 |
(Francie) – Maginotova linie – SF Alpes Maritimes – L’Authion, La Bollène-Vésubie Napsal: O. Filip objekty: dělostřelecká tvrz, pěchotní tvrze, předsunuté postavení, 2 forty, reduta Strategicky důležitý horský masiv Authion severně od Sospelu chránilo několik zajímavých tvrzí Maginotovy linie i několik starších pevnostních objektů, situovaných v krásné a opuštěné krajině národního parku Mercantour. |
Horskou krajinou mezi údolím řeky Vésubie a oblastí Sospelu nevede žádná větší komunikace, která by umožňovala snadný přístup z okolí Tende (které před válkou patřilo Itálii) do francouzského vnitrozemí. Zdejší krajinu tvoří poměrně strmé a úzké hřebeny, orientované často příčně na směr možného postupu nepřítele, což by usnadňovalo obranu, přesto však tuto oblast nelze označit za neprůchodnou. Strategicky nejvýznamnějším místem oblasti je masiv Authion, kde se sbíhá několik horských hřebenů a kde se také lomí obranná linie, směřující na sever od středomořského pobřeží a pokračuje na západ. Již na konci 19. století zde bylo vybudováno několik pevnostních objektů a ve 30. letech 20. století byla zahájena výstavba opevnění Maginotovy linie, jejichž pilířem se měly stát dělostřelecké tvrze Plan Caval a Authion. Rozestavěna však byla pouze první z nich, přičemž do vypuknutí války nebyly vybetonovány dva z jejích šesti objektů a tvrz neobdržela svou dělostřeleckou výzbroj. Jako zajímavost lze zmínit, že minometná věž objektu B3 by byla vůbec nejvýše osazenou otočnou věží Maginotovy linie. Obranu oblasti zesílilo i několik malých tvrzí a jedno předsunuté postavení. Další uvažované objekty, jako například samostatný pěchotní srub na kótě Pointe des Trois Communes, stejně jako plány na částečně využití starších opevnění, již nebyly realizovány. V roce 1945 využili opevnění k obraně Němci, proti nimž byly nasazeny jednotky Svobodných Francouzů. Kromě toho, že se Authion stal jedním z nejvýše položených evropských bojišť, kdy byly nasazeny tanky (konkrétně M3 Stuart), vyznačovaly se boje i další kuriozitou, neboť Francouzi použili proti francouzským pevnostním objektů, obsazeným Němci ukořistěné německé protitankové kanóny ráže 75 mm (PAK 40).
Do oblasti Authionu se dostanete po silnici D68 ze sedla Turini (1607 m), které leží na silnici ze Sospelu do Roqubilliére. Silnice poté jako jednosměrná obchází nejvyšší část pohoří a lze jí projet pouze proti směru hodinových ručiček. Nejhorší je její první část po kasárna Cabanes Vieiles. Z tohoto velkého komplexu kasáren zbyly jen obvodové zdi baráků, před něž byl postaven vrak tanku Stuart, který byl vyproštěn z jedné blízké strže. Asi po kilometru dojedete na rozcestí, odkud odbočuje na jih cesta k tvrzi Déa (kterou jsme nenavštívili) a na severovýchod cesta k tvrzi Béole. (Tvrz Déa má pouze tři objekty – z toho dva vchody a jeden objekt s pozorovacím zvonem a je nejslaběji vyzbrojenou tvrzí Maginotovy linie. Její jedinou výzbrojí je lehký kulomet v jednom z vchodových objektů, nicméně podle fotografií je tato tvrz velmi hezká.)
