 |
(Polsko) – Gdyně, Gdaňsk, Hel Napsal: O. Filip objekty: pobřežní a protiletecké baterie, fort V okolí Gdaňské zátoky vybudovali nacisté velké množství protileteckých baterií a také jednu supertěžkou baterii pro kanóny ráže 406 mm. Mimo to se zde nacházejí i zajímavé objekty, postavené v předcházejících století. |
Gdaňsk byl vždy z jedním nejvýznamnějším baltským přístavům. Novodobá opevnění zde začala být budována v 16. století, nejprve v podobě rondelů. Ty však byly záhy přebudovány na modernější bastiony a již na začátku 17. století byla tato opevnění velmi rozsáhlá. V polovině 17. století již probíhala výstavba předsunutých opevnění, která zabezpečovala důležitá místa v předpolí pevnosti. Další opevnění byla budována v okolí města, například na poloostrově Hel. Na konci 18. století zesílili Prusové obranu města velkým množství dělostřeleckých baterií a malých fortů. Během 19. století byla zesilována opevnění významné vyvýšeniny Hagelsberg (Grodzisko), předsunuté před bastionové opevnění, přičemž v druhé polovině 19. století byla tato opevnění přeměněna na velký uzavřený fort s kaponiérami. Na začátku 20. století již stávající opevnění města ztratila vojenský význam a nebyla nijak modernizována, naproti tomu obrana pobřeží byla zesílena moderními betonovými bateriemi.
Po 1. světové válce připadla část pobřeží včetně poloostrova Hel Polsku, zatímco Gdaňsk se stal neutrální zónou s vlastní správou (polská opevnění na Helu jsou popsána v samostatném článku). Když v roce 1939 obsadili nacisté polský přístav Gdynia a dostali pod kontrolu i „svobodné město“ Gdaňsk, začali pracovat i na fortifikačním zajištění přístupů k přístavu. Opravili a zprovoznili kanóny ráže 152,4 mm původní polské baterie H. Laskowskiego na Helu, kterou přejmenovali na Schlesien. Proti velkým válečným plavidlům, především britským a francouzským válečným lodím, nebyl výkon těchto kanónů dostatečný, toto nebezpečí však po obsazení Dánska a Norska přestalo být aktuální. Jak se však pozornost Třetí říše začala obracet k Sovětskému svazu, dospěl Hitler k názoru, že je nutné připravit se na případný útok z východu a vydal rozkaz zahájit stavbu baterie pro tři nejtěžší kanóny ráže 406 mm. Krátce po dokončení však byly kanóny demontovány a přemístěny do okolí Calais, kde posloužily jako výzbroj známé baterie Lindemann. Protileteckou obranu zabezpečily baterie pro těžké protiletadlové kanóny ráže 105 mm, které byly budovány nejen na Helu, ale i v okolí přístavu Gdynia. Téměř po celou válku byla oblast bezpečným místem a probíhal zde výcvik námořních jednotek. Postupně se zintenzivňovaly útoky ze strany amerických strategických bombardérů a na konci války zde došlo k intenzivním bojům s Rudou armádou, které si na obou stranách vyžádaly velké ztráty.
Baterie SCHLESWIG HOLSTEIN byla se svými třemi kanóny ráže 406 mm(1) nejsilnější pobřežní baterií u Baltského moře. Ke přístupným objektům baterie vedou dobře značené cesty z parkoviště, které se nachází zhruba kilometr severně od okraje města Hel. Stanoviště jednoho z děl, které je zpřístupněno jako muzeum je jen několik set metrů daleko. Muzeum je otevřené od dubna do října denně (o prázdninách dokonce od 9 do 19 hodin) a jeho návštěva skutečně stojí za to. Kromě podstatné části interiéru obrovského objektu, kde je řada exponátů a zrekonstruovaných místností, si lze prohlédnout i celé kruhové postavení pro věž s obvodovou chodbou, kudy měly pojíždět muniční vozíky a obrovským čepem pro věž uprostřed a vylézt na strop objektu. Uvnitř se také dochovaly závěsné dráhy a zbytky dalších zařízení. Kromě samotné baterie jsou zde k vidění i expozice, věnované polské obraně Helu a polskému námořnictvu. Před vchodem jsou v reálné velikosti nakresleny granáty ráže 406 mm. V pravé části objektu je také obnoven malý úsek úzkokolejné železnice, která objektem procházela.
