Pevnost Kodaň – opevnění pobřeží

(Dánsko) – Kodaň (ostrovy Sjælland a Amage), Greve, ostrov Masnedø
Napsal: O. Filip
forty, pancéřový fort, bastionová pevnost
Dánské hlavní město, ležící přímo na pobřeží, muselo obdržet silná opevnění, chránící jej proti útoku z moře. Většina pevnostních objektů, vybudovaných nejen na pobřeží, ale i na umělých ostrovech, se dochovala a je přístupná.

Dánské hlavní město Kodaň (dánsky København) leží na ostrovech Sjælland a Amager. Původně se nacházelo v centru království, avšak poté, co Dánsko ztratilo svá východní území ve prospěch Švédska, leží dnes Kodaň úplně na východě státu. Na začátku 17. století zde byla zahájena výstavba mohutného bastionového opevnění, které se po holandském vzoru skládalo ze zemních valů, chráněných vodními příkopy. Bastionové fronty chránily nejen městskou zástavbu, ale i rozlehlý přístav, ten však byl později zasypán, čímž vznikl umělý ostrov Christianshavn. V severovýchodní části zesilovala opevnění reduta, později nahrazená pětiúhelníkovou citadelou Frederikshavn (dnes nazývanou Kastellet). Nejslavnějším okamžikem opevnění bylo obléhání švédskou armádou během Druhé severní války, které vyvrcholilo katastrofálně neúspěšným útokem před zamrzlé vodní plochy, k němuž došlo 11. února 1659.

Strategický význam Kodaně zůstal zachován a pro případnou válku s německými státy či se Švédskem bylo nutné ji udržet, neboť sem po moři mohly proudit zásoby a posily. To se nezměnilo po obou válkých s Pruskem, úspěšné první šlesvické válce (1848-51) a po prohrané druhé šlesvické válce v roce 1864. Bastionové opevnění bylo pro svou zastaralost vyřazeno a částečně zlikvidováno v 50. a především v 60. letech 19. století. Tehdy také začala výstavba moderních opevnění, která proběhla ve třech etapách a při níž bylo jako hlavního stavebního materiálu využito betonu. Již v šedesátých letech začala stavba prvních pobřežních fortů, umístěných na umělých ostrůvcích nedaleko pobřeží. V letech 1886-94 proběhla nejrozsáhlejší etapa výstavby pevnosti, při níž vznikly další forty na pobřeží, obrovský fort Middelgrundsfortet daleko v moři, linie pancéřových fortů na severní frontě pevnosti a také souvislý val s betonovými objekty na západní vnitrozemské frontě (Západní val). Pak práce na dlouhou dobu ustrnuly a teprve v letech 1910-16 došlo k výstavbě nejmodernějších pobřežních fortů na ostrově Amager, fortu Flakfortet daleko od pobřeží, jakož i několika fortů a baterií, rozmístěných na ostrovech dál od Kodaně. Specifickou roli získal pobřežní fort Mosede v Greve, který se stal nejodolnějším objektem předsunuté Tuneské linie(1) a z jehož houfnic byly vytvořeny dvě z baterií této linie.

Výzbroj starších pobřežních fortů byla velmi silná a zahrnovala i několik desítek těžkých kanónů a houfnic v jednom objektu, takže jejich valy byly doslova přecpané děly, umístěnými v otevřených postaveních těsně vedle sebe a chráněnými pouze slabými pancéřovými štíty. Nejtěžší výzbrojí byly 35,5 cm kanóny a také 29 cm houfnice, které měly podle tehdejší doktríny působit proti slabě pancéřovaným palubám válečných lodí. Většina zbraní pobřežních fortů byla osazena v barbetách, které omezovaly jejich odměr, takže byly nepoužitelné pro obranu vnitrozemí. Na rozdíl od vnitrozemských pancéřových fortů zde nebyly využívány pancéřové věže, výjimkou byly věže na dodatečně postaveném fortu Taarbækfort, který však byl především součástí linie vnitrozemských fortů a na izolovaném fortu Masnedø, vzdáleném asi 90 kilometrů od Kodaně.

Po 2 světové válce byla většina pobřežních fortů využita pro protileteckou obranu hlavního města proti případnému útoku států Varšavské smlouvy. Na fortech byly postaveny desítky stanovišť pro protiletadlové kanóny ráže 2 cm, 4 cm, 7,5 cm a 10,5 cm, některé z nich pak posloužily i pro účely instalace součástí raketových baterií, ať již jako velitelské stanoviště (Kongelundsfortet) nebo přímo pro umístění radarů a odpalovacích stanovišť (Middelgrundsfortet).

