Opevnění v okolí Mentonu

(Francie) – Maginotova linie – SF Alpes Maritimes – Menton
Napsal: O. Filip
objekty: 4 dělostřelecké tvrze, pěchotní tvrz, pozorovatelna
Nejjižnější úsek Maginotovy linie, který se opíral o pobřeží Středozemního moře, byl velmi silně opevněn. V roce 1940 tato opevnění úspěšně prošla zkouškou ohněm, když bez větších problémů odrazila silné italské útoky.

U pobřeží Středozemního moře ležel jeden z nejdůležitějších úseků obrany v celých Alpách. Pouze v tomto prostotu se útočník nemusel potýkat s problematickými horskými komunikacemi, avšak ani zde se nenabízel nijak snadný terén pro rozvinutí širšího útoku, neboť hřebeny Přímořských Alp se táhnou téměř k moři. Na úseku 5 kilometrů v blízkosti pobřeží se nacházely hned čtyři dělostřelecké tvrze (Cap Martin, Roquebrune, Mont Agel a Saint Agnes) a teprve pak následovala v hůře průchodném terénu čtyřkilometrová mezera k tvrzí Castillon, chránící důležitý průsmyk na cestě do oblasti Sospelu. Všechna popisovaná opevnění jsou součástí podsektoru Corniches, jehož velitelství se nacházelo v obci La Turbie nad Monakem. Právě podsektor Corniches se stal dějištěm největšího útoku italských ozbrojených sil proti Francii. Tato ofenzíva začala 20.6.1940, kdy již byl osud Francie zpečetěn, avšak skončila naprostým neúspěchem. Jeho příčinou byl především krátký čas na přípravu útoku, velmi silná francouzská obrana, opřená o stálá opevnění a zřejmě i nevalná kvalita italských jednotek. Útok sice v některých místech prošel linií předsunutých postavení, ta se však díky podpoře tvrzového i posilového dělostřelectva dokázala udržet (Italové si nedokázali poradit dokonce ani s miniaturním postavením Pont Saint Louis, bráněným devíti muži, které se při útoku ocitlo v jejich týlu). Pouze na pobřeží, kde mohli skrytě postupovat zastavěnými oblastmi, se Italové dostali až k tvrzi Cap Martin a postřelovali ji přímou palbou, ale tuto aktivitu nelze hodnotit jako opravdu vážné ohrožení tvrze. Všechny ostatní aktivity, včetně pokusu o nasazení obrněného vlaku, rozdrtilo silné a přesné francouzské dělostřelectvo.

Velká tvrz CASTILLON se nachází ve strategicky důležitém stejnojmenném průsmyku, kterým prochází jediná silnice z oblasti Sospelu do Mentonu. V současné době však trasa hlavní silnice pevnost míjí, neboť podchází průsmyk tunelem, který v jedno směru využívá tunelu bývalé úzkokolejné železnice (její pozůstatky jsou k vidění i na jih od průsmyku). Už ze Sospelu je tedy nutné jet po vedlejší silnici D2556, neboť nová silnice s označením D2556A s ní není propojena. Z Mentonu existuje pouze jedna trasa, je však nutné asi půl kilometru před tunelem odbočit vpravo. Vchodový objekt tvrze leží u silnice D54, odbočující v průsmyku a zvenčí ho tvoří pouze betonová opěrná stěna s vjezdem, chráněná „kaponiérou“. Padací vrata jsou zavřená, v době naší návštěvy se dalo protáhnout pod nimi, ale to již zřejmě není možné . Povrchové objekty jsou dobře přístupné a nacházejí se na velmi malé ploše. Za povšimnutí stojí především složitě tvarovaný dělostřelecký srub B3 a také zvon GFM objektu B6, který musel být dodatečně osazen přibližně o 70 cm nad plánovanou úroveň, aby zajistil kruhovou obranu tvrze po vynechání některých objektů a ještě musela být složitě upravována stropní deska v jeho okolí.

