Pevnost Amsterdam, jižní část
Opevnění: NIZOZEMSKÁ   Téma:

(Nizozemsko) – Amsterdam
Napsal: O. Filip
forty, baterie, lehké objekty
Obrana Amsterdamu jižně od Severomořského kanálu ležela především na typizovaných betonových fortech, ve východní části však byly z úsporných důvodů využity starší cihlové objekty Nové vodní linie.

Historie pevnosti před 1. světovou válkou byla popsána v minulém článku, který se věnuje severní části pevnostního prstence.

Po celou dobu 1. světové války, v níž se Nizozemsku podařilo zachovat neutralitu, byly forty a baterie pevnosti Amsterodam připraveny k boji, nebyly však zcela dokončeny, neboť stavební práce probíhaly až do roku 1920. Všeobecná mobilizace byla vyhlášena 31. července 1914 a o několik dní později byla pevnost plně obsazena. Posádky zde setrvaly po celou válku a kvůli nečinnosti měly narůstající problémy s morálkou. Inundace v předpolí provedeny nebyly, neboť tento postup by způsobil značné hospodářské škody zaplavením širokého okolí města.

V meziválečném období nebyly forty modernizovány, neboť obrana země měla ležet na četných liniích menších objektů, opřených o přirozené i umělé vodní toky. Výjimkou byl pouze východní sektor, kde byly mezi starými cihlovými forty v rámci zesilování Nové vodní linie budovány moderní železobetonové objekty. Kolem roku 1935 zde bylo postaveno několik poměrně odolných objektů pro těžké kulomety a protitankové kanóny, které později doplnily typizované lehké kulometné objekty, malé objekty s pancéřovými kopulemi pro těžké kulomety a úkryty. Nizozemská armáda byla před 2. světovou válkou velmi slabá, neměla žádné tanky, malé množství letadel a skládala se vesměs ze špatně vycičených pěších jednotek se zastaralou výzbrojí. Naděje na opakování scénáře z minulé války, kdy Nizozemsko zůstalo neutrální, se nesplnily, když 10. května 1940 vtrhly do země německé jednotky, jimž klestili cestu výsadkáři. V krátkém a marném boji nesehrály forty žádnou roli, neboť do okamžiku kapitulace k nim německé jednotky ani nedorazily. Na severním úseku byly provedeny záplavy a připravena obrana, to však nebylo vůbec potřebné, neboť německý útok z tohoto směru uvázl daleko odtud na silných opevněních hráze Afsluitdijk.

Během 2. světové války Němci sešrotovali téměř všechny věže. Jejich řádění přežily jen tři věže fortu Velsen a věž fortu Spijkerboor a lze se domnívat, že důvodem byla jejich modernější konstrukce, díky níž je bylo možné využít k původnímu účelu. Přežila i pancéřová kasemata fortu IJmuiden, jejíž archaické, nicméně konstrukčně jednoduché kanóny byly zařazeny jako baterie do systému Atlantického valu, zatímco věž fortu se zastaralým a velmi komplikovaným hydraulickým systémem ovládání byla sešrotována. Na pobřeží vyrostla silná opevnění Atlantického valu, přičemž v mimořádně silný opěrný bod byl proměněn právě ostrov s fortem IJmuiden. Jižní část pevnostního prstence byla částečně obsazena a byl zde aktivován systém inundací, aby posloužil k obraně před Spojenci, postupujícími z Francie přes belgické území.

Během studené války byly forty často využívány pro skladování munice a zásob a též pro potřeby civilní obrany. Některé z nich pak posloužily i jako velitelská stanoviště. Ministerstvo obrany vyřadilo forty až v roce 1963 a poté byla část z nich prodána soukromým osobám.

