Opevnění v průsmyku Tende a v údolí Refrei
Opevnění: ITALSKÁ   Téma:

(Francie) – Tende
Napsal: O. Filip
objekty: 4 tvrze, 2 samostatné objekty, fort, opevněná kasárna
V okolí městečka Tende, ležícího pod stejnojmenným průsmykem, se nachází velké množství objektů Alpského valu, přičemž některé z nich jsou díky svému místění ve skalních útvarech mimořádně zajímavé.

S výjimkou úzkého pásu u pobřeží Středozemního moře oddělovalo francouzské a italské území na jihovýchodě množství strmých horských hřebenů, rozdělených úzkými kaňony řek, přes něž vedlo je velmi málo komunikací. Právě oblastí kolem města Tende procházela silnice směrem na Cuneo a také železniční trať Nice – Turín, vůbec jediná od pobřeží až po tunel Fréjus v Savojských Alpách. Již v 19. století vyrostla na horských hřebenech v okolí průsmyku řada kamenných fortů, v meziválečném období Italové okolí Tende silně opevnili, především velkým množstvím malých tvrzí s kulometnou výzbrojí, zasazených do skalních stěn ve velmi členité krajině. Jeden z opěrných bodů, nazvaný Colle di Tenda, vyrostl přímo mezi forty v průsmyku Tende. Druhý popisovaný opěrný bod Rio Freddo pak byl postaven v extrémním terénu údolí Refrei na jihovýchod od něj, zatímco na jeho křídlech zůstaly neopevněné úseky, v nichž měly stát tvrze opěrných bodů Monte Corto a Monte Bertrad. Všechna tato opevnění jsou součástí úseku II Alta Roja – Gessi, podúseku II/A Alte Valle Roja.

Při cestě z italské strany se do průsmyku Tende, kde se nachází opěrný bod COLLE DI TENDA, dostanete po celkem slušné silnici, která odbočuje z hlavní silnice doprava těsně před vjezdem do tunelu. Odbočka není značená ukazateli a není ani na mapě (naštěstí zde jiná odbočka není). Samotná cesta přes průsmyk již není využívána a ačkoli je její úsek z francouzské strany průjezdný, před jeho použitím vás musím důrazně varovat. Větší část silnice nemá asfaltový povrh, je velmi úzká a některé zatáčky jsou tak ostré, že je nelze normálně projet a je nutno v nich vytáčet auto couváním. I v případě příjezdu z Francie se tedy vyplatí projet tunelem a vydat se do průsmyku z italské strany.

Pod průsmykem minete první parkoviště, z něhož odbočuje cesta k chatě a asi po kilometru dojedete do sedla, kde lze také zaparkovat. Kousek zpět odbočuje přístupová cesta k největšímu fortu Central (1900 m), vedoucí nejprve kolem rozsáhlé stavby obranných kasáren s kaponiérami. Mohutný fort je velmi hezký a zachovalý, jediný přístup do jeho nitra však vede střílnami v čelní stěně. Uvnitř určitě nepřehlédněte typickou prachárnu s obvodovou chodbou a dvoupodlažní kaponiéru, která je zajímavá tím, že nemá mezi patry strop a přístup k horním střílnám zajišťuje úzký ochoz.

(Přímo ve strmém svahu pod fortem je vidět stropnice samostatného objektu č. 253. Od fortu pak vede cesta k nejvýše položenému fortu Pepin (2284 m), vzdálenému přibližně 4 kilometry. Z ní asi po kilometru odbočuje také cesta k fortu Tabourde (1982 m), přičemž právě u tohoto rozcestí se nachází další samostatný objekt č. 252.)

Pokud se vrátíte do sedla a vydáte se po přístupové cestě k fortům Pernante (2119 m) a Marguerie (1850 m), po několika stech metrech dojdete přímo k jedinému objektu tvrze č. 255, který je ostatně dobře viditelný už od fortu Central. (Bezprostředně za objektem nepřehlédněte čtyři betonové platformy pro kanóny ráže 152 mm, náležejí do sestavy 140. pohotovostní baterie „Coletta“.) Samotný objekt je poměrně mohutný a má své vlastní podzemí, do něhož je nutné sestoupit nejprve vysokou schodišťovou šachtou a následně strmou zablácenou chodbou, v níž chybějí schody, takže je sestup dosti nepohodlný. Teprve pak se dostanete do překvapivě velkého kasárenského sálu, z něhož vede východ na povrch (takže si eventuelně můžete podzemní skluzavku ušetřit a sejít ke vchodu po louce).

Další tvrz č. 254 leží v první serpentině cesty do Tende, v podstatě pod fortem Central a velmi blízko ní je vidět také výše zmíněný samostatný objekt č. 253. Podzemí tvrze je přístupné dvěma vchody a je poměrně rozsáhlé.

