(Velká Británie) – Plymouth, Waymouth, Portsmouth, Londýn Napsal: O. Filip pancéřové forty, protiletadlové platformy U pobřeží Velké Británie se nachází několik pozoruhodných pevnostních objektů, vybudovaných přímo v moři. Část pochází z 19. století a část bylam vybudována za druhé světové války jako plošiny pro protiletadlové zbraně.

Takzvaných „mořských fortů“, tedy objektů, umístěných na mělčinách či uměle nasypaných ostrůvcích, je na světě poměrně dost. Ze starších objektů je asi nejznámější francouzský fort Boyard, dokončený v roce 1857. Pěkným příkladem jsou (později modernizované) forty, lemující celou přístavní rejdu v Cherbourgu, linie fortů, přehrazujících Něvskou zátoku u Kronštadtu či trojice dánských fortů u Kodaně. V moři byly budovány i forty pancéřové, například německé forty v Bremenhavenu, japonské forty v Tokijské zátoce nebo nizozemský fort Pampus u Amsterodamu. Asi nejpozoruhodnější a bezpochyby nejodolnější z nich z nich je fort Drum v Manilské zátoce, přezdívaný pro svůj tvar „betonová bitevní loď“.

Britské konstrukce objektů v moři byly specifické, neboť vesměs nešlo o uměle nasypané ostrůvky, jako tomu bylo u naprosté většiny zahraničních fortů, nýbrž o stavby, umístěné přímo v moři, tedy částečně i pod hladinou. Důvodem byly zřejmě i místní podmínky, neboť na rozdíl od uzavřených moří, kde byly budovány objekty jiných států (Baltské, Středozemní), zde byl vysoký příliv a hrozily velké vlny, takže všechny objekty mají věžovitý charakter. Měly také ještě jeden neobvyklý společný rys – část jejich konstrukce tvořily nýtované ocelové prvky, díky nimž vypadaly tak trochu jako části válečných lodí (u námořní a loďařské velmoci to je pochopitelné, ale u pevnostních staveb každopádně neobvyklé). V poslední třetině 19. století to bylo šest opancéřovaných „Palmerstonových fortů“, jimiž se inspirovala i konstrukce dvou „Humberských fortů“, vybudovaných během první světové války. Nástup zcela nové a revoluční konstrukce představovaly věže projektu M-N, zkonstruované na pevnině a opatřené kesonem, díky němuž mohly doplout až na místo určení. Z nich vycházely i „Maunsellovy věže“ ve verzi námořnictva, které za druhé světové války sloužily jako stanoviště radarů a protiletadlových kanónů, odlišnou konstrukci však měly tyto věže ve verzi pro armádu. Britům se každopádně znalosti z výstavby a instalace obřích kesonů hodily, neboť obrovské kesony Phoenix použili jako součást umělých přístavů Mulberry při vylodění v Normandii.

Nutno říci, že s výjimkou nejstarších, velmi masivních Palmerstonových fortů, se jednalo nepříliš odolné konstrukce, a to zvláště v případě objektů z období 2. světové války. Podmínkou jejich úspěšného přežití tedy byla námořní převaha a později i dostatečná síla letectva, neboť v opačném případě by se vzhledem ke své osamocené poloze a zanedbatelné odolnosti mohly snadno stát cvičným terčem pro nepřátelská plavidla a letouny. I to je možná jeden z důvodů, proč se takové konstrukce jinde na světě nevyskytují.

 

Palmerstonovy forty

Tyto velmi drahé a stavebně náročné forty byly spolu s ostatními opevněními této éry nazývány „Palmertsonovy“ – podle tehdejšího ministerského předsedy, který jejich výstavbu prosadil. Mořské pancéřové forty byly kvůli své extrémní nákladnosti a dlouhé době výstavby a vyzbrojování, která zapříčinila jejich rychlé zastarání, také nazývány nelichotivým označením „Palmerstonovy nesmysly“ (Palmerston’s Follies). Skládaly se z žulového základu, na němž byla umístěna pancéřovaná kasematní nástavba s bočními střílnami. Podle původních projektů měly forty disponovat i otočnými věžemi, avšak od toho bylo upuštěno.