Fort IJMUIDEN se nachází na umělém ostrůvku uprostřed výjezdu z amsterodamského přístavu. Je přístupný pouze první neděli v měsíci, ale vyplatí se podle toho naplánovat program, neboť ostrov s fortem a četnými objekty Atlantického valu je jednou z nejzajímavějších lokalit v Nizozemsku. Loď na ostrov odjíždí v 11, 13 a 15 hodin od restaurace „Kop van de Haven“ na konci mola, odkud vyjíždí trajekty do Anglie. Přímo u restaurace je bezplatné parkoviště, vstupenky stojí 12 Euro a kupují se přímo na lodi. Na ostrově je možná volná prohlídka a lze si vybrat i čas odjezdu (lodě zpět odjíždějí ve 13, 15 a 17 hodin). Téměř celý fort i okolní německé objekty jsou otevřené a osvětlené. Zlatým hřebem je samozřejmě obrovská pancéřová Grusonova kasemata pro šest 24 cm kanónů(1), která je přístupná zvenku i zevnitř. Vnitřní prostor s pancéřovým stropem s navazujícím sálem pro manipulaci s municí připomíná svými rozměry spíše tovární halu, než interiér pevnostního objektu. I ostatní části fortu jsou velmi rozlehlé a působivé. Věž pro 15 cm kanóny i pancéřová střelecká galerie pro obranu přístaviště jsou bohužel zničené, ale lze si prohlédnout jejich pozůstatky. Z nitra fortu lze také projít do německých objektů Atlantického valu a další samostatné objekty se nachází v okolí, z nizozemských objektů z meziválečného období se však dochoval jen jeden lehký objekt těsně vedle německého objektu pro vrhače hlubinných náloží. Většina modernějších objektů vzala za své při rozšíření plavebních kanálů kolem ostrova, samotného fortu se to však naštěstí nedotklo. Stručné informace o německých objektech a plánek ostrova jsou v samostatném článku.

(Fort Benoorden Spaarndam je v dobrém stavu, ale zřejmě není přístupný. Kasárna se fotografovat dají. Naproti tomu fort BEZUIDEN SPAARNDAM (52 24 42; 4 40 22) je zrekonstruovaný a zřejmě běžně přístupný. Hned vedle fortu je další technická zajímavost – velká čerpací stanice z 19. století. Na obou fortech se dochovaly pozorovací zvony. Mezi forty bylo kolem roku 1914 vybudováno silné pěchotní postavení s betonovými úkryty, kterých je na kilometrovém úseku kolem šedesáti a na polích se dají dobře fotografovat. Ve fortu PENNINGSVEER (52 23 30; 4 40 42) je jakási kavárna a je tedy možná přístupný. Následující fort Liebrug je sice konstrukčně zajímavý, ale slouží jako sklad a je oplocený. Fort Liede byl postaven z cihel ještě před výstavbou pevnosti a jeho hlavní stavby jsou zřejmě zničené a část povrchu slouží jako parkoviště. Podstatně zajímavější je fort VIJFHUIZEN (52 20 50; 4 40 16), který má velmi pěkná kasárna, slouží jako umělecké centrum a zřejmě je přístupný. Následovala kasematní baterie Ijweg, která je úplně zničená.)

Fort HOOFDDORP (52 18 08; 4 41 10) je vybaven unikátní pancéřovou kaponiérou pro čtyři těžké kulomety, umístěnou těsně nad vodní hladinou v příkopu(2). Kaponiéru si lze dobře prohlédnout přes příkop z parku, který se nachází kolem fortu, pokud byste jí však chtěli vidět zblízka, je nutné se domluvit v šíjových kasárnách, která využívá jakási organizace. Kasárna jsou nicméně hezká a lze je dobře fotografovat přes bránu i v případě, že je zavřeno. V okolí fortu se dá bez problémů zaparkovat a obejít ho. Na jeho levém křídle je k vidění masivní jez, chráněný zemním náspem, který byl součástí pevnostních inundačních zařízení. Vzdálenost od Hoofdorpu k sousedním fortů je téměř 5 kilometrů, což je neobvyklé. takové řešení bylo možné díky tomu, že obranu tohoto úseku chránila mimořádně rozsáhlá inundace o hloubce téměř deset kilometrů.)

Kasematní baterie SLOTERWEG (52 17 12; 4 42 14) je moderní objekt pro boční palbu čtyř 10,5 cm kanónů, který se skládá ze dvou střeleckých místností a malých šíjových kasáren. Druhá baterie tohoto typu byla zničena, takže baterie Sloterweg zůstala jediným příkladem této zajímavé koncepce. Dnes je baterie v majetku města, je udržovaná a oplocená, ale jde jen o nízký plůtek, takže se k ní dá dostat. I bez toho se dá celkem slušně fotografovat. Parkoviště je asi 100 metrů jižně od baterie. (V blízkosti baterie byly ve 30. letech na hrázi vybudovány tři střední objekty – Slotertoch Nord (52 16 59; 4 42 36) pro kulomet, Slotertoch Centre (52 16 51; 4 42 51) pro protitankový kanón a Slotertoch Sud (52 16 45; 4 43 01) pro kulomet. Objekty se dochovaly a zvenku si je lze prohlédnout).

