Opěrné body Łagiewniki, Godula a Wzgórze 319
Opevnění: POLSKÁ   Téma:

(Polsko) – Opevněný prostor Slezsko – Chorzów, Świetlochowice
Napsal: O. Filip
objekty: 19 pěchotních srubů, 4 dělostřelecké sruby
Střední část opevnění, chránících Slezskou průmyslovou oblast, tvoří silné opěrné body vybavené dělostřeleckými sruby, které díky dalším mezilehlým objektům tvoří prakticky souvislou linii.

Linie, popisovaná v tomto článku, se táhne od zatopených poddolovaných oblastí na sever od Chorzówa a tvoří oblouk, vybíhající na západ do těsné blízkosti bývalé německé hranice mezi městy Świetlochowice a Zabrze. Opěrný bod Łagiewniki je ještě tvořen nejstaršími typy pěchotních srubů, vybavených polokopulemi, které svou konstrukcí připomínající (poněkud zvětšené) objekty s kulometnými kopulemi v nejstarších opěrných bodech. Jeho dělostřelecké sruby však již odpovídají běžným konstrukcím a spíše než staré objekty opěrných bodů Bobrowniki, Wzgórze 305 a Szyb Artura připomínají zvětšené pěchotní sruby moderní konstrukce. Jejich kanóny však mají jen velmi úzké palebné pole. Opěrné body Godula a Wzgórze 319, stejně jako níže popsané mezilehlé opěrné body, jsou tvořeny modernějšími sruby, vybavenými univerzálními střílnami, umožňujícími po určitých úpravách i instalaci polních protitankových kanónů na speciálních posuvných platformách, které umožňovaly dosáhnout plného náměru i při malém rozměru střílny. Po vypuknutí války se jednotky Wehrmachtu neodvážily na tato opevnění zaútočit a docházelo zde pouze k potyčkám se silnými oddíly Freikorpsu, které při nich utrpěly značné ztráty. Večer 2. září 1939 museli obránci opevnění opustit z důvodu nebezpečí obklíčení, které zapříčinil rychlý postup německých jednotek z území Slovenska do týla armády „Kraków“.

Prohlídku pravého křídla opěrného bodu ŁAGIEWNIKI lze začít od muzeálního objektu č. 7, který se nachází přímo u frekventované ulice Katowicka. Nejlepší je zaparkovat u supermarketu Media Markt asi 100 metrů v týlu objektu a dojít k němu pěšky. Objekt, který konstrukčně patří mezi „staré“ sruby je perfektně zrekonstruovaný a tak vyniknou jeho dvě pancéřové desky, umístěné na bocích za polokopulí. Muzeum provozuje sdružení Pro Fortalicium a v sezóně (květen — říjen) je otevřeno každou druhou sobotu v měsíci od 14 do 18 hodin. Od objektu se musíte vydat po cestě vpřed kolem garáží a asi po 100 metrech dojdete na okraj hlubokého zarostlého zářezu, kterým vedla vlečka do podjezdu pod hlavní ulici. Do zářezu budete muset slézt a vydat se doprava pod masivní železniční nadjezd, kterým projdete do divoké industriální krajiny plné zbytků vleček a průmyslových budov. Za nadjezdem se zleva připojuje fungující trať, po níž dojdete asi po 100 metrech přímo ke vchodu do atypického objektu č. 8, který je tak blízko u trati, že při její výstavbě musela být ubourána část vchodu a bohužel byla také zcela zasypána kopule srubu. Po pouhých několika desítkách metrů se vpravo za dalším železničním nadjezdem skrývá srub č. 9, který byl při stavbě trati naopak podkopán, takže je silně nakloněný a v jeho interiéru se drží voda.

