 |
(Itálie) – Alpský val – Bersezio, Pianche Napsal: O. Filip objekty: 9 tvrzí Uzávěry v údolí řeky Stura di Demonte, které jsou protějškem francouzských opevnění v oblasti Barcelonette, se dochovaly v perfektním stavu, a právem patří k nejznámějším úsekům Alpského valu. |
Průsmyk Larche (1948 m), spojující údolí řeky Ubayette na francouzské a Stura di Demonte na italské straně, je jedním z nejlepších přechodů přes alpské hraniční hřebeny. Již v 19. století byl silně opevněn, když na italské straně vyrostla mohutná pevnost Vinadio a na francouzské gigantický fort Tournoux. Obě tyto pevnosti byly doplněny menšími bateriemi a průběžně modernizovány. Ve 30. letech 20. století uzavřely průsmyk tvrze Maginotovy linie a na opačné straně řada uzávěrů Alpského valu. Italové měli z taktického hlediska poněkud složitější situaci, neboť dobře průchodné údolí řeky Stura vedlo od průsmyku téměř rovnoběžně s hranicí a tudíž bylo možné proniknou z boku menšími průsmyky do týla uzávěrů v údolí. Z toho důvodu byly kromě opevnění přímo v údolí, členěných do mimořádné hloubky, vybudovány i uzávěry ve zmíněných průsmycích, situované ve velkých nadmořských výškách. Ačkoli byly výstavba Alpského valu na západní hranici od roku 1938 omezována ve prospěch opevnění na hranici s Rakouskem a po porážce Francie téměř zastavena, údolí Stury bylo zřejmě natolik důležité, že i zde vyrostly v letech 1940 – 1942 nejmodernější tvrze typu „15000“, které jsou jinak v této oblasti spíše vzácností. Některé nové tvrze však zůstaly jen ve fázi projektů nebo výlomu podzemí a i stavebně dokončené tvrze nebyly plně bojeschopné. Ačkoli po podpisu mírové smlouvy v roce 1947 zůstala zdejší opevnění na italském území, nebyla vůbec postižena demolicemi, které proběhly v ostatních úsecích. V první části článku jsou popsány uzávěry Preinardo, Barricate a Pianche, které tvoří zajímavá směs nejstarších i nejmodernějších objektů, postavených v rozmezí bezmála 15 let.
Opěrný bod PREINARDO je prvním opevněním za průsmykem Larche. Skládá se ze starších tvrzí typu „200“ i moderních tvrzí typu „15000“, doplněných jedním samostatným objektem typu „7000“. Do sestavy opěrného bodu náležela též samostatná pozorovatelna, úkryty, kasárna a několik otevřených postavení pro polní dělostřelectvo. Nejblíže silnice leží komplex, tvořen propojenými monoblokovými tvrzemi č. 163A a 163B. Tyto objekty jsou dobře vidět už při sjezdu z Bersezia a není problém dojít k nim po louce. Spodní tvrz, tvořená jedním mimořádně rozměrným objektem má zazděné všechny vstupy, takže je nutné vyjít k horní „tvrzi“, kde je otevřený vchod (+44° 22′ 02″, +6° 59′ 23″). V interiéru dejte pozor na schodišťovou šachtu hned za vstupem. Dlouhý sestup po točitých schodech a schodišti je bezpečný a podzemí je čisté. Zajímavostí je, že uvnitř masivního objektu 163A se skrývají dvě vzájemně nepropojené části, které jsou přístupné pouze z podzemí. Uvnitř si lze všimnout především pozůstatků po lafetách dvou protitankových kanónů.
Na druhé straně údolí se nachází tři tvrze. Řeku lze přejít nebo přejet po mostě, vedoucím k malému statku. Poté je třeba vydat se doprava a projít přímo mezi budovami na louku. Asi po 100 metrech je na dolním okraji lesa vidět vchodový objekt tvrze č. 162 (+44° 21′ 54″, +6° 59′ 06″). Vchod je otevřený, ale podzemí je v polovině přehrazené zdí. Rozměrnou střílnou pro protitankový kanón se však můžete bez problémů podívat i do druhé části. Na konci mimořádně velkého sálu podzemních kasáren lze prolézt otvorem ve zdi do chodby, která měla tvrz spojovat s výše položenou tvrzí. V chodbě nejsou schody a po chvíli stoupání po kluzkém blátě končí skalní stěnou, takže není důvod se sem drápat.
K výše položené tvrzi č. 161 (+44° 21′ 52″, +6° 59′ 02″) budete muset vylézt po prudkém svahu mezi skálami, Její dva velké objekty leží těsně vedle sebe a zajímavý je především vchodový objekt, jehož velká kaponiéra má nezvykle tvarované střílny. Uvnitř není ani stopa po plánovaném spojení s dolní tvrzí.
