(Slovinsko) – Gorenja Vas, Vrhnika Napsal: O. Filip (výrazně upravený článek z roku 2005) objekty: lehké, malé typové, pěchotní sruby, tvrze Linie opevnění mezi silným uzávěrem Trata v údolí řeky Poljanska Sorica a těžkými objekty u Logatce vede krásnou horskou krajinou. Největší zajímavostí jsou tři rozestavěné tvrze a několik velkých typových objektů (pěchotní sruby).

Jugoslávské tvrze

Pro nejdůležitější hornatý úsek Západní fronty byly naplánovány tvrze, vycházející z československých vzorů. Neměly však disponovat otočnými věžemi a dělostřelecké objekty se zbraněmi pod betonem měla mít zřejmě jen tvrz Sveti Trije Kralji. Jejich koncepce působí dojmem, jako by si nejvyšší vojenská místa nevěděla rady, co od tvrzí očekává, protože s pouhými pěchotními sruby náklady na stavbu naprosto neodpovídají bojové hodnotě.

Profily podzemních chodeb a sálů jugoslávských tvrzí. Velké sály mají dvě vrstvy betonu, mezi nimiž je izolační asfaltový nátěr. (Denkschrift über die jugoslawische Landesbefestigung)

Částečnou omluvou počátečního rozmachu může být skutečnost, že se zdroje původně měly soustředit na západ a až zhoršování mezinárodní situace úsilí rozmělnilo úsilí na téměř celé hranice. Ale i tak se projektanti utrhli ze řetězu a pro chudou zemi, která měla problém produkovat nejen zvony, ale i běžné zbraně, naplánovali velkorysé tvrze včetně Sveti Trije Kralji se 17 objekty, disponujícími neuvěřitelnými 26 zvony (což je o čtyři zvony více, než kolik měla mít největší československá tvrz Stachelberg). Po velkolepém nástupu tisíců dělníků k ražení podzemích prostor byly plány redukovány na tvrze s několika málo pěchotními sruby, stále se však mělo jednat o velké objekty s četnými zvony. Ani tyto náhradní plány však neobstály pod náporem reality a pěchotní sruby nahradily dvoupodlažní objekty, představující zvětšenou verzi malých typových objektů.

Rozmístění tvrzí Západní fronty. Plný kruh – tvrze s postavenými objekty, silná kružnice – tvrz bez objektů s vybetonovaným podzemím, slabá kružnice – tvrze s částečně vylámaným podzemím. Vějíře ukazují palbu samostatného dělostřeleckého srubu pod Hlavče Njive a plánovaného dělostřeleckého srubu tvrze Sveti Trije Kralji. (Ondřej Filip 2022, mapový podklad Google Maps)

Od severu na jih bylo rozestavěno celkem šest tvrzí, přičemž u tří nejsevernějších bylo téměř kompletně vybetonováno podzemí, zatímco tři jižněji položené tvrze měly jen částečně vylámané chodby a šachty. Nejméně pokročila stavba tvrze Gradišče, kde byly zřejmě jen zahájeny šachty a část vodorovných štol. Na povrchu se podařilo alespoň v hrubé stavbě dokončit objekt tvrze Hlavče Njive a z velké části vybetonovat dva další objekty tvrze Goli vrh. Tyto stavby byly primitivním způsobem usazeny na vyústění šachet. Obvodové schodiště nebylo dotaženo do spodního patra, ale končilo pod podlahou a nahoru pokračoval jen nepohodlný improvizovaný průlez.

