Předválečná opevnění hranice mezi Itálií a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců (Jugoslávií), byla většinou tvořena uzávěry jednotlivých komunikací nebo strategicky důležitých údolí a charakter souvislejší linie měla pouze v rovinatých oblastech. Uzávěry tvořily dvě linie, označované jako první a druhý obranný systém, vzdálené od sebe většinou jen 5 – 10 kilometrů. Druhá linie nebyla o nic slabší, a to ani co do počtu objektů, ani co do jejich vybavení pancéřovými prvky a výzbrojí. Tento článek obsahuje popis čtyř opěrných bodů, nicméně jejich celkový počet na území Slovinska je mnohonásobně vyšší. Všechny námi prozkoumané uzávěry se skládají z tvrzí typu 200, v rovinatějším terénu se však často jedná o monobloky. Opěrné body náleží do různých úseků – Baccia do sektoru XXI Tolmino a podsektoru XXI B Polublino, Pellizari do sektoru XXII Idria a podsektoru XXII B Idria, zatímco Trombi do podsektoru XXII C Monte nero d’Idria a San Pietro Del Carso do sektoru XXV San Pietro del Carso – Timavo a podsektoru XXV A San Pietro del Carso.
Baccia
Opěrný bod leží přímo v obci Bača při Modreju, na soutoku řek Bača a Idrijca, jen několik kilometrů od údolí Soči a nepříliš daleko od jižní hranice Triglavského národního parku. Údolí překračuje impozantní viadukt železniční tratě z oblasti Benátska, která míří do Podbrda (kde je první linie opevnění) a poté z východu obchází masiv Julských Alp.
Tvrz č. 1 (46 08 37; 13 45 59) je opravdovou fortifikační lahůdkou, neboť je zabudována do mostního pilíře a zároveň do základů rakousko-uherského blokhausu. Nejlépe se ní dostanete z parkoviště před nádražím po pěšině, vedoucí podél kolejí. Po ní dojdete přímo k třípodlažnímu blokhausu, který je ve velmi dobrém stavu a dochovaly se v něm dokonce i pancéřové okenice se střílnami. Před blokhausem se nachází přízemní kulometný objekt. Jde zřejmě, stejně jako v případě dalších jednoduchých staveb v okolí, o „protipartyzánskou“ pevnůstku. Pokud sejdete přes koleje doprava na silnici, uvidíte nejprve oválnou část pilíře, v níž jsou vidět výřezy pro palebné sektory dvou jednostřílnových kopulí. Na opačné straně mostního pilíře je jeden z vchodů do tvrze, za ním kulometná střílna a za rohem další vchod. Stejně jako blokhaus je i tvrz dokonale zakomponována do kamenné konstrukce mostu a její výstavba byla nepochybně velmi komplikovaná. Podzemí tvrze je bez problémů přístupné a kromě třídílného pancíře střílny si lze prohlédnout i interiéry obou kopulí, umístěných velmi blízko sebe, zřejmě v jednom objektu. Stojí za to zajet i k pilířům mostu na opačné straně řeky. Na konstrukci pilíře, nejblíže k řece se nachází další primitivní pevnůstka a pozůstatky lávky, která umožňovala přístup k minovým komorám v pilíři.
Monoblok č. 3 je od předchozích objektů dobře viditelný, neboť se nachází ve svahu nad domy na protilehlé straně údolí. Cesta k němu je sice možná přes louky mezi domy, ale je lepší poněkud je obejít, abyste nechodili lidem po zahrádkách. Také kolem tvrze jsou nataženy ohradníky, ale v době naší návštěvy je bylo možné obejít. Vchod je otevřený a uvnitř se nachází zbytky postelí a dalšího vybavení. Ačkoli má objekt částečně odhalenou stěnu směrem do údolí nenachází se v ní žádné střílny, nýbrž pouze otvory pro optickou komunikaci se zbývající tvrzemi uzávěru. Ze stropnice objektu, kde se nachází čtyřstřílnová kopule je pěkný výhled na železniční most s rakousko-uherským blokhausem.
