Pevnost Karlsborg

(Švédsko) – Karlsborg (jezero Vättern)
Napsal: O. Filip
polygonální pevnost, pancéřové forty, baterie
Karlsborg je kromě Bodenu na severu země jediným místem ve švédském vnitrozemí, kde byla v 19. a 20. století budována větší opevnění. Dnes lze zdejší polygonální pevnost i nedaleké moderní pancéřové forty volně navštívit.

Výstavba jedné z mála švédských vnitrozemských pevnosti byla zahájena v roce 1819. Pevnost tvořila opěrný bod u rozlehlého jezera Vättern a chránila Göta kanál, tvořící nejdůležitější část přes 600 kilometrů dlouhé vodní cesty, spojující Göteborg na západním a Söderköping na východním pobřeží. Kanál byl stavěn v letech 1810-32, hlavní části pevnosti byly dokončeny v roce 1837. Zhruba po 20 letech však kanál ztratil svůj strategický význam, když jeho úlohu převzala železnice.

Hlavní součástí pevnosti, vybudované dle zásad polygonálního systému, byly dlouhé zemní valy, chráněné kaponiérami. Na nejohroženější vnitrozemské frontě tvořila další obrannou linii za hlavním valem odolná kasárna s dělovými věžemi a před hlavní val byl předsunut ještě nižší val, chráněný dvěma malými kaponiérami, takže celkem zde byly tři obranné linie. Vnitří prostor pevnosti byl vyplněn vojenskými budovami běžného neodolného provedení. Později byla pevnost modernizována výstavbou zdi s fortovou mříží, která ji obklopuje ze tří stran a tří betonových kaponiér. Do valů byly zabudovány betonové úkryty a do jihovýchodního nároží pevnosti otočná dělostřelecká věž. Pevnost se dodnes dochovala v perfektním stavu, včetně veškeré infrastruktury a impozantní fortové mříže o délce přes dva kilometry.

Jakkoli bylo do pevnosti investováno ještě na začátku 20. století, bylo jasné, že požadavkům doby neodpovídá. Z toho důvodu byla na hřebeni 3 kilometry západně od Karlsborgu vybudována soustava moderních opevnění, označovaná jako „Pevnost Vaberget“. Hlavní součástí těchto opevnění byly dva pancéřové forty – jižní a severní, postavené jako obvykle formou výlomu vnitřních prostor a příkopů v žulovém masivu. To fortům zajistilo vysokou odolnost, ovšem za cenu neustálých problémů s vlhkostí. Oba forty byly vybaveny věžemi s 5,7 kanóny pro blízkou obranu, zcela atypické přitom bylo vysunutí části věží mimo obvodové příkopy. Větší z fortů obdržel také čtyři otočné věže s výkonnými 12 cm kanóny m/99. Až na zmíněné vysunutí věží byla konstrukce obou fortů obdobná, jako u ostatních moderních objektů ve Švédsku. Forty měly betonové kontreskarpové kaponiéry, otočné pozorovací věže (nebo zvony) a na stropě betonové zákopy pro pěchotu, která měla podpořit blízkou obranu palbou z pušek. Součástí opevnění v okolí fortů byl také úkryt pro světlomet a tři otevřené baterie pro 16 cm houfnice m/85 a 12 cm kanóny m/95. Další tři plánované baterie nebyly postaveny.

Polygonální pevnost dodnes využívá armáda, nicméně většina pevnostních prvků je přístupná a celá pevnost je v perfektním stavu. Pancéřové věže moderních fortů byly odstraněny, přičemž není jasné, zda byly sešrotovány, nebo podobně jako u jiných fortů před 2. světovou válkou přemístěny do modernějších objektů na pobřeží, dnes již také odzbrojených. Forty byly využívány jako sklady, a to i přes vleklé problémy s vodou, prosakující žulovým masivem přímo do chodeb a sálů, které musely být řešeny náročnými opatřeními.

Polygonální pevnost KARLSBORG je přímo ve městě a není problém zde zaparkovat (58 31 48; 14 31 16). Uvnitř valů je celé město, z velké části využívané armádou, nicméně normálně přístupné. V centrální části obranných kasáren, které v délce téměř 700 metrů přehrazují vnitrozemskou stranu pevnosti, je vojenské muzeum. Pevnost lze obejít z vnější strany, kde je nádherně dochovaná fortová mříž a kde se nachází kaponiéry, z toho tři moderní betonové. Fotit se ale dají pouze kaponiéry na severozápadní straně, neboť kaponiéra na opačné straně je zarostlá a poslední je ve vojenském prostoru. Na vnitrozemské straně pevnosti lze projít pouze vnější val před hlavním příkopem a prohlédnout si obě nejvíce vysunuté malé kaponiéry. Fotografování hlavního příkopu je zakázáno a když jsme se tam příliš motali, přijela se s námi seznámit vojenská policie. Vzhledem k tomu, že nádvoří mezi obrannými kasárnami a hlavním valem slouží pro potřeby armády, všechny tři velké bateriové věže obranných kasáren lze spatřit pouze zčásti. Více je zřejmě k vidění, pokud si zaplatíte prohlídku pevnosti, na což jsme neměli čas.