Další identický objekt se nachází 300 metrů severním směrem a snadno k němu dojdete po náspu snesené trati normálního rozchodu, která vedla pod opěry pro portálový jeřáb, použitý při instalaci věže. Dovnitř se dá pohodlně dostat, pokud objekt obejdete, vylezete po hromadě suti na provizorní zastřešení šachty pro věž a z něj na strop, kde je schodiště do nitra objektu. Uvnitř je tento rozlehlý objekt zcela prázdný a místy je podlaha zatopená vodou, přesto je jeho prohlídka zajímavá, už proto, že tak velkých a volně přístupných pevnostních objektů není v Evropě mnoho.
(Třetí stanoviště pro kanón leží přímo u silnice do Helu, ale stále jej užívá armáda coby skladiště. Totéž platí o obou muničních objektech baterie.)
Velmi zajímavá je věžovitý devítipodlažní objekt stanoviště řízení palby, který leží na opačné straně silnice, než bojové objekty. Vstup do něj je možný se stejnou vstupenkou a její prohlídka je velmi zajímavá, i když vnitřní expozice, věnované například historii obřích kanónů, byly v době naší návštěvy ještě ne zcela dokončené. V nejvyšším patře věže lze vylézt do unikátního pancéřového zvonu, v němž bylo jedno z pozorovacích stanovišť a také do otvoru ve stropě, nad nímž byla osazena lehká otočná věž s desetimetrovým dálkoměrem.
Protiletecká baterie „Hel“ leží asi 250 metrů od předválečné polské 21. protiletecké baterie. Vpravo od pobřežní cesty se nachází skupina čtyř platforem pro 105 mm kanóny(2), rozmístěných do půlkruhu, v jehož pomyslném středu je malý sokl pro záložní zaměřovač. Kolem se dodnes povalují zrezivělé nábojnice. Hlavní zaměřovač s dálkoměrem v pancéřové věži byl instalován na stropnici dvoupodlažního objektu, který leží v týlu na opačné straně cesty, byl však přestavěn na stanoviště pohraniční stráže. Vedle něj je ještě malý odstřelený objekt, zřejmě pro generátor.
(Podobná baterie se stejnou výzbrojí ležela také na pobřeží asi 1300 metrů východně od muzeálního bojového objektu baterie Schleswig Holstein. Dochovalo se z ní pouze několik soklů, neboť v jejím prostoru byla v roce 1957 vybudována stanoviště pro polské 85 mm kanóny.)
Nejzajímavější z německých protiletadlových baterií na Helu se nachází u železniční tratě na východním okraji obce Jastarnia. Zaparkovat je nutné v některé z uliček v této části obce, neboť přímo u silnice není místo a poté projít lesem směrem doprava na pahorky, mezi nimiž prochází železniční trať. Nejprve narazíte na skupinu betonových základů pro dřevěnou věž, na níž byl umístěn lehký protiletadlový kanón ráže 20 mm. Poté dojdete k objektu pro řízení palby, který obsahoval i velitelské stanoviště a na jehož stropnici je šachta pro pancéřovou věž s dálkoměrem. Interiér objektu bohužel není přístupný. Od objektu vede směrem k moři pěšina, z níž musíte těsně před okrajem lesa odbočit doprava. Nejprve projdete kolem soklu pro záložní zaměřovač a poté dojdete k platformám pro kanóny. Za nimi je ještě další základ pro dřevěnou věž s lehkým „flakem“.
V okolí přístavu Gdynia bylo rozmístěno mnoho stálých protiletadlových baterií, avšak většina z nich je údajně špatně lokalizovatelná, neboť se nachází v zalesněných oblastech. Výjimkou je baterie pro čtyři 105 mm kanóny na kótě o nadmořské výšce 92 metrů, zvané „Gora Markowca“ (N 54°33’54’’: E 18°23’00’’), která z rovinatého terénu výrazně vyčnívá a je z ní výborný výhled na téměř celé město. K baterii vede prudce stoupající polní cesta z ulice Podgórska. Na plochém a nepříliš rozlehlém vrcholku kopce se nachází velitelské stanoviště, které bylo vybaveno věží s dálkoměrem, je však bohužel poškozené a plné odpadků. Kolem jsou rozmístěny platformy pro kanóny a snadno lze nalézt i sokl pro záložní zaměřovač. V roce 1945 se zde německé jednotky bránily 15 dní, přičemž využívaly 105 mm kanóny jako protitankové zbraně a způsobily sovětům značné ztráty. Z této doby pochází rozsáhlá síť zákopů s jámami po dřevozemních objektech.
