Průsmykem Larche (1948 m), spojujícím údolí řek Ubayette a Stura, vede jedna z nejlepších komunikací mezi územím Francie a Itálie ve vysokohorské oblasti Alp, která pokračuje údolím řeky Ubaye. Z toho důvodu byl tento prostor oběma státy velmi důkladně opevněn. Na italské straně vyrostlo před druhou světovou válkou několik uzávěrů, složených z množství tvrzí Alpského valu a bylo využito i bastionové pevnosti Vinadio, Francouzi pak svou obranu založili především na palbě dvou dělostřeleckých tvrzí a stejně jako Italové využili i starších opevnění. Zajímavostí uzávěru je použití jediné monoblokové tvrze v Alpách a také jediné otočné dělostřelecké věže, která byla osazena ve „vysokohorských“ pevnostních sektorech Savoie a Dauphiné. V roce 1940 nebyly tvrze přímo napadeny, svou palbou však podporovaly obranu proti italským útokům. V roce 1944 naopak posloužily k úspěšné obraně německým a fašistickým jednotkám.
Pokud přijedete údolím řeky Ubaye od průsmyku Restefond, upoutá vás už zdálky několik vysokých staveb ve strmé skalní stěně za vesnicí Condamine-Châtelard a také množství střílen, které se černají ve skalním masivu pod nimi. Při bližším pohledu je patrné, že jsou součástí pevnostního objektu, který začíná v údolí řeky a rozkládá na velmi strmém svahu až na vrchol hory. Ačkoli se jedná o víceméně souvislý pevnostní objekt, činí rozdíl nadmořské výšky mezi jeho nejvyšší a nejnižší částí 450 metrů. Jde o fort TOURNOUX, gigantickou a velmi komplikovanou stavbu z éry systému Haxo. Fort byl postaven v letech 1840-1870 a byl původně vyzbrojen celkem 165 děly. Těsně předtím než přejedete po mostě doprava na druhý břeh řeky, uvidíte vlevo několik kasárenských budov. Pokud se vydáte po břehu řeky, dojdete k nejníže položené části fortu, která se nazývá Baterie XII. Kromě kavernových postavení zesílených betonem, v nichž byly umístěmy 2 houfnice a 6 kanónů, je jeho součástí mohutný železobetonový dělostřelecký srub. Ten byl postaven v roce 1914, vyzbrojen dvěma kanóny ráže 95 mm a po výstavbě Maginotovy linie mohl svou palbou krýt tvrz Saint Ours Haut. Všechny vstupy do baterie jsou však zabetonované. Od kasáren vede jedna z přístupových cest k fortu, která po prudkém stoupání ústí do brány poblíž hlavních kasáren „středního fortu“ (fort moyen) v nadmořské výšce 1550 m. Brána je zavřená, v době naší návštěvy se však dalo celkem pohodlně dostat dovnitř jednou ze střílen v příkopu pod bránou. Uvnitř se dostanete do jedné z šikmých chodeb, opatřené desítkami velkých střílen ve skalní stěně. Chodbou by měla být po 860 schodech přístupná baterie XII (což jsme nezkoušeli), je to však velmi dlouhá cesta. Pokud vyjdete nahoru, dostanete se na prostranství před vysokými budovami kasáren. Tyto úzké čtyřpatrové budovy se nacházejí v tak prudkém svahu, že se jejich střechy v zadní části nacházejí v úrovni terénu. V kolmé skalní stěně nad kasárnami jsou vylámány hlavní muniční sklady. Od kasáren vede do horní části fortu rampa, prudce stoupající četnými serpentinami. Vzhledem k narušení svahu erozí se však silně sesouvá a není právě bezpečná (silné sesuvy ostatně ohrožovaly fort už během výstavby). Lepší je dojít na opačnou stranu fortu a překonat výškový rozdíl pomocí osmi schodišťových věží. Poté je nutné přejít po římse příkop, v němž chybí padací most a projít branou do další části fortu. Zde se nachází dvoupatrová kasárenská budova „horního fortu“ (fort supérieur), postavená před 