekty pro jedno stanoviště jsou téměř úplně zasypané.


Jediný postavený objekt pro dvě sklopná kulometná hnízda. (2004)

Při pohledu zevnitř je dobře patrný lichoběžníkový půdorys vybrání pro hnízdo, které mělo krátkou čelní desku a sešikené boky.

Podobný pahorek Obla Gorica leží přímo na koupalištěm, na jehož parkovišti můžete nechat auto. U cesta po vrcholu leží typový objekt, který je uzavřený, neboť jej opravovalo jakési sdružení a směrem k nepříteli objekt zesíleného polního opevnění, pravděpodibně typu MG/13. Jiné objekty se mi nepodařilo najít.


Malý typový objekt se střílnou pro boční palbu těžkého kulometu a betonovou věží se střílnou P3.

Interiér objektu zesíleného polního opevnění s deskou pro lehký kulomet v malé betonové věžičce. Je dobře patrná hustá armatura stěn.

Asi půl kilometrů jihozápadně odtud je dvojice malých typových objektů, k nimž lze dojet autem. Oba jsou fotogenické, ale pravý má zavalený vchod a levý dosti zaneřáděný odpadky.


Levý objekt s věží pro střílnu P3.

Detail věže s obloukovým pancéřovým prvkem P3 (puškarnica 3).

Pravý objekt je zrcadlově obrácený a postřeluje opačný svah. Podobnou situaci by v československém opevnění řešily dva objekty D.

Obrne

Blokhaus u jižního portálu tunelu se skládá ze spodního patra s výstřelem na silnici a oválného horního podlaží s osmi střílnami. Téměř třicet metrů dluhá chodba, vedoucí do zářezu v blízkosti portálu měla zřejmě usnadnit práci ženistům, kteří byli umístěni v blokhausu a měli za úkol tunel zničit.


Směrem k silnici směřují tři malé střílny spodního podlaží. (JP)

Atypický vchod, vedoucí z horního podlaží na strop dolního. (JP)

V nárožích horní střelecké místnosti je vytvořena jakási betonová obdoba pancéřové střílny P3. (JP)

Jesenice

Téměř osmikilometrový tunel z Rakouska do dnešního Slovinska v roce 1906 osobně otvíral arcivévoda František Ferdinand d’Este. Tehdy nebyl opevněn, neboť se nacházel hluboko ve vnitrozemí. Po posunu hranic jej jugoslávci zabezpečili blokhausem, umístěným přímo na portálu tunelu portálu a nikoli u kolejiště před vjezdem, jak by bylo obvyklé. Objekt je zajímavým konglomerátem střílen, neboť obsahuje dvě střílny P3 pro malé typové objekty a čtyři střílny pro zesílené polní opevnění (dvě dvojité a dvě jednoduché). Tyto kategorie střílen se normálně nevyskytují v jednom objektu. Kuriozitou je i pět pancéřových krytů optické signalizace, využitých jako střílny pro ruční zbraně (a snad i jako větrací a osvětlovací otvory).

K samotné Jesenici se váže ještě ta zajímavost, že právě ve zdejší ocelárně Kranjska industrijska družba byly produkovány téměř všechny pancéřové prvky pro jugoslávské opevnění, a to včetně dvou pokusných zvonů, osazených u Logatce.


Monumentální portál tunelu s dvojicí bojových stanovišť, opatřených střílnami P3. Šikmé roury jsou zřejmě granátové skluzy. (JP)

Bok blokhausu, kde je vidět spojení „obytné“ části s věží pro kulomet a také jednoduchá a dvojitá střílna pro lehký kulomet.

Týl blokhausu s dvojicí střílen v nároží, určených pro zesílené polní opevnění a třemi malými střílnami.

Srovnání střílny pro optickou signalizaci v původní podobě (objekt u tvrze Hlavče Njive) a v puškové střílně (blokhaus Jesenice). (OF 2004 a JP 2016)

Protipartyzánské objekty

Severní část Slovinska byla v dubnu 1941 okupována Německem. Němci se potýkali s trvalou hrozbou ze strany místních partyzánů. Na straně nacistů bojovali od roku 1943 také příslušníci takzvané Slovinské domobrany. Betonové a zděné pevnůstky u železnic či silnic zřejmě pocházejí z této doby, ale není jasné, kdo organizoval jejich výstavbu a zajišťoval posádky. Příkladem je blokhaus u železničního mostu šest kilometrů východně od Kranjské Gory, který se skládal z obranné pozice ve zvýšeném suterénu, na němž byla zřejmě postavena chata pro osádku. Zajímavý je také dvoupodlažní blokhaus v historické části města Radovljica a nedaleký objekt u kostela, který však byl přestavěn na kapli.


Dvoupodlažní blokhaus u přístupu do historického centra Radovljice je velmi kuriózní.

Pohled z železničního mostu na blokhaus u Kranjské Gory, který je v jeho bezprostřední blízkosti.

Nároží blokhausu umožňovalo obranu obou přiléhajících stěn.

Všechny objekty se nacházejí blízko zástavby, nejsou však na soukromých pozemcích a s výjimkou „želvy“ u letiště k nim vedou pěšiny. Spíše než s průzkumem ostatních úseků jugoslávského opevnění lze tuto lokalitu perfektně zkombinovat s návštěvou italských opevnění ve Slovinsku a hned za hranicemi v Itálii, rakousko-uherských a poválečných rakouských opevnění, soustředěných kolem trojmezí mezi Itálií, Rakouskem a Slovinskem.

Plánky některých zmiňovaných objektů najdete ve vynikající monografii M. Habrnála: str. 45 (objekt MG/13), str. 116-117 (blokhaus Obrne), str. 134-136 („želva“), str. 263 (objekt pro dvě sklopná kulometná hnízda)

stav: červenec 2004 (sklopná kulometná hnízda), září 2016 (Jesenice), červenec 2017 (Obrne) srpen 2018 (Radovljica)

Literatura:
Miloš Habrnál a kolektiv, „Rupnikova linie“ a ostatní Jugoslávská opevnění, FORTprint, Dvůr Králové nad Labem 2004
Miloš Habrnál a kolektiv, Rupnikova Črta in druge jugoslavjanske ttrdbe iz obdobja 1926-1941, FORTprint, Dvůr Králové nad Labem 2005

Zatím žádné komentáře

Napsat komentář (zveřejnění proběhne zhruba za týden)

 

Publikováno: 5.1.2019 20.40 , Komentáře (0)

380 stran o pevnostech
Doplněno

Regelbau 601

San Michel al Tagliamento

ERSTA

Zbraně L1 na Krétě

Petronell a obrana Litavy

Drama na Západním valu

Materiály

Norské věže

© Ondřej Filip
2005-2019