 |
(Polsko) – Opevněný prostor Slezsko – Niezdara, Wymysłów, Dobieszowice Napsal: O. Filip objekty: 11 těžkých Na severním křídle Opevněného prostoru leží v okolí přehradní nádrže Kozłowa Góra množství moderních a velmi pěkných těžkých objektů, vybavených vzácnými pancéřovými prvky. |
Severní křídlo Opevněného prostoru Slezsko se opíralo o rozsáhlé zátopové oblasti na říčce Brynica. Přístup přes dvě nejdůležitější hráze později uzavřelo několik moderních těžkých objektů, chráněných malými klamně bojovými objekty. V roce 1939 bylo opevnění zesíleno silným opěrným bodem, který měl ztížit nepřátelský obchvat směrem od města Tarnowskie Góry. Tento opěrný bod se skládá z nejmodernějších těžkých objektů, které byly po konstrukční stránce inspirovány československým opevněním a jsou vybaveny pevnostními protitankovými kanóny a šestistřílnovými pozorovacímu zvony z produkce železáren v Třinci. Objekty tvoří linii, zesílenou jedním srubem na dominantní vyvýšenině v týlu, což je koncepce poněkud odlišná od starších opěrných bodů. V roce 1944 byla tato opevnění zařazena do německé obranné linie b2 a doplněna množstvím malých válcových objektů, takzvaných „kochbunkrů“ a dřevozemních úkrytů, propojených sítí zákopů. Jednotky 1. Běloruského frontu prolomily tato opevnění z chodu, neboť v důsledku rozkladu německé obrany v oblasti byla bráněna pouze minimálními silami, které z části tvořily nekvalitní jednotky Volkssturmu.
Velký pěchotní srub č. 7 opěrného bodu WZGÓRZE 307 (nazývaného též „Niezdara“) leží na poli u silnice, výhodně od obce Tapkowice. Jeho stěny jsou z větší části zasypané, interiér je však celkem čistý. Za pozornost stojí především pancéřová deska pro pevnostní protitankový kanón a také hladký průstřel zvonu, který údajně způsobil zásah ze sovětského samohybného děla v závěru 2. světové války. Od objektu je také na kopci nad vesnicí vidět kopule velitelského objektu č. 8. K tomuto objektu se dá dojet autem, a to přímo z obce, kde je třeba odbočit na jih v místě, kde hlavní silnice dvakrát zahýbá. Po této odbočce vyjedete na kopec a odbočíte doleva po kvalitní polní cestě, vedoucí k osamělému a zřejmě neobydlenému domu. Objekt se nachází na louce za tímto domem a i když je jeho interiér poškozený výbuchem, kvůli napůl vytržené kopuli a pěknému výhledu stojí za návštěvu.
Druhý z velkých pěchotních srubů č. 6 s protitankovým kanónem leží opět na louce, jen několik desítek metrů od domů v obci, a to u jediné silnice odbočující z hlavní ulice směrem na sever. Je sice také částečně zasypaný, což je ve Slezsku zřejmě oblíbená praxe, ale i tak je fotogenický. Ve srovnání s objektem č. 7 má méně obvyklý půdorys, neboť střílny kulometů, mířící do obou hlavních směrů jsou soustředěny do pravé střelecké místnosti a levá střílna tak zároveň kryje týl objektu. Atypickým prvkem je betonová zídka, chránící nouzový východ, nelze však vyloučit její původ z doby reaktivace opevnění na konci války. Pokud vyrazíte po silnici na západ, téměř na konci obce uvidíte vpravo mezi domy, ve vzdálenosti asi 100 metrů od silnice, objekt č. 5. Jde o oboustranný srub, který je bohužel dosti zarostlý, poničený a jeho interiér je zaplněný odpadky. Pancéřovou desku, která chránila pravý kulomet vyrval výbuch nálože, kterou odpálili Němci při ústupu. V roce 1997 byla deska vykopána a převezena do muzea v Bytomi. Zajímavostí je umístění německého „kochbunkru“ přímo vedle levého ucha v záhozu objektu.