1. světovou válkou. Komplikovanou soustavou tunelů pak lze vystoupat až do nejvyšší rozlehlé části fortu – baterie Caurres (1780 m). Baterie se nachází na náhorní plošině a má tudíž poněkud tradičnější řešení v podobě valů, obklopených souvislým příkopem s kaponiérami. V levé části najdete dvoustřílovou kasematu pro dva kanóny ráže 75 mm vzor 97, po nichž zbyla jen typická vybrání pro konstrukce lafety v podlaze. Také tento kamenný objekt byl zřejmě zapojen do systému paleb Maginotovy linie. Pokud projedete kolem fortu a na křižovatce, u níž se nachází dolní stanice lanovky na tvrz Roche-la-Croix (1), zahnete doleva na Guillestre, minete velmi dobře zachovalou pevnůstku Redoute de Berwick z počátku 19. století a odbočíte doleva, dojedete přímo do obce Tournoux. Odtud lze dojet poměrně daleko po lesní cestě a poté dojít k jedné z bran do fortu, které bude s největší pravděpodobností uzavřená. Pokud byste pokračovali nahoru podél fortu, dojdete k další bráně a poté k příkopu kolem horní části fortu na náhorní planině. Právě přes poničený příkop v nejvzdálenější části fortu byste se zřejmě museli pokusit dostat do fortu, pokud by zklamaly výše popsané přístupové cesty.
Přesně pod fortem Tournoux odbočuje z hlavní silnice značená přístupová cesta k tvrzi ROCHE-LA-CROIX. Vjezd na cestu není zakázán, avšak její stav je pro běžný osobní automobil na hranici průjezdnosti. Několik stovek metrů před tvrzí minete odbočku k baterii nad tvrzí, u by se měl nacházet také úkryt Ancien Camp (3) a horní stanici lanovky (2), umístěnou v mohutném železobetonovém objektu, z něhož vede do vchodového objektu tvrze úzkokolejná železnice. Cestou také jistě nepřehlédnete dlouhou chodbu pro pěší na okraji cesty, vytvořenou z ocelových dílců a vedoucí až ke vchodu. Těsně za vchodovým objektem se dá u stěny kasárenské budovy zaparkovat. Tvrz je spolu se všemi ostatními objekty včetně fortu Tournoux zpřístupňována místním sdružením a je otevřená jen několikrát do měsíce. Povrch si však lze prohlédnou bez problémů. Hned za vchodem se tyčí kasárenská budova původního fortu, proděravělá dělostřeleckými granáty, z níž vede slepá podzemní chodba ke zrušené kaponiéře. Na ploše bývalého fortu se nachází pozorovatelna a mohutný dělostřelecký srub se zasunutou věží T75/33. Pod ním je vidět stropnice jediného pěchotního srubu. největší zajímavostí fortu jsou dvě unikátní kontreskarpové kaponiéry pro obranu původního fortového příkopu.
Pokud se od budovy kasáren vydáte po pěšině přímo vzhůru, dojdete po několika stech metrech velmi prudkého stoupání k baterii Haute de Roche la Croix (nazývané též baterie Chalanches). Objekt je postaven z kamene, je bráněn příkopem s kaponiérami a jeho hlavní výzbroj byla umístěna v klenutých kasematách, jejichž střílny jsou slabě zpevněny betonem. Vzhledem k hustému lesu není bohužel od baterie téměř žádný výhled.
K velké tvrzi SAINT OURS HAUT (někdy nazývané Haut de Saint Ours) pohodlně dojdete z vesnice St. Ours, která leží asi 2 kilometry od silnice D900 k průsmyku Larche. Netradičně řešené objekty tvrze nejsou zarostlé a jsou velmi fotogenické. Mezi vesnicí a tvrzí se nachází také podzemní úkryt Fontive (4) standardního řešení – se dvěma vchody, z nichž jeden je opatřen zvonem GFM. Pod vesnicí se nachází také obdobně řešený úkryt St. Ours (5). Navštívili jsme pouze první jmenovaný úkryt, jehož interiér je nepřístupný, což je u objektů tohoto typu na Maginotově linii pravidlem.
