Opevnění přístavu Marseille

(Francie) – Marseille, Frioulské ostrovy
Napsal: O. Filip
forty, baterie

V okolí jihofrancouzského přístavu Marseille lze nalézt několik bastionových fortů, modernější baterie z 19. století i německé objekty z období 2. světové války. Známou turistickou atrakcí je pak fort If, v němž byl vězněn hrdina známého Dumasova románu.

V Marseille byl jeden z prvních řeckých přístavů na západě Evropy a jeho důležitost neklesala ani v dalších staletích. V roce 1481 bylo město připojeno k Provence a hned na to k Francii, v níž ovšem vynikalo především značnou vzpurností svých obyvatel vůči centrální moci. V roce 1660 byl Mazarinem do Marseille vyslán vojenský inženýr Louis Nicolas de Clerville, aby konečně zabezpečil loajalitu města výstavbou mohutných fortů Saint-Jean a Saint-Nicolas, obsazených královskými posádkami, které dokonale blokovaly vjezd do přístavu.

V poslední čtvrtině 19. století a na začátku 20. století byla v okolí města vybudována řada pobřežních baterií, vybavených především kanóny ráže 24 cm v otevřených postaveních s betonovými barbetami a odolnými muničními sklady. Nejvíce baterií bylo soustředěno na skalnatých Frioulských ostrovech, které jsou ideálně předsnunuty před přístav. Ostrovy Ratonneau a Pomègues, propojené už v 18. století hrází, umožňovaly rozmístění objektů v dostatečných vzdálenostech, ale zároveň nebyly tak velké, aby hrozilo vylodění mezi pevnostními objekty. Další velké baterie byly vybudovány na dominantních bodech pobřeží severně i jižně od města. Před 2. světovou válkou byly baterie stále bojeschopné, část z nich však byla přezbrojena modernějšími zbraněmi.

V době německé okupace, která v případě Marseille nastala až listopadu 1942, byl přístav strategicky velmi důležitý, především jako ponorková základna pro Středozemní moře. Stejně jako o desetiletí dříve bylo k obraně využito především Frioulské souostroví, kde byly budovány moderní dělostřelecké baterie. Nejdůležitější z nich se měla stát baterie Ratonneau pro čtyři 24 cm kanóny, jejíž obrovské objekty S 542 byly rozestavěny přímo na povrchu stejnojmenné francouzské baterie. Výzbroj měly tvořit dělové věže s kanóny z francouzské bitevní lodi Condorcet(1), žádný však nebyl dokončen a pouze v jednom z nich byla věž osazena v již vybetonované čelní části objektu. Mnoho objektů, včetně těžkých standardizovaných (Regelbau), bylo postaveno přímo ve městě, z nich se však kvůli poválečnému rozšiřování přístavu dochovalo jen minimum.

Dne 15.8.1944 se nedaleko Marseille vylodily spojenecké jednotky a zahájily tak úspěšnou operaci Dragoon. Již po několika dnech od vylodění zaútočily americké a francouzské síly na přístav, vzhledem k tvrdému odporu se jim ho však podařilo dobýt až 28. srpna. Největším oříškem byly dle očekávání silně opevněné Frioulské ostrovy s dělostřeleckými bateriemi. Za účelem jejich částečné neutralizace byly silně bombardovány a ostřelovány bitevní lodí Nevada, jejich posádka se však vzdala až 29. srpna, kdy další odpor ztratil smysl. Dramatickou epizodou byl také boj o návrší s katedrálou Notre-Dame-de-la-Garde, kterou Francouzi nechtěli zničit ostřelováním a proto se k ní během několikadenní operace musely probojovat jednotky alžírských střelců. Přitom je ostřelovala děla z dosud nedobytého fortu Saint-Nicolas a podpůrné jednotky ztratily v úzkých uličkách několik tanků.

