Linie opevnění u Radovljice na Západní frontě uzavírala proti případnému italskému útoku široké údolí se silnicí a dnes již zrušenou železnicí z Tarvisia, která bylo silně opevněno i z italské strany. Poměrně blízko za Radovljicí leželo dnešní hlavní město Slovinska Lublaň. Původně měly být v údolí budovány těžké objekty, ale po omezení plánů byly nahrazeny malými typovými objekty včetně vzácných variant pro sklopné pancíře a pro kruhovou obranu.
Kolem Radovljice též prochází Bohinjská dráha, tedy rakousko-uherská transalpská želenice, která byla postavena na začátku 20. století jako součást koridoru Praha-Terst. Za éry mocnářství byla trasa zablokována především třemi blokhausy u nejdelšího mostu v obci Bača pro Modreju, ta však po válce připadla v Itálii. Jugoslávie pak opevnila dvěma blokhausy ústí důležitých tunelů v Jesenici a Obrne.
Radovljica
Dvoupodlažní objekty pro kruhovou obranu leží u silnice z Radovljice do Begunje. Jsou velmi vzácné a jejich úkolem bylo nahradit zrušené pěchotní sruby s jejich silnou výzbrojí. První z nich je v polích na okraji travnatého letiště a je obvykle přístupný jen mimo vegetační období. Druhý je na malé louce blízko domů. Zaparkovat lze na okraji hlavní silnice a dojít sem necelých dvě stě metrů pěšky. Dovnitř se dá proplazit napůl zasypaným vchodem nebo prolézt otvorem střílny P1. Interiér objektu, především střelecká místnost s osmi střílnami, za to rozhodně stojí.
“Želva“ byla jedinou dvoupodlažní variantou malého typového objektu. Spodní patro má strop pod úrovní terénu, takže střílnám v horním nic nebrání v pokrytí plného kruhového odměru. Do střelecké místnosti se musely vejít obsluhy čtyř kulometů. O. Filip 2019¨(podle O. Gregara)
Od obou „želv“ je vidět travnatý pahorek Voljči Grib (509,9 m), po jehož obvodu se nachází všechny tři typové objekty pro sklopná kulometná hnízda, které byly v bývalé Jugoslávii postaveny. Těsně vedle něj je ulice a není problém objekty obejít. Zajímavý je především objekt pro dvě sklupná stanoviště, neboť oba objekty pro jedno stanoviště jsou téměř úplně zasypané.
![]()
Jediný postavený objekt pro dvě sklopná kulometná hnízda. (2004)
|
![]()
Při pohledu zevnitř je dobře patrný lichoběžníkový půdorys vybrání pro hnízdo, které mělo krátkou čelní desku a sešikené boky.
|
Podobný pahorek Obla Gorica leží přímo na koupalištěm, na jehož parkovišti můžete nechat auto. U cesta po vrcholu leží typový objekt, který je uzavřený, neboť jej opravovalo jakési sdružení a směrem k nepříteli objekt zesíleného polního opevnění, pravděpodibně typu MG/13. Jiné objekty se mi nepodařilo najít.
Asi půl kilometrů jihozápadně odtud je dvojice malých typových objektů, k nimž lze dojet autem. Oba jsou fotogenické, ale pravý má zavalený vchod a levý dosti zaneřáděný odpadky.
Obrne
Blokhaus u jižního portálu tunelu se skládá ze spodního patra s výstřelem na silnici a oválného horního podlaží s osmi střílnami. Téměř třicet metrů dluhá chodba, vedoucí do zářezu v blízkosti portálu měla zřejmě usnadnit práci ženistům, kteří byli umístěni v blokhausu a měli za úkol tunel zničit.
Jesenice
Téměř osmikilometrový tunel z Rakouska do dnešního Slovinska v roce 1906 osobně otvíral arcivévoda František Ferdinand d’Este. Tehdy nebyl opevněn, neboť se nacházel hluboko ve vnitrozemí. Po posunu hranic jej jugoslávci zabezpečili blokhausem, umístěným přímo na portálu tunelu portálu a nikoli u kolejiště před vjezdem, jak by bylo obvyklé. Objekt je zajímavým konglomerátem střílen, neboť obsahuje dvě střílny P3 pro malé typové objekty a čtyři střílny pro zesílené polní opevnění (dvě dvojité a dvě jednoduché). Tyto kategorie střílen se normálně nevyskytují v jednom objektu. Kuriozitou je i pět pancéřových krytů optické signalizace, využitých jako střílny pro ruční zbraně (a snad i jako větrací a osvětlovací otvory).
K samotné Jesenici se váže ještě ta zajímavost, že právě ve zdejší ocelárně Kranjska industrijska družba byly produkovány téměř všechny pancéřové prvky pro jugoslávské opevnění, a to včetně dvou pokusných zvonů, osazených u Logatce.
Protipartyzánské objekty
Severní část Slovinska byla v dubnu 1941 okupována Německem. Němci se potýkali s trvalou hrozbou ze strany místních partyzánů. Na straně nacistů bojovali od roku 1943 také příslušníci takzvané Slovinské domobrany. Betonové a zděné pevnůstky u železnic či silnic zřejmě pocházejí z této doby, ale není jasné, kdo organizoval jejich výstavbu a zajišťoval posádky. Příkladem je blokhaus u železničního mostu šest kilometrů východně od Kranjské Gory, který se skládal z obranné pozice ve zvýšeném suterénu, na němž byla zřejmě postavena chata pro osádku. Zajímavý je také dvoupodlažní blokhaus v historické části města Radovljica a nedaleký objekt u kostela, který však byl přestavěn na kapli.
Všechny objekty se nacházejí blízko zástavby, nejsou však na soukromých pozemcích a s výjimkou „želvy“ u letiště k nim vedou pěšiny. Spíše než s průzkumem ostatních úseků jugoslávského opevnění lze tuto lokalitu perfektně zkombinovat s návštěvou italských opevnění ve Slovinsku a hned za hranicemi v Itálii, rakousko-uherských a poválečných rakouských opevnění, soustředěných kolem trojmezí mezi Itálií, Rakouskem a Slovinskem.
Plánky některých zmiňovaných objektů najdete ve vynikající monografii M. Habrnála: str. 45 (objekt MG/13), str. 116-117 (blokhaus Obrne), str. 134-136 („želva“), str. 263 (objekt pro dvě sklopná kulometná hnízda)
stav: červenec 2004 (sklopná kulometná hnízda), září 2016 (Jesenice), červenec 2017 (Obrne) srpen 2018 (Radovljica)
Literatura:
Miloš Habrnál a kolektiv, „Rupnikova linie“ a ostatní Jugoslávská opevnění, FORTprint, Dvůr Králové nad Labem 2004
Miloš Habrnál a kolektiv, Rupnikova Črta in druge jugoslavjanske ttrdbe iz obdobja 1926-1941, FORTprint, Dvůr Králové nad Labem 2005
Pozdravljeni,
ak vas zaujima naše opevnenie, tu je mapa nemeckeho okupačneho sektora, ale oplati sa ist aj na Zaplanu alebo hladat zničene objekti v talianskom okupačnom sektoru.
http://www.geopedia.si/#T4507_F7357:20_x441318.5_y110354.5_s12_b2