Další baterie leží v gdaňské čtvrti Kolibki jižně od nádraží Gdynia Orłowo. Nejprve je nutné projet celou ulicí Spółdzielcza až do míst, kde je křižovatka v lesní rokli. Odtud už jsou původní vidět dřevěné baráky, kde byla ubytována osádka baterie. Kolem baráků je nutné vyjít až na kopec, kde jsou v houštinách kolem malé louky ukryty platformy pro 105 mm kanóny. Vpravo od místa, kde vyjdete na louku je pak o něco větší platforma pro velmi vzácný typ zbraně – dvojče 12,8 cm protiletadlových kanónů, které bylo jinak určeno pouze pro výzbroj Flakturmů ve velkých městech(3). Platforma je pochopitelně o něco větší a je patrné, že na rozdíl od menších zbraní byla připojena na kabeláž, která procházela betonovým kanálem. Velitelský objekt s věží pro dálkoměr se nachází na louce severovýchodně od baterie a lze k němu dojít po polní cestě. Interiér tohoto objektu je sice přístupný, ale jako obvykle vypálený a plný odpadků.
Z baterií, vybudovávaných na začátku 20. století se lépe dochovala dvojice baterií, situovaných západně od ústí Visly. Blíže u pobřeží se nachází STRANDBATTERIE pro kanóny ráže 15 cm na výsuvných lafetách, která leží v parku J.J. Haffnera (severně od ulice Ignacego Krasickiego) Objekt je velmi mohutný a kromě postavení pro kanóny obsahoval i další stanoviště, pravděpodobně pro věže s dálkoměry, bohužel vnitřní prostory jsou zatopené a jako obvykle strašlivě znečištěné. Vpravo od baterie se nachází velký betonový objekt velitelského stanoviště, bohužel jeho stav je obdobný a průzkum jeho interiéru je prakticky nemožný. Severně v týlu, u ulice Sybiraków se nachází DORFBATTERIE (N 54°24’09’’: E 18°38’43’’) pro houfnice ráže 28 cm, která s ohledem na působení nepřímou palbou nemusela být umístěna přímo u pobřeží. Mohutné betonové úkryty a muniční sklady jsou v celkem dobrém stavu, ale jejich interiéry jsou nepřístupné, neboť jsou využívány místním obyvatelstvem jako garáže a sklady.
(Další dvojice baterií leží na opačném břehu Visly, avšak jejich přesnou polohu a stav neznám. Jedná se o objekty BUCHTBATTERIE pro 15 cm kanóny a FORSTBATTERIE pro 28 cm houfnice. Oba objekty měly samostatné pozorovatelny, umístěné blíže k pobřeží.)
Fort GRODZISKO leží na pahorku v severozápadní části centra Gdaňska. V současné době je povrch fortu upravený a je využíván jako park, takže jeho prohlídka je příjemnou procházkou. K vidění jsou především velké kaponiéry, Carnotova baterie pro nepřímou palbu moždířů a pětiboký reduit fortu, zvaný Napoleonský, neboť jej na začátku 19. století vybudovali Francouzi. Dělostřelecké střílny reduitu jsou koncipovány jako takzvané „kasematy Haxo“, což znamená, že měly být v případě bojového nasazení dodatečně obsypány zeminou. Zajímavý je také příkop s kontreskarpovou galerií, kterou s reduitem spojují dvě poterny pod dnem příkopu. Na reduitu je umístěna betonová věž, která byla součástí systému německé protiletecké obrany za druhé světové války. Na valech lze také nalézt množství úkrytů, které stejně jako kaponiéry vznikly při pruské přestavbě fortu. Z horního valu fortu je také pěkný výhled na centrum města a přístav.