Fort SAINT-JEAN (43 17 43; 5 21 43) byl z podstatné části postaven v letech 1668-71 a integroval do sebe středověkou věž z 15. století, stejně jako jen o několik let starší kruhovou věž s majákem. V roce 1679 navštívil Marseille Vauban a nařídil zlepšit obranu fortu na straně, obrácené směrem k městu, výstavbou vodního příkopu a ravelinem. Tento příkop byl později rozšířen na plavební kanál, v dnešní době je však zasypán a kolem fortu, který byl původně přímo obklopen vodou, jsou nábřeží. Během 2. světové války zde Němci skladovali výbušniny a po spojeneckém bombardování došlo k explozi, která poničila vnitřní zástavbu. Dnes je zřejmě přístupná jen středověká věž v jihovýchodním nároží fortu a v částečně opraveném fortu sídlí nějaké instituce. Mezi půlbastiony přivrácenými k městu je mohutný německý betonový objekt. Jedná se o netypovou stavbu pro ošetřovnu námořnictva (dnes je v ní jakýsi památník okupace).

Fort SAINT-NICOLAS byl vybudován jako citadela pevnosti v letech 1660-64 na dominantní vyvýšenině, odkud bylo možné kontrolovat město i přístup do přístavního bazénu z moře. K výstavbě byl použit také materiál z městských hradeb. Výstavba citadely proběhla velmi rychle, již brzy na to její konstrukci kritizoval Vauban, který ji označil za efektní avšak pochybnou stavbu. Jím navržená zlepšení však nebyla realizována. Hlavní část citadely je skutečně složitá, neboť se skládá z několika výškově odstupňovaných linií hradeb nepravidelného půdorysu, které se postupně zvyšují směrem k centrální části tvaru kosodélníku, opatřeného v rozích různě vysokými bastiony. Během revoluce v roce 1790 byly některé části citadely pobořeny a poté nepříliš kvalitně opraveny. Další poškození způsobila stavba silnice, která od citadely oddělila nejniže položenou část, která leží na okraji přístavu naproti fortu Saint-Jean. Ta byla upravena a přejmenována na fort Ganteaume, zatímco podstatně větší horní část byla označována jako fort Entrecasteaux. Dnes by měla být část valů citadely přístupná, nejvýše položenou část však zřejmě stále využívá armáda. Severní část u moře je poněkud přestavěna a využívána pro komerční účely.

(Z fortu NOTRE-DAME-DE-LA-GARDE zůstaly části hradeb, zakomponované do mohutné konstrukce katedrály. Kopec s katedrálou lze samozřejmě navštívit. U hlavní silnice pod kostelem si lze prohlédnout Sherman „Jean d’Arc“ (43 17 12; 5 22 12), jehož francouzská posádka padla při tuhých bojích o vrch, přeměněný na německý opěrný bod.)

(Baterie Pharo pro čtyři 19 cm kanóny je jen 200 metrů západně od Napoleonova paláce, který leží mezi citadelou a mořem. Celý areál je však bohužel nepřístupný, což je škoda, neboť je zde také velmi pěkná baterie Atlantického valu se čtyřmi kasematami.)

Fort IF byl postaven na malém ostrůvku mezi Marseille a většími ostrovy Ratonneau and Pomègues. Jeho výstavba byla zahájena v roce 1529 a jeho nejviditelnější částí je třípodlažní čtvercová stavba o hraně 28 metrů, ve třech rozích opatřená masivními válcovými věžemi. Nejvyšší z nich, 22 metrů vysoká věž Saint Christophe, sloužila i jako pozorovatelna. V pevnost byl proměněn celý ostrůvek, který obklopila zděná eskarpa s nízkým parapetem, kryjícím postavení pro pěchotu a kanóny, jejíž tvar byl s ohledem na terén zcela nepravidelný. V roce 1702 nechal Vauban na ostrově vybudovat kasárenskou budovu a od té doby se už na ostrově prakticky nic nezměnilo. Výjimkou byla výstavba několika betonových otevřených postavení pro rychlopalné kanóny, která proběhla pravděpodobně na začátku 20. století. Po většinu času sloužil fort jako vězení a byl zde vězně například markýz de Sade. Nejslavnějším vězněm, byť jen fiktivním, byl ovšem hrdina Dumasova románu Hrabě Monte Christo. Reduit fortu funguje jako muzeum, ale pouťové zvuky, které se odtud ozývaly, nás od návštěvy odradily.

