Neobvyklé objekty STG a MOM na severovýchodě
Opevnění: FRANCOUZSKÁ   Téma:


(Francie) – Maginotova linie – severovýchod
Napsal: O. Filip
objekty: sruby STG, úkryty, pozorovatelny, lehké objekty
V rámci výstavby, probíhající pod vedením Ženijní technické sekce (STG) a především Vojenských pracovních sil (MOM) vznikla řada neobvyklých pevnostních objektů. Některé z nejzajímavějších objektů na severovýchodě popisuje tento článek.

Po ukončení činnosti CORF na severovýchodě, k němuž došlo na konci roku 1935, zajišťovaly další výstavbu STG (Ženijní technická sekce) a MOM (Vojenské pracovní síly). Jak známo, kvalita jejich objektů ve všech ohledech zaostávala za předchozí velkoryse pojatou a štědře financovanou výstavbou, což platí především pro většinu objektů MOM. Zatímco STG používala především víceméně standardizované typy objektů, ideově vycházejících z pěchotních a dělostřeleckých srubů CORF, pod kuratelou MOM vznikaly malé, často roztodivné a vzájemně velmi odlišné objekty. Mezi postavenými objekty lze nalézt řadu kuriozit, logicky však zůstávají ve stínu větších objektů, na něž se soustředí pozornost většiny bunkrologů a to zvláště zahraničních. Tento článek přináší přehled vybraných objektů, které se vesměs vymykají i obvyklé míře nestandardnosti drobné pevnostní výstavby Maginotovy linie a jsou dobře přístupné. U objektů MOM se jedná především o případy použití neobvyklých pancéřových prvků, u objektů STG pak o objekty druhé linie C.E.Z.F. vybavené velmi vzácnými typy zvonů. Mimo popsaný úsek jsme prozkoumali řadu zajímavých objektů dál na východ v oblasti Maubege a také na jihu v sektoru Altkirch, ty se však pravděpodobně objeví v samostatných článcích.

SF HAGENAU

Neobvyklé předsunuté postavení WISSEMBOURG se nachází na severovýchodním nároží středověkého městského opevnění stejnojmenného města, pouhý kilometr od francouzských hranic (49 2 21; 7 56 53). Moderní objekt je řešen kuriózním způsobem, neboť je zabudován do kamenné věže městského opevnění. V jejím týlu jsou standardní pancéřové dveře se střílnou a další dvě střílny FM míří z nároží věže do příkopu. Celkový dojem vylepšuje ještě fakt, že středověká věž se v pozdější době stala součástí bastionového opevnění, z něhož se dochovalo batardeau s panenkou, napojené na věž a také zazděné střílny v samotné věži. Interiér předsunutého postavení není přístupný, celkově je však objekt velmi fotogenický a snadno se hledá.

Poblíž Hoffenu se nachází dvě zajímavá velitelská stanoviště STG. Stanoviště KUHLENDORF leží asi 1,5 kilometru jihovýchodně od Hoffenu u silnice D28 mezi obcemi Hohwiller a Kuhlendorf, v břehu cesty na jediném pahorku (48 55 3; 7 55 4). V porostu jsou vidět dva malé portály, které jsou spojeny poměrně dlouhou chodbou, z níž vychází jednotlivé sály, vytvořené ze standardních oblouků z vlnitého plechu. Uvnitř se dochoval velký ruční ventilátor stejného typu, jako byl používán v alpských předsunutých postaveních. Velitelské stanoviště RITTERSHOFFEN leží v břehu vedle silnice D76, a to na konci obce Rittershoffen, u výjezdu na Hoffen (48 54 27; 7 57 9). Vchody jsou dobře vidět, neboť prostor není zarostlý. Uvnitř je podzemí podobné, hlavní kuriozitou je dlouhá podzemní chodba, vedoucí do pozorovacího objektu, který byl vybaven vyřazenou věží velitelského tanku Renault FT. Věž je bohužel zlikvidovaný, zbytek objektu je však v dobrém stavu a i zde se dochoval ventilátor.