(Kromě Grodziska se z bastionových opevnění dochoval fort BISKUPIA GÓRKA, který však není přístupný a dále poměrně dlouhý úsek opevnění na jižní straně centra bránou a s unikátním jezem, který umožňoval zaplavovat předpolí pevnosti a zároveň provozovat mlýny ve městě i v případě obležení. Mimo tento úsek se z bastionového opevnění dochovaly další dvě volně stojící brány.)
Pevnost WISŁOUJŚCIE leží nedaleko ústí Visly a byla významným vojenským objektem již od středověku. Ve jejím středu se nachází gotická majáková věž, obklopená později hradbou s dělostřeleckými střílnami. Později zesílily obranu čtyři nízké zděné bastiony, chráněné vodním příkopem. Před ně pak byla vysunuta podstatně rozměrnější fronta linie zemních bastionů a ravelinů s dalším vodním příkopem, přičemž podobná opevnění byla vybudována i na levém břehu řeky. V současné době probíhají ve vnitřní zděné části pevnosti rekonstrukční práce, nicméně zvenku jí bylo možné obejít, neboť prostor zemních bastionů je volně přístupné.
Poznámky:
(1) Kanóny SK C/34 ráže 406 mm byly vyprodukovány v 10 kusech a původně byly určeny pro nerealizované bitevní lodě třídy H. Zbraň, vážící 160 tun měla maximální dostřel 56 km.
(2) Protiletadlový kanón SK C/33 ráže 105 mm byl používán na válečných lodích a ve stálých pozemních bateriích, neboť pro mobilní použití byla tato výkonná zbraň příliš těžká.
(3) Protiletadlový kanón 12,8 cm 40 byl mimořádně výkonnou, ale také zcela nepohyblivou zbraní o váze přes 26 tun. V Gdyni bylo údajně osazeno dvojče kanónů, což je speciální varianta zbraně, používaná jinak pouze na velkých protiletadlových věžích v Berlíně, Vídni a Hamburku.
Cesta do Gdaňska je bohužel nesnadná, neboť z Čech je to poměrně daleko a s výjimkou krátkého úseku těsně před Gdaňskem vede trasa po tak přetížených silnicích, že budete se slzou v oku vzpomínat i na ty nejhorší trasy u nás. Plány na dokončení dálnice z Katovic do Gdaňska v horizontu několika let jsou spíše z kategorie zbožných přání. Na kratší výlet to tedy v současné době vhodné není. Nejzajímavější z německých opevnění v oblasti je samozřejmě supertěžká baterie Schleswig Holstein, na níž se nemalé investice fondů Evropské unie projevily skutečně pozitivním způsobem. Milovníkům starších opevnění pak lze rozhodně doporučit fort Grodzisko, který je v dobrém stavu. Pokud jde o protiletadlové baterie, pak pokud jste viděli jednu z nich, pak jako byste viděli všechny, takže lze doporučit především baterii v Jastarni. Prohlížet je všechny má smysl jen pokud máte hodně času a zajímají vás objekty protiletadlové obrany. Pokud jde o ubytování, je v oblasti dostatek kempů, neboť se jedná o tradiční turistickou oblast, byť s výjimkou Helu má svůj zenit zřejmě za sebou.
Stav: červenec 2007
Literatura:
M. Dudek: Schleswig Holstein, Wydawnictwo MS, Hel 2005
A. Woźniakowski a kol.: Fortyfikacje półwyspu Helskiego (mapa turystyczna), Infort, Gliwice 2007
J. Chorzępa: Fortyfikacje – przewodnik po Polsce, Carta Blanca, Varšava 2005
Fortyfikacje Pomorza Gdańskiego
Nedávno jsem se vrátil z týdenní dovolené u Baltu a s velkým zájmem jsem si přečetl popis opevnění v oblasti Trojměstí a poloostrovu Hel. Osobně jsem navštívil Hel a Westerplatte, tedy mista kudy kráčely dějiny 20. století. Fortifikace v různém stupni zachoval ostří tam jsou na každém kroku. Divím se že Poláci kteří tak dbají na vojenské tradice se o ně více nestarají. Mohli by se od našich bunkrologů učit. Jen poznámka k textu z roku 2007. Po 10 letech projede řidič z Česka prakticky až do Gdaňska po dálnicích. A zdarma. Jen asi 150 km se platí zanedbatelné mytné. Dálka to ale je: 600 až 700 km….