Dál se budete muset opět vydat do prudkého svahu a vyškrábat se až pod suťové pole, kterým lze se značnou námahou vylézt ke tvrzi č. 160, která je pověstná svým věžovým dvoupatrovým objektem, který je z údolí dobře viditelný. V jeho spodním patře se nachází dvě obrovské kulometné střílny, v horním čtyři velké pozorovací průzory bez uzávěrů a ozubů. Vchodový objekt, který měl mít podobu kaponiéry, typické pro typ „15000“, nebyl vybudován a na jeho místě je pouze otevřený vstup do podzemí. Zblízka se „věž“ bohužel nedá fotografovat.
(Na pravém křídle uzávěru, blízko tvrze č. 163B, avšak o něco výše, leží samostatný objekt č. 164 (+44° 22′ 03″, +6° 59′ 29″) typu „7000“. Nad ním, těsně vpod okrajem skalní stěny, pak leží ještě tvrze č. 3 a 4, které jsou ze silnice v údolí také vidět. První z nich má dva kulometné objekty a betonovou pozorovatelnu, druhá pouze vchod a jeden kulometný objekt. Nad nimi se ve výšce 2193 m nachází pozorovatelna Preinardo. V obdobné výšce, ale směrem nepříteli, leží ještě tvrze č. 1 a 2. Návštěva všech těchto objektů by byla časově náročná, neboť leží 500 až 700 metrů nad dnem údolí.)
Preinardo: Pohled na severní svah údolí. Nejníže je vidět velký objekt č. 163A, uprostřed objekt č. 163B, který je sním spojen
|
Preinardo: „Tvrz“ č. 163B se střílnou pro těžký kulomet. (JP) |
Preinardo: Střílna pro protitankový kanón v objektu tvrze č. 162. V podlaze se zachovala konstrukce, na níž byla uchycena lafeta. (OF). |
Preinardo: Vchod do tvrze č. 161 s neobvykle tvarovanou ochrannou střílnou. (JP) |
Preinardo: Pohled na jižní svah údolí s věžovitým objektem tvrze č. 160. Vlevo dole je patrný strop bojového objektu tvrze č. 161. (OF) |
Opěrný bod (uzávěr) BARRICATE leží jen asi kilometr od předchozího uzávěru a přehrazuje údolí v místě, kde se zužuje na pouhých několik desítek metrů. Je jedním z nejstarších uzávěrů a tudíž ho tvoří téměř výhradně objekty typu „200“. Zaparkovat se dá přímo u nejníže položených objektů, avšak pouze v opačném směru, přičemž je dost problém se zde otočit. Přímo vedle vjezdu do galerie nového silničního tunelu se nachází tvrz č. 8 (+44° 21′ 29″, +7° 00′ 04″), jejíž střílny pro tři kulomety a protitankový kanón mířily čelně na původní silnici. Vstupy jsou bohužel zazděné a pravé vchody spolu s částí podzemí pravděpodobně padly za oběť výstavbě moderního tunelu. Před tvrzí je k vidění kuriózní sestava mostů – opěrné zdi a pilíř původního zvedacího mostu, zatarasený poválečný most a vedle nich most nový.
Na druhém břehu se ve vzdálenosti asi 50 metrů nachází velké kulometné střílny tvrze č. 6, která je jedním z nejstarších objektů Alpského valu. Vedle nich je vidět také kameny obložená ochranná zeď před vchodem se střílnami pro ruční zbraně. Její interiér jsme pro nedostatek času neprozkoumali, podle dostupných plánů by tato tvrz měla mít ještě chodbu do týla, kde je objekt pro protitankový kanón (ten však není ze silnice vidět).