Jeden z nepočetných objektů MOM, vybavených pancéřovou střílnou Pamart-Lemaigre, leží v ovocném sadu na severovýchodním okraji obce Hunspach, zhruba v polovině vzdálenosti mezi pěchotnímu sruby Hunspach Station a Moulin Ouest (48 57 17; 7 56 44). Pokud se vydáte po spojovací cestě, vedoucí mezi krajními domy a sadem, uvidíte malý hranatý objekt asi 50 metrů od cesty přímo mezi ovocnými stromky. Střílna je v dobrém stavu a lze si prohlédnout její neobvyklou konstrukci s otvory pro hlaveň kanónu a dva lehké kulomety. Pokud obejdete sad ze severní strany, můžete si všimnout i podstatně většího objektu MOM se střílnami pro protitankový kanón a několik kulometů.

SF VOSGES

Pozorovatelna MOM na vrcholu Grand Wintersberg není zajímavá svou konstrukcí, nýbrž svým umístěním (48 58 43; 7 36 51). Její jednoduchý průzor, zpevněný překldem z traverz, je totiž proražen do vysoké a velmi pěkné cihlové rozhledny, z níž je skvělý výhled na kopcovitý terén Vogéz. Příjezd k rozhledně je možný pouze z městečka Niederbronn-les-Bains, neboť cesta je jednosměrná. Úzká silnička odbočuje na severozápadním konci obce a stoupá hustým lesem až na křižovatku, kde je nutné odbočit doleva a dojet do nadmořské výšky 581 m. Poté je nutné vrátit se na křižovatku a sjet do údolí směrem na severozápad.

SF ROHRBACH

Předsunuté postavení FERME DES TUILERIES leží přímo u silnice D35a z Bitche do Zweibrückenu (49 4 49; 7 22 54). Není příliš zarostlé a na opačné straně silnice zde bez problémů zaparkovat. Jde o komplikovanou dvoupodlažní stavbu se střílnami v několika výškových úrovních, která byla vyzbrojena polním kanónem ráže 47 mm, dvěma těžkými a několika lehkými kulomety. Zajímavý je zjevně improvizovaný způsob, kterým je postavena týlová část objektu.

SF SARRE

Celá řada zajímavých objektů je k nalezení v okolí obce Barst, přibližně 8 kilometrů východně od města St. Avold, kudy prochází hustá linie srubů STG, doplněná množstvím menších objektů. Nejzajímavější je unikátní protitankový vagón, což je překážka, tvořená železobetonovým blokem s vyčnívajícími kolejnicemi, kterou bylo možné díky zabudovaným podvozkům z úzkorozchodných vozíků posouvat na zatarasenou komunikaci (49 3 47; 6 50 16). Z hlavní křižovatky v obci je nutné dojet na její jižní okraj, kde lze zaparkovat, přičemž cesta k překážce je značená. Nejprve vede kolem jezírka a poté k samotné překážce, která je zrestaurovaná. Od překážky se lze vydat po pěšině k blízké dělostřelecké kasematě MC22 „La Costatude“, která byla vyzbrojena pevnostním kanónem ráže 75 mm vzor 97. Od ní je vidět také sousední pěchotní srub MC21, k němuž lze taktéž dojít. Cestou projdete podél falešného zákopu, který má být ukázkou polního opevnění Maginotovy linie a obsahuje různé přenosné prvky a také zabudovaný tank Renault FT, který sem byl převezen z původního umístění. V době naší návštěvy nicméně celý areál vypadal dosti neuspořádaně.