Horse Sand
postaven 1865-80, plánováno využití pro muzeální účely
Kruhový dvoupodlažní fort o průměru 73 metrů. Původně měl být vyzbrojen 59 kanóny, z toho deseti v otočných věžích. Věže nebyly instalovány a výzbroj nedosáhla plánovaného počtu. V roce 1886 čítala výzbroj 10 x 31,7 cm, 1 x 30,5 cm a 12 x 25,4 cm kanónů. Počet děl se průběžně měnil a ve výzbroji se objevily i 15 cm kanóny. V roce 1909 byla mezi fortem a pobřežím zřízena protiponorková bariéra z betonových bloků.

Horse Sand s pozdějšími nástavbami. Vyčnívající „sponsony“ jsou pravděpodobně stanoviště pro světlomety. Autor: Graham Horn, Licence: CC

 

No Man’s Land
postaven 1867-80, přestavěn na hotel (mimo provoz)
Fort měl stejnou konstrukci jako Horse Sand Fort, na začátku se jeho výzbroj skládala z dvanácti 31,7 cm a deseti 25,4 cm kanónů. Mezi fortem a pobřežím byla zřízena protiponorková bariéra z betonových bloků, za druhé světové války na něm byly instalovány 40 mm kanóny Bofors.

Fort, na němž je dnes přístavba majáku. Autor: Colin Babb, Licence: CC

 

Spitbank
postaven 1867-78, přestavěn na luxusní hotel, prohlídky možné
Kruhový fort s jedním patrem kasemat o průměru 50 metrů. Na počátku měl následující výzbroj: 6 x 17,8 cm a 9 x 25,4 cm kanón. Za druhé světové války na něm byl jeden 40 mm kanón Bofors, dva kulomety a 15 cm kanón.

Fort po přestavbě na hotel. V jednom z palebných postavení pro těžký kanón je bazén. Autor: Amanda Retreats, Licence: CC

 

St Helens Fort
postaven 1867-80, opuštěný
Fort má kruhovou základnu o průměru 45 metrů, na níž je menší nástavba s pancéřovými kasematami pro jeden 31,7 cm a dva 25,4 cm kanóny. Za druhé světové války sloužil jako postavení pro světlomet.

Týlová část fortu. Pancéřové kasematy jsou na opačné straně vyvýšené části. Autor: Editor5807, Licence: CC

 

Portland Breakwater Fort
postaven 1868-75, opuštěný
Fort má kruhovou základnu o průměru 61 metrů, na níž je menší nástavba o průměru 35 metrů s pancéřovými kasematami pro 14 kanónů 32 cm (osazeno pouze sedm). Plánované otočné věže nebyly osazeny. Fort je napojen na vlnolam, který však není spojen s pobřežím. Za první světové války vyzbrojen dvěma 15 cm kanóny.

Bok fortu s viditelnou pancéřovou nástavbou. Vpravo jsou pozdější přístavby. Autor: Nicholas Mutton, Licence: CC

 

Plymouth Breakwater Fort
postaven 1861-65, opuštěný
Fort má tvar elipsy o rozměrech 44 a 34 metrů, horní část tvoří plně pancéřovaná nástavba se střílnami pro 14 kanónů 32 cm a 4 kanóny 25 cm. Plánované otočné věže nebyly osazeny. Fort se nachází za vlnolamem, ale není s ním spojen. Na konci 19. století byl fort vybaven 15 cm kanóny, během první světové války sloužil pouze jako postavení světlometů, během druhé světové války na něm byly osazeny protiletadlové kanóny pro výcvikové účely.

Celkový pohled na fort s plymouthským vlnolamem v pozadí. Autor: David Stowell, Licence: CC

 

Humberské forty

Tyto dva forty válcovitého tvaru přehrazovaly záliv, do něhož ústí řeka Humber. Koncepčně se podobaly starším fortům v Portsmouthu, byly však postaveny z betonu a neměly boční pancíře. Nástavby v horní části byly provedeny jako ocelové konstrukce. Na bocích měly vyčnívající „sponsony“ pro světlomety, chráněné lehkými pancéřovými deskami.

Haile Sand Fort
postaven 1915-17, opuštěný
Kruhový fort o průměru 20 metrů. Původní výzbroj tvořily dva 10 cm kanóny, v roce 1940 dva 7,6 cm kanóny, nahrazené již v roce 1941 dvěma 5,7 cm kanóny.

