 |
(Švýcarsko) – oblast Gotthard – Airolo Napsal: O. Filip objekty: fort, baterie, blokhausy, dělostřelecké a pěchotní tvrze V údolí řeky Ticino se nachází nejen slavný fort Airolo, který je jednou z vrcholných staveb evropských fortifikací, ale i řada dalších méně známých pevnostních objektů z různých období. |
Fort Airolo (původně Fondo del Bosco) je největším a nejnákladnějším pevnostním objektem, který byl ve Švýcarsku vybudován do 1. světové války. Jeho hlavním úkolem byla obrana jižního přístupu do Gotthardského průsmyku a především vjezdu do železničního tunelu, který byl zprovozněn v roce 1882. Vzhledem k malým zkušenostem s projektováním takových staveb požádali Švýcaři o pomoc zkušeného rakousko-uherského specialistu Daniela Salis Soglio (1), který koncipoval fort jako podstatně velkorysejší verzi svého pancéřového fortu Skala pevnosti Krakov. Fort Airolo byl vybudován v letech 1886-1894 a původně tvořilo jeho výzbroj pět 8,4 cm kanónů v pancéřových kasematách, dvojice 12 cm kanónů v otočné věži, čtyři 5,3 cm kanóny v otočných výsuvných věžích, dvojice kulových moždířů ráže 12 cm v pancéřové kasematě (2) a dvanáct 8,4 cm kanónů v kaponiérách. Kulové moždíře byly na začátku 20. století nahrazeny věží pro 12 cm houfnici. Fort byl poté spojen přibližně 1100 m dlouhou chodbou s dvojící blokhausů, chránících vjezd do železničního tunelu a nad fortem byla vybudována obranná kasárna Foppa s pancéřovým pozorovacím zvonem. Ještě o něco výše pak byla postavena velká baterie Motto Bartola s kanóny, umístěnými v otevřených postaveních. Celá prostor pak mohly krýt dva 8,4 cm kanóny kasematní baterie Stuei, umístěné ve skalním výběžku vysoko nad popsanými objekty. Od roku 1914 probíhala kolem fortu výstavba menších objektů a podzemních chodeb, které fort spojily s kasárnami Foppa a dalšími objekty. Vybudována byla mimo jiné dvě postavení pro převozné věžičky s 5,3 cm kanóny a dva objekty pro otočné věže s 12 cm houfnicemi.
Na mapce nejsou zakresleny podzemní prostory baterie Motto Bartola a tvrze Foppa Grande.
V éře moderní pevnostní výstavby byly v okolí Airola budovány železobetonové objekty, z nichž některé byly nově vyraženými chodbami spojeny s původními podzemními systémy kolem fortu. Rozšířena a modernizována byla i baterie Stuei a nad fortem byla také postavena tvrz Foppa Grande s věží pro 10,5 cm kanón. Fort Airolo byl deaktivován v roce 1947, avšak jeho kasárna dodnes využívá armáda a kolem fortu vznikl rozsáhlý kasárenský areál. Ještě v 90. letech 20 století byly nad fortem vybudovány dva monobloky pro dělostřelecké systémy Bison s kanóny ráže 15,5 cm. V minulých letech byly nicméně všechny objekty mimo hlavní areál, zahrnující fort Airolo a kasárna Foppa, opuštěny a jsou přístupné.
Fort AIROLO (46 31 42; 8 35 21) se nachází v areálu moderního kasárenského komplexu, kilometr západně od ústí gotthardského železničního tunelu. Dojet k němu lze po staré silnici a přímo u něj je velké parkoviště, nad nímž nelze přehlédnou objekt se dvěma převoznými věžičkami „Fahrpanzer“. Věžičky jsou přístupné a jsou v perfektním stavu. K fortu se však dá dostat pouze s průvodcem a zvenčí areálu se dá jen obtížně zahlédnout, neboť je zakryt moderní vojenskou budovou a parkují kolem něj vozidla. Prohlídky fortu se v období červen až říjen konají vždy v sobotu ve 13:30 a 15 hodin a sraz s průvodcem je před bránou vojenského areálu. Prohlídka probíhá pouze v přední a horní části fortu, kde byly umístěny věže, neboť šíjová kasárna využívá armáda. Interiér fortu je v perfektním stavu a je zde vystaveno mnoho pevnostních zbraní. Nejzajímavější je originální kanón ráže 8,4 cm v jedné z pěti pancéřových kasemat fortu a interiér největší věže pro dva 12 cm kanóny. Sešrotované kanóny a lafety nahrazují makety, dochovala se nicméně celá nosná konstrukce vrchlíku a je možné prohlédnou si i předpancíř. Z dalších pancéřových částí je k vidění pouze jedna otočná pozorovací věž a spodní část šachty, která vedla na stropnici a v níž se dochovala část mechanismů, kterými se odsouvala krycí pancéřová deska tohoto východu. V rámci prohlídky je k vidění i interiér čelní kaponiéry a je možné u ní vyjít do příkopu. Pokud jde o menší objekty, které byly spojeny s fortem podzemními chodbami (mimo jiné dva objekty s věžemi pro 12 cm houfnice), všechny jsou v areálu kasáren a je otázkou, kolik z nich přežilo rozsáhlou výstavbu moderních vojenských budov.