Další tři objekty se nachází u odbočky na jih, vedoucí kolem malého areálu, kde parkují autobusy. U křižovatky nad areálem se dá zaparkovat a po cestě doleva pohodlně dojít k dvouzvonovému objektu č. 4, který je ostatně vidět i z hlavní silnice. Jeho vchod je bohužel zavalen odpadky, kopule se však dají dobře fotografovat. Poté se musíte vrátit na křižovatku (na mezi nad křižovatkou se nachází méně obvyklá pozorovací verze „kochbunkru“) a podél plotu domu se vydat na kótu, kde se nachází velitelský objekt č. 3 s kopulí pro těžký kulomet a především jediným zvonem vz. 39 pro pozorování a lehký kulomet, který byl v Opevněném prostoru osazen. Zvon byl vyroben po okupaci Těšínska ve Třineckých železárnách, které měly bohaté zkušenosti s výrobou zvonů pro československé opevnění. Interiér, silně poškozený výbuchem, je na rozdíl od předchozího objektu přístupný a za pozornost zde stojí především ocelová podlážka moderního zvonu. Malý srub č. 2 leží necelých 50 metrů jižně od velitelského objektu v nenápadném úvozu uprostřed pole. Zajímavá je především jeho moderní pancéřová deska a celkem čistý interiér, do kterého se však musíte probojovat přes hromady odpadků. Další objekt č. 1 se stejnou výzbrojí leží asi půl kilometru daleko v malém lesíku a je nutné k němu dojít nebo dojet po polní cestě, vedoucí rovnoběžně s břehem jezera.
Dva těžké objekty, které jsou součástí opevnění zátopových jezů, se nachází u hráze velké přehradní nádrže Kozłowa Góra, po obou stranách silnice, vedoucí z koruny hráze na východ. K hrázi je nejlepší dojet po západním břehu jezera, neboť kratší cesta, vedoucí z obce Niezdara po východním břehu, je velmi špatná. cestou jsou na okolních polích vidět válcové betonové „kochbunkry“. Blokhaus č. 5 je vidět na louce vpravo za hrází a přímo v těchto místech se dá vlevo od silnice zaparkovat. Interiér blokhausu je vyčištěný a pancéřové součásti jsou natřené, což je zřejmě práce bunkrologů z blízkého muzea. Pokud vyrazíte přímo z parkoviště do lesa na opačnou stranu, projdete pěšinou po levé straně louky a vejdete do lesa, narazíte po několika desítkách metrů na silně poškozený srub č. 7, vybavený garáží pro protitankový kanón. Nejzajímavější je kopule objektu, která nese výrazné stopy po německých zkouškách kumulativních náloží, určených pro útok na belgickou tvrz Eben Emael (archivní fotografie z těchto zkoušek byly publikovány v publikaci Přepadení na str. 60). Asi 150 metrů za tímto těžkým objektem se v lesíku u sinice nachází dobře zachovalý klamně bojový objekt.
Od objektů musíte pokračovat po silnici směrem na obec Wesoła (část Dobieszowic) a poté zpět k říčce Brynica, kde je hráz s dnes již nefunkčním jezem. Zaparkovat se dá přímo u srubu před jezem nebo na druhé straně před hřbitovem. Zařízení jezu je v dezolátním stavu, naproti tomu lehký objekt, který byl jeho součástí, je nepoškozený. Srub č. 2 je zrekonstruovaný a natřený maskovací barvou, neboť v něm sdružení Pro Fortalicium provozuje muzeum, které je v sezóně (květen — říjen) otevřeno každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci od 13 do 17 hodin.
(Kromě popsaných opevnění byla obrana na říčce Brynica severně i jižně od opěrného bodu Wzgórze 307 v roce 1939 zesílena polními opevněními, doplněnými několika lehkými objekty. Kromě toho byly budovány i další dva polní opěrné body východním směrem, aby tak bylo obejití hlavních opevnění ještě ztíženo. Tato opevnění jsme však neprozkoumali.)