Fort s ocelovou věží. Zcela vlevo vyčnívá sponson pro světlomet. Autor: Jpacarter, Licence: CC

 

Bull Sand Fort
postaven 1915-19, opuštěný
Čtyřpodlažní kruhový fort válcového tvaru na osmiboké základně. Původní výzbroj tvořily čtyři 15 cm kanóny a čtyři světlomety v pancéřových sponsonech. Během druhé světová války byly doplněny další dva železobetonové sponsony a výzbroj nahrazena dvěma dvojitými 15 kanóny.

Podstatně větší z dvojice fortů s komplikovanými nástavbami a mnoha postaveními pro světlomety. Autor: Neoskywalker, Licence: CC

 

Projekt M-N

V rámci tohoto projektu měla být postavena linie věží, přehrazujících Lamanšský průliv, s nataženými protiponorkovými sítěmi, minovými poli, kanóny, světlomety a hydrofony. V přístavu Shoreham byly postaveny dvě věže, každá o váze zhruba 30000 tun, jedna z nich však byla po válce rozebrána. Každá věž se skládala z železobetonového pontonu, schopného plavby na místo určení, a na něm postavené ocelové věže.

Nab Tower
postavena 1918, maják
Věž byla postavena v přístavu Shoreham, po válce byla odtažena a instalována jako maják s obsluhou. Během druhé světové války sloužila jako protiletadlová baterie se 40 mm kanóny, nyní je zde plně automatizovaný maják.

Bohužel jen nezřetelný snímek věže, z níž je vidět horní ocelová část. Vyšší a masivnější železobetonová část je pod hladinou. Autor: Stuart Buchan, Licence: CC

 

Maunsellovy objekty námořnictva

Věže lze je považovat za přímé nástupkyně věží projektu M-N, ostatně jejich autor, inženýr Maunsell, se v mládí na zmíněném projektu podílel. Objekty se skládaly z plochého pontonu, dvou válcových věží a betonové plošiny, na níž byla umístěna ocelová nástavba. Na místě byla celá konstrukce potopena na dno, přičemž během této komplikované operace byla na „palubě“ celá osádka. Sedmipodlažní věže sloužily z větší části jako obytné a skladovací prostory, na nástavbách byly umístěny dva 9,4 cm protiletadlové kanóny, 40 mm kanóny Bofors a na věži uprostřed radar. Přístup a transport materiálu byl možný po ocelové konstrukci se schodištěm jeřábem a molem, umístěné na jedné straně plošiny.

Rough Sands (U1)
postaven 1942, v soukromých rukou, neobývaný
Na objektu, který je v mezinárodních vodách, byla zřízen samozvaný ministát „Sealand“, což mělo různé bizarní důsledky (proběhla zde i jakási „občanská válka“, naštěstí beze ztrát). Nástavby byly částečně zdemolovány, aby bylo možné zde zřídit přistávací plochu pro vrtulník.

Notně opotřebovaný objekt, jemuž zcela chybí boční konstrukce, umožňující pro přístup z hladiny. Autor: Ryan Lackey, Licence: CC

 

Sunk Head (U2)
postaven 1942, zdemolován
Objekt byl v roce 1967 odstřelen ženisty, nad vodou zůstaly jen zbytky válcových sloupů.

Ilustrační fotografie – model fortu námořnictva ze sbírek IWM. Publikováno v souladu s licencí Imperiálního válečného muzea pro nekomerční projekty: © IWM (MOD 426)

 

Tongue Sands (U3)
postaven 1942, zničen bouří
Objekt se v roce 1996 zřítil během bouře. Již předtím měl silně narušenou statiku a zřejmě z toho důvodu z něj nikdy nebyly demontovány 9,4 cm kanóny. Na místě zůstalo torzo jednoho sloupu.

 

Knock John (U4)
postaven 1942, opuštěný
Jediný z objektů námořnictva, který zůstal v původním stavu, se všemi nástavbami. Kanóny byly demontovány až v roce 1992. Do objektu není možný vstup, neboť byly zlikvidovány všechny žebříky.

Detail ocelové nástavby objektu. Na bočním „balkónu“ bylo pozorovací stanoviště. Autor: Hywel Williams, Licence: CC

 

Maunsellovy armádní objekty

Byly podstatně větší a složitější než objekty námořnictva. Každé postavení se skládalo ze sedmi ocelových dvoupodlažních budov na vysokých čtyřnohých podstavcích z ocelových rour, spočívajících na železobetonovém roštu o půdorysu #. Budovy byly propojeny můstky a na stropech měly velké plošiny pro výzbroj a vybavení. Prostřední věž byla velitelská, čtyři sloužily pro 9,4 cm kanóny, jedna pro dvojici 40 mm kanónů a jedna pro světlomet. Věže byly kompletně zhotoveny na pevnině, jejich podstavce byly zavěšeny pod lodě (nebo možná nějaké speciální pontony) a dotaženy na místo. Z 21 postavených věží přežilo do dnešního doby 13 kusů.

