Molotovova linie v Brestu
Opevnění: RUSKÁ   Téma:

(Bělorusko) – Brest (Brześć, Брэст)
Napsal: O. Filip
objekty: pěchotní a dělostřelecké sruby, lehké objekty
Po obsazení Brestu byla i zde budována nová pohraniční opevnění s moderními železobetonovými objekty. Nejzajímavější je jejich zasazení do valů pevnostních objektů fortové pevnosti.

Historie města a jeho opevnění do roku 1915 byla popsána v článku o fortové pevnosti Brest.

Brest v září 1939 dobyli Němci, ale poté jej v rámci dělení kořisti předali Sovětskému svazu. V červnu 1940 zde, stejně jako na celé nové hranici, začala výstavba pohraničního opevnění, populárně označovaného jako „Molotovova linie“. V této lokalitě se jednalo o 62. brestlitevský opevněný prostor o délce 180 km, který měl obsahovat deset opěrných bodů s celkem 380 stálými objekty. Do vypuknutí bojů bylo vybetonováno kolem 150 objektů, z toho jen asi 90 bylo využitelných k obraně. Plně vybavených objektů s posádkami bylo jen několik, v prostoru Brestu například pouhých osm.

Opevněné prostory Molotovy linie. Je vidět, že hranice sovětské okupace Polska ze září 1939 se částečně kryje s dnešní hranicí. Názvy jsou přepsány z ruštiny s výjimkou prostorů, nazvaných podle měst se zažitými českými názvy. Čtyři severní opevněné prostory se nachází na území Litvy, okupované od června 1940. (Ondřej Filip 2021, mapový podklad Mapy.cz)

Část objektů přímo v Brestu byla zabudována do valů bastionů, fortů a obranných kasáren, ale až na výjimky se jednalo o běžné typové projekty, u nichž nedošlo k žádné snaze propojit je se staršími objekty. Ty přitom měly stejnou nebo i větší odolnost, než moderní objekty, neboť sice byly z prostého betonu, ale měly až 3,5 metru silné stěny a stropy.

Základní typy představovaly dělostřelecké sruby pro dva kanóny L-17 ráže 76 mm a jednostranné pěchotní sruby, buď pro smíšenou zbraň DOT-4 (protitankový kanón ráže 45 mm, spřažený s těžkým kulometem DS-39) a samostatný kulomet nebo ve skromnější verzi pro dva samostatně kulomety. Na rozdíl moderních, ale nespolehlivých kulometů DS-39 smíšené zbraně byly v samostatných střílnách kulomety Maxim na plynotěsné pevnostní lafetě (zbraň NPS-3). Doplňovaly je těžké objekty pro čelní a kosé palby pevnostních protitankových kanónů a kulometů. Lehké objekty s jednou místností měly mít také pevnostní zbraně, ale často byly nouzově upraveny pro kulomety na polních lafetách. Na rozdíl od jižnějších úseků, například u Ravy-Ruske nebo v Přemyšlu se zde zřejmě nevyskytovaly atypické sruby s kořistními polskými zvony a kopulemi. S výjimkou krátkých poteren do starších objektů zde nabyly ani podzemní komunikace, jako u Osovce.

Letecký snímek Citadely v roce 1940. Vpravo nahoře je Východní reduta, která padla jako poslední.

V červnu 1941 bylo přímo v Brestu zhruba šest tisíc mužů z různých jednotek včetně pohraniční stráže a složek NKVD, kteří nedisponovali žádnou těžkou výzbrojí. Překvapivý útok začal dělostřeleckým přepadem, který způsobil velké ztráty a znemožnil většině mužů opustit starou pevnost, aby se mohli bránit v plánovaných prostorech. Proti dezorganizovaným obráncům nastoupila přesila německé pěchoty, která rychle obklíčila město a rozdrobila i obranu v samotné Citadele. Po třech dnech bojů s nasazením raketometů, plamenometů a trhavin měli Němci téměř čtyři stovky padlých. Nejdéle se udržela Východní reduta Kobryňského předmostí, která padla až 29. června po náletu střemhlavých bombardérů. Mimo město se čerstvě formované pevnostní kulometné a dělostřelecké prapory bránily v nedokončených objektech a polních postaveních a hned v prvních dnech utrpěly obrovské ztráty.

Unikátní snímek německých obrněných vozidel během boje před valem Východní reduty. Vlevo je francouzský tank, zřejmě Hotchkiss H-35 nebo H-39, vpravo stíhač tanků (pravděpodobně Panzerjäger I)

Statečnost jednotlivých obránců nemění nic na faktu, že sovětské ztráty v bitvě byly více než desetinásobné a boj neohrozil hlavní cíl útočníků, jímž bylo obsazení železniční tratě na východ hned v prvním dni útoku. Propaganda později udělala z beznadějného několikadenního boje legendu, která měla pomoci překrýt pravdu o katastrofálním průběhu prvních měsíců války. Obohatila jej o tvrzení o neustálých náletech, i když ve skutečnosti proběhl pouze jeden na konci a o příběhy obránců, kteří bojovali v ruinách ještě měsíc. Německé prameny potvrzují jakýsi incident a zajetí sovětského důstojníka 23. července, ale když si prohlédnete starou bastinovou pevnost se zemními valy, disponující jen minimem kasematových prostor, jeví se představa, že by se zde aktivně působili obránci, skutečně nereálná.

