 |
(Švýcarsko) – Bellinzona, Gordola, Locarno Napsal: O. Filip objekty: kasematní baterie, forty Údolí řeky Ticino ve výběžku švýcarského území u Locarna bylo na začátku 20. století opevněno nejmodernějšími kasematními bateriemi, jejichž konstrukční řešení nemá obdobu nejen ve švýcarském opevnění, ale i tehdejších opevněních jiných států. |
Údolí řeky Ticino v kantonu Tessin je důležitou spojnicí z oblasti Milána směrem ke Gotthardskému průsmyku a dnes tudy prochází dálnice a důležitá železniční trať. Ať již by útočníci postupovali po březích jezera Lago Maggiore nebo přes sedlo Monte Ceneri, museli by projít městem Bellinzona. To bylo poprvé opevněno v éře generála Dufoura, konkrétně v letech 1853-54. Jednalo se však o opevnění spíše úsporná, než kvalitní, neboť jejich hlavní součástí byly nevelké kuželovité věže s pěchotními střílnami (Dufourovy věže) a zídky se střílnami pro pěchotní zbraně. Tyto stavby byly kamenné a síla jejich stěn byla minimální. Před 1. světovou válkou bylo u jezera Maggiore vybudována linie moderních objektů z betonu, vybavených pancéřovými střílnami. Jednalo se o malé pěchotní forty, samostatné dělostřelecké objekty a několik menších pěchotních opěrných bodů. Zvláště velké kasematní baterie, které postřelovaly údolí bočními palbami, byly koncipovány velmi progresivně a v opevněních jiných států nelze najít mnoho analogií, neboť jinde byly takové objekty zabudovávány do fortů a nebyly stavěny jako samostatné. Jejich konstrukce byla účelná a velmi odolná – do skalní stěny byly vylámány jeden nebo dva rozměrné sály, které byly vybetonovány a rozděleny na několik podlaží. Silná čelní stěna byla vybavena pancéřovými střílnami pro kanóny a kulomety.
Vnitřní vybavení stávajících betonových fortů a dělostřeleckých objektů bylo v meziválečném období modernizováno a vzhledem k jejich hustému rozmístění nebylo nutné budovat přímo v obranné linii jiná opevnění. Hloubku a odolnost obrany celého prostoru zesílil další uzávěr Lona a baterie (tvrz) Mondascia. Objekty z počátku 20. století sloužily svému účelu ještě dlouho po 2. světové válce a využívány byly i kasárnské objekty obou malých fortů. Není tedy divu, že všechny objekty jsou dodnes ve velmi dobrém stavu, jsou plně vybavené a jejich interiéry jsou samozřejmě nepřístupné.
Největší skupina Dufourových věží se nachází nad obcí Camorino, u úzké silničky, stoupající k osadě Monti Pian Baug. Nejníže položená věž (46 09 54; 9 00 37) je opravená, je u ní umístěna informační tabule a je od ní pěkný výhled do údolí. (Další opravená věž, umístěná o něco výše, je od ní dobře vidět. Nad ní se nachází ještě další čtyři věže, z nichž zůstaly jen obvodové zdi.) Na protější straně údolí se dochovala celá soustava opevnění. Začíná malou bránou, u níž se dá zaparkovat a vydat se po turistické značce podél hradby do strmého kopce. Po chvíli stoupání jsou vidět další zdi se střílnami na druhé straně hluboké rokle a poté dojdete k hradbě a malé dvoupodlažní baště, nad níž se tyčí věž (46 11 14; 8 59 23), umístěná na skalním výběžku. Přímo k věži se však nedá dostat, neboť je na zahradě domu. Z cesty je pěkný výhled na jižní stranu údolí s výše popsanou skupinou věží.
(Modernější opevnění se nachází asi 8 kilometrů severně od Bellinzony, kde úzké údolí přehrazuje uzávěr Lona s několika samostatnými objekty a protitankovými překážkami. Uzávěr z týlu podporuje baterie MONDASCIA (46 20 16; 8 58 49) s osmi objekty pro kanóny ráže 7,5 cm, které byly v roce 1954 přezbrojeny na 10,5 cm pevnostní houfnice vz. 46. Některé objekty, v nichž se tyto zajímavé zbraně dochovaly, jsou sice přístupné jako muzeum, otevřeno je však pouze v sobotu ve 13:30 a i tak je údajně nutné předem se objednat. Kromě objektů je u muzea i venkovní expozice vojenské techniky.)
