Poválečná opevnění v okolí Kremže
Opevnění: RAKOUSKÁ   Téma:

(Rakousko) – Kremže, Zwettendorf
Napsal: O. Filip
objekty pro tankové věže, úkryty, kasematy pro kanóny
Od Vídně se směrem na západ táhne linie, která měla zabránit jednotkám Varšavské smlouvy v překročení Dunaje a rozvinutí útoku na jih do vnitrozemí. Jeden z nejsilnějších uzávěrů je u města Kremže.

Opevnění u Kremže (Krems am Donau) je součástí linie na pravém břehu Dunaje. Toto místo má značný strategický význam a již během 1. světové války bylo opevněno hustou linií opěrných bodů polního opevnění (Brückenkopf Krems), podobně jako Bratislava a Vídeň, leč bez kaveren a betonových úkrytů. Na dominantním kopci nelze přehlédnout obrovský benediktinský klášter Göttweig, který je chráněn bastionovým opevněním.

Moderní opevnění u Kremže leží jižně od Dunaje, takže nechrání samotné město, které je na severu. Část objektů má za úkol bránit přechod přes řeku, další jsou za nimi a vytvářejí hlubokou obranu u silnic směrem na jih. Použity byly zřejmě jen objekty s věžemi z tanků Centurion, doplněné úkryty pro pěchotu z eternitových rour. Z toho lze usuzovat, že se jedná o opevnění, postavená až během osmdesátých let nebo dokonce na začátku let devadesátých. Není ovšem vyloučeno, že jsme nějaké starší objekty nenašli, mohly by zde být například kasematy s rychlopalnými kanóny pro postřelování řeky.

Na rozdíl od podobných objektů z okolí Vídně nebo Lince nemají zdejší Centuriony žádná otevřená bojová stanoviště, spojená s interiérem (tzv. “kampfdeckung”), ačkoli některé disponují slepými šachtami, které původně mohly být určeny právě pro tento účel. Specifické je používání košů z pletiva, naplněných kamením (gabionů), které omezují palebné sektory zbraní a výměnou za to poskytují věžím maskování a ochranu, pravda v poněkud pochybné kvalitě. Odolnost opevnění je standardní, tedy nevalná, neboť chybí jakékoli odolné uzávěry vstupních otvorů, jejichž roli suplují obyčejné plechové dveře a také četné plechové komínky mají nulovou odolnost.

Výzbrojí objektů byly věže z vyřazených tanků A41 Centurion (pravděpodobně verze Mk 3 z padesátých let), které Rakušané nakoupili v Nizozemsku jakožto vyřazené. Nizozemci je ještě v době jejich aktivní služby přezbrojili z 90mm kanónů na podstatně výkonnější 105mm kanóny L7. V době jejich instalace v Rakousko šlo o desítky let starý typ věží, jejichž pancéřování nemělo šanci ani proti starším tankům Varšavské smlouvy se 100mm kanóny, natož proti tehdejšímu standardnímu tanku T-72 se 120mm kanónem.

Klasické starší objekty v podobě kvádru, opatřeného dvojicí pancéřových desek pro původem sovětský 76mm divizní kanón vz. 42 ( ZiS-3) na jednoduché pevnostní lafetě a pro kulomet, lze najít až v předpolí, v prostoru mezi Dunajem a hranicí s Československem. Jde je o několik řídce rozmístěných objektů, blokujících vybrané silnice.

Srovnání starého objektu se 76mm kanónem a kulometem, používaného u hranic a moderního objektu pro věž z tanku Centurion z prostoru Kremže. O. Filip 2018

 

Kremže

Nejseverněji leží dvojice Centurionů, které jsou ve svahu nad dálnicí a dá se k ním dojít z jihu od obce Brunnkirchen. Další Centurion je východněji u obce Hollenburg, ale je zcela zarostlý.

Na úpatí kopce s klášterem je dvojice propojených objektů pro věže Centurion, bohužel dveře jsou zamčené a dá se jen nahlédnout do chodby. Jižněji umístěný Centurion je na soukromé zahradě.

Na protějším svahu lze najít atypickou betonovou pozorovatelnu, dvojici úkrytů (u severnějšího z nich bylo možné alespoň slézt šachtou do vstupní chodbičky) a objekt pro věž Centurion s pěknou maskovací nástavbou.


