Atlantický val mezi Cap Gris-Nez a Boulogne

(Francie) – Atlantický val – Cap Gris-Nez, Boulogne Sur-Mer
Napsal: O. Filip
dělostřelecké baterie, forty, opěrné body
Směrem na jihozápad od Calais se nachází většina nejtěžších dělostřeleckých baterií Atlantického valu, které měly blokovat Lamanšský průliv a také silně opevněný přístav Boulogne Sur-Mer.

Pobřeží mezi mysem Cap Blanc-Nez a přístavem Boulogne Sur-Mer je členitější, než v severněji položených úsecích. I zdejší terén však byl považován za důležitý a byl silně opevněn. Důležitým strategickým bodem byl mys Cap Gris-Nez, kde se pobřeží stáčí a dalších 70 kilometrů, až po ústí řeky Somy, vede téměř přesně na jih. Na mysu se nacházejí dvě těžké baterie, z nich baterie Todt je jednou z nejdůležitějších baterii Atlantického valu a mimo jiné se podílela se na ostřelování britské pevniny. U Boulogne Sur-Mer se pak nacházela ještě další „supertěžká“ baterie. Samotné město bylo podobně jako Dunkerque a Calais prohlášeno za pevnost a mělo být bráněno do posledního muže. Po razantním útoku kanadských jednotek v rámci operace operace Wellhit, který probíhal od 17. do 22. září 1944, se však posádka vzdala. Opevnění na mysu Cap Gris-Nez byla dobyta za jediný den v rámci operace Undergo, která zahrnovala též obsazení Calais.

(Velmi zajímavé objekty, které jsme bohužel nenavštívili se nacházejí v okolí Wissantu. Přímo na pobřeží, severovýchodně od města je to baterie Wissant pro 4 kanóny ráže 15 cm v kasematách typu M272. Ty jsou sice odstřelené, ale dochovalo se zde velké velitelské stanoviště typu M120, byť s vytrženými pancéřovými prvky. Okolní objekty patřily do sestavy opěrného bodu Wuppertal. Za prohlídku by stál i nedaleký opěrný bod Preussen (50 53 17; 1 39 43), situovaný blíže k městu, neboť se zde dochoval objekt R631 pro československý 4,7 cm PTK, vybavený spouštěcí pancéřovou oponkou, bohužel bez jakýchkoli pozůstatků zbraně. Na jihozápadním okraji města pak leží opěrný bod Pommern (50 53 01; 1 39 04), kde je přímo na pláži působivý objekt R630 s pancéřovou deskou pro kulomet, která byl spojen s pobřežní protitankovou stěnou, dva poničené objekty R612 a několik úkrytů série 500.)

Z Wissantu k mysu Cap Gris-Nez (50 52 08; 1 35 04) je třeba urazit přibližně 12 kilometrů po pobřežní silnici D940 a v obci Audingen odbočit k pobřeží. Z mysu je hezký výhled, ale z obranných zařízení opěrného bodu BUMERANG zde zřejmě mnoho nezbylo. Neznám také přesnou lokalizaci baterie Gris Nez, která byla pravděpodobně jeho součástí, neboť její kanóny ráže 17 cm byly zřejmě umístěny pouze v polních postaveních, v nichž nahradily původně instalované škodovácké kanóny ráže 24 cm. U cesty kolem mysu je vidět také několik otevřených postavení a netypové objekty pro pozorování a kulomety se štěrbinovými střílnami, které jsou pro zdejší úsek typické.

(Vpravo od silnice k mysu se nachází velmi rozsáhlý opěrný bod Dummler jehož součástí je i baterie Grosser Kurfürst (50 51 41; 1 35 41), která byla vybavena čtyřmi kanóny ráže 28 cm v pancéřových otočných věžích, osazených na objektech S412. Tyto objekty, které jsou bohužel silně zničené, obklopovalo několik desítek úkrytů, muničních skladů a menších postavení. Ze silnice je vidět jen záložní muniční sklad, který připomíná velkou stodolu. Povrch baterie je zřejmě přístupný, ale my jsme ho nenavštívili.)