Od rozcestí je již silnice kvalitnější a vede přímo na povrch dělostřelecké tvrze PLAN CAVAL, kde se nachází skupina kasárenských baráků staré baterie Plan Caval, k níž patří také podzemní úkryt ve svahu před kasárnami. Přímo na nádvoří mezi budovami kasáren se nachází objekt B3 pro minometnou věž (jehož existence je v literatuře s oblibou opomínána). Věž, stejně jako zvon GFM, nebyla osazena a příslušné šachty jsou zakryté betonovými zátkami (po válce byla věž použita jako náhrada za zničenou věž tvrze Four á Chaux na Severovýchodě). Na pahorku před kasárnami se rýsuje silueta zvonu GFM v objektu B5 a velmi blízko něj se na obou křídlech nachází další pěchotní sruby. Pravý objekt B4 má ve stropnici dokonale maskovanou kopuli CJM, levým pak lze vstoupit do nitra tvrze. Podzemí je celkem bezpečné, pokud se nebudete pouštět do nevybetonovaných částí a zajímavé, neboť rozestavěné podzemní prostory nejsou na Maginotově linii k vidění až tak často. Od týlové části podzemí s kasárenskými sály a muničními sklady však tuto část podzemí odděluje zával, který zasahuje i do míst, kudy byl přístup do objektu B3. Do míst, kde měl stát dělostřelecký srub a vchodový objekt, lze sejít po cestě, odbočující těsně před odbočkou ke kasárnám. Pro oba objekty byly vylámány výkopy, do nichž ústí štoly, první z nich je však zazděná. Sály v podzemí jsou celkem impozantní a vesměs vybetonované.
Na louce severozápadně od tvrze (směrem k redutě Pointe des Trois Communes) se nachází malý opěrný bod MOM, sestávající z několika miniaturních objektů se střílnami pro polní zbraně, propojených nyní již značně sesutými vybetonovanými zákopy.
Pokud sejdete od bojových objektů po hřebeni směrem na východ, dojdete na cestu, vedoucí přímo k malé tvrzi Béole, která leží na malém pahorku asi 2 kilometry od tvrze Plan Caval. Jedním z velmi zajímavých a mohutných „vchodových“ objektů, které nesou zřetelné stopy postřelování z bojů v roce 1945, se lze dostat do podzemí tvrze, jež se nachází ve fázi hrubé stavby. Do čelního objektu se zvonem N°2 vede vysoká šachta se stupačkami, takže jeho návštěvu nelze doporučit.
Poté je nejlepší přejet autem do zatáčky pod redutou (blokhausem) Pointe des Trois Communes (2082 m). Jde o impozantní stavbu, dokončenou v roce 1900, která je i přes svůj poněkud archaický vzhled postavena z železobetonu a bez větších následků tak odolala ostřelování v roce 1945 (s výjimkou kamenné týlové stěny, která je dosti poškozená). V době naší návštěvy byl přístup do reduty možný pouze úzkým průlezem v místě, kde se nacházel mechanismus padacích vrat. Horní patro a strop dostupné nejsou, neboť v objektu chybí schody.
Od reduty vede klesající cesta do malého sedla (1836 m), které chrání tvrz Baisse de Saint Veran. Její jediný objekt je z čelní strany velmi impozantní, v interiéru je však třeba dát pozor na šachtu, umístěnou hned za vchodem. V šachtě nejsou stupačky, což příliš nevadí, protože podzemí tvrze je zatopené. Kromě zmíněného objektu v týlu najdete už jen napůl sesutý výkop pro vchodový objekt. Místo kde měl stát objekt s pozorovacím zvonem nelze jednoznačně lokalizovat.
Od tvrze cesta opět stoupá do průsmyku Raus (1999 m), nad nímž se ve svahu hory Cime de Tuor rýsují objekty zajímavého předsunutého postavení Col de Raus, které bylo vybaveno pouze zbraněmi na polních lafetách. Podzemí předsunutého postavení je v dobrém stavu, včetně velkého ručního ventilátoru, typického pro tento typ opevnění, je však přístupné pouze šachtou v jednom z objektů, neboť dveře v hlavním vstupu jsou zablokované. Kromě objektů spojených podzemím patří do sestavy předsunutého postavení i několik malých samostatných objektů a zákopy, zpevněné ocelovými oblouky. Zajímavé je také umístění objektu s malým zvonem St. Jacques těsně u vchodu do jednoho z kulometných objektů.