Rekonstrukce fortu po demontáži kulových moždířů a instalaci věže pro 12cm houfnici na jejich místo. Vedle ní je posuvný obdélníkový pancíř východu na stropnici. (O. Filip 2016)
Z fortu Airolo vede přibližně 1100 metrů dlouhá podzemní chodba, překonávající převýšení 150 metrů, přímo do gotthardského železničního tunelu. Krátká odbočka pak spojuje tuto chodbu ještě se směrovou štolou tunelu. Těsně před ústím tunelu pak odbočuje krátká chodba do velkého blokhausu (46 31 43; 8 36 13), který se nachází nad ústím tunelu. Původně byl portál tunelu chráněn velkým blokhausem, ten však byl zlikvidován při výstavbě silnice. Druhý blokhaus nad tunelem je v dobrém stavu, je přístupný a velmi fotogenický. Nachází se přímo u začátku staré silnice, po níž se jede k fortu Airolo. Před objektem se nachází převozná věžička s 5,3 cm kanónem, ta však není ve svém původním postavení, neboť to bylo vysunuto poměrně daleko od objektu a bylo zlikvidováno při stavbě nové silnice. Interiér tunelu a směrové štoly byl chráněn šesti plamenomety, z nichž jeden je vystaven ve fortu.
Airolo: pohled na strop fortu. Uprostřed je věž pro 12 cm kanóny, v jejím týlu kuželovitá základna pro demontovanou věž s 12 cm houfnicí. Zcela vpravo je pozorovací zvon kasáren Foppa. |
Airolo: pohled od objektu pro Fahpanzery. Vlevo je vidět jedna z kasemat pro 8,4 cm kanóny, uprostřed věž pro dva 12 cm kanóny a po jejích stranách malé pozorovací věže. |
Airolo: levá kasematní baterie pro tři 8,4 cm kanóny. Vpravo je vidět špičatá pozorovací věž. (MV) |
Airolo: šíjová kasárna fortu s kaponiérou. Žebřík nad vchodem je jediným přístupem na strop fortu |
Airolo: pravý bok fortu s jedinou dochovanou věží pro 5,3 cm kanón a dvěma kasematami pro 8,4 cm kanóny. |
Airolo: detail otvorů pro hlavně kanónů ve věži. Pod střílnami jsou vidět oka pro uchycení lafety. |
Airolo: nosná konstrukce věže s pojezdovými válci. Nahoře je vidět okap, uvnitř věže zjednodušená maketa sešrotované lafety. |
Airolo: čelní kaponiéra fortu se střílnami pro rychlopalné kanóny. V krabici vlevo byl umístěn světlomet. |
Airolo: kulový moždíř firmy Gruson ráže 12 cm. Kulovitá část byla umístěna v otvoru vodorovné pancéřové desky. |
Airolo: pevnostní plamenomet, demontovaný z Gotthardského železničního tunelu, který je nyní vystaven v jedné z kasemat fortu. |
Airolo: kanón Krupp ráže 8,4 cm v pancéřové kasematě. Původně se kanón nacházel až u střílny a hlaveň částečně vyčnívala ven. |
Airolo: interiér otočné pozorovací věže. Vpravo je vidět protizávaží, usnadňující nadzvedávání věže při otáčení. |
Airolo: jeden ze dvou Fahrpanzerů na levém křídle fortu. Původní stanoviště bylo zničeno při rozšiřování silnice. Vlevo je úkryt, v němž byl skryt při ostřelování. |
Airolo: druhý Fahrpanzer na křídle fortu. Je vidět větrací otvor na vrchlíku věžičky a boční kryty pro velitele s otvory pro pozorování. |
Airolo: blokhaus u ústí Gotthardského tunelu. V podlouhlých střílnách jsou pancéřové desky s otvory pro střelce z pušek. |
Přímo nad fortem Airolo se nachází kasárna FOPPA, což je velký odolný objekt s kaponiérou a pancéřovým pozorovacím zvonem, který je podzemní chodbou spojen s fortem a dalšími objekty. Objekt je přímo u silnice a není problém u něj zastavit, je však součástí armádního areálu a slouží k výcvikovým účelům, takže není přístupný.