Bezesporu nejzajímavější baterií v regionu je supertěžká baterie TODT, vyzbrojená třemi kanóny ráže 38 cm, ukrytými v obrovských kasematách. Baterie je součástí opěrného bodu SEITENSPIEL. Nejsevernější kasemata (Turm I) slouží jako muzeum (50 50 39; 1 36 00) a tak je cesta k ní dobře značená. Její rozsáhlý interiér je doslova přecpán exponáty – uniformami, modely, municí a zbraněmi (včetně československého pevnostního kanónu vz. 36) a v oploceném areálu si lze prohlédnou také torza několika obrněných vozidel a především impozantní železniční kanón K5 ráže 28 cm. Pokud se vydáte na jih, u rozcestí si můžete prohlédnout velkou nadzemní kabelovou komoru a poté musíte zabočit doleva. Druhá kasemata (Turm II) se nachází v lesíku vlevo od této cesty a je dosti zarostlá. Kolem je několik úkrytů, které jsme blíže nezkoumali. Třetí kasemata (Turm III) leží hned u cesty vpravo a je silně poničená výbuchem, který zlikvidoval přední část objektu. Za objektem odbočuje cesta doprava na pole, kde je asi nejhezčí kasemata (Turm IV). Do všech objektů se dá dostat, i když někdy dost nepohodlným způsobem.

Pozorovatelna baterie Todt je součástí opěrného bodu CRAN AUX OEUFS (50 50 50; 1 35 04). Autem se dá dojet téměř k ní, a to po silnici, vedoucí z osady Waringzelle. U pobřeží je několik domů, mezi nimiž lze zaparkovat, přičemž objekty leží jen několik desítek metrů jižně od nich. Pozorovatelna byla vybavena pancéřovými zvony a věží pro dálkoměr, které jsou vytržené, ale i přes to je objekt zajímavý. Těsně za ním leží velký úkryt se soklem pro radar Würzburg na stropnici a vedle ještě jeden menší úkryt.

Pokud se vydáte na sever po pěšině, která sleduje okraj útesu, po několika stech metrech před sebou uvidíte zřejmě jediný objekt opěrného bodu BLÜCHER (50 51 03; 1 34 51). Jde o kasematu R612 pro protitankový kanón, která je velmi pěkně zasazena do okraje útesu.

Zhruba půl kilometru za ním se u přímo cesty nachází netypový pozorovací objekt a na pahorku v týlu jsou vidět objekty opěrného bodu SICKINGEN, bohužel umístěné na ohrazených pastvinách pro dobytek. Pokud se k nim dostanete, budete si moci prohlédnout velké námořní velitelské stanoviště s pozorovatelnou, které sloužilo jako hlavní velitelství pro baterie Todt, Grosser Kurfürst, Gris Nez a Wissant. Za ním se nachází ještě postavení pro protiletadlový kanón. (Tři velké betonové jehlany na nejvyšším pahorku vyčnívají ze stropnice obrovského objektu V143 pro radar Mammut (50 51 24; 1 35 02). Za ním se nacházejí dva úkryty R621 a před ním dvě velmi hezké kasematy M270 pro 15 cm kanóny. Tyto objekty jsme však už neprozkoumali, neboť nás vyprovodil majitel pozemků.)

(Asi 2 kilometry jižně od baterie Todt se v městečku Audresselles nachází malý opěrný bod Leyer. Jeho bojový objekt je zabudován do zástavby na nábřeží, ale nachází se zde zajímavá pozorovatelna, vyčnívající nad pláž, odkud je výhled na útes s baterií Todt.)