K blokhausu č. 6 můžete buď dojít po trati směrem na sever, neboť se nachází u paty náspu přímo za mostem přes ulici Krzyżowa, druhou možností je dojet k němu autem až po prohlídce dělostřeleckého srubu a zaparkovat před mostem (dál je vjezd zakázán, neboť zaplavená poddolovaná území jsou přírodní rezervací). Blokhaus je částečně zahrnutý zeminou, ale přesto je celkem zajímavý, už proto, že objektů tohoto typu není mnoho. K dělostřeleckému srubu č. 10 se dá od předchozích objektů č. 8 a 9 dojít po okraji trati, přičemž po pravé straně se rozkládá plocha zlikvidovaného kolejiště a dolu, kudy není radno si zkracovat cestu. Teprve až dojdete pod vedení vysokého napětí, dáte se doprava a asi po 50 metrech dojdete ke srubu, který z druhé strany přiléhá k hlubokému zářezu bývalé úzkokolejky, nyní částečně zavezenému odpadem. Srub je vybaven pozorovacím zvonem a jeho konstrukční zajímavostí je hluboký zářez pod levou kulometnou střílnou, jímž působila do zářezu úzkokolejky ruční braň z týlového patra. Pokud projdete zářezem k cestě a vydáte se po ní, po přibližně 100 metrech dojdete k cihlovým budovám jakési továrny a projdete-li mezi nimi, ocitnete se přímo na parkovišti supermarketu, kde trasa začala.

Srub č. 9, který je bohužel dosti zarostlý a také zatopený, se nachází přímo u železničního přejezdu v ulici Krzyżowa, do níž musíte sjet po odbočce z ulice Katowicka těsně za muzeálním objektem č. 7. U jediné odbočky vpravo se nachází oboustranný lehký objekt, situovaný za pobořeným plotem jakéhosi areálu, zřejmě však na soukromém pozemku. Poté musíte přejet ulici Świetlochowicka, pokračovat po ulici Krzyżowa na západ a ulicí Spacerowa dojet až k nevzhlednému betonovému areálu koupaliště, kde se dá zaparkovat. Mohutný dvoupatrový dělostřelecký srub č. 2 leží přímo u plotu areálu a v době naší návštěvy bylo prováděno čištění jeho povrchu od křovin. Střílny objektu jsou bohužel zazděné, ale zvenku patří k nejhezčím objektům ve Slezsku. (K malému pěchotnímu srubu č. 1 v ulici Fabyczna nemá smysl chodit, neboť je v zahradě a je z něj vidět maximálně roh stropnice, vyčnívající z keřů.)

Tři těžké objekty mezilehlého opěrného bodu LIPINY se nachází poblíž areálu hutě „Zygmunt“. K objektu č. 1 je nejlepší dojít nebo dojet od dělostřeleckého srubu č. 2 opěrného bodu Łagiewniki po cestě vedoucí nejprve směrem na západ, která pak zahýbá doleva směrem k hlavní bráně huti. Objekt se nachází na malém pahorku těsně za zničeným oplocením hutě a z hlavní cesty k němu odbočuje úzká pěšinka doleva po trase bývalé vlečky, a to těsně před místem, kde ze silnice vlevo odbočuje poničená cesta z šestihranných betonových dlaždic. Původně byl vchod do objektu tvořen poternou pod tělesem tratě, jedinou „podzemní“ komunikací v opevnění na západě Polska. Při poválečné přestavbě srubu na protiletecký kryt byl k poterně přistavěn další úsek chodby, takže nyní se vchod nachází zhruba 30 metrů od objektu (v týlu blíže k silnici). Srub je zarostlý, ale jeho střílny nejsou zasypané a jeho interiér je čistý. Ke zbývajícím objektům dojdete z ulice Kołonia Zygmunt. Nejprve minete budovu rozvodny a pod kopcem asi 200 metrů od ní musíte zaparkovat u odbočky doprava ke skladu štěrku. Doleva vede pěšina, z níž po chvíli uvidíte ve svahu objekt č. 2, který relativně nedávno přišel o svou kopuli, jež byla uřezána autogenem. Vchod do objektu je zasypaný, ale dovnitř se dá dostat střílnou. Od objektu vede dál do lesa sice nezřetelná, ale dobře značené pěšina, neboť oba objekty jsou součástí naučné stezky. Pěchotní srub č. 3 sloužil jako velitelský a se svými třemi střílnami, umístěnými vysoko nad terénem, je velmi impozantní. Jeho interiér je však důkladně vypálený. Konstrukční zajímavostí srubu jsou dva nouzové východy, z nichž jeden vede ze spodního patra.