Pod tvrzí Saint Ours Haut, přímo u silnice D900 směrem k průsmyku Larche se nachází neobvykle řešená monobloková tvrz Bas de Saint Ours. Kulometnou věž, obvyklou u tohoto typu objektů, zde směrem k nepříteli nahrazují tři zvony CJM, zatímco do týla míří obloukovitě rozmístěné střílny pro lehké kulomety. Stejně jako ostatní objekty je tvrz přístupná jen zřídka.
Velmi solidním způsobem vybudované předsunuté postavení Larche, připomínající malou tvrz, se nachází severozápadně od stejnojmenné obce. Pokud jedete z vnitrozemí, je nejlepší zaparkovat buď na cestě, odbočující vpravo těsně před obcí, nebo až přímo v obci. K objektům vede polní cesta a nacházejí se na louce. Vpředu jde o dva kulometné objekty se vzácnými střílnami pro těžké kulomety Hotchkiss, pozorovatelnu a jakési improvizované postavení, zřejmě pro protitankový kanón. Za nimi se nachází objekt pro kruhovou obranu s otevřeným vstupem, komín s nouzovým východem a nezvykle mohutný vchodový objekt se třemi střílnami, kterým se dá pohodlně vejít do podzemí. To je velmi zajímavé, neboť je celé postaveno z prefabrikovaných obdélníkových rámů. Bojové objekty jsou bohužel spojeny s podzemím úzkými šachtami se stupačkami, takže přístup do nich není příliš bezpečný. Přímo nad opěrným bodem se nachází mimořádně kuriózní pevnůstka „La Colombier“ (Holubník), která vznikla náročnou úpravou mohutného balvanu, skrz nějž byla na způsob středověkých fortifikací proražena střílna a z týlu dostavěn železobetonový objekt. Za povšimnutí stojí to, že předsunuté postavení a jeho předpolí jsou v přímé viditelnosti z dělostřeleckých objektů tvrze Roche la Croix, takže jejich dobývání by pro nepřítele rozhodně nebylo jednoduché.
Ke tvrzi Plate Lobarde a předsunutému postavení Fouillouse dojedete po silnici D902, spojující Guillestre a údolí řeky Ubaye přes průsmyk Vars. Z ní odbočíte v obci St. Paul směrem na severovýchod a po 5 kilometrech dojedete ke křižovatce, kde doprava odbočuje úzká silnička na Fouillouse. Zde je také malé parkoviště, kde můžete zaparkovat a přímo u něj vchody do jednoho z úkrytů opěrného bodu Fouillouse (někdy je označován jako předsunuté postavení). Další úkryt je vpravo na ostrohu nad mostem, vedoucím přes úzký kaňon řeky Ubaye a od parkoviště k němu vede úzká pěšina. Zajímavostí je střílna v pravé straně úkrytu, kryjící zmíněný most a vjezd do silničního tunelu. Poté se musíte z parkoviště vydat dál po silnici, kde asi po 100 metrech uvidíte na pahorku přímo u silnice vchod do jednoho z objektů, vybavených demontovatelnou otočnou věží vz. 35. Věž se zachovala v dobrém stavu, nemá však pancéřový kryt hlavně. Vlevo je v prudkém svahu malý kulometný objekt, který je kuriózně postaven přímo na nerovné skalní ploše, která tvoří podlahu v jeho nízkém interiéru. Pokud se vydáte po cestě doprava, uvidíte vlevo pod cestou vchod do neméně kuriózního (zřejmě pozorovacího) objektu, který je vestavěn do boku mohutného balvanu. Poté se cesta stáčí doprava a stoupá na travnatou terasu, kde se nachází další objekt s demontovatelnou věží, vybavený celkem rozlehlým podzemím. Věž je v ještě lepším stavu, ale opět nemá kryt hlavně. Od věže je také nádherný výhled do směrem k hranicím a do kaňonu řeky.