Přibližně 4 kilometry na jih od baterie Todt leží městečko Ambleteusse, kde se nachází zajímavý opěrný bod BRACHVOGEL. V obci je třeba odbočit k moři a dojet až k promenádě, kde lze zaparkovat na dohled od fortu Mahon (50 48 20, 1 36 02), původně anglické pevnůstky z poloviny 16. století, která byla později za Vaubanovy éry přestavěna. Fort je velmi pěkný, ale jeho brána je zavřená a je zřejmě jen zřídka zpřístupňován veřejnosti. Do fortu byla zabudována pozorovatelna Atlantického valu, kulometný objekt a objekt s věží tanku Renault FT, jejíž pozůstatky jsou na levé straně fortu viditelné. Hned za fortem se na břehu říčky Slack nachází další objekty, které odhalil příboj a vypadají tak poměrně působivě. Jedná se o pěchotní úkryt R622 (druhý je zřejmě v zahradě blízké vily) a úkryt R629 pro protitankový kanón, neobvykle vybavený postaveními Tobruk na obou koncích týlové stěny.

Okolí Boulogne-sur-Mer jsme navštívili jen letmo, a to pouze oblast na severním okraji města, kde se kolem křižovatky silnice D940 a dálničního přivaděče nachází objekty baterií Creche I až III. Nejlepší je zaparkovat na kraji silnice D940 přímo pod nepřehlédnutelnými kasematami baterie Creche I, které se tyčí na kótě. Po pěšině lze dojít k mysu, kde se nachází objekty baterie CRECHE III. Jde o malou atypickou pozorovatelnu (50 45 00; 1 35 46), dvě postavení pro světlomety a před nimi pozůstatky objektu, který byl vybaven pancéřovou kopulí 20P7 pro dva těžké kulomety a byl spojen podzemní chodbou s dalšími objekty, z nichž se dochovala pouze jedna kasemata typu R 611 pro polní kanón, jejíž udávaná výzbroj se v pramenech liší. Druhá se zřítila do moře, ačkoli původně byl okraj útesu poměrně daleko. Podzemí této miniaturní „tvrze“ je bohužel zatopené a suchou nohou lze projít pouze část zmíněné kasematy.

Směrem na sever leží objekty baterie CRECHE II (50 45 10; 1 35 59), která byla spolu s předchozí baterií součástí opěrného bodu ARNIKA. K objektům vede pěšina po okraji útesu, po níž dojdete nejprve k objektu s postavením pro lehký protiletadlový kanón, za nímž následují tři pěkné kasematy R671 pro kanóny ráže 10,5 cm. Čtvrtá kasemata se zřítila do moře a zbývající k tomu nemají daleko. Mezi kasematami se nacházejí dvě rozměrná otevřené postavení pro protiletadlové kanóny Vickers ráže 9,4 cm (z nichž jedno obýval v době naší návštěvy bezdomovec) a několik úkrytů námořnictva.

(Baterie Creche I, která byla součástí opěrného bodu Blücher a leží těsně nad silnicí D640, jsme nenavštívili. Pozemek, kde se nachází je oplocený, ale zřejmě ji lze s trochou opatrnosti navštívit. Její nejzajímavější součástí jsou tři velké netypové objekty pro kanóny ráže 19,4 cm, z nichž jeden je poškozen destrukcí a také silná protipěchotní obrana v podobě tří objektů R630 a jednoho R105b. Těsně za nimi jsou na protáhlém pahorku situována tři otevřená postavení pro protiletadlové kanóny a v týlu se nachází velká kasárna a muniční skladiště francouzského fortu Creche, jehož původní výzbrojí byly zmíněné kanóny ráže 19 cm v otevřených postaveních. Jedno z nich se dochovalo na levém křídle, kde už Němci nestačili vybudovat plánovanou čtvrtou kasematu. U silnice pod baterií leží odolný objekt pro vodojem typu R 658.)

