Pevnost Kolobřeh
Opevnění: NĚMECKÁ   Téma:

(Polsko) – Kolobřeh (Kołobrzeg; Kolberg)
Napsal: O. Filip
objekty: reduty
Ačkoli byl Kolobřeh často označován jako pevnost, ve skutečnosti nebyla zdejší opevnění nikdy příliš silná. Přesto se tento přístav stal dějištěm bojů hned v několika válečných konfliktech.

Kolobřeh (německy Kolberg, polsky Kołobrzeg) byl odedávna důležitým přístavem na pobřeží Baltského moře. V roce 1653 bylo toto starobylé hanzovní město připojeno k Braniborsku a bylo započato s jeho opevňováním, avšak tato opevnění nikdy nedosáhla takových rozměrů, jako v jiných baltských přístavech. V roce 1761 jej během sedmileté války dobyli Rusové, nejslavnější epizoda se však odehrála za napoleonských válek. Město sice bylo chráněno jen několika redutami a polopermanentními objekty, přesto se pruská posádka dokázala ubránit až do začátku příměří, které nastalo po podpisu mírové smlouvy. Obrana města se stala oblíbeným námětem německé propagandy a její velitel hrabě Gneisenau vstoupil do dějin. Koncem 19. století však byla opevnění z větší části zlikvidována a zůstalo jen několik redut a šancí. Ani v období Třetí říše nebyl přístav rozsáhleji opevňován a byla zde vybudována pouze jedna stálá protiletadlová baterie, která však byla po celou dobu války odzbrojena. Je ovšem pravdou, že vjezd do přístavu byl úzký a samotný přístavní bazén byl malý, takže ve srovnání s jinými baltskými přístavy, jako byly Gdaňsk a Svinoústí, už Kolobřeh ve 20. století velký strategický význam neměl.

V roce 1944 bylo město opět prohlášeno za pevnost, podobně jako řada dalších německých měst, které ve skutečnosti nedisponovaly prakticky žádnými skutečnými opevněními. Udržení přístavu však bylo zcela zásadní pro možnost evakuace německých jednotek po moři. Dne 4. března 1945 k městu dorazily sovětské jednotky, zesílené později i jednotkami 1. polské armády. Od prvního dne zde probíhaly těžké boje, do nichž byly nasazovány stále větší počty tanků a dělostřelectva sovětské a polské armády. Především Poláci však utrpěli tak těžké ztráty, že museli boj na čas přerušit. Němci se postupně stahovali k přístavu a v noci na 17. března dokázali většinu vojáků evakuovat do Svinoústí. Fort Münde, jako poslední místo, kde se Němci bránili, byl dobyt 18. března. Samotné město bylo v důsledku bojů z 95% zničeno.

Reduta SALINEN SCHANZE (polsky Reduta Solna) leží naproti stadionu u vodního kanálu, s nímž je spojen vodní příkop, který ji obklopuje. Objekt je volně přístupný a jeho hlavní část – kruhová zděná reduta, obehnaná zemním valem, je v dobrém stavu a slouží jako mládežnická klubovna a kavárna. V roce 1945 byla obsazena pouze oddíly Volksturmu a dne 16. března byla dobyta polskými jednotkami.

Podobná reduta MORAST se nachází na poloostrově mezi kanálem a řekou Parsęta, jen asi 300 metrů severně od předchozí reduty. Hlavní kasematový objekt slouží jako restaurace a je v dobrém stavu. Dochovaly se i zdi se střílnami, které přehrazovaly šíji reduty a zemní valy. V březnu 1945 bránili objekt němečtí námořníci, kteří po tři dny blokovali postup polských jednotek.

Nejslavnější fort MÜNDE (polsky Ujščie) leží přímo u ústí řeky do moře a ani v tomto případě se nejedná o nijak velký objekt. Byl postaven v místech, kde se předtím nacházely zemní reduty a skládal se z třípodlažní věže, chráněné z vnitrozemské strany dvěma bastiony. Dnes se dochovala pouze věž, která je zrekonstruovaná a některé části okolních zdí. Pokud se chcete k fortu podívat, je nutné zaparkovat dál od něj, neboť v jeho okolí je pěší zóna. Původně stál před věží maják, který však Němci na počátku bojů odstřelili, aby neposloužil jako záměrný bod pro sovětské dělostřelectvo. Nový maják byl vybudován přímo na stropě věže a celkem zdařile napodobuje její styl.