Citadela

Pětiúhelníková bastionová citadela KASTELLET (Frederikshavn), vybudovaná dle zásad staroholandské školy, leží na pobřeží nedaleko slavné sochy Malé mořské víly (střed citadely 55 41 29, 12 35 40). Zemní bastiony a kurtiny jsou udržovány v perfektním stavu a i když mnoho budov na nádvoří využívá armáda, je celý areál přístupný. Jedinými zděnými prvky opevnění jsou dvě malé brány – Královská (Kongeporten) a Norská (Norgesporten), z nichž vedou mosty na raveliny, a prachárna v jednom z bastionů. Před kurtiny byl předsunut nízký souvislý val (fausse-braye), umožňující lepší obranu hlavního příkopu. Západní obvod citadely obklopoval další val, spojující raveliny a půlměsíce před špičkami bastionů, označovaný jako Kovářská linie (Smedelinien). I většina předsunutých opevnění je v dobrém stavu.


V jihozápadním bastionu je vidět prachárna, na západě se dochoval půlměsíc před bastionem. Jsou vidět obě brány a tři raveliny. (Google Maps)


Královská brána v jižní části citadely se zajímavým předbraním v místě, kde cesta prochází nízkým valem (fausse-braye).


Jediná prachárna citadely v Královnině bastionu (Dronningens bastion). V pozadí je vojenská zástavba .

Pobřežní forty v Kodani

Fort CHARLOTTENLUND (55 44 42; 12 35 11) je nejzajímavějším z pobřežních fortů, neboť se na něm dochovalo všech dvanáct kusů impozantních 29 cm houfnic M/1910, seřazených ve třech čtyřdělových bateriích. Uprostřed fortu jsou na vysokém náspu dvě palebná postavení pro 12 cm kanóny L/45 M/1917 a na každém boku fortu je ještě po jednom postavení pro stejné kanóny. Kromě toho jsou zde tři otočné věže pro dálkoměry (zřejmě transformované na kulometné) a dvě lehké pancéřové kaponiéry, připomínající plechové domečky. Přímo před branou do fortu je velké bezplatné parkoviště, dovnitř mohou autem zajet pouze ubytovaní, neboť je využíván jako kemp. Pro pěší je perfektně udržovaný povrch fortu volně přístupný. Sociální zařízení kempu jsou ukryta v původních kasematách uprostřed fortu a jediná novodobá stavba je vpředu na valu, takže pohled na pevnostní objekty nic neruší.


Fort s vyznačenými palebnými postaveními. Kaponiéry byly umístěny pouze v týlu. Vpravo dole je už břeh moře. (Google Maps)


Pancéřová (či spíše plechová) kaponiéra fortu se střílnami pro ruční zbraně. (RH)


Val fortu se dvěmi otočnými věžemi pro dálkoměry. Uprostřed ja zapuštěné postavení pro 12 cm kanóny.


Otočná věž pro dálkoměr se zakrytovanými otvory. Za věží je stojan pro nějaký další optický přístroj. (RH)


Detail houfnic v jižní baterii. Ačkoli šlo o zbraně vzor 1910, jejich technické řešení bylo dosti archaické. (RH)


Dvě baterie houfnice, mezi nimiž je otočná věž pro dálkoměr. Zajímavá je traverza v pozadí, kompletně pokrytá silnými ocelovými pláty. (RH)

Fort TREKRONER leží v hlavním vjezdu do přístavu, na umělém ostrůvku několi set metrů od přístavních mol. Původní fort byl původně na jiném místě, stavba fortu v nynějším umístění začala v roce 1787. Do dnešní podoby byl fort přestavěn až v 60. letech 19. století, kdy byly jeho stavby včetně hlavní budovy s kasárnami a kasematami pro kanóny vybudovány z prostého betonu, v jehož požívání byli Dánové průkopníky. Fort měl silnou výzbroj, původně složenou ze čtrnácti 29 cm houfnic, dvou 24 cm kanónů, šesti 17 cm kanónů, jedenácti 15 cm kanónů a dalších lehkých kanónů pro blízkou obranu. Část kanónů byla umístěna v kasematách betonového bateriového traktu a jejich střílny byly opatřeny ocelovými deskami s otvorem pro hlaveň. V době 1. světové války již byla výzbroj částečně zredukována, ale zato se zde objevily i protiletadlové kanóny. Tomu odpovídá i dnešní podoba palebných postavení. Na fort se dostanete pravidelnou lodní linkou, která je součástí městské hromadné dopravy. Nejbližší zastávka (55 41 44, 12 36 01) je nedaleko známé sochy mořské víly, plavba trvá asi 10 minut. Fort je perfektně opravený, v hlavní budově jsou i nějaké expozice o opevnění. Povrch fortu obsahuje neuvěřitelné množství palebných postavení pro děla, zepředu lze projít i kolem stěny s dělovými střílnami. Na pravém boku fortu se dochovaly dva velmi hezké kanóny na pevnostních lafetách. Pro účely řízení palby byl fort vybaven mnoha dálkoměry v otevřených postaveních a také jedním v typickém plechovém přístřešku se sklápěcími stěnami.


