Opevnění přístavu Svinoústí
Opevnění: NĚMECKÁ   Téma:

(Polsko) – Svinoústí (Świnoujście)
Napsal: O. Filip
objekty: forty, baterie, pozorovatelny
V polském přístavu na hranicích s Německem lze na malé ploše navštívit zajímavé forty, pozorovatelny a protiletadlové i pobřežní baterie, mezi nimi i těžkou baterii Goeben pro 283 mm kanóny.

Město Svinoústí (polsky Świnoujście, německy Swinemünde) leží na březích řeky Sviny, která umožňuje spojení mezi Štětínským zálivem a Baltským mořem. Mimo to, že Svinoústí je přístavem, spočíval strategický význam města především v tom, že kontrolovalo hlavní přístup do Štětína, tedy jednoho z nějvětších baltských přístavů. Během třicetilaté války ovládali město Švédové a i když se v roce 1721 opět stalo součástí Pruska, bylo stále ohroženo švédskými nájezdy. Také během napoleonských válek město několikrát změnilo majitele, jeho opevnění však byla spíše provizorního charakteru. Výstavba skutečně solidních opevnění začala až v roce 1848 za války s Dánskem, a to v podobě několikapodlažních redutových fortů, které měly zpočátku spíše charakter kasematových dělostřeleckých baterií. Během druhé války s Dánskem již byly forty plně bojeschopné, k žádnému přímému ohrožení města však nedošlo a ani pokus o námořní blokádu přístavu nebyl příliš úspěšný. Blokáda se opakovala ještě v roce 1870, tentokrát ze strany francouzského loďstva.

Na počátku 20. století již byla opevnění zastaralá a z toho důvodu byla zahájena výstavba moderních pobřežních baterií za použití betonu a pancíře. Byly budovány jednak baterie pro kanóny, které měly působit přímou palbou, tak baterie pro těžké houfnice, umístěné více v týlu, které měly vést palbu horní skupinou úhlů proti zranitelným palubám tehdejších válečných lodí. Došlo i k úpravám starších fortů, kam byla instalována modernější děla. Během 1. světová války byla opevnění dále zesilována a objevily se zde i protiletadlové baterie, vybavené kanóny ráže 88 mm.

Po prohrané válce zůstala opevnění zachována a byla povolena i jejich omezená modernizace. Rozsáhlý program výstavby opevnění se rozběhl po roce 1934, když se Svinoústí stalo největším přístavem Kriegsmarine v Baltském moři. Byly zde vybudovány baterie pro těžké kanóny, velké množství stálých protiletadlových baterií, často vybavených kanóny v lehkých otočných věžích a četné další objekty. Téměř do konce 2. světové války leželo město daleko od míst bojových operací, bylo však stále silněji napadáno spojeneckým letectvem. Sovětské jednotky obsadily město až 5. května 1945, zůstaly však do roku 1992. V jejich režii zde bylo vybudováno několik baterií pro víceúčelové kanóny amerického původu, částečně zabudovaných do starých fortů a baterií.