Opěrný bod GODULA se rozkládá po obou stranách ulice K. Goduli. Srub č. 1 stojí na trávníku mezi panelovými domy přímo u této ulice, parkovat je však nutné o něco dál. Všechny vstupy do objektu jsou sice zazděné, zvenku je však tento objekt se dvěmi kopulemi velmi fotogenický. Dělostřelecký srub č. 4 leží na druhé straně ulice na okraji vilové čtvrti a není problém ho v uličkách najít a zaparkovat přímo u něj. Přístup do srubu je možný jedině střílnou pro kanón a uvnitř je samozřejmě plný odpadků. K dalším objektům se musíte vydat po pěšině zhruba ve směru palby kanónu a pokračovat úzkou uličkou mezi zahrádkami až na polní cestu, honosící se názvem ulice Lotnicza. Hned na začátku cesty se otevře pohled na dva objekty, ležící v polích. Vpravo, tedy v týlu, se nachází zajímavý srub č. 6, který sice nemá kopuli, zato je však vybaven úkrytem pro polní protitankový kanón. Vlevo se pak nachází srub č. 5, vyzbrojený protitankovým kanónem na posuvném ložišti. O tohoto objektu je pěkný výhled do krajiny, což je ve zdejších končinách poměrně velká vzácnost. Poslední těžký objekt č. 9 se nachází západně od ulice Stara. Ta odbočuje z ulice Joanny, na níž musíte zahnout doprava z hlavní ulice K. Goduli asi 600 jižně metrů od objektu č. 1. Srub se dosti špatně hledá, neboť je umístěn přímo mezi domy a jeho střílny a vchod jsou zahrnuté zeminou.

Objekty mezilehlého opěrného bodu RUDA CHEBZIE leží u vlečky, mířící z hutě Pokój na sever. Objektu č. 2 se nachází u nádraží Ruda Chebzie, jehož budova je mimochodem technickou památkou. Před budovou se dá zaparkovat a pak je nutné vydat se kolem její levé strany po pěšině, vedoucí souběžně s náspem vlečky. Jakmile vyjdete na těleso této zrušené trati, kde se nachází opuštěný most, uvidíte přímo před sebou u druhého mostu kopuli srubu, který je částečně zapuštěn do náspu. Vchodová část srubu je přestavěná z důvodu jeho rekonstrukce na kryt, interiér je však přístupný a celkem čistý. K objektu č. 1, vybavenému dvěma kopulemi pro těžké kulomety, můžete dojít podél kolejí vlečky a nemůžete ho minout, neboť se nachází po pravé straně přímo u trati.

Opěrný bod WZGÓRZE 319 je vysunut nejvíc na západ a jak napovídá jeho název, rozkládá se kolem kóty 319 m, takže je i opěrným bodem nejvýše položeným. Objekty opěrného bodu leží po obou stranách ulice 1 Maja. Při cestě po této ulici od předchozího mezilehlého opěrného bodu je třeba projet kolem opěrných zdí sneseného železničního nadjezdu a těsně za ním zaparkovat vpravo v ulici Szyb Walenty. Poté je nutné vydat se po zrušené vlečce, vedoucí podél jižní strany náspu, po němž vedla další vlečka na zmíněný viadukt nad ulicí 1 Maja. Asi po půl kilometru se cesta stáčí doprava a podchází dosud fungující vlečku do hutě Pokój. Za podjezdem je třeba vydat se doleva a dojít ke srubu č. 1, který je celkem fotogenický a jeho pravá kasemata leží přímo u zmíněné funkční vlečky. Krajina je v těchto místech plná pozůstatků různých tratí, takže orientace tu není právě jednoduchá. Od srubu se musíte vydat zpět a za podjezdem vyrazit na jih podél vlečky. Asi po 300 metrech uvidíte vlevo na pahorku pod úrovní vlečky dvě kopule srubu č. 3. (Nedaleký dělostřelecký srub č. 4 se podle všeho nachází za oplocením hutě Pokój, takže není přístupný.) Pokud budete pokračovat po cestě směrem k ulici 1 Maja a pak se po ní vydáte do kopce, zakrátko uvidíte na druhé straně za mohutným potrubím teplovodu srub č. 5. Jeho výzbroj byla stejně jako u předchozího pěchotního srubu umístěna pouze pod pancířem, na rozdíl od něj však není vůbec fotogenický.

