Německá opevnění přístavu Klajpeda
Opevnění: NĚMECKÁ   Téma:

(Litva) – Klajpeda (Klaipėda, Memel)
Napsal: O. Filip
objekty: fort, dělostřelecké baterie
Litevský přístav změnil ve 20. století majitele hned pětkrát, opevnili jej však pouze Němci. Dochovala se zde především unikátní střední baterie se dvěma obrovskými devadesátimetrovými objekty.

Přístavní město Memel bylo založeno řádem Německých rytířů u jediného výjezdu z Kuronského zálivu. Po staletí bylo součástí Pruska a poté Německého císařství. Po první světové válce zde byl zřízen francouzský protektorát, pro samostatnou Litvu však byl přístav nepostradatelný a tak zde v roce 1923 vypuklo „povstání“, kterému Francouzi jen vlažně oponovali a region byl připojen k Litvě. Krátce po okupaci Československa si Hitler vynutil anexi města, které se stalo nejseverněji položenou výspou Třetí říše. Přístav byl rychle zabezpečen výstavbou dělostřeleckých baterií, pozemní opevnění však zde nevznikla. V lednu 1945 obsadily Klajpedu, z níž uprchlo veškeré obyvatelstvo, sovětské jednotky.

Baterie Memel Nord (Försterei)

Nejdůležitější baterie pro čtyři kanóny 15cm SKL/45(1) disponovala dvojicí obrovských objektů.(2) Mezi nimi se nachází stanoviště řízení palby s pancéřovými zvony a věží pro dálkoměr a v týlu velké objekty pro muniční sklad a elektrárnu. Při nečekaném náletu sovětských bombardérů v červnu 1941 zasáhla puma velkou náhodou palebné stanoviště jižního objektu, kde explodovala zásoba munice a změnila levé křídlo na hromadu sutin. Velký význam to však nemělo, protože se Memel ocitl hluboko v týlu a kanóny byly odeslány do Norska, kde posloužily jako výzbroj MKB 6/510 u přístavu Břdo.

Vždy dva 15cm kanóny měly společný objekt (na plánku je kvůli délce rozdělen do dvou částí). V každém palebném stanovišti je pyramidovitý podstavec, který umožňoval velký sklon závěru při palbě maximální elevací. O. Filip 2019

S blížící se frontou vzrůstal význam protiletadlové obrany a již několik let prázdné objekty byly využity k instalaci mohutných protiletadlových kanónů 12,8 cm Flak 40. Podlahy původní platforem byly vyplněny betonem, aby vznikla rovná plocha. Zničené palebné stanoviště pro čtvrtý kanón nahradila jednoduchá platforma, umístěná nedaleko objektu. S novou výzbrojí byl název baterie změněn na Försterei.

Prostor baterie a je přístupný z placeného parkoviště, vzdáleného asi 700 metrů od objektů. Oba týlové objekty se však bohužel nachází v oploceném areálu. Do poškozeného dělostřeleckého objektu se dá dostat a prohlédnout si velkou část interiéru, stejně jako do stanoviště řízení palby. Severní objekt je uzamčený, jelikož slouží jako muzeum.


Stanoviště řízení palby nezapře inspiraci lodními můstky. Původ soklu na pláži je nejasný, možná se jedná o zařízení z éry SSSR.

Tyto pancéřové zvony používalo námořnictvo. Podle některých zdrojů byl tento kus vyroben ve Škodě Plzeň, ale to se jeví jako pochybné.

Strop stanoviště s kruhovým předpancířem, v němž byla osazena pancéřová věž pro šestimetrový dálkoměr.

Zvony byly propojeny do jednoho celku, tvořícího strop. V objektu chybí ocelová konstrukce mezipatra.

Pravé palebné postavení severního objektu. Nepřirozeně nízká barbeta je důsledkem zvýšení původní podlahy. V pozadí je stanoviště řízení palby.

Téměř osm metrů dlouhá hlaveň protiletadlového kanónu ráže 12,8 cm, nalezená před několika lety pod pískem vedle objektu.