Půdorys a řez provizorním tvrzovým objektem, který odpovídá tvrzi Hlavče Njive. Stejně vypadá pravý objekt tvrze Goli Vrh, pokud by mu byla dokreslena nehotová věž se střílnou P3. Schodiště všech objektů však ve skutečnosti končí pod podlahou spodního patra. (Denkschrift über die jugoslawische Landesbefestigung)

Pozorování měly zlepšit těžké objekty ve IV. třídě odolnosti s pozorovacím zvonem. Na rozdíl od československých pozorovatelen byly půdorysně menší, ale některé z nich měly mít vlastní malé podzemí. Později byly projekty přepracovány do nižší odolnosti a pro využití úsporných železobetonových věží namísto zvonů. Žádná pozorovatelna postavena nebyla, ve slovinském vydání knihy Miloše Habrnála je zdokumentována rozestavěná pozorovatelna s šachtou a podzemním sálem na kótě Raskovec u Logatce, další by měla být u zhruba tři kilometry vzdálené kóty Križev grič.

Půdorys a řez původním projektem samostatné pozorovatelny ve IV. třídě odolnosti, jak byl zachycen v německém Denkschriftu. (Ondřej Filip 2022)

V jižní části popisovaného úseku se nacházel italský okupační sektor a jelikož Itálie trpěla chronickým nedostatkem surovin, byly ze všech objektů vytrhány ocelové střílny. Bohužel na to doplatily i jediné jugoslávské zvony, osazené na dvojici srubů u Logatce.

Italští vojáci u obsazených objektů. Vlevo je armatura malého typového objektu s věží, vpravo dokončený objekt stejného typu.

 

Objekty jižně od uzávěru Trata

Asi kilometr od silnice na Žirovski vrh je přímo u cesty nevelká železobetonová stěna, nesoucí zřetelné stopy postřelování, na níž probíhaly zkoušky odolnosti. Na nedalekém kopečku je hezký malý typový objekt a v údolí u potoka hned za ním další typový objekt pro čelní palbu, který svým umístěním a řešením velmi připomíná náš lehký objekt typu E.

Tvrz Žirovski Vrh

Tvrz se nachází na kótě Hrastov Grič (878 m). K silnici vedou dvě štoly, které jsou uzavřené mřížemi, štola pro pomocný vchod je navíc zatopená. Dovnitř se chodí s průvodcem po schodišti v jedné ze šachet. Podzemí je zcela prázdné, ale je pěkné a také zbývající dvě šachty mají nepoškozená schodiště. Na povrchu ale kromě ústí šachet není vůbec nic.

Pomocná štola je částečně zaplavená.	Vstup na schodiště. Je vidět typický vejčitý průřez chodby.
Schodišťová šachta do jednoho z nepostavených pěchotních srubů.

Objekty mezi tvrzemi Žirovski Vrh a Goli Vrh

Na loukách mezi tvrzemi jsou dobře dostupné a velmi hezké malé typové objekty, které uvidíte ze silnice. Dva za osadou Javorč jsou zajímavé tím, že nemají dokončené věže se střílnami P3. Pokud se od nich vydáte dál po cestě, klesající lesem, dojdete asi po 200 metrech k atypickému lehkému objektu MG, který je vybaven třemi střílnami.

Pro plochý hřeben jsou typické oboustranné typové objekty se střílnou uprostřed čelní stěny a s rourami pro optickou signalizaci v bočních stěnách. (Ondřej Filip 2022, podle O. Gregara)

Asi o jeden a půl kilometru dál je další sedlo, kde se dá zaparkovat. Na kraji lesa se zde nachází lehký objekt a o sto metrů dál u cesty malý typový objekt.

Malý typový objekt s výraznou věží pro střílnu P3.	Malý typový objekt u osady Javorč se zachovalou kamufláží střílny P3 pomocí omítky.
Střílny typového objektu u Javorče. Díky většímu půdorysu je na rozdíl od „řopíku“ vidět do protější střílny.	Dvojice malých typových objektů. Vedle střílny je otvor po vytrženém krytu optické signalizace.
Typový objekt s nedokončenou věží. Vlevo od něj se tyčí opevněná hora Blegoš.	Detail objektu s distančními sloupky pro fixaci střílny P3 před betonáží.
Střílna P3 ve vyvýšené věži malého typového objektu.	Interiér lehkého objektu s dvojitou střílnou a dochovanými zbytky výdřevy.
Rám střílny P1 malého typového objeku po vytržení čelní desky.