(Nejvýznamnější baterií v oblasti je těžká baterie Friedrich August, vybavená třemi kanóny ráže 30,6 cm, z toho dvěma v kasematách. Nachází se na pahorku východně od Wimereux a je součástí opěrného bodu Kornweihe. Kasematy jsou obrovské, i když částečně poškozené a zřejmě se nachází na soukromém pozemku. Mimořádně silný opěrný bod vnitrozemské obrané linie Fransosenkraut leží na kótě Mont Lambert (50 43 04, 1 39 01), východně od centra Boulogne-sur-Mer. Na rozdíl od naprosté většiny opěrných bodů, složených převážně z lehčích objektů, zahrnuje množství úkrytů a bojových objektů série 100 a 600, z toho dokonce dva objekty R664 pro houfnice ráže 10,5 cm v pancéřových kopulích, které byly vyrobeny jen v několika exemplářích (kopule jsou bohužel vytržené). Nachází se zde také obrovský velitelský objekt Luftwaffe typu L435. Zajímavé budou také opěrné body na pobřeží v oblasti Le Portel na jih od centra města. Jedná se o baterii Mont de Couple (cca 50 42 39, 1 34 19) zabudovanou do stejnojmenného fortu s kasematami M270 pro kanóny ráže 13,8 cm, která byla součástí opěrného bodu Seerose. Kasematy jsou sice zasypané, zato je zde k vidění objekt R105 s pancéřovou deskou pro kulomet. O něco jižněji leží ve starém fortu Alprecht (50 41 56, 1 33 51) opěrný bod Pantoffelblume, jehož součástí je mimo jiné velitelský objekt celé pevnosti a pěkná kasemata R612. Mezi zmíněnými forty leží opěrný bod Pechnelke, jehož součástí je baterie Flugplatz pro čtyři kanóny ráže 9,4 cm ve velmi hezkých kasematách R671 (50 42 02, 1 34 05) a také několik velkých objektů Lufwaffe, včetně velitelského objektu L412A)

Stav: 2003

Průzkum popsaných opevnění je možný bez větších problémů, v některých místech, jako je opěrný bod Sickingen nebo baterie Creche I, však situaci komplikuje využití pozemků jako pastvin a pokud se sem vydáte, musíte si počínat pokud možno nenápadně. Naproti tomu kasematy i další objekty baterie Todt jsou zcela opuštěné. Muzeum v kasematě I nabízí za přijatelné vstupné ohromné množství exponátů a rozhodně stojí za návštěvu. Z objektů, které jsme neprozkoumali by určitě stál za pozornost klíčový opěrný bod na hoře Mont Lambert v Boulogne Sur-Mer, i když i ten je zřejmě na využívaných pozemních, forty na jihu a také další opěrné body a baterie, jejichž popis by byl nad rámec tohoto článku vzhledem k tomu, že neznám jejich přesný stav a přístupnost. S objekty přímo v přístavu však zřejmě bude situace stejně problematická, jako v Dunkerque a Calais. Kuriozitou je dochovaný velký atypický objekt (1 34 03; 50 44 24) na úplném konci jižního vlnolamu (tzv. Digue Carnot“), k nemuž by ovšem bylo nutné jít zhruba 2 kilometry po hrázi.

Související: Vzpomínky seržanta Jima Masona

Literatura:

F. Philippart, D. Peeters, A. van Geetruyen: De Atlantik Wall van Willemstad tot Somme, Lannoo, Tielt 2004
A. Chazette, A. Destouches, B. Paich: Atlantikwall – Le Mur de l’Atlantique en France, Editions Heimdal, Bayeux 1997
A. van Beveren, L. van der Weel: Bunkersite
M. Ráboň: Baterie Todt včera a dnes, ATM č. 2, 1994

Zatím žádné komentáře

Nový komentář

 

Publikováno: 30.8.2006 21.09 , Komentáře (0)
UPOZORNĚNÍ:
Z technických důvodů pošlete kopii komentáře mailem, jinak hrozí smazání.

350 stran o pevnostech

aktuality a zajímavosti
Doplněno

Petronell a obrana Litavy

Acles a jednostř. kopule

Cadore – Maè

Forty v Korutanech

Drama na Západním valu

Materiály

Norské věže

© Ondřej Filip
2005-2017