K fortu WESTBATTERIE (polsky Fort Zachodni) můžete dojet autem z města, nebo dojít pěšky po pěšině z parkoviště na konci pobřežní cesty. Fort byl vybudován na břehu Sviny, nejprve však pouze v podobě jednoduché čtvercové reduty. Již v roce 1861 byl objekt doplněn valem s postaveními pro děla a obklopen vodním příkopem, takže se stal baterií, schopnou samostatné obrany. Navíc byl souvislým valem a vodním příkopem propojen se sousedním fortem Werk III. Poté byl déle vylepšován a jeho hlavní výzbrojí se staly Kruppovy kanóny ráže 210 mm. Zvětšena byla i plocha fortu a původní reduta se stala pouhou strážnicí u vchodu. Ve třicátých letech se zde usídlila výcviková jednotka pobřežního dělostřelectva, pro níž byly vybudovány čtyři platformy s kanóny S.K.L/45 ráže 150 mm, označované baterie HENNINGSEN, které mohly plnit i bojové úkoly. V roce 1941 a byla zde vybudována železobetonová věž pro řízení palby, která též sloužila k výcvikovým účelům a nacházely se v ní i učebny. O rok později byly demontovány kanóny a nahrazeny modernějšími zbraněmi S.K.C/28 Po válce fort využívala sovětská armáda, která zde vybudovala baterii pro tři kanóny amerického původu ráže 127 mm. Dvě ze stanovišť byly vkomponovány do stanovišť baterie Henningsen, třetí bylo umístěno na náspu muničního skladiště zhruba uprostřed fortu. Vedle betonové věže řízení palby byla postavena ještě ocelová radarová věž. Dnes je fort v dobrém stavu a je zpřístupněn jako muzeum (otevřeno je od března do října od 10 hodin, v létě dokonce od 9 do 20 hodin). Uvnitř reduty je k vidění rozsáhlá sbírka militární, především ručních zbraní, celý povrch i interiéry objektů jsou volně přístupné. Přístupná je i věž pro řízení palby, kde lze vyjít až na galerii, kde byl umístěn dálkoměr a prohlédnout si otvory pro periskopické zaměřovače, chráněné malými pancéřovými deskami.

Od Westbatterie stačí vyrazit po cestě směrem podél valu, nejprve minete velký úkryt, bránu a poté dojdete k fortu WERK III (polsky Fort Anioła). Jeho hlavní součástí je válcová kasematová reduta, obklopená pětiúhelníkovým valem a kdysi také vodním příkopem. Objekt je v dobrém stavu a je využíván jako restaurace. Mimo otvírací dobu je brána zavřená, ale celý objekt je dobře vidět i zvenku.Zajímavostí je nástavba na redutě, kterou pro vysílače či radarová a zařízení postavili Němci a později je využívala i sovětská armáda.

Pokud se vrátíte k bráně a projdete valem, můžete pokračovat zhruba přímým směrem. Poté se cesta stáčí doleva, kde se mezi hromadami suti nachází jediné postavení pro dělo a masivní muniční úkryt, které zbyly z PLANTAGENBATTERIE, původně určené pro šest houfnic ráže 210 mm a později přezbrojené na čtyři kanóny stejného kalibru. Zbytek baterie bohužel v nedávné době zboural jakýsi nesolidní podnikatel, který zde pak nic nepostavil. Přeživší objekty jsou obklopeny nevábným okolím a jsou plné smetí.

Velmi zajímavá protiletadlová baterie MIELIN pro čtyři kanóny ráže 105 mm leží na stejnojmenném poloostrově. K baterii vede cesta po břehu řeky od levobřežního přístaviště přívozu. Cestou minete pozůstatky betonových vazišť, možná pocházejících ještě z dob Kriegsmarine a poté se cesta vzdaluje od břehu směrem do lesa. Zde odbočuje cesta doleva, z níž je po chvíli vidět vpravo pahorek, v němž se skrývá velký objekt záložního stanoviště řízení palby, původně vybavený otočnou věží s dálkoměrem. Asi sto metrů na sever leží další velký objekt se strojovnou a blízko něj jedno ze stanovišť pro lehké protiletadlové dělostřelectvo, které už leží těsně vedle hlavní cesty. Těsně před ním už je velký objekt, jehož protiletadlová děla a dálkoměr, byly ukryty v lehkých pancéřových věžích. Uvnitř se sice nedochovalo žádné vybavení, ale objekt je v dobrém stavu a zajímavé je množství nápisů, které usnadňovaly orientaci osádky. Bohužel zvenku se kvůli hustému porostu nedá téměř nic fotografovat a i pohyb mezi objekty je velmi obtížný.