Kulometná kopule srubu č. 7. Pod střílnou vpravo je průstřel, pravděpodobně od kanónu ráže 15 cm. |
Pancéřová deska s otvorem pro těsnící kouli a zaměřovač protitankového kanónu ráže 37 mm vz. 38 ve srubu č. 7. |
Strop objektu č. 8. Do šachty v popředí měl být osazen šestistřílnový zvon vz. 39 pro pozorování a lehký kulomet, v pozadí je kopule pro těžký kulomet, částečně vytržená výbuchem. |
Týlová stěna pěchotního srubu č. 6. Vlevo od dveří je ochranná zídka před nouzovým východem, vpravo stěna kasematy se střílnami pro lehký a těžký kulomet. |
Srub č. 4 se dvěma kopulemi pro těžké kulomety. |
Pancéřové prvky srubu č. 3. Vpravo je vzácný zvon vz. 39 pro pozorování a lehký kulomet, vpravo běžná kopule pro těžký kulomet. (MD) |
Pancéřová deska pro těžký kulomet v jednostranném objektu č. 2. (MD) |
Blokhaus č. 5 u hráze přehradní nádrže Kozłowa Góra. Šikmé roury nad střílnami sloužily k vystřelování signálních raket. |
Stopy německých kumulativních náloží na kopuli objektu č. 7. Otvor vlevo pochází od 12,5 kg nálože, otvor vpravo od dvoudílné 50 kg nálože, které pancíř úplně prorazila. |
Úkryt pro protitankový kanón ve srubu č. 7. V zadní stěně je vidět ochranná střílna, vpravo průlez do objektu. |
Malý dvoustřílnový objekt, chránící jez u Dobieszowic. |
Zrekonstruovaný pěchotní srub č. 2 u Dobieszowic. Pod kopulí je vidět nouzový východ, využitý jako střílna pro obranu hlavní zbraně. |
Prohlídka všech objektů zabere přibližně 3 hodiny a příliš se při ní nenachodíte. Přístup k objektům je bezproblémový, i když některé z nich jsou nepříjemně blízko k domům. Sruby vesměs nejsou zarostlé, avšak týlové stěny všech objektů opěrného bodu Wzgórze 307 jsou využívány jako smetiště, narozdíl od objektů ve městech alespoň nemají vypálené interiéry. Vzhledem k tomu, že se z celého Opevněného prostoru se desky pro pevnostní protitankové kanóny a zvon vz. 39 vyskytují pouze zde, v případě nedostatku času stojí za návštěvu alespoň objekty č. 6, 7 a 3. Německých „kochbunkrů“ jsou v okolí polských srubů desítky a i když nejsou atraktivním cílem, na několik určitě narazíte.
stav: září 2005
foto: O. Filip 2005, M. Dubánek 2005 (MD)
Literatura:
Piotr Skupień: Pozycja B-2 wokól Tarnowskich Gór, in: Forteca 11, str. 44
Waldemar Machoń: Punkt Oporu „Wesola“ w Dobieszowicach, in: Forteca 13, str. 31
Milan Blum, Martin Ráboň: Přepadení, SPČSOB, Brno 2002
Dariusz Krzyształowski, Szymon Kalicki, Henryk i Mariusz Jędraszyk: Obszar Warowny „Śląsk“
DikyMoc pekne clanky ani jsem netusil co peknych bunkru je v Polsku jeste jednou diky za pekne cteni
Dne 19.10.2022 navštíveny všechny výše popsané sruby.Oproti fotografijím všechny sruby velmi silně zarostlé keři.Skoro nemožné fotit.Vytržená kopule na srubu č.8 se již nenachází,zmizela.Na blochauzu č.5 u hráze provedena maskovací kamufláž fasády.
Výše zmiňovaná vytržená kopule ze srubu č.8 byla převezena do areálu muzea u pěchotního srubu č.2 v Dobieszawicích,kde je umístěna na zemi vedle malého parkoviště.