Hitler a Mussolini si prohlíží dobytou Citadelu. V popředí je vrak sovětského obrněného automobilu BA-10.

 

Objekty kolem fortu Z (jižní část)

Asi 600 metrů severozápadně od fortu Z je atypický pěchotní srub č. 507. Na louce kolem fortu je pět objektů. V týlu je dvoudlažní pěchotní srub č. 241 pro dva kulomety, vlevo lehký objekt č. 243 a srub pro čelní palbu č. 530. Na levém křídle je hezký pěchotní srub č. 501 s protitankovým kanónem a nakloněný lehký objekt.

Atypických objektů je na Molotově linii jen málo. Patří k nim pěchotní srub č. 507 se střílnou v nároží. Je vidět, že je to poněkud provizorní řešení, které nerespektuje obvyklý zához objektu. Kruhová šachta vede do nízké chodby nouzového výlezu, který ústí přede vchodem. (Ondřej Filip 2020)


Pěchotní srub č. 507. Vpravo je na vzdálenějším nároží vidět výřez atypicky umístěné střílny pro kulomet.

Odhalená stěna srubu č. 241 se zazděnými střílnami. Je vidět instalační otvor pro odpad nábojnic těžkého kulometu.

Jednostřílnový objekt č. 243. Podle velikosti instalačního tvoru zřejmě měl mít pevnostní střílnu.

Odhalený dvupodlažní objekt č. 530 s dvojicí střílen pro kosé palby kulometů. Interiér je rozdělen na 12 místností.

Východně od fortu u železniční tratě je objekt pro čelní palbu č. 523 s protitankovým kanónem a lehký objekt č. 505. Přímo na bocích obrovského objektu obranných kasáren Ž-Z je dvojice pěchotních srubů. Vpravo jednopodlažní č. 502 pro dva těžké kulomety a vlevo dvoupodlažní srub č. 508 s protitankovým kanónem, se starším objektem však nejsou žádným způsobem spojeny.

Standardní dvoupodlažní srub č. 508 pro boční palbu zbraní DOT-4 a NPS-3. Nouzový východ vede ze spodního patra, opět do šachty, ústící před vchodem. (Ondřej Filip 2020)

Vůbec nejzajímavější objekty představují dělostřelecké sruby č. 525 a 548 a pěchotní srub č. 525a, které mají redukované rozměry a minimální spodní patro, neboť jsou spojeny krátkými chodbami s masivním objektem prachárny Ž-Z, který sloužil pro skladování munice i ubytování posádky. Bohužel byly v nedávné době obestavěny domy a pravděpodobně se k nim nedá dostat.


Objekt pro čelní palbu č. 523. Vpravo je střílna pro zbraň DOT-4.

Lehký objekt č. 505. Zřejmě měl mít pevnostní střílny, ale otvory byly dodatečně zabetonovány a to až nad úrovní terénu, čímž vznikly otvory pod střílnami.

Pravý pěchotní srub č. 508 u prachárny Ž-Z.

Objekty v okolí Citadely (střední část)

V Citadele je mnoho objektů, ale většina z nich na Terespolském předmostí, které není běžně přístupné a je velmi zarostlé. Ve Volyňském předmostí je dobře přístupný lehký objekt č. 535 za budovou archeologického muzea. V Kobrynském předmostí lze navštívit dělostřelecký srub č. 557, který však má zvenku zahrnuté střílny.

Rozestavěný lehký objekt č. 535 s montážními otvory a zákrasem budoucí polohy pancéřových střílen NPS-3. (Ondřej Filip 2020)

Severně od citadely je linie objektů podél ulice, ale ta je v polovině přehrazena. V jižní části je nakloněný dvoustřílnový objekt č. 556 a dvoupodlažní objekt č. 537 pro čelní palbu protitankového kanónu a kulometu. V severní části je pěkný srub č. 536 pro dva kulomety, zatímco srub č. 522 není vidět, neboť je zabudován v domě.

Německý protitankový kanón 3.7 cm Pak 36 ostřeluje vstup do objektu. Mělo by se jednat o snímek z Citadely. Je ale možné, že byl inscenován až po boji.


Instalační otvor pro střílnu zbraně NPS-3 v objektu č. 535. Nahoře jsou kapsy pro svislé traverzy, fixující střílnu před betonáží.