Tvrz Goli Vrh

Původně sesutá vstupní štola byla zrekonstruována, aby vznikl pohodlný vstup do muzea. Parkovat lze přímo u vchodu, uvnitř je malá výstava nálezů z podzemí a mnoho informačních tabulí. Při prohlídce se vylézá ven střílnou P2 levého objektu, což je zajímavý zážitek. Pokud byste nebyli na prohlídce, můžete po pěšině vedle vchodu snadno vyjít k bojovým objektům s nedokončenými věžemi pro střílny P3. Ačkoli jsou vzhledem k nedokončeným záhozům impozantní, kvůli vegetaci se těžko fotografují.

Levý objekt měl krýt překážku na křídle tvrze palbou dvou těžkých kulometů ze střílny P2, okolí včetně mezery k pravému objektu chránily lehké kulomety ze dvou střílen P3. (Ondřej Filip 2022, podle O. Gregara)

Pokud zastavíte na hlavní silnici asi o kilometr dál a vydáte se skrz osadu směrem na severozápad mezi loukami, asi po půl kilometru uvidíte nad rozcestím jednostranný typový objekt s vytrženou čelní deskou střílny P1.

Sál s nedokončenými jímkami na vodu.	Střílna P3 pro obranu týla levého objektu.
Levý objekt se střílnami P2 (maskována omítkou) a P3.	Pravý objekt se střílnou P2m jejíž diamantový příkop trčí ze stěny objektu vysoko nad zemí.
Dvojitá střílna pro kulomet, vytržená z lehkého objektu.	Posuvná deska ze střílny lehkého objektu. Vpravo je uzávěr s průzorem, který se dal zakrýt otvor pro hlaveň.

Tvrz Sveti Trije Kralji

Tvrz se nachází v nadmořské výšce přes 800 metrů a se svými 17 objekty a podzemím o celkové délce přes tři kilometry měla být největší v Jugoslávii. Právě zde byl plánován jediný tvrzový dělostřelecký srub podle československého vzoru, u nějž se původně uvažovalo o výzbroji pevnostními houfnicemi vz. 38. Plán tvrze s 26 zvony působí na jugoslávské možnosti nerealisticky a není divu, že byl zredukován na zlomek původního rozsahu.

Vlevo je původní projekt s dělostřeleckým srubem. Objekty s čísly 8 až 10, střílející stejným směrem jsou značeny jako kulometné, ale podle konstrukce i směru by dávalo smysl, aby v nich byly dělostřelecké zbraně, kryjící opačné křídlo než dělostřelecký srub. Vpravo je radikálně zredukovaný projekt, z něhož byly realizovány pouze chodb a šachty, nevznikl však ani jeden boční sál. (Denkschrift über die jugoslawische Landesbefestigung)

Vchod do podzemí je přímo u silnice, za kontejnerem s transformátorem. Hlavní galerie protíná krasové jeskyně a poté následuje dlouhá svážnice s převýšením 30 metrů, která je kluzká, ale není nějak zvlášť nebezpečná. Na konci lze odbočit do obou směrů, avšak vpravo po chvíli následují nebezpečně vypadající závaly, které ani nemá smysl přelézat, neboť poté už podzemí končí. Kvůli vlhkému vzduchu a prachu se v podzemí špatně fotí, ale je velice působivé. Na povrchu nejsou žádné stavby, jen napůl zasypané šachty.

Hlavní galerie tvrze. Na mnoha místech je výrazný nadvýlom, zřejmě způsobený nepříznivými geologickými poměry.

Polorozpadlá výdřeva ve štole menšího průřezu poblíž šachet k objektům.