Další zajímavý objekt se nachází přibližně 5 kilometrů jihovýchodně od Faulquemontu. Jde o pozorovatelnu GUESSLING, která je situována na mírné vyvýšenině přibližně 500 metrů severně od stejnojmenné obce (49 1 49; 6 39 22). Pozorovatelna je zajímavá tím, že jako jedna z mála využívá masivní pancéřový zvon Digoin z 1. světové války, který kvalitativně mnohonásobně převyšuje plechové „domečky“, používané v obdobných objektech daleko častěji. Z vesnice je nutné vydat se na kopec, projít kolem vodárny a vydat se doprava podél vedení vysokého napětí. Objekt leží na konci pruhu křovin přesně pod vedením, cestou však možná budete muset přelézt několik ohradníků.

(Ve vzdálenosti 1,5 kilometru severovýchodně od pozorovatelny Guessling se nad údolím říčky Nied Allemande a poblíž kóty 277 m nachází dvojice pozorovatelen TATTENHOLZ (9 2 25; 6 40 21). Část cesty se možná dá ujet po silničce, vedoucí z obce Hémering do obce Teting-sur-Nied, jejíž kvalita se však podle mapy ve střední části zhoršuje. Levá z z pozorovatelen je vybavena unikátním zvonem Héronfontaine, který je pokusným exemplářem z období 1. světové války. Podle fotografií je objekt velmi pěkný a leží na louce, my jsme však kvůli chybné lokalizaci hledali marně.)

Důležitou součástí obrany v důležitých úsecích Maginotovy linie měla být druhá (záchytná) linie obrany, která by zastavila jednotky, proniknuvší hlavním obranným postavením. Linie však byla, a to jen na některých místech, budována až krátce před útokem na Francii pod vedením C.E.Z.F. její páteř tvořily sruby, projektované STG, tedy s poměrně slušnou výzbrojí a opatřené speciálními zvony GFM C, které umožňovaly pouze pozorování. Nejvíce pokročila stavba v SF Sarre, kde byly zřejmě původní předpoklady o obraně zátopových území lehčími objekty jako příliš optimistické. Nejzajímavější z těchto objektů jsou pouhé čtyři exempláře, kde byly skutečně osazeny zmíněné zvony GFM C.

Srub AUDVILLER 18 leží poměrně daleko od zbývajících níže popsaných objektů, a to u stejnojmenné vesničky asi 6 kilometrů jihozápadně od Saaralbe (48 58 12; 6 57 0). Z Audvillers je třeba vyrazit směrem na Holving po silnici D28h. V jednom místě silnice kříží násep zrušené železniční trati a z těchto míst je srub již vidět. Ze silnice lze odbočit a dojet téměř k němu, jeho okolí je však soukromým pozemkem a srub je zřejmě upravován na soukromou chatu a to především zabudování ohavných plastových oken do všech střílen. Jeho zvon GFM C je natřen na žluto.

Dva sruby druhé linie C.E.Z.F. s osazenými zvony GFM C leží přibližně kilometr jižně od obce Francaltroff. Srub FRANCALTROFF 13 se nachází přímo u silnice D22 (48 57 15; 6 47 42). Jeho interiér je přístupný a okolí je upraveno na památník se zaparkovaným americkým protiletadlovým obrněným vozidlem M16. Zvon je bohužel nepřístupná, neboť na stropnici se nedá vyšplhat. Srub FRANCALTROFF 12 leží na jen asi půl kilometru západně od předchozího objektu (48 57 18; 6 47 16) za nově vybudovaným průmyslovým areálem. Bohužel je na využívané pastvině, takže jsme ho navštívili jen v rychlosti, i zde však stropnice není přístupná.

Pokud budete pokračovat po silnici, vedoucí kolem srubu Francaltroff 12, dojedete k přehradě Tensch. Stačí pokračovat stále rovně a po slušné asfaltové silnici dojedete ke srubu GROSTENQUIN 10, který stojí na malém pahorku, asi 400 metrů západně od břehu nádrže (48 57 43; 6 45 39). Srub je silně poškozen vnitřní explozí, která zdemolovala týlovou stěnu a utrhla stropní desku, díky tomu je však možné dostat se pohodlně na strop, kde si lze zblízka prohlédnout mírně nakloněný zvon GFM C. Objekt tedy stojí za návštěvu už proto, že jinde se ke zvonu tohoto typu nedostanete.