(Další objekty opěrného bodu na pravém křídle jsou tvrze č. 5 a 7. První z nich se nachází o něco výše a směrem k nepříteli. Oba její kulometné objekty jsou při cestě od opěrného bodu Preinardo velmi dobře vidět. Druhá z tvrzí leží v týlu a má dva dobře maskované objekty pro čelní palbu protitankového kanónu a kulometu. Původně ležela přímo u silnice, vzhledem k výstavbě nového tunelu však momentálně není jasné, kudy je k ní možný přístup. Na pravém břehu pokračuje linie po prudce stoupajícím svahu až na hřeben Becco Rosso (2261 m). Tvrze č. 9 a 10 (+44° 21′ 12″, +6° 59′ 57″) jsou „monobloky“, vybavené jednostřílnovými kopulemi, přičemž druhá z nich má krátkou podzemní přístupovou chodbu. Tvrz č. 11 (+44° 21′ 07″, +6° 59′ 31″) má jeden kulometný objekt, tvrz 12 dva malé objekty, z nichž jeden slouží i jako vchod. Další čtyři tvrze se nachází v masivu hřebene Becco Rosso, který je hustě protkán podzemními prostory. Tvrz č. 13 má dva kulometné objekty a na místní poměry mimořádně rozlehlé podzemí. Těsně před ní leží tvrz č. 14 (+44° 21′ 09″, +6° 58′ 52″) propojená podzemím s dělostřeleckou tvrzí Batteria del Becco Rosso, která byla vybavena čtyřmi rozměrnými primitivními střílnami pro škodovácké horské houfnicemi vz. 14/16 ráže 100 mm. Oba objekty byly postaveny již v polovině 20. let a jejich komplikované chodby vytváří úplné bludiště v několika výškových úrovních. Dále se na hřebeni nachází „tvrz“ č. 15 – ve skutečnosti malý kavernový objekt pro kulomet na polní lafetě, který byl později využit jako pozorovatelna a nedokončené podzemní postavení pro světlomet „Caverna per fotoelettrica al Becco Rosso“. Poněkud v týl leží na stejnojmenném vrcholu (2330 m) pozorovatelna Cresta di Barrel, která je objektem typu „15000“ a tudíž má vchod chráněný kaponiérou.)
Barricate: Střílny tvrze č. 8 nad ruinami zvedacího mostu Ponte delle Barricate (zcela vpravo). Uprostřed je střílna pro protitankový kanón. (OF) |
Barricate: Střílny tvrze č. 6. Vpravo je vidět kamením obložená betová zeď se střílnami pro ruční zbraně, chránící vchod. (OF) |
Opěrný bod PIANCHE, jehož výstavba začal až v roce 1939, se nachází přímo ve stejnojmenné vesnici, z níž odbočuje silnice do průsmyku Colle Longue (Collalunga). Dvě z tvrzí jsou silně vyzbrojené monobloky, maskované jako obytné domy. Tvrz č. 301 (+44° 18′ 15″, +7° 06′ 47″) leží přímo u hlavní silnice a její vchody i střílny pro tři kulomety a protitankový kanón jsou zazděné. Celkem snadno se lze dostat na stropnici objektu, kde stojí za povšimnutí falešné krovy a komíny. Druhý objekt č. 302 se stejnou výzbrojí, jehož interiér je přístupný, leží o něco výše na druhém břehu Stury a od vesnice ho odděluje ještě říčka Carborant, která se zde vlévá do Stury. Přes Carborant vedl k objektu mohutný železobetonový most, který sice ležel zlomený v řečišti, kam ho v roce 1944 poslala úspěšná akce partyzánů, ale pro pěší byl průchodný. V nedávné době byly trosky mostu údajně odstraněny, ale řečiště je každopádně možné snadno přebrodit. (Třetí tvrz č. 303 by se měla nacházet někde nad výše popsaným objektem ale její stavba zřejmě dospěla pouze do fáze výlomu podzemí.)
Pianche: Stropnice objektu č. 301 s falešnými komíny a hřebenem střechy. Uprostřed nahoře je vidět sousední objekt č. 302. (JP-00) |
Pianche: Mohutný objekt č. 302, původně maskovaný jako dům, se střílnami pro kulomety a protitankový kanón. (JP-00) |
Stav: 2005
foto: O. Filip 2005, J. Pavel 2005 (JP), J. Pavel 2000 (JP-00)
Prohlídka objektů, které jsme navštívili my, zabere zhruba půl dne. Pokud byste chtěli navštívit i výše položené tvrze, rozhodně to nestihnete ani za celý den a i tak to bude celkem slušný fyzický výkon. Všechny tvrze jsou v neobydlených místech a jsou ve zvenku i uvnitř ve velmi dobrém stavu. Některé z nich, především ty níže položené, se však ve vegetačním období prakticky nedají fotografovat. Prohlídku opevnění v údolí je nejlepší provést během případného přesunu z opevnění Maginotovy linie v údolí řeky Ubaye do Tende či Mentonu přes Borgo San Dalmazzo.
Související: Italské pevnostní objekty typu 15000
Literatura:
Pier G. Corino: Valle Stura Fortificata, Melli, Borgone 1997
Lorenzo Marcon, Luciano Marcon: Le fortificazioni in caverna del Vallo Alpino
Ottavio Zetta: Vallo Alpino Occidentale
Fabio Vallauri: La linea fortificata delle alpi: il Vallo Alpino
Napsat komentář (zveřejnění proběhne zhruba za týden)