Hlavní budova fortu s postaveními pro děla a dálkoměry na stropě. V popředí jsou betonová muniční skladiště bočních baterií. (RH)


Palebná postavení pro 17 cm kanóny na stropě kasáren. U majáku je plechový přístřešek pro dálkoměr.


Vnitřní přístav fortu s jednou z původních mírových kasárenských budov v pozadí.


Střílny kasemat pro 15 cm kanóny v čelní části forti. Během 1. světové války již byly odzbrojené.


Detail okna v pravém křídle kasáren. Za ozdobnými okny jsou pancéřové okenice se střílnami pro obranu bočního valu.


Dvojice 15 cm kanónů M/1885 na levém boku fortu. Kanóny byly původně umístěny v kasematách pro čelní palbu.


Detail 15 cm kanónu. Zpětný ráz tlumil pohyb horní lafety po šikmé ploše spodní lafety. Dělo má boční závěr systému Krupp. (RH)


Zajímavá ochrana jednoho ze stanovišť na stropě kasáren, tvořená zahnutým pancéřovým plátem (zřejmě z nějaké válečné lodě).


Současný stav fortu s vyznačením výzbroje v letech 1915-1918. Většina postavení tehdy byla buď neobsazená, nebo musela být přestavěna. (Google Maps)

(Fort MIDDELGRUNDSFORTET je největší fort v Dánsku a má velmi rozsáhlé vnitřní prostory, ukryté pod mohutnými valy. Je vzdálen zhruba 2,5 kilometru od pobřeží a byl postaven v letech 1890-1894 na ostrově, který byl se svým rozměrem 280 x 180 metrů po dlouhá léta největším umělým ostrovem na světě. Na začátku tvořilo jeho výzbroj pět 35,5 kanónů, dvanáct 17 cm a šest 12 cm kanónů. Po přestavbách se dochovalo několik barbet pro menší kanóny a jediné kruhové postavení pro 35,5 cm kanón. V dubnu 1940 propluly kolem fortu německé lodě, vezoucí invazní jednotky do Kodaně. Nepočetná a zcela nezkušená posádka se však zmohla pouze na výstražný výstřel. Po druhé světové válce zde byla vybudována silná baterie s 20 protiletadlovými kanóny (čtyřikrát 10,5 cm kanón, devětkrát dvojče 4 cm kanónů a sedm 2 cm kanónů). V letech 1969 až 1984 sem pak byla instalována baterie protiletadlových raket Hawk, přičemž byla zasypána část stanovišť pro stará děla i poválečné protiletadlové kanóny. Dnes je fort v soukromých rukou a jezdí k němu loď z přístaviště, situovaného hned vedle místa, odkud odjíždějí malé lodě na Trekroner. V šíjových kasárnách fortu je restaurace, jinak je povrch přístupný.)

(Umělý ostrov s fortem FLAKFORTET je vzdálen kolem 6 kilometrů od pevniny což znamená, že je už ve třetině šířky průlivu Øresund. Fort byl vybudován v letech 1910-1915 a jeho hlavní výzbroj tvořily čtyři 29 cm houfnice, šest 21 cm kanónů a čtyři 12 cm kanóny. Děla byla jako obvykle rozdělena po do palebných postavení dvou a v nich oddělena betonovými traverzami, zesílenými ocelovými deskami. Po 2. světové válce bylo na bocích fortu vybudováno po třech postaveních pro lehké protiletadlové kanóny a na valu čtyři platformy pro 10,5 cm protiletadlové kanóny. Kromě toho zde bylo ještě rozmístěno šest 2 cm kanónů. Po těchto přestavbách se na valu dochovala jen část původních postavení pro kanóny a jedna otočná pancéřová věž pro dálkoměr. Armáda fort přestala využívat v roce 1968, dnes je v soukromých rukou a konají se zde příležitostné kulturní akce a bohužel sem zřejmě nejezdí žádná pravidelná linka.