Známá dělostřelecká tvrz SAINTE AGNES se nachází přímo ve stejnojmenné obci, nalepené do prudkého svahu pod vysokou skalní stěnou, a je od ní přímý výhled na pobřeží Středozemního moře (údajně se jedná o nejvýše položenou přímořskou obec v Evropě). Ke tvrzi vede z Mentonu dobře značená silnice, je však nutné zaparkovat pod vesnicí, jejíž křivolaké uličky dnes slouží především turistickému ruchu. Tvrz je zpřístupněna jako muzeum, aktuální otvírací doba se však na Internetu nedá najít. Vchodový objekt tvrze je podobného typu jako u tvrze Castillon a hned vedle něj stojí monumentální čtyřpodlažní srub B2, proslulý svou mimořádně silnou výzbrojí, napojený na podzemí rovnou chodbou. Objekt je bohužel poněkud zohyzděn nevzhledným plotem. Pod srubem, těsně pod vyhlídkovou terasou, je vidět jeden ze dvou malých kulometných objektů, které byly postaveny dodatečně, aby vykryly mrtvá místa v obraně tvrze. Po pěšině na opačnou stranu lze dojít i ke druhému dělostřeleckému srubu, který je také velmi pěkný. K čelnímu objektu, který je situován na opačné straně skalního masivu, je zřejmě poněkud obtížná. Objekt má pouze odlehčený zvon typu 2, vycházející z typu GFM, avšak menšího průměru, nez možnosti použít lehký kulomet. Také druhý samostatný kulometný objekt, situovaný za srubem B3, bude zřejmě obtížně přístupný.

(Silnice, vedoucí z Mentonu, pokračuje dál do hor a stoupá až do sedla, kde se nachází pěchotní tvrz Col des Banquettes. Tvrz se skládá z vchodu a velkého pěchotního srubu se dvěma zbraněmi JM a zvonem GFM, který je podle fotografií mimořádně hezký, zatímco třetí objekt nebyl postaven. Interiér tvrze je zřejmě přístupný. Poblíž hory Mont Ours se nachází stejnojmenný malý fort v podobě obdélníkové budovy s věžičkami v nárožích, který mimo jiné zajišťoval spojení optickou signalizací mezi forty Mont Agel a Barbonnet. Buď od zmíněné tvrze nebo od fortu lze dojít k samostatné pozorovatelně Pic du Garuche, která se skládá z malého vchodu a objektu s unikátním zvonem pro periskopické pozorování typu N°1, který je odlehčenou verzí zvonu VP, používaného pouze na severovýchodě. Silnice, spojující Saint Agnes se zmíněnými objekty není v ideálním stavu, ale je průjezdná)

Přímo na okraji silnice z Mentonu do Saint Agnes se nachází objekt B4 pěchotní tvrze Col des Gardes, kryjící silnici střílnami AC37/JM a JM, který je však dost zarostlý. U cesty, vedoucí kolem něj také leží další malý objekt se zvonem GFM. Zbývající dva objekty jsme nehledali, neboť byl problém zde zaparkovat.

Velká tvrz ROQUEBRUNE se nachází jen asi 1,5 kilometru od pobřeží, ale v husté zástavbě města není úplně jednoduché k ní trefit. Každopádně je nutné dostat se nad mysem Cap Martin na silnici D50, která obchází kopec, na němž je tvrz situována. Prostor před vchodovým objektem využívají místní technické služby a vstup na přístupovou komunikaci je tedy zakázán. Buďto to můžete risknou, nebo se raději vydat oklikou. V tom případě je nejlepší zaparkovat u ruin kasáren, asi 200 metrů před odbočkou ke vchodovému objektu. Od kasáren vede vyšlapaná pěšina prudce do kopce, přechází malou louku a noří se do hustých křovin. V nich lze po chvíli odbočit doprava podél plotu a asi po 200 metrech vyjít přímo nad malým ostrohem, na němž se nachází objekty tvrze. Oba dělostřelecké sruby jsou velmi fotogenické a od pěchotního srubu, umístěného mezi nimi, je velmi pěkný výhled na pobřeží. Levý dělostřelecký srub B3 je na dvoudělový objekt mimořádně dlouhý, neboť kromě kanónů se pod samostatnými krakorci skrývají ještě střílna FM a speciální pozorovací střílna.