Detail ústí hlavně. Granát o váze 26 kg opouštěl hlaveň rychlostí 880 m/s.

Podavač munice v obvodové chodbě dělostřeleckého postavení. Oválný sokl je pozůstatek ručního pohonu.

Torzo soklu vedle baterie by mělo být pozůstatkem provizorního umístění 12,8 cm kanónu, ale vzhledově odpovídá spíše 8,8cm kanónu.

Snímek protiletadlového kanónu 12,8 cm Flak 40 z vojenské příručky. Celá zbraň vážila 17 tun (US Army)

Baterie Nordmole (Mellneraggen)

Jedná se o standardní předválečný model univerzální baterie.(3) Zprvu byla vyzbrojena lodními kanóny 8,8cm SKC/30, později však dostala výkonnější kanóny 10,5cm SKC/32. Autem lze dojet téměř k baterii, která se sesula na pláž a její interiéry jsou zaplněné pískem.


Jedna z platforem pro 8,8cm kanón. Fakticky se jedná o typový objekt Fla 14.

Střední část objektu Fla 2 s vyvýšeným prostorem pro dálkoměr. Ulomená chodba doprava vede k platformě pro kanón.

Částečně zasypaná část s masivním čepem pro podstavec dálkoměru. Tato část odpovídá typovému objektu Fla 16.

Nehrungsfort

Fort, dnes známý spíše pod litevským označením „Kopgalis“ byl vybudován v letech 1865-71 na špici Kuronské kosy, oddělené od Klajpedy úzkým průlivem. Skládal se z reduitu a vysokého valu, na němž byla rozmístěna děla. Kolem roku 1877 byl mírně modernizován. Při ústupu Němců byl zničen reduit, na jehož místě je dnes budova námořního muzea. K fortu se dostanete jedině trajektem, který pendluje v průlivu. Platí se pouze při cestě tam.

Fort ve své pravděpodobně definitivní podobě. Později zřejmě vznikla ještě otevřená zemní stanoviště na valu. O. Filip 2019


Fort s dobře viditelnými palebnými postaveními pro děla. Každá kaponiéra postřeluje dva boky šestiúhelníku. (Kusurija, licence CC 3.0)

„Šíje“ fortu s bránou a kaponiérou.

Jižní kaponiéra s puškovými střílnami. Posádka měla k dispozici východy na pěšinu, vedoucí po úpatí valu.

Příkop fortu se západní kaponiérou.

Baterie Schweinsrücken

Jedná se o stejnou baterii jako v případě Nordmole, původní výzbroj objektu Fla 2 v podobě 8,8cm kanónů však nahradily 12,8cm kanóny (není jasné, zda čtyři kusy nebo jen dva). K baterii pohodlně dojdete po původní betonové cestě od hlavní silnice. Objekty jsou čisté a jsou opatřeny informačními tabulemi s mapkou baterie a půdorysy jednotlivých staveb.

Typizovaný objekt Fla 2 je zcela symetrický a velké vnitřní prostory, ale slabé stěny. Uprostřed je stanoviště dálkoměru.. O. Filip 2019


Palebné postavení pro 20mm kanóny na stropě objektu Fla 24.

Muniční sklady s neobvyklými klenutými průchody. Typickým konstrukčním prvkem všech objektů jsou lomené přechody mezi stěnami a stropem.

Palebné postavení pro kanón s výklenky na pohotovostní zásobu munice.

Poněkud neobvyklým prvkem objektů je přímý východ z palebného postavení do terénu.

Kotelna v jednom z objektů s větráky a částí komínové roury.

Šrouby pro lafetu uprostřed palebného postavení. Četné střepiny granátů nejspíš pochází z munice, použité pro demolici části objektu.

Z dostupných objektů jsme neviděli baterii Seestrand, která je stejná, jako popsané protiletadlové baterie a je značně zasypaná pískem. Jelikož se nachází v rezervaci, kde se u silnice nesmí parkovat, je nutné k ní jít z parkoviště zhruba 1,5 km. Z bastionového opevnění města zůstal jen zemní ravelin s vodním příkopem a přilehlá kurtina s boky dvou bastionů a poternami. Z větší části se dochovala citadela v přístavu, v místě bývalého hradu, ale jde jen o masivní zemní valy.