Objekty těžké baterie GOEBEN jsou rozmístěny v lese jihozápadně od železniční stanice Świnoujście Przytór a jejich okolí je zcela opuštěné. Nejlepší je zaparkovat přímo na začátku vlečky, která kříží silnici E65 a vyrazit po trase normálněrozchodné železnice kolem překládací rampy, kde začíná úzkokolejná trať baterie. Pokud budete pokračovat po náspu tratě normálního rozchodu, dojdete přímo na stropnici jednoho z bojových objektů s velkou šachtou pro věž. Vpravo od cesty jsou oba vchody do objektu, kterými procházela úzkokolejná železnice. Interiér objektu je rozsáhlý a je samozřejmě zcela prázdný. K dalšímu objektu stačí pokračovat rovně po trase snesené tratě, který je úplně stejný. Za objektem prochází hlavní trasa úzkokolejky, kde zatím zůstaly koleje, zatáčející kolem mohutných pozůstatků zničeného muničního skladu. Poté trať prochází kolem železobetonové přístřešku pro vlaky a poté kolem depa, které bylo vybudováno jako běžný dům a tak nyní slouží k bydlení jakýmsi individuím, disponujícím smečkou psů. Pokud tuto překážku překonáte ve zdraví, můžete si prohlédnout velký objekt strojovny, jehož dominantní částí je sál o výšce dvou podlaží, kde byly umístěny dieselagregáty.

Ke stanovišti řízení palby baterie se dostanete z cesty, která odbočuje ze silnice, vedoucí k pobřeží. Odbočka je značená jako naučná stezka a k baterii je to asi kilometr. Cestou si můžete všimnou mnoha poválečných prefabrikovaných kulometných objektů. Osmipodlažní věž řízení palby s velitelským stanovištěm je impozantní, bohužel před několika lety byla „zrekonstruována“ pro potřeby požární ochrany, což kromě nové omítky obnášelo i zničení pancéřového pozorovacího stanoviště, znepřístupnění objektu pro veřejnost a výstavbu příšerné nástavby na vrcholu věže. Ironií je, že tato akce byla placena z fondů EU a prezentována jako kvalitní využití technické památky.

Pokud se vrátíte na silnici a vyrazíte po naučné stezce na opačnou stranu, dojdete asi po 200 metrech k betonovým objektům baterii FORSTBATTERIE, určené pro šest houfnic ráže 210 mm. Mohutná stavba je v dobrém stavu a je u ní instalována tabule s informacemi a rekonstrukcí původního stavu, bohužel je však dosti zarostlá.

Budete-li pokračovat po silnici, dojedete na „kruhový objezd“, u něhož leží objekty předválečné protiletecké baterie OSTERNOTHAFEN pro čtyři 105 mm kanóny. Stejně jako v případě baterie Mielin se jednalo o uzávěrovou baterii, schopnou i palby na námořní cíle a její kanóny byly chráněny lehkými pancéřovými věžemi, na rozdíl od ní však byly umístěny v samostatných objektech. Všechny objekty leží na západ od silnice. Nejblíže je umístěn objekt strojovny a o něco dál skupina čtyř bojových objektů s pátým objektem pro věž s dálkoměrem. Za nimi se pak nachází úkryt pro posádku. Stejně jako v případě baterie Mielin jsou všechny objekty obsypány pískem do podoby nenápadných kopečků, nicméně jejich odolnost je vzhledem k malé tloušťce stěn a stropů ve srovnání s objekty stejné kategorie, budovanými později na Atlantické valu, dosti malá.

Poté se silnice stáčí doleva a těsně před oplocením kolejiště odbočuje doleva pěšina, po níž dojdete k blízkému stanovišti řízení palby Forstbatterie. Jedná se o mimořádně zajímavý betonový objekt s pancéřovou kasematou, která chránila zaměřovací dalekohled. Interiér objektu je přístupný a lze si zde všimnout rozměrnějšího vchodu pro matriál, který měl být v případě bojového nasazení objektu zahrazen, přičemž by pak pro vstup sloužil úzká zalomená chodbička.