Z parkoviště se vine úzká silnička s nepříjemně intenzivním provozem do vesnice Fouillouse. Vjezd do vesnice je zakázán a tak je nutné nechat auto na odstavném parkovišti, které je sice dosti velké, ale už během dopoledne je problém na něm zaparkovat. Pak je třeba vydat se po turistické cestě GR 5, které po dosti prudkém stoupání vede přímo k tvrzi Plate Lombarde. Tvrz se rozkládá na malé louce uprostřed nádherného horského údolí a právě její exponované postavení zřejmě vedlo k tomu, že veškerá její výzbroj je soustředěna pod pancířem – ve dvou pancéřových kasematách Pamard z období 1. světové války. Jejich střílny jsou na rozdíl od kasemat na Severovýchodní Maginotově linii osazeny vložkami ze zvonů GFM typu A, umožňujícími lafetaci lehkých kulometů a minometů. Vchodový objekt i nouzový východ, který ústí o něco níže u cesty, jsou bohužel uzavřené, takže interiér tvrze není přístupný.
(Kromě jmenovaných objektů se v oblasti nachází řada dalších pevnostních objektů z období před 1. světovou válkou, například fort Viraysse v horách nad obcí Larche nebo baterie Cuguret asi 4 kilometry jižně od Tournouxu. Na horských hřebenech na obou stranách údolí se nachází celkem 8 pozorovatelen fortu Tournoux v nadmořských výškách od 2100 do 2900 m. Zajímavým objektem Maginotovy linie, který jsme neprozkoumali, je samostatná pozorovatelna Serre la Plate (6), ležící na sever od údolí. Přesnou cestu k ní neznám, zřejmě to však bude dosti náročný výstup).
I když nebudete usilovat o návštěvu interiérů dělostřeleckých tvrzí, zabere vám prohlídka objektů Maginotovy linie celý den. Minimálně půl dne však budete potřebovat na fort Tournoux, pokud se jej rozhodnete navštívit. Vzhledem k obrovskému převýšení je Tournoux jedním z mála pevnostních objektů, kde je samotná prohlídka mimořádně namáhavá. Podzemí fortu je celkem bezpečné a některé zvětralejší úseky chodeb jsou zabezpečeny novou výdřevou. Dejte však pozor na drolící se terasy cest (před levou částí horních kasáren se dokonce utrhla celá skalní stěna) a také na větrací otvory mezi starými kasárenskými budovami a muničními sklady, pod nimiž je minimálně 15 metrů vysoký prostor. Na rozdíl od vysokohorských oblastí se v širokém údolí pod Tournouxem celkem dobře hledá místo na spaní.
stav: červenec 2002, červenec 2005 (Plate Lombarde, Fouillouse, Larche)
foto: J. Pavel 2002 (JP) a 2000 (JP-00), M. Dubánek 2002 (MD), J. Kryštůfek 2001 (JK), O. Filip 2000 a 2005 (OF)
Literatura:
Alsace – La Ligne Maginot (ALMA)
La Ligne Maginot – (CIMA)
Caspar Vermeulen, Vincent Vermeulen: Atlas CORF (CD-ROM) 2004
Luc Malchair, Marco Frijns, Jean Puelinckx: Index des fortifications Francaises 1874-1914
Saint Ours HautPevnost SaintOurs Haut je přístupná pro veřejnost. Klíče má majitel hospůdky ve vsi, prohlídka sto ca 6 Eur za osobu. Průvodce umí trochu anglicky, zbytek rukama-nohama :-).
V pevnosti je funkční elektrocentrála, svážnice a minomety.
V květnu 2006 se v pevnosti točil nějaký film, tak se máme na co těšit.
IM
Roche la CroixK pevnosti vede další cesta (betonová) s obce Meyrones a napojuje se na výše popsanou cestu kousek pod pevností. Tato cesta je pro osobní auto mnohem šetrnější – doporučuji.
IM
Cervenec 2007Navstevni hodiny La Roche a St.Ours Haut jsou na http://www.ubaye.com/fortifications/horaires_forts_2007.jpg
Cesta na La Roche z Meyonnes zacina asi 50m pred ceduli konce obce smerem na Larche. Odbocit doprava k prehrade, pak porad nahoru, v lese u zelene cisterny zatocit doleva. Na La Roche je volne pristupna horni stanice lanovky.