Tvrz č. 2 leží přímo u krátkého železničního tunelu, na který vede trať z mostu a její podzemí je situováno rovnoběžně a velmi blízko tunelové trouby. K hlavnímu vchodu tvrze (46 08 45; 13 46 08) snadno dojdete po břehu potoka z parkoviště pod železničním mostem. Asi po 100 metrech se vpravo stojí na kraji cesty malý betonový domek, přilepený ke skále, který pravděpodobně patří ke tvrzi. Hned za ním je třeba vyjít několik metrů nad cestu, kde se nachází vchod. Podzemí tvrze je cekem rozlehlé a lze si zde prohlédnout tři kulometné objekty s masivními pancéřovými deskami. Směrem do týla stoupá schodiště k druhému vchodu, chráněnému pancéřovou strážnicí. Ta sice leží těsně vedle železničního náspu, ale je totálně zarostlý. Pokud obejdete celý ostroh, jímž tunel prochází, můžete si zvenku prohlédnout velmi hezkou střílnu, zabudovanou do opěrné zdi u ústí tunelu. Blízko se nachází obytný dům, který byl pravděpodobně přestavěn z dalšího rakousko-uherského blokhausu.
Pellizari
Tento uzávěr leží v úzkém údolí na soutoku řek Idrijca a Zala, asi 2 kilometry jižně od města Idrija. Zaparkovat lze přímo mezi domy, případně asi 300 metrů od soutoku směrem na Godovič na malém odpočívadle. Pokud se dáte po asfaltové silnici doleva do prudkého kopce, po 200 metrech za zatáčkou vpravo před sebou uvidíte statek. U výběžku lesa vlevo od cesty je sloupek s televizní anténou a kolem něj vede podél plotu pěšina. U ní se nachází dvoustřílnový lehký kulometný objekt, který se velmi podobá jugoslávským objektům. Pokud se vrátíte do zatáčky pod anténou, můžete pokračovat rovně a sejít lesíkem kolem staré vodárny na křižovatku mezi domy. (Za plotem vpravo se pravděpodobně nachází hlavní objekt tvrze č. 1, k němuž však zřejmě není možný přístup a někde ve skále nad silnicí se nachází také malý kulometný objekt, který je s ním spojen podzemní chodbou.)
Monoblok č. 2 (45 59 12; 14 01 54) se nachází přímo na skále, která vyčnívá nad soutokem řek. Pokud ji obejdete, najdete betonové schody, které vedou přímo ke vchod. Objekt je velmi pěkný a je vybaven čtyřstřílnovým zvonem pro dva těžké kulomety slabší odolnosti. Interiér objektu je přístupný a je vcelku čistý.
Další monoblok č. 3 je velmi blízko – přímo na druhém břehu řeky. K jejímu překonání lze využít visutý most pod objektem se zvonem a nutno říci, že jde o pozoruhodný zážitek, neboť prkna mostu jsou napůl rozpadlá a je tedy nutné došlapovat pouze tam, kde jsou lana, podpírající mostovku. Na druhé straně ústí pěšina na cestu a hned nad betonovým náhonem uvidíte jednu ze střílen objektu. Mírně vlevo lze náhon přejít a vyškrábat se ke vchodu.
Trombi
Uzávěr blokuje sedlo, jímž prochází silnice 207 z Godoviče (kde je první linie obrany), směrem jihozápad do obce Col. Za obcí Črni Vrh stoupá silnice serpentinami do sedla, v němž uvidíte malou kapličku. Pokud se vydáte na opačnou stran silnice a poté po poli směrem k výběžku lesa, dojdete k velkému monobloku č. 1 (45 55 27; 14 02 06), jehož konstrukce je komplikovanější, než u jeho souseda. Kromě střílny směrem k sousednímu objektu má i další kasematu s pancéřovou deskou pro pozorování, jejíž použití mimo dělostřelecké tvrze je velmi neobvyklé, podzemní kasárna a také malý východ do svahu. Jelikož ani jeden z objektů nemůže účinně postřelovat silnici, umístěnou v zářezu, je její krytí vyřešeno třetí střílnou, směřující na silnici v týlu.
Pokud pojedete asi o půl kilometru dál, uvidíte po levé straně uvidíte nízkou budovu, pokrytou hrubými kameny (před ní je dostatek místa k parkování). Jde o kasárna pro osádky opevnění, maskovaná podobně jako objekty vrstvou balvanů a opatřená dokonce malou „kaponiérou“. Nedaleko kasáren odbočuje vlevo z cesty pěšina do lesa. Listnatý les je zde poměrně přehledný, takže asi po 100 metrech uvidíte, jak se na hřebeni před vámi rýsuje mohutný tvar podobný skále. Jde o oboustranný monoblok č. 3 (45 55 14; 14 02 14), vyzbrojený dvěma kulomety pod betonem a pečlivě maskovaný kameny. Jeho interiér je poněkud poničený výbuchem, ale přístupný. (Součástí uzávěru je ještě tvrz č. 2, jejíž lokalizaci však neznám a zřejmě se nachází poněkud dál od silnice.