Fort DRAGØRFORTET (55 35 20 33; 12 40 40) leží přímo na pobřeží a má velmi vysoký val, pod nímž jsou ukryta kasárna. Zajímavé jsou jeho tři pancéřové kaponiéry, vyčnívající z nároží do moře. Fort dnes slouží jako hotel, ale zvenku nebyly v této souvislosti provedeny žádné přestavby a povrch je přístupný. Na valu se z dochovala původní postavení pro čtyři 17 cm kanóny a na levém boku menší barbety pro čtyři 12 cm kanóny. Postavení pro čtveřici 35,5 cm kanónů však byla zakryta přestavbami, takže nyní se zde nachází několik kruhových postavení z doby po 2. světové válce, kdy byl fort zařazen do systému obrany Dánska. Podle typických vyvýšených kruhových postavení pro dálkoměry a polic na munici lze identifikovat tři palebná postavení pro dvojčata 4 cm protiletadlových kanónů, kromě toho jsou zde i dvě postavení pro 7,5 cm protiletadlové kanóny z 80. let 20. století, které byly umístěny v lehkých otočných věžích. Celkově nese fort stopy mnoha etap vývoje, zajímavým detailem jsou například střílny, kryjící týl nebo typické německé dvoudílné pancéřové dveře.


Fort po přestavbě na protiletadlovou baterii. Modře: dochovaná původní postavení, červeně: poválečná postavení pro PL kanóny. (Google Maps)


Dekorativní vchod do fortu, u opevnění z roku 1910 již poněkud neobvyklý. Po stranách jsou střílny pro obranu dvora. (RH)


Pancéřová kaponiéra. Vlevo od ní je poválečné postavení pro 4 cm protiletadlový kanón.


Další z kaponiér, k níž vede průchod valem. Vlevo na eskarpě jsou úchyty pro plot z ostnatého drátu. (RH)


Jedno z postavení pro moderní protiletadlový kanón ráže 75 mm, umístěný v lehké otočné věži.

Obdélníkový fort KONGELUNDSFORTET (55 33 46, 12 34 03), postavený v letech 1914-16 má menší plochu, než ostatní pobřežní forty. Jeho hlavní výzbroj tvořily čtyři 29 cm houfnice a stejný počet 7,5 cm kanónů, obranu zajišťovaly dvě pancéřové kaponiéry, postřelující vodní příkop. V roce 1959 byl fort transformován na velitelské a radarové stanoviště baterie protiletadlových raket „Nike“. Dnes fort využívá azylové centrum, nicméně když jsme tam napochodovali, nikdo z přítomných si nás nevšímal. Ve fortu si lze prohlédnout obě kaponiéry a také pancéřovou věž pro dálkoměr, val je ovšem výrazně přestavěný, neboť jsou na něm dvě platformy pro mobilní radary s příjezdovými komunikacemi a dvě kruhová postavení pro 4 cm protiletadlové kanóny. Ve dvoře fortu je vestavěná velká budova pro strojovnu a další zázemí radarového stanoviště a vedle ní je ocelová věž pro radiotechnická zařízení. (Dva kilometry východně je raketová základna s palebnými postaveními, jedná se však o základnu modernějších raket Hawk).


Otočná věž pro dálkoměr. Dodatečně prořezaný otvor v přední části možná sloužil pro nějakou zbraň. (RH)


Detail čelní stěny pancéřové kaponiéry se střílnou pro ruční zbraň. Střílny byly uzavírány malými okenicemi s pozorovacím otvorem.