(Prakticky odevšad je vidět vysoký kopec s plochým vrcholem v týlu linie, posetý anténními stožáry, na němž se nachází velká tvrz MONT AGEL. Tvrz je bohužel v držení francouzského letectva, které zde udržuje radarová a vysílací zařízení a pochopitelně tedy není přístupná. Tvrz je v týlu a částečně ji chrání příkopy a stěny bývalého fortu, takže má minimální pěchotní obranu. Kromě dvou objektů s věžemi T75/33 má totiž jen dva malé objekty se zvony GFM, z nichž jeden je vybaven ještě střílnami pro ochranu vchodů. Vchodové objekty jsou celkem tři (munice, pěší, lanovka) a mají podobu pouhých portálů ve skalní stěně. Pozorovatelna tvrze je samostatná a leží pouhých 300 metrů od tvrze, takže obvykle nebývá v přehledech pozorovatelen zmiňována. Tvoří ji jeden objekt s vyvýšeným zvonem GFM a níže situovaným zvonem VDP, takže silně připomíná československou pozorovatelnu K-S 12b „Utržený“. Tím se liší jak od všech pozorovatelen v Alpách, které mají vchod a pozorovací objekt spojené podzemím, tak od pozorovatelen na Severovýchodě, které mají vždy rovný strop. Plošina, kde je tvrz umístěna, byla silně opevněna již na konci 19. století, kdy zde byl vybudován fort Mont Agel (původně Catinat) a dalších 6 dělostřeleckých baterií.)

Na úzkém vrcholku mezi tvrzemi Mont Agel a Cap Martin se nachází další samostatná pozorovatelna Mont Gros. Pozemek, kde leží, patří k jednomu z mála míst v okolí, které není oplocené. Odbočka k pozorovatelně se nachází v místě, kde přístupové silnice ke tvrzi Mont Agel zatáčí doleva kolem golfového hřiště. Zde je nutné odbočit doprava, po několika stech metrech však následuje zákaz vjezdu a dá se zde zaparkovat u malého domku (43.76350, 7.42136). Následuje cesta impozantními anténami rádia Monte Carlo a v průsmyku Col du Mont Gros odbočuje na vrchol turistická značka. Zde je zvon VDP, vylepšený ohavnou anténou, od něhož je skvělý výhled na pobřeží. Směrem do týla je objekt komín a miniaturní vchod, skrytý pod skalním převisem. Podzemí pozorovatelny i interiér objektu se zvonem, přístupný po stupačkách, jsou perfektně zachovalé.

Pod silnicí z Cap Martinu k tvrzi Roquebrune se nachází též Croupe de Reservoir, sestávající pouze z vchodu se střílnou pro lehký kulomet a miniaturního objektu se zvonem GFM, nicméně disponující slušným podzemím. Ke tvrzi by mělo být možné dojít po vrstevnici z křižovatky (43.7666,7.45422)

Velká tvrz CAP MARTIN leží přímo nad pobřežím tak, že postřelovala pláž a promenádu v Mentonu. Její objekty se hledají snadno, neboť vchod leží přímo u silnice stoupající serpentinou z pobřeží, zaparkovat je však nutné o něco dál, Unikátní vchodový objekt, vyzbrojený minomety, je bohužel obklopen novým plotem, který by sice bylo hračkou překonat, jenže přímo ve městě to není nejlepší nápad. Oba bojové objekty leží pod opěrnou zdí silnice, z níž je pěkný výhled na jejich stropní desky. Vpravo od objektů se zeď snižuje a začíná zde pěšina, vedoucí pohodlně přímo k objektům. Nejprve dojdete ke srubu B2 s čelními střílnami, který nese stopy bojů z roku 1940. Blízko něj leží také druhý z dělostřeleckých srubů, který byl silně poškozen destrukcí střeleckých místností při ústupu německých jednotek v roce 1944. Stěna s hlavními střílnami je úplně zničená a v sutinách téměř zmizely i střílny pro minomety. Přesto stojí interiér horního patra za prohlídku, už kvůli zajímavému zesílení pomocí obložení všech stěn traverzami a pozůstatkům ložišť pro kanóny 75/29. Jeden ze zvonů GFM byl výbuchem nadzdvižen a nyní trčí nad stropnicí.

(V předpolí hlavního obranného postavení se nachází pět předsunutých postavení, která jsme nenavštívili. Přibližně 1,5 kilometru východně od tvrze Castillon se v rozeklaném skalním útvaru nachází předsunuté postavení Pierre Pointue se dvěma vchody, dvěma kulometnými objekty a pozorovatelnou se zvonem St. Jacques. Směrem na jih pak leží předsunutá postavení Pena, Coletta a Collet du Pilon, o nichž zatím nic bližšího nevím. Přímo u staré silnice nad pobřežím se pak nachází neobvyklé postavení Pont Saint Louis s malým vchodem a jedním bojovým objektem, zabudovaným ve vysoké opěrné zdi a kryjícím silnici zbraněmi AC37/JM, JM a FM. Toto postavení je někdy řazeno mezi objekty typu „barrage rapide“ – rychlý zátaras).