Střílna zbraně L-17 v dělostřeleckém srubu č. 557. Celá zbraň se vkládala do válce a upevnila bajonetovým uzávěrem. Tuto střílnu si lze prohlédnout v Olomouci.

Pěchotní srub č. 536 pro dva těžké kulomety.

Objekty v okolí fortů I a A (severní část)

Přímo u hřbitova, v němž jsou i betonové úkryty carské baterie, je klamný pěchotní srub (ложная огневая точка). Nedaleko něj je také pěkný pěchotní srub č. 542 pro dva těžké kulomety. Nedaleko odtud je fort I, na jehož valu je dělostřelecký srub č. 529 a za příkopem objekt pro čelní palbu dvou těžkých kulometů č. 512. Nedaleko odtud je v lese ještě dělostřelecký srub č. 515, přestavený na kryt.

Dělostřelecký srub č. 529 je běžnou verzí se střílnou lehkého kulometu pro obranu vchodu, ale bez střílny v ochranném uchu. (Ondřej Filip 2020)

Východně od fortu A je dvoupodlažní srub č. 509 pro dva kulomety a u hlavní silnice objekt č. 539, upravený jako pomník. Na dnes již zplanýrovaném valu obranných kasáren A-B je pěkný objekt pro čelní palbu č. 553a.

Střílny objektu pro čelní palbu č. 553a prochází silnou stěnou. Jednopodlažní verze bez kompletního agregátu, studny a dalšího vybavení byla budována na méně důležitých směrech nebo tam, kde bylo možné zajistit elektrickou energii a zázemí pro posádku jinak, což v tomto případě umožňoval jen několik děsítek metrů vzdálený objekt obranných kasáren A-B. (Ondřej Filip 2020)

Přímo na valech fortu A jsou hned tři těžké objekty. Vlevo dvoupodlažní srub č. 526 pro protitankový kanón a kulomet, vpravo stejný srub č. 528 a před čelní kaponiérou objekt pro čelní palbu č. 562 dvou pevnostních protitankových kanóny, který má bohužel vytržené střílny.

Objekt č. 562 nemá vchod, neboť je napojen na kaponiéru fortu chodbou ze spodního patra redukovaného půdorysu. Při přestavbě fortu na kryt během studené války byla chodba zazděna. (Ondřej Filip 2020)

 

Pěchotní sruby na povrchu rozestavěného fortu A s přibližným vyznačením palebných vějířů smíšené zbraně (DOT-4) a těžkých kulometů (NPS-3). Objekt č. 562 je spojen krátkou chodbou s kaponiérou. (Ondřej Filip 2020)


Klamný objekt u hřbitova napodobuje jeden bok pěchotního srubu.

Kulometné střílny pěchotního srubu č. 542.

Zásah kanónu menší ráže v pancéřové střílně NPS-3 srubu č. 542. Tako zásahy byly velmi nebezpečné.

Dělostřelecký srub č. 529 na valu starého fortu I.

Výrobní tabulky střílen NPS-3 srubů č. 512 a 509. „Závod č. 92″ je zbrojovka ZIS v Nižném Novgorodu (dnes Nižněnovgorodský strojírenský závod)

Dělostřelecký srub č. 515. Zazdění střílen pochází z přestavby na kryt.

Pěchotní srub č. 509. Vlevo od je vidět štěrbina pro odvod tlakové vlny v případě zásahu vchodu.

Srub pro čelní palbu č. 553a po odkopání valu fortu. Jsou vidět základové piloty, které zabránily převrácení.

Srub č. 526 ve dortu A. Vlevo je zbraň DOT-4, vpravo NPS-3.

Peripetie ohledně překračování běloruských hranic byly popsány v minulém článku. Na místě nebyl s přístupností objektů žádný problém. Občas jsou v nich odpadky, ale jejich stav je celkem slušný a především nejsou posprejované. Další opěrné body se nachází u vesnic Stavy a Novosjolky zhruba 30 kilometrů severápadně od Brestu. Jejich objekty však mají buď vytrhané nebo neosazené střílny a výjimkou je zřejmmě jen jeden dělostřelecké srub u druhé zmíněné vesnice, který má dochovány obě střílny L-17.

stav: duben 2019

Foto: O. Filip 2019

Literatura:
Brest forts
Historie 62. opevněného prostoru
Výstavba objektů 62. opevněného prostoru
Výzbroj objektů 62. opevněného prostoru
Linia Mołotowa – umocnienia na nowej granicy państwowej ZSRR (podrobná typologie objektů Molotovy linie)

Zatím žádné komentáře

Napsat komentář (zveřejnění proběhne zhruba za týden)

 

Publikováno: 9.1.2021 12.50 , Komentáře (0)

380 stran o pevnostech
Doplněno

Monte Festa

Regelbau 601

San Michel al Tagliamento

ERSTA

Zbraně L1 na Krétě

Drama na Západním valu

Materiály

Norské věže