O čtyři serpentiny výše nad kasárnami Foppa leží přímo u silnice blokhaus (46 31 53; 8 35 08), zaparkovat je však nutné u jednu zatáčku níže. Skládá se z velkého obdélníkového objektu, v jehož čelní stěně jsou dvě kulometné střílny a okno s pancéřovými okenicemi a dvou dlouhých střeleckých galerií, které se táhnou daleko na obě strany. Interiér tohoto objektu je jako jediný v širokém okolí volně přístupný, a to buď střílnou vlevo od hlavních střílen, nebo dveřmi v týlu (poblíž vedení vysokého napětí). V hlavním objektu, který je překvapivě rozlehlý, se dochovala kuchyň s kotlem, sklad uhlí (stále ještě plný) a další zbytky vybavení. Na povrchu si lze všimnout velkého množství zazděných vstupů do střelecké galerie a také zakryté kruhové šachty, obložené žulovými bloky, která mohla sloužit pro pozorovací zvon. Zajímavé je pozdější využití objektu, při němž se počítalo především se střeleckou místností, v níž byly instalovány moderní kulomety, přičemž zbytek objektu zůstal přístupný jen malými průlezy s pancéřovými dvířky.
Baterii MOTTO BARTOLA dominuje velký kasárenský objekt, před nímž je rozlehlá asfaltová plocha a vojenské stavby. Pokud zaparkujete na boku baterie (46 32 05; 8 35 23), přímo naproti zamaskovanému pěchotnímu srubu v protisvahu, uvidíte začátek turistické značky, která vede podél valu baterie a hned na začátku prochází kolem věže pro 5,3 cm rychlopalná kanón, transformované na pozorovací zvon. Pokud budete pokračovat sále rovně, po chvíli dojdete na druhé křídlo baterie, kde je moderní baterie pro dva 15,5 cm kanóny Bison, bohužel zcela zakrytá střechou z plechu a vedle ní další věž, upravená na pozorovací zvon. Poblíž si lze prohlédnout několik otevřených postavení pro kanóny a též kruhovou platformu pro protiletadlový kanón. Pod zatáčkou silnice na levém křídle baterie je vidět objekt z doby před 1. světovou válkou, jehož interiér je přístupný, v podstatě se však jedná pouze u úsek klasické střelecké galerie. Hned naproti ve svahu je pak vidět pěchotní srub, maskovaný velkými okenicemi.
(Od baterie Motto Bartola je vidět směrem na východ umístěná kasematní baterie STUEI (46 32 09; 8 36 02), která byla vybudována v roce 1894 a původně byla vyzbrojena dvěma kanóny ráže 8,4 cm (3), které mohly z této vyvýšené pozice postřelovat fort Airolo a opevnění nad ním. V roce 1950 byl objekt rozšířen o další podzemní prostory a druhou střeleckou místnost a vyzbrojen celkem čtyřmi poněkud obstarožními kanóny vz. 03/22 ráže 7,5 cm.) Objekt jsme zblízka nezkoumali, je však patrné, že střílny jsou zakryté maskovacími deskami.)
Tvrz FOPPA GRANDE v podstatě není tvrzí v pravém slova smyslu, neboť se skládá ze dvou oddělených částí, z nichž jedna je vybavena věží pro 10,5 cm kanón a druhá kupulí pro dvojče minometů ráže 12 cm. Tyto minomety jsou však starší verzí, než moderní minomety monobloků a byly vyřazeny z aktivní služby již v roce 1994. Zaparkovat se dá nad baterií Motto Bartola, a to u odbočky ze silnice v místech, kde jsou z obou stran silnice odolné kasárenské budovy z doby před 1. světovou válkou. Horní asfaltová silnice vede přímo k nejnovějšímu objektu pro kanóny Bison, který leží v prolálině mezi dvěma hřebínky, na nichž se nachází obě části tvrze. Vpravo od cesty jsou také vchodové objekty do pravé části tvrze v podobě dvou „kamenných“ domků. Minometná kopule se nachází na malém návrší přímo nad střílnami monobloku systému Bison a je částečně zakrytá maskovací kovovou konstrukcí. Dělostřelecké věž, zamaskovaná jako velká balvan, se nachází na výraznější vyvýšenině vpravo od cesty. Interiér tvrze je údajně možné po předchozí domluvě navštívit, avšak je nutná účast minimálně 15 osob. Pod silnicí mezi minometnou kopulí a baterií Motto Bartola se nachází ještě otevřená postavení pro kanóny a několik úkrytů.
