 |
(Itálie) – Brixen, Fortezza Napsal: O. Filip objekty: uzávěrová pevnost V první polovině 19. století vybudovali Rakušané v Alpách jen několik pevnostních objektů. Patří mezi ně impozantní žulová pevnost, uzavírající údolí před Brennerským průsmykem. |
Historie pevnosti
Pevnost byla vybudována na spojnici strategických údolí Isarco a Pusterského údolí mezi lety 1833 až 1838. Projektantem byl Franz von Scholl, který vedl opevňování Verony a jen také autorem neobvyklého alpského fortu Nauders. Náklady činily 2,6 milionu zlatých, což odpovídá dnešnímu zhruba 10 miliardám českých korun. Císař Ferdinand I, přítomný slavnostnímu dokončení stavby, prý ironicky pronesl, že za ty peníze by čekal stavbu ze stříbra. Pevnost měla mít posádku 1200 mužů s 90 děly a skládala se z velké dolní části a menší části horní, situované o 75 metrů výše, která s ní byla propojena podzemní chodbou s 451 schody. Díky umístění na skalách neměla téměř žádné příkopy.
Význam pevnosti se zvýšil během výstavby železnic. V roce 1867 byla zprovozněna horská část Brennerské dráhy z Verony do Insbruku, která vedla mezi horní a dolní pevností a v roce 1871 trať Pusterským údolím, procházející přímo skrz dolní pevnost. Tato druhá trať si vyžádala řadu stavebních úprav a stavbu 80 metrů vysokého mostu, který vede přímo z pevnosti.
Most tratě do údolí Pusteria. Vlevo je horní pevnost, pod ní dělové střílny střední části a pod mostem rondel s pěchotními střílnami. Zcela vpravo je blokhaus pro ochranu silničního mostu. (upravil O. Filip 2022)
Pro svou zastaralost i vzdálenost od potenciálních bojišť byla pevnost v roce 1882 deklasována a změněna na vojenský sklad. K tomuto účelo sloužila až do roku 2003. Na konci čtyřicátých let byl v rámci budování Alpského valu v bezprostředním okolí vybudován uzávěr Fortezza a ve střílnách staré pevnosti měla být umístěna další polní děla a kulomety. Objekty uzávěru byly reaktivovány a přezbrojeny během studené války, aby posloužily k obraně jednotek NATO, stejně jako celé řada opevnění v Pusterském údolí i údolí Isarco směrem k Brennerskému průsmyku. Tvrz č. 3 je přístupná po domluvě, ostatní jsou uzamčené. Přístupná by pravděpodobně měla být obrovská dělostřelecká tvrz Col dei Bovi s 24 objekty v pahorku 1,5 kilometru jihovýchodně od pevnosti.
V roce 2007 začala velkorysá rekonstrukce, jejímž cílem zřejmě bylo utratit co nejvíce peněz za výtahy, dodatečná schodiště a jiné nesmyslné struktury. Řada míst byla poničena, ale na rozdíl od podobně postižených novějších fortů jde o velmi rozlehlou stavbu, takže se necitlivé přístavby naštěstí poněkud ztrácí. V současné době zde najdete expozici o samotné pevnosti, celkem působivé výstavy umění a zajímavou expozici o budovaném Brennerském úpatním tunelu, jehož jižní konec po 55 kilometrech vyúsťuje nedaleko pevnosti.
Upravený archivní plán z doby výstavby Alpského valu. Údolí ještě není zaplaveno přehradní nádrží. 1 – hlavní brána, 2 – kostel, 3 – střední pevnost, 4 – horní pevnost, 5 – spojovací poterna, 6 – trať do Brixenu, 7 – trať do Brunecku, 8 – trať do Innsbrucku.
Prohlídka pevnosti
U pevnosti je vybudováno velké placené parkoviště, malé parkoviště pro několik aut je také před beránou. Otevřeno je denně kromě pondělí, v prosinci, lednu a únoru je zavřeno. Prohlídka je volná, do horní pevnosti chodí výpravy s průvodcem, avšak pouze po předchozím objednání.
Z původní dvojice bran zůstala pouze jedna, na nádvoří za ní je pseudogotický pevnostní kostel a také malý obelisk, který byl jedním se sedmi hlavních geodetických bodů rakouské monarchie. Zajímavostí jsou modernizace pěchotních střílen v části nádvoří, přivrácené k silnici, které dostaly ocelové střílny pro lafetované pušky. Velkou část kasemat, které jsou ve velmi dobrém stavu, si lze volně prohlédnout.
Z nádvoří vede dvojice chodeb do skalního bloku pod vyvýšenou částí, která střílela směrem do Pusterského údolí. Podzemí bylo údajně postaveno až za německé okupace a nyní je značně změněno novodobými úpravami. V roce 1943 sem byly dopraveny italské zlaté rezervy, zabavené Němci, ale většina byla opět odvezena. Zbytek zde zajistily americké jednotky, které pevnost obsadily 17. května 1945, na což se nabalila řada legend o tom, že v pevnosti nějaké zbytky pokladu zůstaly.
Ve východní části lze vyjít k velké kaponiéře, znetvořené moderními můstky. Původně se zde nacházel desítky metrů hluboký kaňon řeky Isarco, nyní zatopený přehradou, vybudovanou v roce 1940. Hloubku kaňovu nicméně můžete vidět, pokud zajedete na opačnou stranu pevnosti pod železniční viadukt, kde se také nachází zcela zarostlý blokhaus pro obranu silnice.
stav: září 2021
Foto: O. Filip 2016 a 2021
Docela veliká pevnost na jejíž prohlídku je třeba si vyhradit více času.Jen ten profil Brennerského tunelu před fortem je opravdu překážkou při focení – nechápu kdo to tam mohl dovolit postavit !!!