Vstupní chodbu do Centurionu pod klášterem zakrývají padací dveře, které jej velmi dobře maskují, ale nemají žádnou odolnost. (RH)

Neobvykle dlouhá chodba, která je součástí dvou propojených objektů pro věže Centurion pod klášterem. (RH)

Typická pozice Centurionu se vstupem, komínky a poněkud demaskujícím plotem. (RH)

Atypická pozorovatelna na východním svahu údolí (naproti kopci s klášterem). (RH)

Improvizovaný vchod pozorovatelny, v jehož konstrukci lze rozeznat starý pražec (s podkladnicí) a telegrafní sloup (s číslem).

Průzory jsou uzavřeny plechovými okenicemi, pro opření pozorovatele a dokumenty slouží dřevěný stolek. (RH)

Skříňka telefonního rozvodu ze dřeva a náplasti je hezkou improvizací. (RH)

Vstup do válcového eternitového úkrytu v týlu pozorovatelny. Dveře do samotného úkrytu dole v chodbičce jsou bohužel zavřené.

Objekt pro Centurion za úkrytem. Vchod chrání (poněkud chabě) nízká zídka z gabionů. (RH)

U silnice východněji je nejprve skupina tří uzavřených úkrytů a na pravém křídle jeden Centurion a za ním velký úkryt ze dvou eternitových rour, propojených chodbičkou. Lze se dostat do přístupových chodeb, vytvořených z trámů a gabionů, které by byly v případě zásahu pastí pro posádku a už nejsou v nejlepším stavu.

Směrem na východ následují tři Centuriony u křižovatek, ten nejvzdálenější však posloužil jako základ pro chatu a je oplocený.

Poslední malý uzávěr je u poutní kaple Maria Ellend, kde lze zaparkovat a tvoří jej tři Centuriony, rozmístěné na okraji lesa po obou stranách komunikace. U nejsevernějšího z nich je k vidění překážka z rozscháčů, ale jeho majitel jej využívá a je důkladně oplocený.


Uzavřený nouzový východ do jedné z rour dvojitého eternitového úkrytu. Trámové konstrukce a gabiony už nevzbuzují velkou důvěru.

Maskovací nástavba Centurionu západně od obce Tiefentucha. Zajímavé je, že je vojáci po demontáži věží vraceli na jejich místo. (RH)

Rozsocháče sem byly zřejmě nainstalovány až uživatelem objektu. Proti československým vzorům jsou větší a mají oka na propojení lanem.

Maskovací nástavba na jihovýchodním objektu pro Centurion. Pro palbu na křižovatku silnice stačilo sejmout přední stěnu. (RH)

Interiér nástavby se zabetonovanou šachtou věže. Pro snazší montáž si posádka označila navazující díly čísly. (RH)

Zwentendorf

Z nedaleké obranné linie na břehu Dunaje se nám zatím podařilo lokalizovat pouze osm objektů v okolí proslulé jaderné elektrárny Zwentendorf a u vodní elektrárny Altenwörth. Objekty jsou přímo na břehu u cyklostezky a střídají se zde Centuriony a kasematy pro boční a kosé palby automatických protiletadlových kanónů, pravděpodobně 40 mm Bofors L 70. Do jedné z nich se dalo dostat, ostatní objekty jsou uzavřené.


Vyvýšené postavení pro věž Centurion u vodní elektrárny Altenwörth, zakryté po demontáži betonovou deskou. (RH)

Celkový pohled na objekt s vyvýšeným hlavním vchodem, otevřeným bojovým stanovištěm (v pozadí pod stříškou), větráky a šachtou pro věž. (RH)

Střílna objektu pro rychlopalný kanón u Altenwörthu, chráněná ocelovými okenicemi. (RH)

Interiér střelecké místnosti, pravděpodobně pro 40mm kanón Bofors, pro jehož lafetu sloužil výřez pod střílnou. (RH)

Podle popisů na zdířkách měl objekt přímé spojení s objekty ZW5/1, ZW5/2 a ZW6 uzávěru Zwentendorf. (RH)

Z Centurionu u Zwentendorfu zůstala jen maskovací nástavba a novodurová roura pro ukrytí hlavně. (RH)

Střílna objektu pro rychlopalný kanón u Zwentendorfu. (RH)

Staré uzávěry u hranic

V první fázi výstavby, zřejmě už v šedesátých letech, byly některé silnice z Československa zajištěny objekty první generace. Nejčastěji se jednalo o kasematy pro sovětský protitankový kanón a kulomet, postřelující silnici čelní palbou. Řada komunikací zůstala nekrytá a později byla hlavní obrana vybudována až na jižním břehu Dunaje, takže na rozdíl od podobných objektů u Vídně nebyly kasematy modernizovány přestavbou na objekty pro věže Centurion.