Foppa: odolná kasárna s kaponiérou a pancéřovým pozorovacím zvonem. (MV) |
Motto Bartola: původní kulometná střílna blokhausu z doby před 1. světovou válkou. Vlevo je okno, uzavřené pancéřovými okenicemi se střílnou pro ruční zbraň. |
Motto Bartola: interiér blokhausu, do něhož byly instalovány moderní kulomety s pomocnými zaměřovači pro palbu naslepo. Nádržky pod stropem sloužily pravděpodobně k chlazení původních kulometů. |
Motto Bartola: pohled na baterii z týlu. Nad dvoupodlažními kasárnami jsou valy s otevřenými postaveními pro dělostřelectvo. |
Motto Bartola: levý pozorovací zvon baterie, vyrobený z výsuvné věže pro 5,3 cm kanón. Dobře patrné jsou otvory pro hlaveň a zaměřovač. |
Motto Bartola: pravý pozorovací zvon baterie, osazený v objektu z žulových kvádrů. |
Foppa Grande: moderní objekt pro kanóny Bison v prostoru tvrze. Hlavně jsou zataženy do objektu. |
Foppa Grande: pancéřový kryt na kopuli pro dvojče 12 cm minometů. Kopule byla maskována rozevírací kovovou konstrukcí, připomínající balvan. |
Acqua: srub č. 1 se dvěma střílnami pro těžké kulomety a dvěma střílnami pro pozorování a lehké kulomety. |
Uzávěr ACQUA leží v údolí řeky Ticino asi 9 kilometrů jihozápadně od fortu Airolo a skládá se ze tří pěchotních srubů obvyklé konstrukce. Sruby č. 1 a 2 (46 29 18; 8 28 30) jsou umístěny těsně vedle sebe nad restaurací (největší budova v All Acqua) a jsou spojeny chodbou. Především výše umístěný srub č. 1 je velmi fotogenický, neboť má čtyři střílny vedle sebe a nemá je zakryté, což je velká výjimka. (Srub č. 3 je někde na opačné straně údolí a podle fotografií je zajímavě maskován do podoby chaty.) Naproti hotelu je také dolní stanice vojenské lanovky do průsmyku San Giacomo.
Acqua: srub č. 1 se dvěma střílnami pro těžké kulomety a dvěma střílnami pro pozorování a lehké kulomety. |
Ke tvrzím San Giacomo a Grandinagia, které se nachází nad uzávěrem Acqua, lze dojít pouze z osady All Acqua po jedné ze dvou turistických cest, které prudkým stoupáním překonává převýšení přibližně 600 metrů. Tvrz SAN GIACOMO (46 27 54; 8 27 42) se nachází v nadmořské výšce 2260 m ve velmi pěkné horské krajině, přímo před střílnami dělostřelecké tvrze Grandinagia. Skládá se ze zajímavého vchodového objektu, která má na stropnici horskou chatu a je spojen s horní stanicí lanovky. Bojové objekty jsou rozmístěny po obvodu pahorku a mají bohužel zakryté střílny. Lanovka je až k mezistanici u tvrze Grandinagia snesená, ačkoli horní stanice byla zjevně poměrně nedávno opravena. Na povrchu tvrze San Giacomo a několik set metrů vzdáleném pahorku se nachází podezřele moderní vstupy do podzemí a větráky. Mohlo by se jednat o moderní monobloky pro 12 cm minomety, které jsou už v současné době údajně také zčásti vyřazovány a jejich kopule zahrnovány zeminou.
Dělostřelecká tvrz GRANDINAGIA je zajímavým způsobem vkomponována do prudce stoupajícího hřebene, takže mezi objekty jsou značné výškové rozdíly. Není problém k ní dojít zhruba po vrstevnici od pěchotní tvrze, ale pohyb přímo u bojových objektů je kvůli velkému sklonu svahu poměrně obtížný. Naštěstí je tento velmi prudký svah porostlý trávou. Těsně pod hřebenem je podzemní mezistanice lanovky, jejíž dolní větev byla v době naší návštěvy ještě na místě.