Obě tvrze opěrného bodu RIO FREDDO, se nacházejí na svazích kaňonu, kterým protéká říčka Refrei a pokud jde o jejich umístění, patří mezi nejpozoruhodnější objekty Alpského valu. K výchozímu místu túry je třeba vyrazit přímo z náměstí v Tende, podjet pod tratí a za mostem minout odbočku do kempu. Klikatá cesta kaňonem o délce asi 2,5 kilometru je mimořádně úzká a vede po vysokých opěrných zdech, takže v případě setkání s vozidlem v protisměru vás čekají celkem nepříjemné zážitky. Na konci cesty, těsně za malým mostem, lze vpravo zaparkovat (je zde místo pouze pro dvě auta). Z tohoto rozcestí vedou cesty k oběma tvrzím.

Nejlepší je vydat se nejprve k výše položené tvrzi č. 244, tedy po cestě údolím. Po mírném stoupání mezi několika domy se cesta mění v úzkou strmou pěšinu, která serpentinami překonává převýšení téměř 600 metrů a poskytuje pěkné výhledy na druhou z tvrzí. Asi po hodině stoupání projdete zatáčkou mezi skalními bloky, kolem ústí velké jeskyně a pak se vám naráz otevře neuvěřitelný pohled na tvrz č. 244, zabudovanou do skalní věže Castel Tournou. Pěšina obchází skálu z pravé strany a připojuje se na větší cestu. Po ní snadno dojdete téměř ke vchodu do tvrze. Interiér tvrze je přístupný a dá se z něj vyjít druhým vchodem na skalní terasu, z níž vede vylámaná cesta zpět ke vchodu.

Po návštěvě tvrze následuje pohodlný sestup po cestě do sedla, pak cesta opět mírně stoupá, přechází přes dva potoky a míří k horské louce za skalní stěnou Rochers de Servia, v níž je umístěna tvrz č. 243. Ke vchodu odbočuje cesta, přehrazená závorou se zákazem vstupu, kterou se budete muset vydat. Vchod není dokončen a ústí chodby tak připomíná malý železniční tunel. Vpravo od něj také uvidíte jediný bojový objekt, který není umístěn ve sklaní stěně a je navíc opatřen diamantovým příkopem, což je u italských objektů vzácné. Ze střílen objektů, především ze střílny pro kanón, je nádherný výhled do údolí. Od tvrze se musíte vrátit na cestu a pokračovat po turistické značce podél stěny kaňonu, z níž jsou pěkné výhledy na tvrz č. 244. Cesta po prudkém klesání ústí přímo na parkoviště, kde trasa začala.

Prohlídka popsaných opevnění se dá stihnout za den, ovšem za předpokladu, že rezignujete na obcházení dalších fortů v průsmyku. V případě tvrzí v údolí Refrei se jedná o poměrně namáhavý výstup, který zabere nejméně 4 hodiny. V okolí Tende se kvůli terénu dosti špatně hledá místo na spaní, lze však přespat ve velmi levném kempu přímo u cesty k opěrnému bodu Rio Freddo. Ve městě byste marně hledali levný supermarket, na který ostatně v oblasti Přímořských Alp jen tak nenarazíte. Užitečný však je pramen pitné vody na velkém parkovišti před nádražím v Tende. Vzhledem ke komplikovanému terénu se v tomto případě vyplatí koupě drahé podrobné mapy, kterou navíc využijete i pro další úseky Aplského valu a Maginotovy linie.

stav: červenec 2005

Související: Italské pevnostní objekty typu 15000

Doporučená mapa: 3841 OT – Vallée de la Roya, 1 : 25 000, IGN Paris

Literatura:

Lorenzo Marcon, Luciano Marcon: Le fortificazioni in caverna del Vallo Alpino
Fabio Vallauri: La linea fortificata delle Alpi: Il Vallo Alpino

Komentářů: 2

  1. Hanka, 2.8.2013:

    Letos v červenci (2013) jsme navštívili obě tvrze opěrného bodu RIO FREDDO. Objekty jsou dobře přístupné, nepoškozené a čisté. Vše i cesta odpovídá popisu v článku. V Tende je pod náměstím malý Interspar pro nejnutnější nákup.Kvalitní mapa se vyplatí, protože v některých důležitých místech značení vůbec není. Pro méně odvážné s autem: až na mini parkoviště pro 2 auta se opravdu dostanete . Cestou je u silnice několik malých „zálivů“ a tak se minete s protijedoucím autem. Silnice až k parkovišti je asfaltová.

  2. Jirka, 17.8.2014:

    Opera 244 – cesta se nezdá zas až tak hrozná. Zvlášť, když před tím absolvujete výjezd třeba na Monte Grosso nebo Roche-la-Croix. Na parkoviště na konci se v případě nutnosti vejdou 4 auta.

Nový komentář

 

Publikováno: 11.8.2005 22.38 , Komentáře (2)
UPOZORNĚNÍ:
Z technických důvodů pošlete kopii komentáře mailem, jinak hrozí smazání.

350 stran o pevnostech

aktuality a zajímavosti
Doplněno

Petronell a obrana Litavy

Acles a jednostř. kopule

Cadore – Maè

Forty v Korutanech

Drama na Západním valu

Materiály

Norské věže

© Ondřej Filip
2005-2017