Tvrz Strmica

Tvrz na pahorku s vynikajícím výhledem na údolí u Logatce byla rozestavěna jen do fáze výlomu podzemí. Kolik prací bylo skutečně provedeno nelze zjistit, neboť podzemí není přístupné. Dnes se na pahorku nachází pozůstatky jugoslávské základny, zřejmě pro radary. Objekty zakryly původní šachty a vstupní štola je zcela zavalená, takže na místě není mnoho k vidění

Vlevo je původní plán z roku 1937, vpravo redukovaný realizační projekt. (Denkschrift über die jugoslawische Landesbefestigung)

 

Pěchotní sruby u Logatce

Na okraji města se v průmyslové zóně nachází dva pěchotní sruby, propojené chodbou. Šlo o jediné objekty, které byly vybaveny pancéřovými zvony, odlitými podle československého vzoru v ocelárnách v Jesenici. Levý pěchotní srub leží asi 50 metrů od silnice, má vytržené zvony a střílny a chybí v něm schodiště. V roce 2004 bylo možné proplazit se napůl zasypaným nouzovým výlezem v diamantovém příkopu do spodního patra a slézt do podzemí. Spojovací chodba i podzemní sály byly v dobrém stavu, avšak vstup do pravého srubu byl zničený, neboť objekt má odstřelené bojové patro.

Pěchotní sruby druhého sledu leží v chatové osadě Jezerce. Přímo v osadě se nedá zaparkovat a je lepší nechat auto u silnice a dojít pěšky. V době naší první návštěvy byl interiér levého objektu přístupný, ale byl upraven jako chata. V roce 2021 byl objekt uzamčený. Ve směru palby pravé střílny je proláklina, kde leží zcela zarostlé trosky zdemolovaného srubu, zasypané odpadky. Z pozůstatků čelních zdí bylo možné soudit, že šlo o pravostranný srub s jedním zvonem v pravém křídle.

Podle mapy se v lokalitě má nacházet ještě několik dalších pěchotních srubů, o nichž jsme v roce 2021 nevěděli. Je však pravděpodobné, že jsou buď nedostavěné nebo výrazně zničené.

Oboustranný srub v osadě Jezerce je ze všech jugoslávských objektů snad nejpodobnější československým vzorům. Nebýt pancéřových sřílen P1, mohl by být zaměněn s běžným srubem 2. stupně odolnosti. (Ondřej Filip 2022, podle O. Gregara)

Levý srub s vytrženými střílnami P1 i zvonem. Vpravo je silně poškozený výstupek, v němž byla střílna P3.	Vytržené střílny jsou nahrazeny okénky. Snímek je z roku 2004, dnes je srub zcela zarostlý.
Šachta pro neosazený zvon „československého“ typu.

Krajina na hřebenech, kde se střídají lesy a louky je značně nepřehledná, nicméně odbočky k oběma zpřístupněným tvrzím jsou dnes dobře vyznačené. Prohlídky tvrzí je nutné domluvit, i když do tvrze Žirovski Vrh by se asi dalo dostat. Místní informační centrum nám ochotně zajistilo samostatnou prohlídku tvrzí Goli Vrh a Žirovski Vrh s průvodcem, ovládajícím angličtinu.

stav: červenec 2004 a srpen 2021

foto: O. Filip 2004, 2006, 2021

Literatura:
Miloš Habrnál a kolektiv, „Rupnikova linie“ a ostatní Jugoslávská opevnění, FORTprint, Dvůr Králové nad Labem 2004
Miloš Habrnál a kolektiv, Rupnikova Črta in druge jugoslavjanske utrdbe iz obdobja 1926-1941, FORTprint, Dvůr Králové nad Labem 2005
Geopedia – interaktivní mapa Rupnikovy linie
Rapalska meja – kompletní mapa Rupnikovy linie

Komentářů: 1

1. Jozef Božič, 11.2.2022:

   Juhovzhodno od Strmice opevnenie pokračuje, vychodne od dialnice sa nachadzaju lahke objekti z velice zachovanou vydrevou. Tažke objekty zatial najdene neboly, ale v okoli je vela starich vojenskich ciest.