Pokud z místa pod redutou popojedete do další zatáčky, ocitnete se přímo mezi dvěma forty, k nimž lze pohodlně dojít po loukách. Malý čtvercový fort Mille Fourches (2040 m) byl dokončen v roce 1900. Kromě kasáren zahrnuje pouze dvě kaponiéry se střílnami pro ruční zbraně, které jsou jako jediná část fortu vybudovány z betonu. Fort Forca (2078 m) je velmi podobný, je však o něco větší.
Vrak amerického tanku M3 Stuart před ruinami kasáren Cabanes Vieiles. Tank pravděpodobně patřil jednotkám Svobodných francouzů. |
Plan Caval: Objekt B3 pro věž T81 na nádvoří starých kasáren baterie Plan Caval. V pozadí je vidět reduta Pointe des Trois Communes. |
Plan Caval: Zvon GFM objektu B5 s velkou depresí střílen. V pozadí se opět tyčí reduta Pointe des Trois Communes. (JP) |
Plan Caval: Střílna JM pravého pěchotního srubu B4. Maskování stěn pomocí kamenů je poměrně netypické. |
Plan Caval: Pečlivě maskovaný zvon CJM ve stropnici objektu B4. Na vrcholku kopce je vidět zvon GFM objektu B5. |
Dva z malých objektů opěrného bodu MOM poblíž tvrze Plan Caval. Pěchotní objekty tvrze se nacházejí na malém kopečku vlevo. (JP) |
Béole: Objekt B1, sloužící jako jeden z chodů do tvrze a vyzbrojený dvěma zbraněmi JM. |
Reduta Pointe des Trois Communes poznamenaná zásahy protitankových kanónů při bojích v roce 1945. (JP) |
Šíjová část fortu Forca s hlavním vstupem a malou betonovou kaponiérou. (JP) |
Baisse de St. Veran: Stropnice jediného postaveného objektu tvrze. Za objektem jsou vidět improvizované baráky z ocelových oblouků. |
Baisse de St. Veran: Čelní stěna objektu B3 – uprostřed střílna JM, po stranách dvě zesílené střílny FM. |
Hřeben Crete de l’Ortiquier s tvrzí Baisse de St. Veran. Vpravo od bojového objektu je vidět sesutý výkop pro vchodový objekt, na obzoru pak reduta Pointe des Trois Communes |
Col du Rous: Tři objekty předsunutého postavení. Objekt vpravo není napojen na podzemí, uprostřed je vidět malý zvon St. Jacques s chybějícím vrchlíkem. |
Zákop, zesílený ocelovými oblouky a malý samostatný objekt v týlu předsunutého postavení. |
Krajina kolem Authionu, která není skalnatá jako v Savojských Alpách, ani zarostlá jako v nižších polohách Přímořských Alp, je jednou z nejhezčích oblastí, kam se lze vydat za opevněním a její jedinou vadou je zdlouhavý přístup a problematická kvalita některých částí silnice. Od všech objektů, především od reduty Pointe des Trois Communes se nabízí nádherné výhledy. Oblast sice patří do Národního parku Mercantour, ale je dovoleno zde stanovat, pokud se chováte slušně, nerozděláváte oheň a ráno se včas sbalíte. Berte však v úvahu, že se zde pravděpodobně nedá sehnat voda. Na prohlídku popsaných objektů včetně starších opevnění budete potřebovat téměř celý den. Všechny objekty jsou dokonale opuštěné a snahy správců národního parku uzavřít vstupy mřížemi, které probíhaly v roce 2000, naštěstí nebyly úspěšné. Pro návštěvu se vyplatí pořízení mapy v měřítku 1 : 25 000, která zachycuje i silně opevněnou oblast Alpského valu v okolí Tende.
stav: srpen 2000 (forty), červenec 2005 (tvrze ML)
foto: J. Pavel 2000 (JP), O. Filip 2005
Literatura:
Alsace – La Ligne Maginot (ALMA)
La Ligne Maginot – (CIMA)
Caspar Vermeulen, Vincent Vermeulen: Atlas CORF (CD-ROM) 2004
Luc Malchair, Marco Frijns, Jean Puelinckx: Index des fortifications Francais de 1874 á 1914
Jean-Yves Mary: Les projects de fortification de l’Authion (1930-1940), Magazine 39-45, č. 136
Minulý týden jsem projel od Mentonu po Tende.Super !!!! To musíte prostě zažít na vlastní oči.
děkuji za všechny tyto informace které se opravdu hodily.