Mimořádně zajímavým prvkem pevnosti je otočná dělostřelecká věž, osazená na valu v jihovýchodním nároží pevnosti. Věž je naštěstí zvenku přístupná, vchod je však v uzavřeném hlavním příkopu, kde byl zabudován do původně slepého klenutého oblouku kontreskarpy. Věž je odlišná od standardních věží jiných pancéřových fortů, zřejmě se tedy jednalo o experimentální model. Nese stopy těžkého zkušebního ostřelování, které způsobilo prasknutí věže a silnou deformaci jednoho ze segmentů předpancíře, toto ostřelování se však nepochybně odehrálo jinde, než v zastavěném terénu Karlsborgu. Aby se věž s prohnutým předpancířem mohla otáčet, musely být segmenty předpancíře osazeny s mezerami, čímž se zvětšil průměr otvoru pro věž. Tyto mezery pak byly, stejně jako největší otvory po zásazích a prasklina celého vrchlíku, zality olovem.

Brána v jihozápadní části pevnosti, podle tvaru oblouku nazývaná „gotická“.

Betonová kaponiéra, pocházející z doby modernizace pevnosti. Za ní je vidět jeden z průjezdů hlavním valem. (RH)

Starší zděná kaponiéra v zalomení hlavního valu. (RH)

Západní křídlo 678 metrů dlouhé budovy kasáren s bránou, vedoucí mezi kasárna a hlavní val. (RH)

Východní věž (Östra Tornet), v popředí je Carnotova zeď se střílnami pro ruční zbraně.

Jedna ze dvou velkých kaponiér v hlavním příkopu. Na hlavním valu vlevo je vidět malý pancéřový pozorovací zvon. (RH)

Dobře ukrytá brána skrz hlavní val na nejexponovanější vnitrozemské frontě pevnosti. (RH)

Fortová mříž o délce 2300 metrů, obklopující pevnost ze tří stran, se dochovala v perfektním stavu.

Pohled do hlavního příkopu. Třetí oblouk zleva byl dodatečně zazděn a vedou do něj schody, neboť se tudy vstupuje do objektu s otočnou věží. (RH)

Otočná věž na valu. V popředí je vidět těžkým zásahem zdeformovaný díl předpancíře. (RH)

Pohled na věž z opačné strany, kde jsou největší poškození. V pozadí je východní bateriová věž obranných kasáren. (RH)

Detail zásahů na boku věže. Dobře je vidět i dodatečné zvýšení průměru předpancíře odsazením jednotlivých segmentů. (RH)

Velký pancéřový fort SÖDRA FORTET (58 32 04; 14 26 38) je přímo u cesty a lze k němu dojet autem. Hlavní brána, procházející poternou z nároží, je uzavřená mříží, dovnitř se se dá celkem bez problémů dostat, pokud přelezete blízkou bránu, který vznikla až při přestavbě na sklad. Fort byl vybaven čtyřmi věžemi pro 12 cm kanóny m/99 a pro blízkou obranu osmi věžemi pro 5,7 cm rychlopalné kanóny, z nichž pět bylo umístěno na glacis vně příkopu. Přístup do těchto vysunutých věží umožňovaly podzemní chodby, vedoucí z kontreskarpových kaponiér. Kaponiéry byly chráněny příkopy, ale stejně jako u ostatních švédských fortů nebyly spojeny poternami s masivem ani vzájemně propojeny, takže se do nich vstupovalo dveřmi z hlavního příkopu. Obranu doplňovala šíjová kaponiéra běžné konstrukce. Všechny vstupy do interiéru fortu jsou pečlivě zazděné nebo uzavřené svařenými ocelovými dveřmi. Dostat se dá do tří kaponiér a díky tomu je možný i přístup do většiny chodeb k věžím. Na jejich koncích jsou šikmé šachty vedoucí k věžím a nutno říct, že na to, že se jimi dopravovala munice a přesouvala obsluha věže, jsou až překvapivě úzké a křivolaké. Zvenku jsou šachty mimo fort úplně zničené nebo zabetonované, pouze jedna z nich se dochovala v lepším stavu a je v ní patrný průměr předpancíře. V čele masivu fortu lze vstoupit do poterny, která je následně zazděná, nicméně z ní vede průchodná odbočka na strop. Zde se ocitnete v podivném lese sloupů, podpírajících dřevěnou střechu, která byla při úpravě na sklad vztyčena nad celým masivem fortu. Šachty věží však jsou zabetonované a palebná postavení pro pěchotu zasypaná kamením.