(Fort Prøvesten (55 40 43, 12 38 04) se podobal fortu Trekroner, neboť se skládal z úzkých valů, obklopujících velký přístav. Jeho dlouhý kasárenský trakt s postaveními pro děla se sice dochoval v dobrém stavu, ale dnes už neleží v moři, nýbrž v nepřístupném oploceném areálu přístavu mezi tanky na palivo. Z velké baterie Lynetten pro 29 cm houfnice na poloostrově jižně od Trekroneru zůstala většina betonových staveb, z fortu Mellemfortet a baterie Kalkbærnderi, umístěných na ostrůvcích těsně u přístavu, však nezbylo vůbec nic. Stejně dopadla i baterie Strickers, jen malé pozůstatky přežily z baterie Hvidøre. Fort Kastrup (55 38 54, 12 38 23) je sice volně přístupný, ale dochovala se zde pouze nevelké betonové kasárenské budovy a barbety děl, zasypané až po okraj zeminou. Baterie Barakke a Saltholm na bažinatém ostrově Saltholm byly malé objekty, vyzbrojené lehkými kanóny a byly zrušeny již v roce 1932. Po první z nich nezůstaly větší pozůstatky, druhá je nepřístupná. Na satelitních snímcích lze na ostrově identifikovat ještě nejméně čtyři další zemní reduty či baterie.)

Další pobřežní forty

Fort MOSEDE (55 33 51, 12 16 27), postavený v letech 1913-16 jako nejsilnější objekt Tuneské linie, leží v Greve, nedaleko Kodaně. Povrch fortu je volně přístupný a hned u něj je velké parkoviště. Fort měl být původně vybaven šesti 12 cm houfnicemi M.1914 a čtyřmi 7,5 cm kanóny, schopnými i palby na vzdušné cíle. Zpočátku však byly houfnice z obavy před zranitelností fortu rozptýleny do dvou baterií mimo fort, vybavených lehkými betonovými úkryty. Teprve v roce 1919 se čtyři houfnice dostaly na fort, když byly polopermanentní baterie zlikvidovány. Obranu fortu proti pěchotě zajišťoval příkop se dvěma kaponiérami a na valu umístěná betonová palebná postavení pro kulomety, chráněné pancéřovými štíty. Jedna kaponiéra je zasypaná, druhá je přístupná a lze si zde prohlédnout pancéřové okenice a desky ve střílnách. Původně v nich byly 3,7 cm revolverové kanóny a kulomety, později byly pancéřové desky se střílnami pro kulomety instalovány i do střílen kanónů. Zajímavostí je kulatá pozorovatelna, vybavená dřevěným stropem a sklápěcími plechovými bočnicemi s malými okénky. Na okraji pláže před fortem se dochovaly dva kulometné objekty Tuneské linie, Strandflanke II pod schodištěm na pláž a Strandflanke I několik desítek metrů jihozápadně od něj. Jedná se o polozasypané stavby v podobě nevelkých kvádrů z nekvalitního betonu, do nichž se vstupovalo schodištěm seshora, opatřených malými střílnami. Blízko objektu č. I je ještě další kulometný objekt pro boční palbu.


Šíjová kasárna s obvyklou dekorací v podobě znaku, názvu objektu a letopočtu jeho stavby. (RH)


Stanoviště pro dálkoměr, chráněné dřevěnou střechou s okénky a plechovými sklápěcími bočnicemi. (RH)


Oboustranná kaponiéra v šíji. Směrem od dveří jsou střílny pro kulomety, revolverové kanóny (předělané na kulometné) a světlomety.

Pancéřový fort MASNEDØ (54 59 14; 11 52 56) leží asi 90 km od Kodaně, na malém stejnojmenném ostrově ve strategicky důležitém průlivu Storstrømmen. Přes ostrov také prochází silnice a železniční trať, spojující ostrov Sjælland, kde je hlavní město s ostrovy na jihu. Hlavní výzbroj fortu představovaly čtyři moderní 12 cm kanóny M/1912, chráněné pancéřovými štíty, dvě otočné pancéřové věže dánské výroby pro 12 cm houfnice M/1914 a dva staré 15 cm kanóny M/1888, demontované z chráněného křižníku Valkyrien při jeho modernizaci v roce 1915, instalované v traditoru na levém boku fortu. Doplňkovou výzbroj tvořily 3,7 cm revolverové kanóny a kulomety. Když dne 9. dubna 1940 zaútočila německá vojska na Dánsko, bylo jedním z klíčových úkolů vyřazení tohoto fortu, blokující průliv Storstrømmen. Z toho důvodu seskočilo hned v počáteční fázi boje v bezprostředním okolí fortu 80 německých výsadkářů, kteří fort okamžitě obsadili, neboť se zde nacházel pouze jeden civilní zaměstnanec a dva vojáci, kteří údajně ani neměli munici do svých prehistorických pušek. V roce 1974 byl fort předán obci a je příležitostně využíván ke kulturním akcím. U fortu je parkoviště a jeho povrch je udržovaný a volně přístupný, interiér je však pečlivě uzamčený. Zvenku si můžete prohlédnout neobvykle velká dvoupodlažní kasárna s šíjovou kaponiérou, traditor pro 15 cm kanóny, betonová otevřená postavení pro 12 cm kanóny a pěknou čelní kaponiéru. Po otočných věžích s 12 cm houfnicemi však není ani stopy.


