Polské těžké objekty v okolí Osowce
Opevnění: POLSKÁ   

(Polsko) – Osowiec
Napsal: O. Filip
objekty: pěchotní a dělostřelecké sruby
V okolí známé ruské pevnosti Osowiec na severovýchodě Polska lze shlédnout několik polských těžkých objektů, z nichž některé jsou svým řešením zcela unikátní.

Široké rozbahněné údolí řeky Biebrza vždy tvořilo přirozenou překážku postupu z oblasti Východního Pruska na jihovýchod. Nedaleko vesnice Osowiec, v místech, kde bylo možné řeku přejít, vybudovalo carské Rusko silnou uzávěrovou pevnost, která díky rozsáhlým modernizacím dobře obstála v bojích 1. světové války. Po válce připadlo okolní území Polské republice, strategický význam pevnosti však zůstal zachován. Důležité objekty byly udržovány a již ve dvacátých letech proběhly práce na odstranění ruin objektů, které Rusové při ústupu vyhodili do povětří. V letech 1931-32 bylo do poškozeného Fortu II zabudováno pět těžkých objektů, které byly stavebně propojeny s betonovými úkryty a poternami fortu. Dva z nich byly vybaveny modernizovanými otočnými výsuvnými věžemi Senkpanzer rakousko-uherského původu. Původní rychlopalný 8 cm kanón byl nahrazen kulometem a došlo k prodloužení jejich předpancířů nově odlitými podkladovými prstenci. Také ostatní technická řešení objektů byla z perspektivy pozdějších polských opevnění dosti atypická. V roce 1939 začala v oblasti výstavba moderních těžkých objektů. Na levém křídle úseku Osowiec byl vybudován jeden pěchotní a jeden dělostřelecký srub, pravé křídlo zesílil dělostřelecký srub, který vznikl unikátní přestavbou původního ruského blokhausu. Na pravé křídlo pak přímo navázal úsek Goniądz, který se po celé délce opíral o řeku Biebrzu.

Po vypuknutí 2. světové války Němci oblast obešli a z toho důvodu Poláci zdejší opevnění vyklidili 14. září 1939 bez boje. Němci sice opevnění obsadili, ale již 26. září předali celou oblast svým sovětským spojencům. V roce 1941 pevnost opět změnila majitele po útoku nacistů na Sovětský svaz, když se pak válečné situace obrátila, Němci se zde v roce 1944 tvrdě bránili. Koncem války byla většina objektů vyhozena do povětří a nepoškozeno zůstalo jen několik z nich.

(Poblíž Fortu III se nachází zcela nepoškozený pěchotní srub (1), který má dokonce osazenou pancéřovou kopuli. Samotný fort je sice součástí přísně střeženého vojenského prostoru, objekt se však nachází mimo tento prostor a je přístupný. K objektu lze dojít od parkoviště, u něhož začíná také turistická trasa k Fortu IV. Přímou cestu podél příkopu Fortu III však nelze využít, neboť ta již vede vojenským prostorem a je tedy nutné obejít jej po lesních cestách.)

Dělostřelecký srub (2) leží u silnice č. 65, těsně za mostkem přes Rudzký kanál (53 29 7; 22 37 41). To že „leží“, platí doslova, neboť byl úplně převrácen obrovským výbuchem, zřejmě v důsledku odpálení velké nálože pod podlahou bojového patra. Poblíž objektu lze zaparkovat a dojít až k němu po turistické cestě. Pokud se vyšplháte do nitra objektu, můžete si v podlaze, umístěné nyní „na stropě“, všimnout pozůstatků po platformách obou kanónů ráže 76 mm a vpravo od nich, v poněkud zachovalejší střelecké místnosti, také pancéřové střílny pro kulomet a nouzového východu. Ze zasypané kruhové šachty v levé části objektu je patrné, že byl vybaven zvonem. Zajímavý pohled na ruinu objektu nabízí také blízká dřevěná vyhlídková věž, která je součástí naučné stezky po přírodní rezervaci.