Pokud se od levého předního nároží fortu vydáte doleva, po několika desítkách metrů dojdete ke kolejové dráze pro světlomet, který byl ukrýván v blízkém objektu. Po točně zůstal jen otvor, celé zařízení je nicméně uschované právě ve zmíněném v úkrytu. Zajímavá je zahloubaná trasa kolejí, která je krytá skálami a lemují ji betonová postavení, kam bylo možné světlomet umístit.

Také k fortu NORRA FORTET (58 32 32; 14 26 34) lze dojet autem a také zde vás přivítá zamčená brána, jejíž překonání je obtížnější, protože je podstatně vyšší. Pozitivní je, že jsou přístupné prostory kasáren, kde se ale nedochovalo nic z původního vybavení, s výjimkou pěkného kovového točitého schodiště, po němž se skrz pootevřené pancéřové dveře dostanete do východu na masiv fortu. Pak už stačí jen odklopit poklop a můžete si prohlédnout zabetonované šachty po otočných věžích a pozorovacím zvonu nebo věži. Pěchotní postavení na stropnici jsou patrná, ale bohužel byla při izolacích stropu též zabetonována. Kaponiéry jsou celkem fotogenické, poterny do detašovaných věží jsou stejné jako na předchozím fortu a ani zde z věží na povrchu prakticky nic nezůstalo. Poterna do věže, vysunuté dalo do týla, je bohužel zaplavená.

Baterie č. 6 (58 31 50; 14 26 34) je asi 200 metrů jižně od výše popsaného postavení pro světlomet. Skládá se ze dvou otevřených postavení pro děla, oddělených dutou traverzou, na níž kdysi byla lehká pancéřová pozorovatelna, další dva muniční sklady jsou na křídlech. Není to ale nijak zvlášť zajímavý objekt a kvůli vegetaci se dá jen těžko vyfotografovat.

Södra: Příkop fortu s kaponiérou a poternou, umožňující přístup z centrální části do příkopu. (RH)

Södra: Šachta do jedné z věží pro 5,7 cm kanón. I přes skromný rozměr zde původně byl kovový žebřík, muniční výtah a rozvod elektrické energie. (RH)

Södra: Úkryt pro světlomet poblíž fortu. Světlomet vyjížděl na točnu, odkud mohl pokračovat na obě strany do bojových postavení. (RH)

Norra: pohled na masiv fortu s vyvýšenými místy, kde se nacházely otočné věže a pozorovací zvon. (RH)

Norra: podvojná kaponiéra se střílnami pro kulomety. (RH)

Karlsborg leží ve švédském vnitrozemí a nevede sem dálnice, takže cesta je poněkud zdlouhavá (od mostu přes Öresund u Mälmo čtyři a půl hodiny, z Göteborgu téměř tři hodiny, ze Stockholmu ještě o půl hodiny víc). Jakmile budete na místě, je to příjemná lokalita a hezká je i příroda v okolí moderních fortů, bohužel široko daleko nejsou další opevnění. Kemp je na poloostrově asi 2 kilometry severozápadně od hlavního vstupu do polygonální pevnosti a je možné pronajmout si zde levné chatky.

stav: srpen 2010

fotografie: R. Hrabčák (RH), O. Filip

Literatura:
Wikipedie: Vabergets fästning
Karlsborgs Fästningen
R. Rolf: A Dictionary on modern fortification, Prak publishing, Middelburg 2004

Komentářů: 2

  1. Mark, 4.10.2010:

    Mala chyba.Pane Filip Tvrzeni ze "Karlsborg je jediným místem ve švédském vnitrozemí, kde byla v 19. a 20. století budována větší opevnění." je nespravne. Boden patri k vnitrozeni. ;-)
    http://en.wikipedia.org…_Fortress
    Oskar Fredriksborgs fästing byl otevren 1877 och Siaröfortet by postaven za prvni svetove.
    Dalsi: http://www.victoriafortet.se/
    a http://www.o2fort.se/index.html i Göteborgu. Ahoj!

  2. O. Filip, 7.10.2010:

    OpravaDěkuji za upozornění, chyba byla opravena. Thanks for notifying the mistake, which has been corrected.

Nový komentář

 

Publikováno: 30.9.2010 23.46 , Komentáře (2)
UPOZORNĚNÍ:
Z technických důvodů pošlete kopii komentáře mailem, jinak hrozí smazání.

350 stran o pevnostech

aktuality a zajímavosti
Doplněno

Zbraně L1 na Krétě

Petronell a obrana Litavy

Acles a jednostř. kopule

Cadore – Maè

Drama na Západním valu

Materiály

Norské věže

© Ondřej Filip
2005-2017