Příští rok se chystám opět a budu pokračovat italskou stranou.
julaos
Opravdu hezké místo. Plan Caval je otevřený. Ke vstupu lze použít i střílnu na B4, kterou se dá protáhnout dovnitř. Reduda Trois Communes má na úrovni dna příkopu demontovanou část mříže zakrývající otvory. Oba forty jsou otevřené. Stav silnice se od popisovaného stavu zhoršil. Teď se zdá v nejhorším stavu poslední část od sedla mezi forty.
K úkrytu/tvrzi Déa vede značená turistická cesta od kasáren Cabanes Vieiles. Tvrz nebyla zcela dostavěná, podzemí je prázdné, slouží jako příležitostná stáj a některé části jsou plné hnoje. Návštěva této tvrze stojí za to hlavně kvůli pěkné hřebenové cestě, která k ní vede. Výlet nám zabral volnou chůzí asi 3 hodiny.
Tvrz Plan Caval je přístupná, my jsme do podzemí vlezli objektem B6. O podzemí platí, co je napsáno v článku, je zčásti nedostavěné a zhruba v polovině kasáren je zával. Návštěva tvrze pro nás byla velmi zajímavá, je možné si prohlédnout sály v různé fázi dokončenosti.
Fort Forca je volně přístupný a je z něj krásný výhled na celou náhorní plošinu. Blokhaus Pointe des Trois Communes je uvnitř nepřístupný, ale dá se bez problémů dojít až k němu.
Od blokhausu vede značená cesta do sedla Col de Raus, kde se nachází volně přístupný avant post, který má i malé podzemí. Jediný objekt tvrze Baisse de Saint Veran, který minete cestou, byl v době naší návštěvy uzavřený. Cesta tam i zpět nám i s prohlídkou podzemí Col de Raus zabrala 4 hodiny.
Prohlídka celé oblasti nám zabrala zhruba 1,5 dne
Ahoj,
v této oblasti jsem byl letos, tj. 2017, poprvé:
Plan Caval
Nádherná pevnost v nádherném místě. Oproti popisu je stav cesty podobný jako na českém venkově a není třeba ho řešit. Dovnitř jsme vlezli nouzákem v B6 a prochodili co se dalo. Je tam celkem čisto a pěkně. Za zdůraznění stojí podzemí přístupné zvenku něčím jako pomocná štola ještě tak třicet metrů vlevo při pohledu do výlomu pro vchoďák a důkladně zabetonované hlavní galerii. Myslel jsem, že to bude jen pár metrů chodeb, ale rozsah sálů je pěkný. Od doby sepsání článku se změnil počet turistů a dotovaných krav kolem – obojího je hodně.
Baisse de Saint Veran
Otevřeno a voda ze šachty je natolik pryč, že je vidět kamení na dně. Ale nedokázal jsem překročit tu samotnou šachtu a nemaje lano pak ani navštívit spodní patro tohoto pěkného objektu. Nicméně si myslím, že podzemí nebude přístupné, neb je zasypané.
Pointe des Trois Communes
Stále chybí mříž vpravo dole a jde tam vlézt.
Moje fotky jsou tady: http://liskka.rajce.idnes.cz/Plan_Caval_08_2017/
Zdraví
kk
- Oblast L Authion je nádherná a počítejte zde s častějším deštěm zde vysoko v horách.Byl jsem zde 3x a pokaždé mě stihly přeháňky.Fort des Mille Fourches a La Forca jsou totožné.
Nádherná je věž Pointe des Trois Communes.