(Jediným větším objektem, který zde byl vybudován před 2. světovou válkou, byla protiletecká baterie NETTELBECK, která se nachází naproti fortu Münde a byla vyzbrojena čtyřmi 88 mm kanóny, schopnými palby na vzdušné i námořní cíle. Kanóny byly umístěny na betonových platformách a baterie dále zahrnovala objekt pro šestimetrový dálkoměr v pancéřové věži, úkryt pro posádku a muniční sklad. Hned na začátku války byla baterie přesunuta do Wilhelmshavenu a do Kolobřehu se nikdy nevrátila. Terén baterie bohužel stále využívá polská armáda, která na jednom ze stanovišť vybudovala věž s moderním radarem.)

(V padesátých letech byly v okolí Kolobřehu vybudovány dvě baterie stálého dělostřelectva (Baterie Artylerii Stałej – BAS), vyzbrojené sovětskými kanóny ráže 130 mm. Jednalo se o 19. baterii, která se nacházela přímo v Kolobřehu a 31. baterii, která byla situována východně u obce Ustronie Morskie. Objekty 19. baterie se nachází západně od ústí přístavu, avšak jsou ve vojenském prostoru a nejsou přístupné. Zvlásštností je umístění radaru na samostatné radarové věži, což je řešení, které se vyskytuje jen v jednom dalším případu. Objekty 31. baterie jsou přístupné s výjimkou hlavního stanoviště řízení palby, jsou však údajně hodně zdevastované.)

Do Kolobřehu se z Čech dostanete nejlépe přes Německo, neboť z Prahy do Štětína vede dálnice. Odtud je to však ještě neméně dvě hodiny po značně přetížených silnicích. My jsme Kolobřeh navštívili při přesunu ze Svinoústí do Gdaňska, což v tomto případě bylo přímo po cestě. Pevnostní objekty v Kolobřehu jsou velmi skromné a vždy skromné byly, takže určitá sláva této „pevnosti“ nemá příčinu v opevněních, nýbrž v pohnuté historii přístavu. Obrana města za napoleonských válek byla v Německu populární kapitolou dějin a v roce 1943 o ní byl dokonce natočen barevný velkofilm, který byl údajně dopravován i do obležených měst pro povzbuzení morálky.

Pokud už budete v Kolobřehu, určitě navštivte vojenské muzeum, které se nachází prakticky v centru na břehu řeky Parsęta u ulice Gierczaka. Uvnitř muzea je k vidění mimo jiné velmi bohatá sbírka ručních zbraní a uniforem, především z období 2. světové války. Ve venkovní expozici pak lze kromě obrněných vozidel či polních děl nalézt i exponáty, spojené s opevněním. Jedná se o sovětský kanón B-13 ráže 130 mm, který byl nejčastější výzbrojí polských poválečných pobřežních baterií, periskopický zaměřovač, používaný pro řízení palby všech baterií a především německé převozné pancéřové hnízdu „Panzernest“, které sem bylo přemístěno z původního stanoviště na jedné z pláží v okolí Kolobřehu.

Stav: červenec 2007

Literatura:
J. Chorzępa: Fortyfikacje – przewodnik po Polsce, Carta Blanca, Varšava 2005
Festung Kolberg

Komentářů: 1

  1. Marraf, 31.5.2008:

    The best web site of the world
    Meny good information.

    najlepsza strona na świecie.

    Dużo dobrych informacji

Nový komentář

 

Publikováno: 28.5.2008 22.18 , Komentáře (1)
UPOZORNĚNÍ:
Z technických důvodů pošlete kopii komentáře mailem, jinak hrozí smazání.

350 stran o pevnostech

aktuality a zajímavosti
Doplněno

Petronell a obrana Litavy

Acles a jednostř. kopule

Cadore – Maè

Forty v Korutanech

Drama na Západním valu

Materiály

Norské věže

© Ondřej Filip
2005-2017