K dalším objektům je nejlepší dojet autem a zaparkovat u hypermarketu Tesco v ulici Bukowa. Srub č. 6 leží přímo u oplocení zadní části budovy, vedle brány pro zásobování a je obklopen valem, neboť sloužil jako sklad trhavin. Kopule objektu je téměř oddělená autogenem v důsledku neúspěšného pokusu o její odcizení. Od brány hypermarketu je vidět též velký pěchotní srub č. 7, k němuž je nejlepší dojít oklikou po polní cestě, která vede kolem řady opuštěných betonových soklů pro potrubní vedení. Objekt je velmi hezký, avšak jeho interiér je silně znečištěný a vypálený. K dělostřeleckému srubu lze opět dojít po cestě, lepší však je přejet autem na jih do ulice Cynkowa, která odbočuje z ulice E. Kokota. Zde se na louce nachází mohutný pěchotní srub mezilehlého opěrného bodu Wirek a od něj pohodlně dojdete k dělostřeleckému srubu č. 8, který leží těsně u oplocení jakési malé továrny. Srub ještě nedávno sloužil bezdomovcům, kteří si v šachtě zvonu vybudovali pec. Zřejmě však nenabízel dost komfortní ubytování a tak je nyní opuštěný a plný odpadků.

(Kasárna a menší objekty jsme v popisovaném prostoru nehledali, neboť už lokalizace těžkých objektů v takto zastavěné oblasti je dost obtížná a dostupné informace v tomto směru nebyly dostatečné.)

Všechny popsané opěrné body se nacházejí v nejzastavěnější oblasti celého Opevněného prostoru. Přesto jsou kupodivu z naprosté většiny zachovalé a bez problémů přístupné a zdá se, že zatím mají štěstí i při výstavbě nových domů a komerčních objektů. Výjimkou jsou tři zničené těžké objekty v P.O. Łagiewniki, které byly zlikvidovány už před dlouhou dobou, dělostřelecký srub dokonce již na začátku 2. světové války. Interiéry všech objektů, s výjimkou srubu v huti Zygmunt, jsou velmi silně znečištěné a co je ještě nepříjemnější, jsou většinou důkladně vypálené, takže pohyb v nich je nepříjemný a vyžaduje opatrnost. Pro orientaci v některých místech, především na pravém křídle P.O. Łagiewniki a pravém křídle P.O. Wzgórze 319 jsou důležité železniční tratě, mezi nimiž se objekty nacházejí. Je však třeba brát v úvahu, že většina těchto průmyslových tratí je dnes zrušená (na mapě jsou označeny světlejší barvou), avšak i nadále jich pravděpodobně bude ubývat a v tomto směru nezachycují aktuální stav žádné mapy. Dochází i k dalším změnám, neboť některé velké průmyslové areály byly zlikvidovány a naopak se zde objevilo mnoho obchodních center. Pro orientaci v oblasti je nejlepší mapa „Okręg Katowicki“ vydavatelství Demart v měřítku 1 : 40 000, kterou levně pořídíte například v pražském knihkupectví Kiwi.

stav: září 2005

Literatura:
Dariusz Krzyształowski, Szymon Kalicki, Henryk i Mariusz Jędraszyk: Obszar Warowny „Śląsk“
Jerzy Sadowski: Fortyfikacje Obszaru Warownego „Śląsk“ w Chorzowie, Infort, 2004

Zatím žádné komentáře

Nový komentář

 

Publikováno: 28.9.2005 13.56 , Komentáře (0)
UPOZORNĚNÍ:
Z technických důvodů pošlete kopii komentáře mailem, jinak hrozí smazání.

350 stran o pevnostech

aktuality a zajímavosti
Doplněno

Zbraně L1 na Krétě

Petronell a obrana Litavy

Acles a jednostř. kopule

Cadore – Maè

Drama na Západním valu

Materiály

Norské věže

© Ondřej Filip
2005-2017