(Kasematní baterie GORDOLA leží někde v zalesněném úbočí nad stejnojmennou obcí, ale bez přesných informací je beznadějné pokoušet se ho hledat. Objekt je na rozdíl od ostatních zarostlý a je možné, že se kvůli oplocení nedá dostat přímo ke stěně se střílnami.)
Pěchotní fort GORDOLA (46 11 03; 8 51 30) leží v obytné čtvrti, na nepřehlédnutelném strmém pohorku u ulice Caserma a lze zaparkovat přímo u něj. Jeho šíjová kasárna jsou velmi hezká a i když jsou oplocená, dají se dobře fotografovat. Podél pravé straně fortu se dá projít lesem a prohlédnout si střelecké galerie, vybavené kromě puškových střílen i pancéřovými střílnami pro těžké kulomety. Terén je zde ovšem dost zarostlý a špatně průchodný.
(Asi půl kilometru jižně od fortu Gordola jsou přímo u východního konce železničního mostu přes říčku Verzasca umístěny dva objekty pro 8,4 cm kanóny. Jedná se o dělostřelecké kasematy VERZASCA, vybudované kolem roku 1914. Objekty mají pancéřové střílny, ale jinak se jedná o malé a nepříliš zajímavé stavby, které jsme z časových důvodů vynechali.)
Pěchotní fort MAGADINO (46 09 04; 8 52 26), který se jako jediný objekt nachází na plochém dnu údolí, je také dobře přístupný. Je nutné odbočit ze silnice SS394 na ulici Forte a projet kolem zemědělských objektů až na křižovatku, odkud vede doleva cesta k objektu a zde zaparkovat. Kasárna fortu jsou dost zakrytá původními okrasnými dřevinami, obvodová střelecká galerie naštěstí tak nezarostlá není. Nejzajímavější jsou dvě střílny pro 7,5 cm kanóny, zakryté mohutnými pancéřovými okenicemi, k vidění jsou i typické podlouhlé střílny, vybavené vždy šesti otvory pro střelbu z pušek.
(Kasematní baterie MAGADINO se nachází někde nad fortem, tedy ve velmi prudkém svahu. Je to konstrukčně zajímavý objekt, jehož hlavní součástí jsou dva velké sály, propojené chodbou. V čelní stěně jednoho z nich jsou střílny pro 7,5 cm kanóny, ve druhém střílny pro kulomety. Bohužel přesnou polohu neznám a přes značné úsilí jsme objekt nenašli. Každopádně je jisté, že se nenachází u jediné asfaltové silnice, která vede po vrstevnici úbočím kopce. Kdesi nad ní, směrem k sedlu Monte Ceneri, se nachází ještě pěchotní opěrný bod v podobě betonového objektu s četnými střílnami pro ruční zbraně, bez přesné lokalizace ho však nemá smysl hledat.)
Kasematní baterie Magadino. V popředí jsou puškové střílny a střílny pro kulomety, v pozadí vyčnívají ze střílen pancéřových desek 7,5cm kanóny.
Kasematní baterie MONTE CENERI SPINA kryje svou palbou sedlo Monte Ceneri. Do sedla vede velmi dobrá silnice č. 2, která před výstavbou dálnice sloužila jako hlavní spojnice do Lugana. Přímo v sedle, naproti benzínové pumpě, je nutné odbočit doprava a projet asi 100 metrů lesem k restauraci, kde je parkoviště. Odtud je nutné pokračovat po asfaltové silničce pěšky, a to až do zatáčky, za níž je nízká brána a hned za ní objekt. Brána se dá snadno přelézt a poté si lze prohlédnout samotný objekt, který je impozantní, neboť má čtyři nadzemní podlaží a také jeho druhý vchod v podobě štoly, který se nachází o několik desítek metrů dál.
Ve spodním podlaží baterie Monte Ceneri Spina jsou střílny pro pušky, nad nimi dva kanóny, kulometné střílny a nejvýše okna ubikací se střílnami pro ruční zbraně.
(Kromě popsaných objektů se kolem sedla Monte Ceneri nachází ještě několik pěchotních opěrných bodů z let 1914-15, otevřené dělostřelecké baterie, několik nepříliš zajímavých malých objektů z období 2. světové války. Nejmodernější opevnění zastupují dvě kasematy s věžemi z tanků Centurion, vybudované na začátku 90. let 20. století, které jsou však zamaskované a zvenku nezajímavé, takže jsme je ani nehledali.).