Další objekty leží na valech Fortu II (53 29 32; 22 38 26), k němuž snadno dojedete po silnici, vedoucí kolem jeho šíje. První objekt (3), pravděpodobně spojený s levým úkrytem pro rychlopalná děla, jsme ve všudypřítomných ruinách zřejmě přehlédli, je ovšem otázkou, zda z něj zbylo něco podstatného.

Následující objekt (4) byl zabudován do levé kaponiéry a je prakticky úplně zničený. Z otisků v betonu je nicméně jasně patrné, že právě zde byla instalován jedna z rakousko-uherských otočných věží.

Silně poškozený objekt (5) se nachází v místě východu z kapitální poterny. Jeho stropní deska a stěny si nicméně zčásti udržely původní tvar, takže je patrný alespoň celkový tvar a velikost objektu.

O poznání lépe je na tom objekt v místě pravé kaponiéry (6), který se z podstatné části dochoval a lze z něj bez problémů vstoupit do rozsáhlých kasematových prostor ruského fortu. Absolutní raritou je zachovaný předpancíř otočné výsuvné věže spolu se zbytky konstrukce věže v šachtě. Pod původním rakouským předpancířem je dobře patrný přídavný spodní díl, vyrobený v roce 1931 a signovaný ZO (Zakłady Ostrowieckie), jehož instalací byl vyřešen problém s nedostatečnou hloubkou zapuštění pancíře do stropu objektu. V šachtě, dobře přístupné i z interiéru objektu, se dochovala masivní konstrukce, na níž byly uchyceny kladky pro přenos váhy ocelovými lany ze sloupu věže na protizávaží (což je mimochodem obdobný princip jako u československé věže X/RO). Vedle okraje předpancíře si lze všimnout otvoru pro periskop, který byl součástí výbavy původní věže a sloužil k pozorování v době, kdy byla věž zasunutá. Na objektu se také dochoval velmi pěkný pancéřový pozorovací zvon ruské provenience s třemi průzory, a to včetně podlážky.

Nejlépe se dochoval poslední objekt (7), konstrukčně spojený s původním velkým úkrytem fortu pro rychlopalná děla. Zatímco úkryt je poněkud poničen explozí, polský srub je téměř nedotčený. Lze si tak prohlédnout jeho poměrně rozsáhlý interiér se dvěma střeleckými místnostmi a šachtou do ruského pozorovacího zvonu, v němž se dochovala podlážka. Zvenčí objekt zaujme svou poněkud archaickou, leč na polské poměry masivní konstrukcí a atypickými „klenutými“ střílnami. Z týlu se lze vydrápat i na strop a zblízka si prohlédnout pozorovací zvon.

Dělostřelecký srub (53 28 36; 22 39 59) na pravém křídle (8) je mimořádnou fortifikační kuriozitou, neboť vznikl přestavbou ruského blokhausu, či přesněji řečeno úkrytu pro jednotku, bránící důležitý jez v systému vodních příkopů fortové pevnosti. Nejlépe k němu dojdete tak, že za zatáčkou silnice, vedoucí na Goniądz, odbočíte doleva na polní cestu a zde zaparkujete. Poté musíte dojít až na louku u vodního kanálu, který obklopuje Goru Skobla (Skobielewa). Po jeho břehu se pak vydáte doleva, proderete se hustým porostem a dojdete až k objektu, který nemůžete minout, neboť leží na výběžku mezi vodními příkopy. Samotný objekt naštěstí není tak zarostlý a jeho impozantní pancéřové střílny pro kanóny jsou dobře viditelné. Největším poškozením je tak vytržení pozorovacího zvonu (údajně zvon typu 39 z produkce Třineckých železáren). Uvnitř je k vidění především střelecká místnost pro kanóny a pozůstatky původních ruských dveří a spodní vrstvy stropu z ocelových profilů. Původní kaponiéra v týlu objektu má až na jednu zabetonované střílny a ze soklů na podlaze je patrné, že zde byla umístěna novodobá strojovna. Pravá část objektu s vchodem je polská přístavba, vlevo je zachován původní vchod do blokhausu.