San Pietro del Carso
Objekty tohoto rozsáhlého opěrného bodu leží kolem města Pivka, na silnici z oblasti Postojna na jih do Chorvatska. Těsně před železničním podjezdem odbočuje doleva velmi prudce stoupající cesta na vrch Primož (718 m), zpevněná kameny. Jde o původní vojenskou silnici a podle dopravní značky je vjezd na ní na vlastní nebezpečí.
Po přibližně 2 kilometrech se dostanete na prostranství přímo před vchodový objekt dělostřelecké tvrze Batteria Mt. San Primo (45 40 11; 14 12 09), která byla klíčovým bodem obrany a kromě dělostřelecké podpory zajišťovala také komunikaci v celém úseku. Před vchodem se nachází opuštěná kasárenská budova a je odtud pěkný rozhled. Ve vchodovém objektu můžete vidět částečně poškozenou strojovnu a hlavní chodbu, uzavřenou mříží. Nad strojovnou jsou vidět betonové komíny. Tvrz funguje jako jakési muzeum, zřejmě přístupné jen příležitostně. Doleva od vchodu vede pěšina, která obchází celý vrchol kolem jednotlivých objektů tvrze a vrací se opět ke vchodu. Nejprve narazíte na ruiny několika bojových objektů, které zcela zlikvidovalo vytržení kopulí pro 7,5 cm kanóny a poněkud čitelnější ruinu velkého dvoupatrového objektu. Poté následuje nepoškozený objekt s pancéřovým pozorovacím zvonem (je od něj vidět tvrz č. 7 ve městě) a dva objekty pro optickou komunikaci. Menší z nich je zcela nepoškozený a nepřístupný, větší je spojen s poškozeným vchodovým objektem a jeho jediná místnost se třemi dvojitými rourami fotofonického zařízení (zařízení pro přenos hlasu pomocí světelné signalizace) je přístupná průlezem.
V Pivce nemůžete minout velkou historickou budovy nádraží. Asi 200 severně od ní odbočuje na východ silnice směrem na obec Radohova Vas. Těsně za odbočkou je vlevo vidět malý pahorek Habjanov hrib, upravený jako park s památníkem jugoslávských partyzánů. Zde se nachází další, tentokrát zcela nepoškozená tvrz č. 7 (45 40 37; 14 11 47), složená ze tří objektů s jednostřílnovými kopulemi pro těžké kulomety, objektu se střílnou pro kanón ráže 5,7 cm a obdélníkového objektu pro optickou komunikaci, situovaného uprostřed. Jednostřílnové kopule u pomníku jsou fotogenické, třetí objekt je však zasypaný. Vchodový objekt se nachází na soukromém pozemku a všechny vstupy jsou pečlivě uzavřeny, neboť tvrz ještě počátkem 90. let užívala armáda.
(Další objekty opěrného bodu San Pietro del Carso, které tvoří v italském opevnění zřídka viděnou souvislou linii, jsme nezkoumali. Vesměs se jedná o malé tvrze, pouze objekt č. 14 je monoblok. Projektanti vyřešili méně obvyklou situaci, kdy jsou objekty umístěny v plochém terénu, osazením většiny z nich dvojicemi jednostřílnových pancéřových kopulí. Kopule byly po válce vytrženy a to spolu s trháním traverz ze stropů a úmyslnými demolicemi zapříčinilo jejich velmi špatný stav. Zřejmě jediná kopule se dochovala v objektu č. 5, v objektech č. 6 a 12 pak zůstaly alespoň podkladové prstence. Zajímavější je tvrz č. 10, kde se dochoval objekt pro protitankový kanón.)
Stav: 2004, 2006 (Baccia)
foto: O. Filip 2004 a 2006, R. Hrabčák 2006 (RH)
Popisované objekty jsou jen malou částí druhé linie obrany. Na mapce nejsou další uzávěry vyznačeny a v tomto případě výjimečně není zachována logika případné prohlídky, neboť opevnění druhé linie se samozřejmě vyplatí zkoumat zároveň s linií první, která je (nebo bude) popsána v jiných článcích. Vzhledem k tomu, že souběžně vede podél bývalé Rapalské hranice linie jugoslávských opevnění, lze výhodně naplánovat expedici tak, že po dokončení průzkumu jugoslávské linie u Logatce se přes ně přesunete zpět na sever (nebo naopak). Na prohlídku každého z opěrných bodů budete potřebovat v průměru dvě hodiny. K oplocenému objektu č. 1 opěrného bodu Pellizari se pravděpodobně nedostanete, opatrně si musíte počínat i u monobloku v Bače při Modreju. Zbývající opevnění jsou naprosto bezproblémová, pokud se tedy v Bače vyhnete tomu, aby Vás u viaduktu nebo v tunelu přejel vlak. Poměrně nepříjemný je ovšem přesun údolím Idrijce z Bači při Modreju do Idrije. Úzká a neuvěřitelně klikatá silnice je přetížená a nákladní automobily projíždějí zatáčky bez ohledu na to, kolik zbude místa pro protijedoucí vozidla. Místy jsou průjezdy kolem skal tak úzké, že je provoz střídavý a je řízen semafory. Vojenská silnice z Pivky na Primož je kvalitnější, než na první pohled vypadá, avšak pro osobní vozidlo je na hranici průjezdnosti. Stojí to však za pokus už proto, že prostranství nahoře je ideální pro nocleh.