Část objektů kolem města zcela zanikla. Jedná se především o velký Plantagenfort z let 1867-73, který kryl průliv na opačné straně, než Nehrungsfort. Byl zlikvidován již před první světovou válkou, kdy na jeho místě vznikl městský stadion. Baterie Memel Süd u Nehrungsfortu měla jen polní postavení s betonovými platformami, ale ty jsou zřejmě zasypané v dunách. Ostatní protiletadlové baterie ve vnitrozemí zmizely při rozšiřování města

Poznámky:

(1) Rychlopalné kanóny 15 cm SKL/45 byly rozšířenou sekundární výzbrojí německých křižníků a bitevních lodí za první světové války. Později byla většina z nich využita pro pobřežní baterie a pomocné křižníky. Kanóny baterie Memel Nord měly lafety MPLC 13, které původně umožňovaly elevaci jen 19° a dostřel 15,8 km, po úpravě pro pobřežní baterie však byla elevace zvýšena na 30° a dostřel tak vzrostl na 19,4 km.
(2) Objekt o délce téměř 90 metrů, se stěnami o síle 100 cm a 120 cm silnými stropy, pochází z rané série projektů z čevna 1940, označovaných B.d.K (Bauten der Küstenverteidigung). Objekty byly budovány v nejvyšším standardu, s filtroventilací, ústředním topení a sociálním zařízením včetně sprch. Monstrózní dvoudělové objekty byly postaveny pouze v Memelu, jednodělová verze v baterii Raule u vesnice Pilkoppen (dnes Morskoe) na Kuronské kose a v baterii Vineta ve Svinoústí (Swinemünde, dnes Świnoujście). Z této série pochází též stanoviště řízení palby baterie Memel Nord. Stejné se dochovalo v baterii Vineta a bylo řídce používáno na Atlantickém valu.
(3) Tyto baterie měly sloužit proti letadlům i případnému výsadku (Flak- und Sperrbatterie) a byly budovány na německém pobřeží v letech 1939-40. Objekty sloužily pro zbraně ráže 8,8 cm a 10,5 cm, přičemž umožňovaly i instalaci lehkých otočných věží pro 10,5cm kanóny. V Memelu byly použity typové objekty námořnictva Fla 2, které v sobě integrovaly vždy čtyři palebná postavení Fla 14 a velitelské stanoviště Fla 16. Aby mohly na moře pálit všechny zbraně, byly rozmístěny v lichoběžníkové formaci (čtvercová verze Fla 3 to neumožňovala). Objekt zajišťoval posádce komfortní podmínky, ale byl velmi rozlehlý a jeho stěny a stropy byly silné pouze 30 centimetrů. Doplňovaly jej samostatné objekty pro munici, lehké protiletadlové kanóny ráže 20 mm a strojovnu.

stav: červen 2018

Foto: O. Filip 2018

Literatura:
Alexander F. Mitrofanov: Memel’s Batteries: International Naval Journal. Vol. 8., 2015 PDF ke stažení
R. Adomavičius: Klaip?da (Memel) naval fort – museum PDF ke stažení
Vladimir Orlov a kol.: XX amžiaus fortifikacja Lietovoje, Karo Paveldo centras, Kaunas 2008
Rudi Rolf: Atlantikwall, Batteries and Bunkers, PRAK publishing, Middelburg 2014 (str. 83-97)

Zatím žádné komentáře

Napsat komentář (zveřejnění proběhne zhruba za týden)

 

Publikováno: 6.4.2019 21.14 , Komentáře (0)

380 stran o pevnostech
Doplněno

Regelbau 601

San Michel al Tagliamento

ERSTA

Zbraně L1 na Krétě

Petronell a obrana Litavy

Drama na Západním valu

Materiály

Norské věže

© Ondřej Filip
2005-2019