Šije fortu s kaponiérou. Vlevo je pozůstatek fortové mříže a střílny traditoru pro 15 cm kanóny, ukryté za okenicemi. (RH)


Hlavní baterie pro 12 cm kanóny s přístřeškem pro dálkoměr. V pozadí je oboustranná kaponiéra, na obzoru je vidět most Masnedsundbroen z roku 1937. (RH)


Další pohled na baterii. Na rozdíl od starších fortů byla děla dál od sebe a byla oddělena masivními betonovými traverzami (RH)

(Na ostrově Møn, nedaleko fortu Møsnedo byly vybudovány dvě doplňkové baterie, chránící průliv Storstrømmen. Větší z nich je Borgsted (54 54 13, 12 06 23), vzdálená od fortu asi 15 kilometrů, o něco je Haarbølle. Obě baterie mají betonové objekty, nejsou zarostlé a měly by být přístupné. Některá palebná postavení na nich jsou možná až z poválečného období.)

Poznámky:
(1) Tuneská linie (Tunestillingen) byla budována od roku 1915 jako předsunutá linie obrany hlavního města, která přehradila v nejužším místě mezi městy Greve a Roskilde pozemní přístup ke Kodani.. Důvodem k její výstavbě byla malá odolnost pevnostních objektů Kodaně a jejich nedostatečná vzdálenost od města, které neodpovídaly možnostem německého dělostřelectva. S výjimkou fortu Mosede se jednalo se pouze o linii polopermanentních opevnění, složenou ze zákopů, malých betonových objektů pro kulomety a ruční zbraně. Důležitou součástí linie bylo 26 dělostřeleckých baterií pro děla ráže 7,5 až 15 cm. Pro případ války byl připraven materiál i pro prodloužení linie na sever až k fortu Lynæs.

Pobřežní forty na pevnině, s výjimkou objektů v přístavu, jsou dobře přístupné, ke všem dojedete autem a jsou celkem solidně udržované. Hromadnou dopravou se dostanete jen na Trekroner, s ostatními ostrovními forty je to složitější. Skvělý kemp je ve fortu Charlottenlund, kde si můžete užít romantický večer mezi těžkými houfnicemi. V sezóně je však kemp hodně plný a recepce je večer zavřená, takže je nanejvýš vhodné ubytovat se již během dne.

Označování objektů je hodně nejednotné. Původní názvy, které si lze přečíst nad bránami fortů a na originálních plánech, byly ve tvaru „Dragørfortet“, nyní se však nejčastěji používá „Dragørfort“, ale také „Dragør Fort“. V článku jsou pro objekty používány původní varianty, pokud se daly ověřit. Zmatek zvyšuje ještě zkutečnost, že některé pobřežní forty byly původně označovány jako baterie, například „Mosede batteri“.

stav: srpen 2010

Foto: R. Hrabčák 2010 (RH), O. Filip 2010

Literatura:
S. Østergaard: Københavns befæstning 1880-1920
Københavns befæstning i oversigt
T. Nørgaard: Masnedøfort
Københavns befæstning

Forter og Befæstningsanlæg i Danmark, Norge og Sverige
Wikipedia: Fortifications of Copenhagen (17th century)

Komentářů: 1

  1. Photos from CopenhagenI have seen your great site. I see picturs are missing from some locations. You are welcome to use all the pictures from http://www.vestvolden.dk
    They belong to me and I have proclaimed them public property.
    I have some sites about other fortresses in Denmark om my scandinavian site http://www.fortress-scandinavia.dk

    Regards

    Søren Østergaard

Nový komentář

 

Publikováno: 19.12.2010 13.34 , Komentáře (1)
UPOZORNĚNÍ:
Z technických důvodů pošlete kopii komentáře mailem, jinak hrozí smazání.

350 stran o pevnostech

aktuality a zajímavosti
Doplněno

Zbraně L1 na Krétě

Petronell a obrana Litavy

Acles a jednostř. kopule

Cadore – Maè

Drama na Západním valu

Materiály

Norské věže

© Ondřej Filip
2005-2017