Montované baráky na nedaleké plošině před vchodem do tvrze (46 28 28; 8 28 23) však již byly zdemolovány. Nejzajímavější jsou obě velké střílny pro 7,5 cm kanóny, které nejsou nijak maskovány a nad nimi ležící pozorovatelna se čtyřmi. střílnami pro pozorování a lehké kulomety. K výše umístěným kulometným objektům jsme se už vydrápat nepokoušeli. V okraji hřebene pod tvrzí se nacházejí ještě další dva samostatné kulometné objekty. Od vchodu do tvrze jsou za dobrého počasí velmi dobře vidět objekty uzávěru Acqua hluboko v údolí.
San Giacomo: pohled na pahorek s tvrzí. Na stropnici vchodového objektu je velká chata, vpravo jsou bojové objekty. Na hřebeni zcela vlevo lze tušit objekty tvrze Grandinagia. |
San Giacomo: vchodový objekt tvrze se střílnami a pancéřovými okenicemi. |
Grandinagia: hřeben s bojovými objekty tvrze. Vpravo nahoře jsou kulometné objekty, vlevo dole pozorovatelna. |
Grandinagia: detail jedné ze střílen pro 7,5 cm kanóny. Tento typ kanónu chránila silná pancéřová deska s otvory pro hlaveň a zaměřovač. |
Grandinagia: pozorovatelna tvrze se střílnami, které umožňovaly pozorování a použití lehkého kulometu. |
Poznámky:
(1) Salis Soglio (1826-1919) byl hlavním autorem pevností Krakov a Přemyšl a v letech 1880-1892 byl generálním ženijním inspektorem Rakouska-Uherska. Jeho podrobný životopis naleznete v knize Stavitelé, obránci a dobyvatelé pevností (V. Kupka, Libri, Praha 2005, str. 325-335
(2) Kulové moždíře (Kügelmorser) ráže 12 cm byly firmou Gruson produkovány od roku 1896 a byly určeny pro palbu horní skupinou úhlů na malé vzdálenosti, podobně jako pozdější minomety (dostřel činil 400 až 3000 m). Byly instalovány vždy po dvou v kasematě se stropem z pancéřové desky a stěnami z ocelových traverz. Ve Švýcarsku byly použity na fortech Bühl a Airolo, na začátku 20. století však byly demontovány a nahrazeny věžemi pro 12 cm houfnice.
(3) Původní výzbroj baterie Stuei tvořily kanóny vz. 1880, tedy kanóny stejného typu jako na fortu Airolo, avšak s dokonalejší lafetací, vybavenou těsnící koulí ve střílně. Masivní čelní deska lafety s otvorem pro kouli je vystavena v expozici fortu Airolo. Stejné kanóny, avšak na „námořních“ lafetách, byly použity například v otevřené baterii fortu Bäzberg u Andermattu.
Oblast kolem Airola je dobře dostupná, cesta z Rozvadova až k fortu trvala zhruba 8 hodin. V Airolu ani v jeho okolí není žádný kemp, nejbližší je asi 25 km daleko ve Faidu. Samotný fort Airolo je jednou z nejhezčích a nejzajímavějších pevnostních staveb na světě a jeho dokonalé tvary, vytvořené z žulových kvádrů jsou doslova uměleckým dílem. Bohužel volný pohyb kolem fortu je nemožný. Bez prohlídky můžete vidět jen levý bok fortu od bližšího z Fahpanzerů a seshora je fort místy vidět mezi stromy ze stoupání staré silnice. Otvírací doba není velkorysá, nicméně ochotná průvodkyně bez problémů protáhla prohlídku na 2 hodiny a dokázala podrobně hovořit i o technických detailech. Soužití muzea a kasáren bylo kuriózní, neboť ve vstupní chodbě fortu seděl dozorčí a zapisoval návštěvy. Dobře přístupné jsou ostatní pevnostní stavby v oblasti a vzhledem k tomu, že je zde k vidění široká škála objektů od žulových staveb z 19. století, přes objekty z poloviny 20.století, až po nejmodernější baterii Bison, lze si zde udělat velmi dobrou představu o švýcarských opevněních.
Stav: září 2008
Literatura:
Alsace – La Ligne Maginot (ALMA)
H. R. Schneider: Schwerpunkt Berner Oberland
Rudi Rolf: A Dictionary on modern fortification, Prak publishing, Middelburg 2004
V. Kupka: Vývoj švýcarského opevnění v 19. a 20. století, in: Historický obzor VII.-VIII./1997, str. 168-174
V. Kupka: Fort Airolo, In: ATM, 2/2002
Motto Bartola je spojen s vysokým galerie v Airolo