(Fort AALSMEER (52 16 08; 4 44 07) je velmi pěkný, má nepoškozené bloky pro věže, což je velký výjimka, přičemž v jednom z nich jsou dokonce drobné pozůstatky mechanismů věže. Otevřeno je bohužel jen v sobotu od 11 do 15:30 hodin. Zajímavá je také volně přístupná boční baterie s betonovými traverzami, která se nachází asi 200 metrů severozápadně od fortu a původní pevnostní jez se zbytky mechanismů, který je přímo u vstupu do fortu.)

(Fort Kudelstaart je sídlem jachklubu, takže je celý obklopen loděmi, které jsou i na jeho povrchu. Kasárna se fotografovat dají. Následující fort Kwakel vypadá opuštěně, ale j v obci a pravděpodobně je uzavřený.

(Atypický fort DRECHT (52 13 45; 4 48 52) nemá žádné otočné věže a jen jednu kaponiéru, zato však byl do jeho valu kromě obvyklých úkrytů pro obsluhy kulometů zabudován též unikátní objekt s pancéřovou kasematou pro dva těžké kulomety, která byla zakoupena u belgické firmy Cockerill. Ve fortu se nachází restaurace a zřejmě je tedy alespoň zčásti přístupný.)

(Fort Uithoorn je v dobrém stavu, ale není běžně přístupný. Totéž platí o sousedním fortu Waver-Amstel, kde je jakýsi sklad vína a teoreticky by se tam snad dala návštěva domluvit. Je to škoda, protože oba forty patří mezi větši forty typu B. Forty Waver-Botshol a Winkel zůstaly jen v zemním provedení, což zřejmě souvisí s tím, že se před nimi nacházely nadstandarně rozsáhlé inundace.)

(Fort ABCOUDE (52 16 12; 4 58 47) je starší cihlový objekt, který byl vybudován k ochraně železniční trati do Utrechtu a připomíná forty Nové vodní linie. Později byl včleněn do pevnosti Amsterdam, nicméně neprodělal žádné výraznější modernizace. Fort je dosti zarostlý a je přístupný jen každou druhou sobotu v měsíci od 13 do 17 hodin.

(Fort NIGTEWECHT (52 16 32; 4 01 01) je jedním z početných standardních fortů typu A, jako na jediném se zde dochovaly výraznější pozůstatky věží pro 5,7 cm kanóny, konkrétně předpancíře a drobné pozůstatky mechanismů. Fort je přístupný jen po domluvě a nedávno byly bohužel nad předpancíři vybudovány ne zcela povedené stříšky.)

Fort Hinderdam je starší cihlový fort a je totálně zarostlý. Zajímavější je starý fort UITMEER (52 17 37; 5 04 54), jehož reduit je sice silně poškozený, když z něj zbyly v podstatě jen obvodové zdi, byl však vyčištěn a zakonzervován a je volně přístupný. Před fortem leží hlaveň kanónu z 19. století. Poblíž se nachází střední objekt Uitmeer pro 5,5 cm protitankový kanón a jedna z několika mála kasemat G s dochovanou pancéřových kopulí. Kanónový objekt je bohužel zasypaný a kopule zase dokonale ukrytá v bujné vegetaci na soukromé zahradě.

Bastionová pevnost WEESP má sice zachovány některé zemní bastiony, na nich ovšem není nic k vidění. Za starými valy se nachází fort OSSENMARKT (52 18 27; 5 02 45) v podobě klasické maxmiliánské věže a i když jeho interiér není přístupný, zvenku je velmi pěkný. Asi 100 metrů východně od něj se na valu nachází zajímavá dvojice úkrytů, z nichž jeden je cihlový objekt a druhý betonová „pyramida“ ze 30. let.

Pevnost Muiden v ústí řeky Vecht je tvořena několika objekty různého stáří. Její hlavní součástí je fronta zemních bastionů, chráněných vodním příkopem, vybudovaná na konci 16. století, v níže je integrován hrad Muiderslot. V této podobě byla pevnost součástí staré Vodní linie a po doplnění o modernější cihlový fort MUIZENFORT (52 19 47; 5 04 19) se stala i součástí Nové vodní linie. Bez podstatných změn pak byla pevnost včleněna i do pevnosti Amsterodam. Fort je celkem pěkný a bývá občas přístupný. Celou pevnost lze bez problémů obejít, její valy jsou udržované, ale vzhledem ke svému zemnímu provedení nepříliš zajímavé. Pokud přejdete řeku a vydáte se po jejím západním břehu, asi po půl kilometru dojdete k fortu WESTBATTERIJ (52 20 10; 5 04 01) s velmi pěkným věžovým reduitem. Od fortu je pěkný výhled na moře a ostrůvek s fortem Pampus.

