Francouzské věže pro kanón Schneider-Canet L/40 byly osazeny do roku 1905, poté přesunuty na novější forty a za druhé světové války na Atlantický val. Na snímku je věž německé baterie Zug Midbröd.

Belgické věže pro 7,5 cm kanón Cockerill L/50 byly objednány v roce 1913, ale dodány až v roce 1925. Za druhé světové války byly přesunuty na Atlantický val. Na snímku je věž německé baterie Haugesund Hafen – severní část Kvala.

Švédské věže, produkované od roku 1962. V Norsku byly použity pouze nejmodernější věže 3. série. Na snímku je věž baterie Bolærne.

Nejmodernější švédské věže, produkované od roku 1976. Verze pro Norsko byla zdokonalená. Ilustrační snímek vrchlíku švédské věže v muzeu (baterie Hälsingborg).

Poznámky: tmavě šedá – zničená věž.

Na začátku 20. století bylo Norsko chudou zemí a tomu odpovídaly i ve srovnání s Dánskem a Švédskem skromné nákupy pevnostních pancířů. Pro starší pohraniční opevnění bylo pořízeno pouhých šest francouzských věží, po jejich demontáži, kterou požadovala mírová smlouva se Švédskem z roku 1905, doplnily výzbroj nových fortů ještě čtyři modernější belgické věže. tyto věže si v roce 1940 krátce zabojovaly proti Němcům.

Francouzských věží pro 12 cm kanón Schneider-Canet L/40 bylo do roku 1905 osazeno šest kusů, poté byly demontovány a po dvou přesunuty do nových objektů Glomské linie. Dostřel s granátem o váze 20,3 kg činil 11350 metrů, po reinstalaci byl snížen na 9000 m. Pancíř věží byl silný 25 centimetrů, zajímavé je, že konstrukčně se ani v nejmenším nepodobaly ostatním francouzským věžím z tohoto období. Němci v letech 1942-1943 přesunuli věže z fortu Høytorp do Egersundu (baterie Midbröd) a věže z fortu Trøgstad do Skudeneshavnu (baterie Skudeneshavn). Nemám informace, co se stalo s věžemi z baterie Greåker. V rámci muzejních záměrů byla jedna věž ze Skudeneshavenu vrácena do Fredrikstenu a disponuje i kanónem. Zbývající věže jsou na svých místech, ovšem beze zbraní.

Belgické věže pro 7,5 cm kanón Cockerill L/50 o dostřelu 11 km byly objednány v roce 1913. Měly 22 cm silný vrchlík a technické řešení zcela typické pro věže tohoto výrobce. Podobaly se věžím Cockerill vz. 09 pro 7,5 cm kanón, montovaným v téže době do nejmodernějších fortů antverpské pevnosti a je dost dobře možné, že byly zcela identické. Dodání věží zkomplikovala válka a tak dorazily až v roce 1925, kdy již byly poněkud zastaralé. V letech 1942-43 je demontovali Němci a přesunuli na západní pobřeží do (baterie Haugesund Hafen). Jelikož byly dva ze čtyř objektů této baterie v nedávné době zdemolovány, byly jejich věže přesunuty na fort Høytorp, zbývající dvě zůstaly ve speciálních objektech Atlantického valu.

Další věže si Norové pořídili až v sedmdesátých letech, a to nejmodernější verzi švédských věží Bofors pro 7,5 cm kanóny (švédské označení 7.5 cm tornpjäs m/57, norské 75 mm TK L/60 M72). Tyto věže třetí série měly zvýšenou odolnost proti jaderným zbraním, a to především díky instalaci jednotlivých věží a zaměřovačů do samostatných objektů, umístěných ve větší vzdálenosti, komplikovanému umístění technologie, munice a posádky do několikapodlažní ocelové konstrukce, pružně spojené s železobetonovým objektem a opatřením proti účinkům elektromagnetického pulsu nukleárního výbuchu. Řízení palby zajišťoval elektronický systém ArtE 719 s laserovými dálkoměry a kamerami s nočním viděním. Celkem bylo v letech 1972-83 instalováno 12 věží v šesti bateriích.

Poslední akcí byla instalace věží Bofors pro 12 cm kanóny (švédské označení 12 cm tornautomatpjäs m/70 nebo též ERSTA) s automatickým nabíjecím zařízením. Řízení palby zajišťoval elektronický systém výsuvným radarem a obdobnými věžemi pro laserové dálkoměry a kamery. Norové nainstalovali v letech 1989-94 osm věží, a to výhradně na severu, podstatně ohroženějším sovětským loďstvem. Oproti švédským věžím byly poněkud modernější, měly lepší ochranu proti účinkům elektromagnetického pulsu a komfortnější prostory pro osádky.

Literatura:
Jostein Flåøien a kol.: Fossumstrøkets festning, Nr1 Trykk Grefslie, Mysen 2009
Svein Wiiger Olsen: The 75 mm Bofors Semi-automatic Turret Gun
Wikipedie: 7.5 cm tornpjäs m/57
Wikipedie: 12 cm tornautomatpjäs m/70