(Dalších sedm těžkých objektů opěrného bodu Goniądz se nachází na pravém křídle, z toho tři mezi řekou Biebrza a silnicí do obce Goniądz, dva u řeky v obci a další dva na východ od ní. Objekty jsou dosti zničené, nicméně v jejich troskách se v nich dochovaly i některé menší pancéřové prvky a některé z ruin nejsou zarostlé. Severně od blízké obce Wólka Piasezcna se pak nachází ruiny šesti lehkých objektů, z toho dvou pozorovacích. V jednom z nich by se měly nachází dveře z československého řopíku.)

Poznámky:
– podle polských pramenů mělo být do Fortu II zabudováno celkem pět polských objektů, my jsme však našli jen čtyři. Není vyloučeno, že levý objekt byl odstřelen tak, že jeho pozůstatky nejsou mezi rozměrnějšími troskami fortu příliš dobře identifikovatelné.
– je poměrně pravděpodobné, že v troskách levého dělostřeleckého srubu (2) zůstal zvon, neboť objekty byly demolovány z vojenských důvodů a dostupné pancíře byly trhány až dodatečně. Zvon je však zvenčí dokonale nepřístupný, když je pod převráceným objektem a šachta je zasypaná. Pokud by se jednalo o třinecký zvon typu 39, který zde údajně měl být osazen, byl by to teprve čtvrtý dochovaný exemplář tohoto typu.
– použité číslování objektů je pracovní, neboť oficiální neznám. Staré objekty na Fortu II byly zřejmě číslovány od 1 do 5, a to od pravého objektu proti směru hodinových ručiček.

Dnes jsou všechny objekty, respektive jejich ruiny, přístupné, situaci však poněkud komplikuje existence rezervace. To se týká především srubu (1), který zřejmě leží na území národního parku, byť těsně za jeho hranicí. Do parku je údajně nutné zakoupit si vstupenku i na běžné turistické cesty, a to v informačním centru nebo na ředitelství parku (obojí se nachází u vchodu do Fortu I). Teoreticky by zde bylo možné zkusit získat i nějaké svolení, výsledek je však samozřejmě nejistý. Při troše opatrnosti se to pravděpodobně dá risknout. Údajně zde mohou dělat určité problémy i vojáci, což je paradoxní, neboť území parku se nepřekrývá s vojenským prostorem a buď strážci parku nebo vojáci musí být na omylu. Fort II s nejzajímavějšími objekty leží podle všeho těsně za hranicí parku a vstup na jeho povrch je zakázán spíše kvůli nebezpečí úrazu běžných turistů, což se minulo efektem, neboť turisté se zde v hojném počtu procházejí. Zajímavou otázkou je, zda by strážci parku požadovali vstupenku i do prostoru dělostřeleckého srubu (2), který je sice u turistické cesty, ale jen asi 20 metrů od silnice. Ostatní objekty jsou mimo národní park.

Pokud jde o sektor Goniądz, lokalizace objektů bude ještě doplněna. Na mapě vypadá situace celkem jednoduše, neboť celý prostor je ohraničený řekou a silnicí, v praxi však asi terén nebude tak přehledný, jak by se mohlo zdát.

Stav: červenec 2007

Literatura:
Anatol Wap: Twierdza Osowiec – zarys dziejów, Białystok 1994
Tomasz Wesołowski, Jerzy Sadowski: Twierdza Osowiec – blokhauz nr 1024, Infort 3/95
Jarosłav Chorzepa: Foryfikacje – przewodnik po Polsce, Carta blanca, Warszawa 2005

Komentářů: 2

  1. BT (pl), 21.12.2007:

    Ptak?Na
    http://fortifikace.sweb.cz…py.jpg
    ten ptak jest genialny :-)

  2. fff, 31.3.2008:

    nevyte co je polsky szyb bilo to napsano na zdi v objektu ve spodnich patrech.

Nový komentář

 

Publikováno: 22.8.2007 22.28 , Komentáře (2)
UPOZORNĚNÍ:
Z technických důvodů pošlete kopii komentáře mailem, jinak hrozí smazání.

350 stran o pevnostech

aktuality a zajímavosti
Doplněno

Zbraně L1 na Krétě

Petronell a obrana Litavy

Acles a jednostř. kopule

Cadore – Maè

Drama na Západním valu

Materiály

Norské věže

© Ondřej Filip
2005-2017