Poznámky:
(1) Masivní Grusonovy pancéřové kasematy z tvrzené litiny byly používány jen zřídka, a to buď pro obranu ústí důležitých řek nebo pro krytí horských údolí (v tom případě ovšem s kanóny menších ráží). V Německu byl instalován jediný kus kasematy pro devět 21 cm kanónů do fortu Langlütjen I v ústí řeky Vezery. Kasematu pro šest 24 cm kanónů obdržel belgický fort Ste. Marie v ústí Šeldy. V rakousko-uherském opevnění byl pravděpodobně instalován jen jeden exemplář, a to ve fortu Hensel v Korutanech (4 x 12 cm). Dva kusy kasemat použili Italové v horských fortech, a to je zřejmě vše. Dochovala se pouze kasemata fortu IJmuiden a jde tedy o velmi významnou památku.
(2) Pancéřová kaponiéra fortu Hoofddorp je v celé historii pevnostního stavitelství značnou kuriozitou. Podobné kaponiéry byly použity jedině v německé pevnosti Štrasburk k obraně polygonálního jádra, v několika italských pancéřových fortech ze začátku 20. století a v několika fortech Dánských. Do této kategorie lze počítat ještě zřídka používané sponsony rakousko-uherských fortů, nahrazující šíjové kaponiéry a jako vzdálenou obdobu unikátní italský pancéřový blokhaus u řeky Tagliamento. Shodou okolností se většina objektů s výjimkou rakousko-uherských dochovala.

Otvírací doby fortů jsou řídké. Nejvíce fortů je otevřeno v září, kdy v Nizozemsku probíhá „měsíc pevností“. Mnoho fortů má své webové stránky (stačí zadat do Google „fort + název“), jenže z nich většinou mnoho technických informací nezískáte a i fotografie jsou slabé. Proto zde ani neuvádím odkazy s výjimkou stránek fortu IJmuiden, kde jsou velmi dobré plánky. Nezkoušejte ale psát na e-mail, který je tam uveden, neboť ten patří cestovní kanceláři, která kupodivu o prohlídkách fortu a jejich organizaci neví nic. Mnoho půdorysů fortů je na stránce o pevnosti jako památce UNESCO.

stav: červenec 2008

Literatura:
René G.A. Ros: Stelling van Amsterdam
Stelling van Amsterdam – UNESCO Wereldergoed
P. Vesters a kol.: De Stelling van Amsterdam – Harnas voor de hoofstand, Matrijs, Amsterdam 2003
V. Kupka: Stelling van Amsterdam, in: ATM 7/2001 a 8/2001
R. Rolf: Torens, Wallen en Koepels, Prak publishing, Middelburg 2007
R. Rolf: A Dictionary on modern fortification, Prak publishing, Middelburg 2004
H.R. Visser, J.S. van Wieringen: Kazematten in het Interbellum, Stichting Menno van Coehoorn, Utrecht 2002
Index des fortification aux Pays-Bas
Forteiland IJmuiden

Komentářů: 2

  1. Honza, 19.7.2010:

    Fort IjmuidenDíky těmto stránkám jsem se podíval tento měsíc do Fortu Ijmuiden. Pěkné. Jen potvrdím že všechny informace zde uvedené o návštěvě stále platí.

  2. franta, 14.11.2010:

    Fory Kwakel a DrechtV letošním podzimu jsem navštívil některé forty na jih od Amsterdamu. Ve foru Kwakel je restaurace,fort se pouze špatně hledá. Ve fortu Drecht je restaurace a ve vnitřních prostorech fortu jsou pořádány občasné výstavy a kulturní akce. Ve fortu Uithoorn je hasičské cvičiště a nelze se tam dostat.

Nový komentář

 

Publikováno: 19.4.2009 22.45 , Komentáře (2)
UPOZORNĚNÍ:
Z technických důvodů pošlete kopii komentáře mailem, jinak hrozí smazání.

350 stran o pevnostech

aktuality a zajímavosti
Doplněno

Petronell a obrana Litavy

Acles a jednostř. kopule

Cadore – Maè

Forty v Korutanech

Drama na Západním valu

Materiály

Norské věže

© Ondřej Filip
2005-2017