Ratonneau

(Baterie BRIGANTIN na západním cípu ostrova byla vyzbrojena čtyřmi 24 cm kanóny, později byla v její severní části vybudována doplňková baterie pro čtyři 9,5 cm kanóny. Nejstarší stavbou fortu je standardní blokhaus vz. 1846 pro osádku 60 mužů. Obrovská baterie RATONNEAU, dlouhá kolem 450 metrů byla nejsilnějši vyzbrojeným objektem v okolí Marseille. Kromě obvyklých 24 cm kanónů v počtu osmi kusů měla též čtyři 27 cm moždíře a 9,5 cm kanóny. Baterie by měla být přístupná a má také podzemní prostory. Na jejím povrchu se nachází rozsáhlá staveniště čtyř německých kasemat pro těžké kanóny s železobetonovými lešeními. Baterie CROIX v severovýchodním cípu ostrova měla obvyklé čtyři 24 cm kanóny, ale je poněkud přestavěná.

Pomègues

(Baterie CAVEAUX je nejjižnějším objektem souostroví a původně byla vybavena obvyklými 24 cm kanóny. Před druhou světovou válkou byly namísto nich instaloványm modernější 13,8 cm kanóny vz. 1910. Přímo u předního okraje fortu jsou dvě velké dělostřelecké kasematy Atlantického valu, do nichž byly tyto zbraně přemístěny. Baterie POMÈGUES pro pět 24 cm kanónů je oplocená a nepřístupná, neboť se zde nacházejí vysílače. Velmi hezký blokhaus POMÉGUET vz. 1846 typu 3 se nachází na výraznějším pahorku zhruba uprostřed ostrova a je v perfektním stavu. Malá baterie SÉMAPHORE DU POMÈGUES poblíž majáku pro čtyři 9,5 cm kanóny vypadá zajímavě a je též v dobrém stavu.)

Poznámky:
(1) Condorcet byl predreadnought třídy Dante o výtlaku 18235 tun, zařazený do služby v roce 1911 a v roce 1942 potopený v Toulonu. Kanóny ráže 24 cm, Němci označované jako 24 cm KM02/06 (f) měly dostřel 26 km při kadenci jedna rána za minutu. Další čtyři kanóny byly instalovány v baterii Atlantického valu (MKB Gironde u Royanu).

Tento článek je jen stručným nástinem, neboť návštěva Marseille v roce 2003 nebyla primárně zaměřena na opevnění. Pokud byste měli alespoň půl dne času, určitě se vyplatí zajet na Frioulské ostrovy, které jsou pevnostními objekty doslova poseté. Na ostrovy se velmi snadno dostanete, neboť ze starého přístavu jezdí pravidelná turistická lodní linka, která zastavuje i na ostrově If. Průjezd městem není jednoduchý, nicméně se dá slušně parkovat přímo na nábřežích kolem fortu Saint-Jean. Z Marseille se dá snadno dojet i do přibližně 60 kilometrů vzdáleného Toulonu, který je významnou námořní základnou a kde je také mnoho fortů a baterií. Pokud se budete v této oblasti pohybovat v letní sezóně, počítejte s tím, že kempy poblíž moře mohou být obsazené, případně odmítají brát návštěvníky na jednu noc.

stav: červenec 2003

Literatura:
J. Puelinckx, J-L Aublet, S. Mainguin: Index des fortifications Francais de 1874 á 1914

Zatím žádné komentáře

Nový komentář

 

Publikováno: 7.6.2010 22.51 , Komentáře (0)
UPOZORNĚNÍ:
Z technických důvodů pošlete kopii komentáře mailem, jinak hrozí smazání.

350 stran o pevnostech

aktuality a zajímavosti
Doplněno

Petronell a obrana Litavy

Acles a jednostř. kopule

Cadore – Maè

Forty v Korutanech

Drama na Západním valu

Materiály

Norské věže

© Ondřej Filip
2005-2017