Pokud budete po cestě pokračovat, vjedete přímo do STRANDBATTERIE, jejíž mohutný betonový objekt chránil čtyři kanóny ráže 15 cm o dostřelu 20 km. Vnitřní prostory jsou sice zaplavené, za povšimnutí ale stojí například zbytky pancéřových desek, chránících ústí muničních výtahů a především naprosto unikátní pancéřový objekt na pravém křídle baterie se dvěma střílnami či průzory. Pancéřové části jsou sice zčásti ořezané, ale pořád toho zůstalo dost. Těsně za hlavním objektem baterie je umístěn menší objekt, v jehož stropě zeje velká šachta po otočné věži s dálkoměrem. Podobně jako u Westbatterie využili tento německý objekt z počátku století sovětské jednotky, které zde vybudovaly dvě platformy pro kanóny z betonu nevalné kvality (další objekty, situované mimo masiv baterie jsou dnes již zničené).

Nedaleko baterie již uvidíte kaponiéru fortu OSTBATTERIE (polsky Fort Wschodni nebo Fort Gerharda) a je zde také parkoviště, odkud můžete vyrazit na prohlídku fortu, který je otevřen celodenně od 15. dubna do 15. listopadu. Fort je ve velmi dobrém stavu, povrch je vyčištěný a celý je v rámci prohlídky volně přístupný. K vidění je původní kasematová baterie, která byla později z čelní strany obsypána zeminou a vytvořila tak jakýsi reduit fortu, postavení pro kanóny na valu s betonem zesílenými traverzami a velký muniční objekt v pravé části fortu. Uvnitř reduitu je k vidění výstavka militární, ale za pozornost stojí i objekt sám o sobě, především jeho komplikované cihlové klenby.

(Na východ od baterie Goeben se nachází baterie VINETA, která byla vyzbrojena čtyřmi kanóny S.K.L/45 ráže 150 mm a později přezbrojena, stejně jako baterie Henningsen, modernějšími kanóny S.K.C/28 stejné ráže, ale s vyšším dostřelem. Pro jednotlivá děla byly vybudovány velmi rozlehlé objekty, obsahující veškerou potřebnou infrastrukturu a muniční skladiště. Také zde bylo vybudováno stanoviště řízení palby. Objekty jsou ve velmi dobrém stavu včetně pancéřových stanovišť pro řízení palby a několik let po naší návštěvě byly zpřístupněny.

Westbatterie: pohled na hlavní val fortu s betonovými platformami pro kanóny. Na zatravněném pahorku uprostřed je objekt pro sovetská 130 mm kanón.

Westbatterie: věž řízení palby školní baterie Henningsen. Prkny zatarasený průchod v horním podlaží vedl na ocelovou radarovou věž, vybudovanou po 2. světové válce.

Westbatterie: detail platformy pro kanón ráže 127 mm. Praskliny v betonu jsou výsledkem nekvalitního založení objektu na zemním náspu fortu.

Werk III: vstupní brána a reduit fortu se střílnami pro děla. Nástavby na stropě sloužily pro radary a antény.

Mielin: jedna z chodeb v hlavním objektu. Nápis nad dveřmi prozrazuje, že je za nimi místnost pro osádku děla č. IV. Pro lepší orientaci byly chodby vymalovány různými barvami.

Goeben: rozměrná šachta pro otočnou věž s kanónem ráže 283 mm. Vlevo je vchod do šachty, vpravo otvor pro dopravu munice.

Goeben: chodba v jednom z bojových objektů, kterou procházela úzkokolejná železnice. Po stranách jsou nasávací otvory ventilace.

Goeben: jedna z chodeb v bojovém objektu, zatopená vodou. U stropu jsou pozůstatky vnitřních instalací.

Goeben: úzkokolejná trať o rozchodu 60 cm, která propojovala všechny objekty. Konstrukce na kolejemi sloužila jako přístřešek pro soupravu.

Goeben: hlavní sál v objektu strojovny o výšce dvou podlaží. Po dvou dieselagragátech zůstaly pouze betonové sokly.

Goeben: osmipodlažní věž řízení palby. Konstrukce v horní části je novodobá věž pro požární hlídky.

Osternothafen: jeden z objektů pro věž se 105 mm kanónem, po níž zůstal jen prázdný kruhový prostor.

Forstbatterie: pancéřová kasemata s otvorem pro zaměřovací periskop. Otvor v popředí způsobili zloději při pokusu pancíř rozřezat.