Jedna z Dufourových věží v Bellinzoně. Věž je poměrně malá a je vybavena pouze střílnami pro pušky. |
Půlkruhová kamenná bašta s puškovými střílnami byla již v době své výstavby dosti archaickým řešením. |
Fort Gordola: kasárna fortu se střílnami pro kulomety. Všechna okna bylo možné uzavřít pancéřovými okenicemi se střílnami pro ruční zbraně |
Fort Gordola: detail pancéřové střílny pro těžký kulomet ve střelecké galerii na pravém boku fortu. |
Fort Magadino: betonová šíjová kasárna se zavřenými okenicemi. |
Fort Magadino: detail jedné z četných střílen fortu, vybavené deskou se šesti otvory pro střelce z pušek. |
Fort Magadino: střílny fortu – vlevo pro těžký kulomet, uprostřed pro 7,5 cm kasematní kanón a vpravo pro pušky. |
Baterie Monte Ceneri Spina: pohled na objekt z přístupové cesty. Výška objektu po římsu je kolem 10 metrů, nad ní je ještě patro s ventilačními komíny. |
Baterie Monte Ceneri Spina: nejníže je střílna pro 7,5 cm kasematní kanón, nad ní střílna pro kulomet a nahoře okenice se střílnami pro ruční zbraně. |
Bellinzona je poměrně dobře dostupná, především pak z oblasti gotthardského průsmyku, neboť z Airola sem lze dojet po dálnici A2. Problém je s lokalizací některých objektů, neboť zarostlé a členité svahy se spoustou cest jsou zcela nepřehledné a dostupné plánky opevnění jsou opravdu hodně schematické. Menší objekty jsem se tedy ani nepokoušeli hledat.
Stav: září 2008
foto: O. Filip 2008
Literatura:
Alsace – La Ligne Maginot (ALMA)
H. R. Schneider: Schwerpunkt Berner Oberland
Militärische Denkmäler im Kanton Tessin – Inventar der Kampf- und Führungsbauten, Dipartimento militare federale, Bern
nové poznatky z Vámi popisovaných lokalit.
baterie Mondascia – stále je pro veřejnost otevřeno pouze v sezóně od března do října a to v sobotu ve 13:30 kasematy Verzasca u železničního mostu – dohledali jsme již jen jeden objekt, polozavezený hlínou z nedalekých terénních úprav. Uzamčený vstup do objektu je přímo u železničních kolejí hned u mostu kasematní baterie Magadino (vysoko nad pěchotním fortem Magadino) se skutečně těžko hledá … my jsme ji objevili po celkem dobrodružném výstupu po stovkách úzkých betonových schodů podél bývalé lanovky k objektu začátek schodů je za průchodem pod železniční tratí zde: 46.148961,8.873509, poté jsme konečně objevili přístupovou cestu k objektu, která začíná za dalším průchodem pod tratí zde: 46.149316,8.876344 vlastní baterie je zhruba zde: 46.148309,8.873633. Je celkem fotogenická, ale dost zarostlá křovím, mnoho střílen je přestavovaných, zazdívaných a jinak upravovaných, obvykle zakrytých mohutnými pancéřovými okenicemi. Jsou zde celkem 3 vstupy do podzemí maskované „umělou skálou“, kterou lze otevřít a dojít vždy k uzamčeným mřížím na vstupních chodbách do podzemí. Tvrz již rozhodně není bojeschopná, nicméně podzemí se zdá být občas používáno nebo udržováno.
Fort Gordola – Fort je sice oplocený,ale jen zepředu,pokud se vydáte z jihu chodníčkem od radnice dojdete přímo k fortu bez oplocení.
Fort Magadino – prostor kolem celého fortu je vyčištěno.
Kasematní Batterie Magadino – leží naproti Fortu Gordola za železnicí ve svahu.Před železnicí je parkoviště na jehož informační tabuli je plánek trasy k batterii.
Kasematní Batterie Monte Ceneri Spina – Batterie je hodně porostlá popínavými rostlinami. Štola je uzavřena.
9.5.2024
– Museo Forte Olimpio
Jednoduché k nalezení, povrch vzorně vyčištěn. Dá se obejít dokola i na strop.
Otevřeno cca 7x ročně, viz také http://www.museoforteolimpio.ch/de
– Kasematní baterie Magadino
Nepodařilo se mě rychle bez přípravy jednoduše nalézt, příčina – nejsem rozvedený ani vdovec.
Případně můžu poslat i aktuální fota.