Do krytu (4) jsme se nedostali, kryt (5) je otevreny. Panc. vlez Holubniku lze zvenci otevrit.
Roche-la-Croix a St.Ours Haut jsou oficiálně přístupné i když St.Ours Haut není na informačním webu uveden. Otvírací doba je u obou stejná. V červenci a srpnu St 10 30, So 10 30 a 14 30. Prohlídka je s průvodcem. Vstupné 7 €. Vstupenky se prodávají v infocentrech v Barcelonette a v Janusieru a dále v infokioscích pod fortem Tornoux a v St.Paul sur Ubaye. Vstupné asi lze zaplatit i na místě, ale může se stát, že v případě kdy budete jediní zájemci o prohlídku, nedorazí na místo průvodce, protože o vás nebude vědět. Jestliže budete chtít během soboty stihnout prohlídku Roche-la-Croix i obou St.Ours,doporučuji začít brzo ráno na St.Ours Haut a Roche-la-Croix si nechat až na konec, aby jste měli dostatek času na prohlídku exteriérů, případně horní baterie. Jestli půjdete na první napřed na Roche-la-Croix a pak se zdržíte trochu delší dobu, budete cestou zpět potkávat návštěvníky, kteří jedou na druhou prohlídku. V některých pasážích cesty pak mohou nastat téměř neřešitelné dopravní situace při vzájemném vyhýbání se. Cesta přes Meyrones je betonová pouze cca z 1/4 délky, ale jedná se o část, která překovává nejhorší stoupání. Tak rozhodně doporučuji.
St.Ours Bas – pro koupi vstupenek platí stejná pravidla jako pro Roche-la-Croix. V červenci a srpnu otevřeno každý den 10 00, 14 30, 16 30 hod.
Fort Tornoux- i přes to, že v různých propagačních materiálech, v celém okolí i přímo pod pevností je inzerována možnost návštěvy, oficiálně ho z bezpečnostních důvodů nelze navštívit.
AP Larche je otevřené. Fouillouse – podle původního popisu. Plate Lombarde – zavřeno. Super místo.
Stav k 1.8.2015:
Všechny tvrze jsou muzea (St. Ours Bas, St. Ours, Roche la Croix), otvíračka je v sezoně skoro každý den.
viz. (pozor na jazykové mutace, v každé je něco jinýho, platná je francouzská)
http://www.ubaye.com/#sortir/fortifications-vauban-fort-tournoux-roche-la-croix-saint-ours
K tvrzi St. Ours Haut je to pěšky cca 15-20min od stejnojmenné vesnice. K tvrzi Roche la Croix jsme si plně naloženým autem (octavia) nakonec netroufli, pěšky to bylo zhruba hodinu ostrýho pochodu (asi 450m převýšení). St. Ours Bas je přímo u silnice.
Popis „po několika stech metrech velmi prudkého stoupání k baterii Haute de Roche la Croix“ znamená několik set VÝŠKOVÝCH metrů (necelých 300m), ale je to zajímavá stavba. Volně přístupná.
Předsunutý postavení Larche je volně přístupný, ale za vchodem je chodba pobořená a po rezavých stupačkách sme si netroufli. Ale pěkný bunkříky s nádherným výhledem. Popsané postavení „Holubník“ je první skalka nad postavením = kousíček. Volně otevřeno. Poblíž je rozcestník.
Dál je zajímavá túra z Larche do sedla Col de Mallemort (cestou dvě menší předsunutý postavení), ze sedla se dá vyběhnout (150m hore) k baterii Viraysse, kamenná stavba, dalo se prolezt ostnatým drátem na povrch, ale dál už ne. Pod sedlem (70m dole) jsou zajímavě pobořený kasárna. Nalehko by to mělo jít stihnout za jeden den.
Fort Tournoux – z horního fortu superieur jsem se podzemím do Batterie des Caurres nedostal a na mnoha místech jsou padající stropy i když některé jsou podepřené traverzami a vzpěrami.
– nad Batterií des Caurres ve výšce 2000m. je blockhaus Serre de Laut z let 1890 u něhož se nachází i optická stanice