SF CRUSNES

Přímo ve městě Longuyon, na západním okraji SF Crusnes, lze najít jeden z mála objektů MOM s pancéřovou polokopulí Pamart, pocházející z období 1. světové války (49 26 23; 5 36 42). Při příjezdu od severu lze po projetí městem sjet ze silnice N18 doleva na odbočku k řece, kde začíná cesta, vedoucí podél řeky směrem na východ. Na prostranství mezi domy je třeba zaparkovat a vydat se po břehu k zalesněné stráni. Objekt se nachází nad cestou jen několik desítek metrů od okraje lesa. Je celkem fotogenický, ale vchod je bohužel zasypán odpadky.

Poznámky:
– pancéřová polokopule Pamart pro kulomet Hotchkiss ráže 8 mm byla vyráběna za 1. světové války pro účely modernizace pevnostních objektů. Některé kusy ze zásob pak byly použity na Maginotově linii. V Alpách šlo o exempláře modernizované, vybavené novými střílnami FM, avšak na severovýchodě byly všechny kusy použity s původní výzbrojí. Dva kusy byly zabudovány do objektů STG (v sektoru Altkirch) a zbývající byly instalovány do malých objektů MOM, kterých bylo postaveno zřejmě jen sedm.
– zvon Digoin byl standardním prvkem pro dělostřelecké pozorování francouzských fortů. V Alpách byl jako nouzové řešení zabudován jeden kus do tvrze Gondran E, na severovýchodě pak několik málo kusů posloužilo jako pozorovací stanoviště v malých objektech MOM.

- pozorovací zvon GFM C konstrukčně vycházel ze zvonu GFM B, avšak na rozdíl od něj nebyl vybaven střílnami, umožňujícími použití lehkého kulometu a minometu, nýbrž pouze úzkými pozorovacímu průzory. Zvonů mělo být vyrobeno velké množství a uvažovalo se o tom, že budou přímo na objektech dodatečně přepracovány na standard GFM B. Osazeny byly zřejmě jen čtyři výše popsané exempláře v linii C.Z.E.F. v SF Sarre.

stav: červenec 2006

Ve všech případech se jedná o objekty dobře přístupné a fotogenické, které lze výhodně navštívit při prohlídce tvrzí v jednotlivých sektorech „Staré fronty“ od Rýna po Longuyon, tedy přibližně od tvrze Schoenebourg po Fermont. Jednotná mapka by v tomto případě postrádala smysl, neboť jde o velké území. Pomoci by měly souřadnice GPS, které sice nejsou výsledkem měření, ale jsou určeny dle velmi kvalitní a podrobné mapy, takže by měly být přesné. I podle popisů by neměl být problém objekty najít, neboť my jsme při naší návštěvě měli k dispozici lokalizace podstatně horší. Pokud jde o výběr objektů, které jsme navštívili a následně jsou popsány v tomto článku, vychází kromě různých útržkovitých informací především z výběru mezi několika stovkami objektů, popsaných na webových stránkách organizace ALMA.

Literatura:

Alsace – La Ligne Maginot (ALMA)
Jean-Yves Mary, Alain Hohnadel: Hommes et Ouvrages de La Ligne Maginot, Tome II, Histoire & Collections, Paříž 2001

Zatím žádné komentáře

Nový komentář

 

Publikováno: 18.5.2007 23.33 , Komentáře (0)
UPOZORNĚNÍ:
Z technických důvodů pošlete kopii komentáře mailem, jinak hrozí smazání.

350 stran o pevnostech

aktuality a zajímavosti
Doplněno

Zbraně L1 na Krétě

Petronell a obrana Litavy

Acles a jednostř. kopule

Cadore – Maè

Drama na Západním valu

Materiály

Norské věže

© Ondřej Filip
2005-2017