(Kromě popsaných objektů se v okolí Nice nachází řada fortů a baterií z 80. let 19. století, které vesměs nebyly nijak výrazně modernizovány a nemají osazeny žádné pancéřové prvky a také četné podzemní úkryty a jiná infrastuktura. Většina ze starších objektů bránila Nice proti útoku z vnitrozemí. Některé z nich dosud využívá armáda a nejsou přístupné, stejně jako ty objekty, které jsou v soukromých rukou.)

Stav: 2005, 2000 (Castillon, Saint Agnes, Col des Gardes)

Návštěva popisovaných objektů je vesměs bezproblémová, ale do podzemí se zřejmě nikde nedostanete. Muzeum ve tvrzi Saint Agnes stojí za návštěvu, i když je nutné absolvovat prohlídku s průvodcem a trasa vede pouze z vchodového objektu do objektu B2. Na místních úzkých silnicích, především na pobřeží, je hustá doprava a ve spleti jednosměrek se dosti špatně orientuje. Pokud už budete v Mentonu, můžete zajít na veřejnou pláž, která se nachází zhruba v polovině rovného úseku pobřeží s výhledem na Cap Martin. Dá se zde celkem levně zaparkovat a jsou zda zdarma k dispozici sprchy. Hledání supermarketu pro levný nákup potravin je obtížné, ale vyplatí se, protože směrem na sever už takové obchody nejsou.

Literatura:

Alsace – La Ligne Maginot (ALMA)
La Ligne Maginot – (CIMA)
Caspar Vermeulen, Vincent Vermeulen: Atlas CORF (CD-ROM) 2004
Luc Malchair, Marco Frijns, Jean Puelinckx Index des fortifications Francais de 1874 á 1914
Zdeněk Novák, Zuzana Pilecká: Pevnosti Maginotovy linie v boji I., SPČO
Zdeněk Novák: Tvrz Castillon, In: Fortsborník 3, SPČO, 1997

Komentářů: 11

  1. Lubos, 16.8.2006:

    Dekuji8.8.2006 jsem byl ve Francii a navštívil vámi popsané pevnosti Castillon a Monte Grosso. Tímto bych chtěl autorům poděkovat za veškeré informace co zde zveřejnily. Díky vytištěným stránkám se přítelkyně tolik nebála a šla se mnou. Jenom bych rád doplnil informace ke Castillionu. Dostával jsem se do něj také protáhnutím pod bránou. Tento vstup ovšem opravdu není pro silnější postavy. Pro ty mám ovšem dobrou zprávu. V dělostřeleckém srubu B3 je otevřen nouzový východ (prý je to nouzák) a s trochou opatrnosti se do něj dá sešplhat. Zájemcům mohu poskytnout nějaké fotografie včetně obou vstupů pro představu. Jinak jsou obě pevnosti vskutku úžené a byl jsem naprosto nadšen.
    Luboš K.

  2. Martin, 31.5.2007:

    DGreat pictures

    Martin
    http://www.Omaha-Beach.Org

  3. Faudy, 11.7.2007:

    U vrat na Castillon je navaren plech, neda se podlezt. Vrchchem jsme to nezkouseli.

  4. Faudy, 11.7.2007:

    U vrat na Castillon je navaren plech, neda se podlezt. Vrchchem jsme to nezkouseli.

  5. amicorf ouvragne sdružení linii maginot Cape martinNavštivte strukturu těchto Maginot Cap Martin …

    Návštěvy každou sobotu odpoledne v rezervaci auprés turistická kancelář

    ÚŘAD PRO CESTOVNÍ RUCH
    218 Avenue Aristide Briand
    06190 Roquebrune-Cap-Martin
    Francie

    +33 (0) 4 93 35 62 87

    http://www.amicorf.com…Martin.pdf

  6. přehledAMICORF sdružení také stará o bunkru most St Louis bohužel uzavřena z důvodu bezpečnosti, ale můžete objevit své stránky a fórum http://pontstlouis.blog4ever.com http://pontstlouis.aceboard.fr/
    a sdílejí naše odkazy a zašlete nám vaše fotografie na vašem opevnění a objevit své zemi
    Jde Laurent

  7. laurent sfam, 1.6.2010:

    Opevněná sektoru Přímořské AlpyDobrý den, dozvědět se o historii našich stránkách opevněných sektoru Přímořské Alpy

  8. Luboš, 2.4.2013:

    Tak jsem se po 7 letech vrátil na „místo činu“. V případě zájmu o info, nebo foto napište. kosour.l(závin)seznam…
    Castillon – uzavřená tvrz. U hlavní brány je navařený plech a celý prostor obezděn. Navíc je nad vchodem kamera (možná atrapa). K nouzákům v diamantových příkopech se bez lana nedá slézt a stejnak jsou zavřeny. Na vstup by bylo nutné využít násilí a svary u nouzových východů odřezat.