Související: Alpský val a železnice
Literatura:
Aleksander Jankovič: Rupnikova linija in Alpski zid, Vrhnika 2004
Alessandro Giudici: Vallo alpino del littorio nelle attuali Slovenia e Croazia (placená verze)
Vladimir Tonic: Fortress Fiume
Léto 2009Ahoj,
navštívili jsme vesničku Bača při Modreju kde mě zajímalo hlavně staré Rakousko – Uherské opevnění. Cesta v článku je dobře popsaná, ač to možná na první pohled nevypadá. Parkoval jsem přímo u nádraží, blockhaus je krásný. Zachovalá třípatrová kamená stavba včetně pancéřových okenic a kousku fortové mříže. Sem tam chybí nějaký schod.
Tvrz Centro 1 je prakticky přímo pod ním, jen o pár metrů níže. Ve vstupu jsou odpadky a první místnosti padá strop. Pancíře jsou zcela zachovalé a podzemí projektoval někdo po požití lysohlávek. Je to takové klubíčko zamotaných chodeb.
Zdraví
Liška
Nové ceduleNa trase Pivka – Primož by měly být cedule s údaji o opevnění a nejspíše se věnují i Vallo Alpino. Na Slovinsko řekl bych velmi velmi neobvyklé… Tady je odkaz http://www.hribi.net…26/1944/3632
Všechny zdravím a posílám pár aktualizací: Uzávěr Picco (Bača)- cca 50m od tvrze č.3 je vybetonováno postavení pro polní PTK, dále poblíž tvrze č.2 se na druhé straně trati prakticky naproti sponzonu nalézá třetí rak.uh.blokhaus i s obranným plotem-měl śtřežit prostor mezi mostem a tunelem,vedle je z II.sv války protipartyzánský bunkr. Pellizari – v okolí tvrze č.1 byly vykáceny stromy a okolí je vyčištěno, tvrz je na pastvině a je možné ji navštívit.Kousek od tvrze č.3 je objekt pro PTK a od něj je patrná stezka ke skalám, kde je vybudovaná pozorovatelna a palebné postavení, které mělo být součástí další tvrze. Ve strmém břehu Divého jezera (cca 1000m po silnici) je vybetonován rozlehlý úkryt se 2 vchody. Uzávěr Trombi – tvrz označená jako č.3 je ve skutečnosti č.2. Trojka je vysoko nad ní pod skalnatým vrcholem, lze k ní dojít po cestě, ze které odbočuje stará italská bunkrovka a pak prudce do svahu nahoru. Mezi č.2 a 3 je ve skále vytesané rozlehlé hnízdo zesílenáho polního opevnění se 2 pozicemi,jeho polohu prozradí muniční baráky.V okolí kasáren je perimetr 6 polních kulometných hnízd se zákopy vyhloubenými ve skále.Pivka – nemá smysl ztrácet čas průzkumem tvrzí č.8 – 13. Všechny jsou těžce poničené, některé částečně nepřístupné a všechny jsou na pastvinách kde jsou krávy, kozy i ovce – např. na stropní desce č.8 je postavena stáj, plot obory s daňky vede mezi kopulemi č.13 atd. Lepší je severní část, kde byly panc.prvky odstraněny „s citem“ a jen částečně – Levrencinov hrib, kde jsou zachovány předpancíře kopulí, Osojnica jih s kasematou na úpatí svahu a zachovalou kopulí na jeho vrcholu, Osojnica sever s dvojitou kasematou, kde byl nouzový východ přestavěn na fotofoniku, Ovčjak – monoblok se zajímavým maskováním, Hrib pěkně vyčištěný jug.armádou a jedinou tvrzí v troskách je Replje. Zdraví Miloš