Nore (U5)
postaven 1943, zničen
V roce 1953 zničila dvě věže loď (čtyři mrtví), zbývající byly zdemolovány na v letech 1959-60. Zbytky podstavců byly odtaženy ke břehu.

Ilustrační fotografie – pohled z jedné věže na věže s 9,4 cm kanóny. Publikováno v souladu s licencí Imperiálního válečného muzea pro nekomerční projekty: © IWM (H 34542)

 

Red Sands (U6)
postaven 1943, opuštěný
Objekt se snaží zachránit asociace, který by chtěla využít věže pro různé účely, včetně muzea. Stejně jako u ostatních objektů chybí můstky mezi věžemi.

Stejně jako jinde chybějí mezi věžemi Red Sands původní můstky. Autor: Russss, Licence: CC

 

Shivering Sands (U7)
postaven 1943, opuštěný
Jednu z věží zlikvidoval náraz lodi, jedna ze zbývajících šesti věží je využívána jako meteorologická stanice (bez obsluhy).

Všech šest věží, které se dochovaly. Autor: Hywel Williams Licence: CC

 

Ostatní

Pro úplnost lze zmínit, že existovaly ještě objekty, které se v některých vlastnostech liší. Nebyly postaveny v moří, ale na malých skalách nebo na mělčinách, které se při odlivu vynořují nad hladinu. Nemají také pancéřové stěny (fort Stack Rock má velké pancíře ve střílnách). Níže popsaný objekt Grain Tower Battery vznikl přestavbou žulové bateriové věže, Stack Rock Fort, který také patří mezi Palmerstonovy forty, se podobá tehdejším fortům, stavěným na pevnině. Kromě nich lze zmínit například Seymour Tower a Bréhon Tower, což jsou dvě z obranných věží, budovaných během 18. a 19. na pobřeží Velké Británie a okolních ostrovů. V tomto případě jsou však věže na malých skaliscích v moři, Seymour Tower asi dva kilometry od pobřeží ostrova Jersey a Bréhon Tower asi 1,5 kilometru od Guernsey.

Stack Rock Fort
dokončen 1871, opuštěný
Fort byl postaven na malém skalisku, má zčásti kruhový tvar s kamennými stěnami a pancéřovými deskami pro kanóny. Uvnitř je zabudována stará věž ze začátku 19. století. Původní výzbroj tvořilo 16 kanónů 25 cm a 7 kanónů 23 cm. Plánované otočné věže nebyly osazeny. Fort byl několikrát přezbrojen, na začátku první světové války měl čtyři 7,6 cm kanóny a kulomety, v roce 1929 byl odzbrojen.

Týl fortu. Po stranách začíná oblá část s pancéřovými deskami pro kanóny. Licence: Public Domain

 

Grain Tower Battery
postaven 1855, přestavěn 1915, opuštěný
Oválná žulová věž pro obranu průlivu, opatřená střílnami pro tři kanóny. Objekty byl odzbrojen již v 90. letech 19. století. V roce 1915 bylo přistavěno patro s palebnými postaveními pro dva 12 cm kanóny a za původní věží kasárna na betonových pilířích. Za druhé světové války zde byla instalováno dvojče rychlopalných 5,7 cm kanónů na obranu proti rychlým člunům.

Kamenná věž s přístavbami pro moderní kanóny a kasárenským objektem. Autor: Hywel Williams Licence: CC

 

Zobrazit místo British Sea Forts na větší mapě

Literatura:
Wikipedie
David Moore: Victorian Forts and Artillery
Frank Turner: Sea Forts

 

---

Ilustrace v tomto článku byly převzaty z Wikipedie (v souladu s podmínkami licence Creative Commons) a z archivu Imperiálního válečného muzea (dle podmínek pro jejich využití k nekomerčním účelům). Podrobnosti o licencích a možnosti použití ilustrací najdete v odkazu u každé fotografie.

 

Zatím žádné komentáře