Strandbatterie: jedno z postavení pro 150 mm kanóny. V pozadí je vidět postavení pro další kanón a za ním vyvýšená platforma, vybudovaná po 2. světové válce.

Strandbatterie: objekt pro pancéřovou věž s dálkoměrem. V pozadí je hlavní objekt baterie pro čtyři 150 mm kanóny.

Strandbatterie: detail z jednoho z postavení peo kanón. Vlevo je vchod do objektu. původně uzavřený pancéřovými dveřmi, vpravo ústí muničního výtahu se zbytkem pancéřové desky.

Strandbatterie: jedna ze střílen unikátního pancéřového objektu na pravém křídle baterie.

Ostbatterie: původní kasematový dělostřelecký objekt, který byl později přebudován na kasárna fortu.

Ostbatterie: postavení na pro jeden z kanónů valu. Dobře jsou vidět žulové bloky, v nichž byly uchyceny kolejnice pod lafetou i zesílení některých částí betonem

Ostbatterie: hlavní úkryt pod valem. Na jeho stropě byla rozmístěna část postavení pro děla.

Do Svinoústí se dá z Česka snadno dostat po německých dálnicích. I když poslední úsek je nutné jet po běžné silnici, pokud ráno vyrazíte z Prahy, nejpozději kolem čtvrté už budete moci chodit po bunkrech. Prohlídka všech popsaných objektů by se pak dala i s cestou tam a zpět zvládnout za tři dny. Opevnění jsou umístěna na obou březích Sviny a není zde žádný most. V této souvislosti je třeba upozornit na jednu místní zvláštnost, totiž skutečnost, že přívoz ve městě převáží pouze automobily místních obyvatel a všichni přivandrovalci musí jet dál na jih k přívozu Karsibor, který je alespoň zdarma. Pěších se omezení netýká. Všechny objekty jsou velmi dobře přístupné a oba muzejní forty stojí za návštěvu. Jsou otevřené prakticky neustále, u fortu Westbatterie (Fort Zachodni) je vstupné velmi nízké a vstup do Ostbatterie (fort Gerharda) je dokonce zdarma. U obou fortů je k dispozici i stánek s občerstvením.

Stav: červenec 2007

foto: O. Filip 2007

Literatura:
J. Chorzępa: Fortyfikacje – przewodnik po Polsce, Carta Blanca, Varšava 2005
P. Fedorowicz Zachodni Fort Artyleryjski
w Świnoujściu

B. Perzyk: Bateria „Goeben“ (3 x 283 mm) v Swinoujsciu, 1938 – 1942, in: Fortyfikacja, Tom III, TPF, Varšava – Krakov 1995

Komentářů: 3

  1. Petr Korbel, 15.10.2008:

    GöbenDobrý den,
    droboučká chybka v plánku úzkorozchodek baterie Göben: Západním objektem rovněž trať procházela. Jihovýchodně se napojovala na průběžnou (existující) trať a severozápadně na trať vedoucí od severního objektu ve směru na muniční sklad.
    Zdraví Petr Korbel

  2. O. Filip, 12.11.2008:

    Díky za upozornění, plánek jsem opravil. Je jasné, že i tímto objektem úzkokolejka vedla, i když v podkladech nebyla.

  3. Petr Beran, 31.5.2009:

    Zdravím,
    uzávěrová baterie, zde uváděná jako Osternothafen se ve skutečnosti jmenuje OSTSTRAND.
    Ve Fortu Anioła je mimo restaurace vznikající muzeum. Aktuální vstupné do všech tří fortů je 5-6 PLN (červen 2009).
    Interiér věže řízení palby baterie Goeben lze navštívit zdarma, jsou tam nějaké přírodovědné expozice.
    Pro případné zájemce bych doporučil průvodce s mapou (Piotr Laskowski – Fortifikace Świnoujścia, Wydawnictwo Rajd, Warszawa 2008), který se dá zakoupit ve všech místních muzeích a turistických informacích.

Napsat komentář (zveřejnění proběhne zhruba za týden)

 

Publikováno: 26.6.2008 21.55 , Komentáře (3)