Mimo vegetační období můžete přímo ze silnice z Mikulova na Vídeň spatřit kasematu pro kanón a kulomet, ležící jižně od obce Drasenhofen. Další objekt stejného typu je na okraji vinice na druhé straně silnice, ale nedalo se do něj dostat. Třetí objekt je asi čtyři kilometry východně, u lomu nad obcí Falkenstein a i on má stejnou výzbroj.


Čelní stěna severního objektu u Drasenhofenu. Střílna a otvor pro zaměřovač jsou zakryté plechem, na zemí leží kryt hlavně. (RH)

Typický jednoduchý vchod, chráněný lehkou mříží. V dřevěném poklopu je komínek, který sloužil k odvětrávání uzavřeného objektu. (RH)

Střelecká místnost s deskou pro kanón, na níž jsou instrukce pro obsluhu. V pozadí je deska pro pozorování a zřejmě i kulomet. (RH)

Pancéřové desky severního objektu u Drasenhofenu. (RH)

Celkový pohled na objekt u Falkensteinu s obvyklou dvojicí pancéřových desek. (RH)

Vchod do objektu je netypicky nadzemní a vede k němu zákop, zpevněný kamennými zídkami. (RH)

Detail střílny pro protitankový kanón. Na soklu jsou vyznačeny důležité směry palby. (RH)

V menší desce se dochovaly oba masivní uzávěry. Horním bylo možné pozorovat, po vyjmutí spodního použít zbraň. (RH)

Dalších skoro čtyřicet kilometrů zřejmě žádné uzávěry nejsou a největší objekt starého opevnění najdete až obce Jetzelsdorf, nad parkovištěm v zatáčce staré vedlejší silnice. Je výjimečný tím, že nad patrem s kanónem a kulometem je nástavba se střílnou pro tarasnici. Deset kilometrů východně, u obce Obernalb, je objekt maskovaný jako vinný sklípek.


Hlavní vchod do objektu u Jetzelsdorfu. Nápis je jen novodobá dekorace. V pozadí je vidět horní střelecká místnost. (RH)

Týl střelecké místnosti pro tarasnici s otvorem pro výšleh plynů a samostatnými dveřmi. (RH)

Střílna pro tarasnici byla velmi jednoduchá a zakrývaly jí jen lehké okenice. (RH)

Hlavní střílny, tentokrát v obráceném pořadí (kanón vpravo). Při stavbě byl pro desku připraven příliš vysoký výklenek. (RH)

Na pohled jen řada vinných sklípků, ten vlevo je však maskovaný objekt u Oberhalbu. (RH)

Lokalita patří v rámci rakouského poválečného opevnění k méně zajímavým, protože je typově chudá a všechny objekty s výjimkou malé pozorovatelny jsou uzavřené. Na druhou stranu to může být zajímavé zpestření, pokud se budete pohybovat na Jižní Moravě nebo po Dunajské cyklostezce. V Kremži lze navštívit i slavný klášter, od něhož vede naučná stezka po zrekonstruovaných zákopech Předmostí Kremže z období první světové války, jde však o mnohem méně zajímavé opevnění, než v Bratislavě. Zajímavější jsou objekty u hranic, zvláště pak tři kasematy poblíž Mikulovam, z nichž dvě by měly být přístupné.

stav: duben 2016 (Kremže a Zwettendorf), leden 2015 (opevnění u hranic)

Foto: Ondřej Filip 2016, Radek Hrabčák 2015 a 2016 (RH)

Zatím žádné komentáře

Napsat komentář (zveřejnění proběhne zhruba za týden)

 

Publikováno: 14.4.2018 22.54 , Komentáře (0)