  9. Jirka, 17.8.2014:

    Castillon – vchod je zavřený a příkopy opravdu hluboké, takže jestli jsou NV otevřené nevím. Ale i z venku pěkné, protože povrch není zarostlý a objekty konstrukčně zajímavé.
    Sainte Agnes má otevřeno každý den 10 30-12 00 a 14 30-17 30. Vstupné 5€. Šli jsme bez průvodce. Objekt B2 je opravdu monumentální. Jen škoda že kolem je ten hrozný plot. Paradoxně pádu z vyhlídkové terasy do mnohonásobně větší hloubky je bráněno mnohem méně. K objektu B3 odbočuje za hřbitovem vlevo ze stezky vedoucí na hrad poměrně zarostlá pěšinka. B3 má bohužel také oplocený příkop. Vzhledem k terénu se nikam dál nedá dostat

  10. Michal, 8.8.2016:

    Castillon – NV otevřené, nutno slanit. Vnitřek, ač zachovalý, se stal populárním pro hráče airsoftu. Spodní patra mají moderní elektrifikaci, něco jako čidla pohybu, občas kamera. Osobně si myslím, že jde o atrapy, ale důkladně jsem to nezkoumal.

  11. Víťa, 11.12.2016:

    Červenec 2016
    Sainte Agnes – muzeum je přístupné po silnici, parkovat lze až před vchodovým objektem nebo dělostřeleckým srubem B2 nedaleko restaurace. Po zaplacení vstupného jsme obdrželi popis v angličtině a prohlídka probíhala zcela bez průvodce (času na prohlídku bylo tedy víc než dost). Cestičku k druhému dělostřeleckému objektu jsme nenašli, ale podle lámané komunikace v angličtině s „pokladníkem“ je diamantový příkop také obehnán plotem. K čelnímu objektu se zřejmě nedá dostat, ale je na něj pěkný výhled ze skalní vyhlídky nedaleko středověké zříceniny nad tvrzí.
    Roquebrune – ke vchodovému objektu lze pohodlně dojet autem, parkoviště technických služeb zde už není. Všechny objekty tvrze se nachází v přírodním parku – u vchodového objektu je velká tabule s popisem objektů (samozřejmě ve francouzštině). Objekty jsou dobře přístupné i když v místech kde by hrozil pád (diamantové příkopy, stropnice) obehnané zábradlím, což dost kazí jejich fotogeničnost.
    Croupe de Reservoir – podzemí je nepřístupné, vchodový objekt zamčený, objekt se zvonem GFM se dost špatně hledá v husté vegetaci.
    Cap Martin – při návštěvě povrchu tvrze jsme na plotě objevili cedulku, že je možná prohlídka podzemí v určité dny ale je třeba se objednat v Office de Tourisme v Roquebrune Cap Martin (na ulici Avenue Aristine Briand) – zajeli jsme tam a zaplatili lístky na daný den (platba na tvrzi není možná!), minimální počet platících osob pro uskutečnění prohlídky je 4. Když jsem řekl, že přijdu sám, ale koupím si 4 lístky ověřovala pracovnice telefonem, jestli je to přípustné :-) Naštěstí bylo. Prohlídka stála za to, i když ji trošku kazil (v dnešní době nepochopitelný) fakt, že uvnitř objektu se nesmí fotit. Průvodce sice mluvil jen francouzsky, ale díky jeho pečlivé výslovnosti a asi i mé znalosti některých názvů v angličtině mu bylo poměrně dobře rozumět. Provádí se pouze ve vchodovém objektu a podzemí tvrze, ostatní objekty jsou nepřístupné. Internetové stránky sdružení AMICORF, které tvrz spravuje jsou bohužel nefunkční.

Nový komentář

 

Publikováno: 7.1.2006 23.35 , Komentáře (11)
UPOZORNĚNÍ:
Z technických důvodů pošlete kopii komentáře mailem, jinak hrozí smazání.

350 stran o pevnostech

aktuality a zajímavosti
Doplněno

Zbraně L1 na Krétě

Petronell a obrana Litavy

Acles a jednostř. kopule

Cadore – Maè

Drama na Západním valu

Materiály

Norské věže

© Ondřej Filip
2005-2017