Podobně jako u v oblasti Dunkerque, popsané v minulém článku, je pobřeží v okolí Calais zcela ploché a první strmé útesy se začínají zvedat až asi 10 kilometrů jihovýchodně od města. Oblast tedy nabízí ideální terén pro případné vylodění a rozvinutí útoku a navíc je to vůbec nejbližší část francouzského území od pobřeží Anglie. Z tamějších velkých přístavů, jako je Dover nebo Folkestone, by i velmi pomalé plavidlo dorazilo k potenciálním invazním plážím za několik hodin. Toho si byli vědomi, jak Němci, kteří zde vybudovali silná opevnění, tak Spojenci, kteří se právě proto rozhodli překvapit je vyloděním v jiné oblasti. Kromě toho byla tyto oblast využita pro umístění těžkých dělostřeleckých baterií, které mohly ohrožovat plavbu kanálem a dokonce i ostřelovat britské území, byť taková činnost měla spíše propagandistický než skutečný vojenský význam. Samotné Calais bylo, stejně jako 30 kilometrů vzdálené město Dunkerque, důležitým přístavem, byť jeho velikost byla podstatně menší. V květnu 1940 se zde 3800 britských a francouzských vojáků týden bránilo německé přesile, čímž byla usnadněna evakuace Dunkerque, avšak sami obránci Calais padli téměř bez výjimky do zajetí. Po spojenecké invazi dobyly zdejší opevnění kanadské jednotky v rámci operace Undergo. Dnes je Calais nejdůležítějším přístavem trajektů, mířících do Anglie a v jeho blízkosti se nachází také ústí Eurotunelu, umožňujícího přepravu cestujících a vozidel po železnici do Doveru.
Baterie OLDENBURG pro dva kanóny ráže 24 cm se nachází asi 5 kilometrů východně od centra Calais. Až těsně k baterii lze dojet autem (+50° 58′ 28″, +1° 54′ 24″), a to nejprve po pobřežní silnici D119 a poté po odbočce, která začíná asi půl kilometru západně od křížení s dálniční přípojkou do přístavu. Objekty baterie, především dvě obrovské kasematy a pozorovatelna, leží těsně za betonovou zdí, ohraničující vojenský prostor, který je nutné obejít. Vstup do obou kasemat je možný pouze střílnami, což není právě pohodlné, ale prohlídka jejich rozsáhlých interiérů za to stojí. Východní objekt (Turm Ost) je spojen ještě s podzemní strojovnou, který se nachází pod terénem vojenské základny, západní objekt (Turm West), sice takovou strojovnu nemá, zato je o něco delší, když měří kolem 60 metrů (oba objekty jsou delší, než všechny srovnatelné kasematy pro těžké kanóny). Těsně vedle západního objektu se nachází velké stanoviště řízení palby, které zároveň sloužilo jako ošetřovna. Přístupné je však pouze nejnižší podlaží. Po stranách každé z kasemat se nachází úkryty (typ budovaný námořnictvem) a před nimi úkryt R629 s úkrytem pro protitankový kanón, avšak všechny tyto objekty jsou téměř úplně zasypané pískem. Mimo to jsou součástí baterie menší otevřená postavení pro kulomety a kanóny 5 cm KwK, dva úkryty R621 s postaveními pro lehké protiletadlové zbraně a platformy pro protiletadlové kanóny ráže 7,5 cm francouzského původu.
Baterie WALDAM pro 3 kanóny ráže 15 cm patří mezi nejzajímavější baterie Atlantického valu. Leží asi kilometr východně od baterie Oldenburg, z níž jsou její objekty viditelné. Nejlepší je jít k ní cestou, vedoucí poněkud v týlu, neboť terén mezi bateriemi je obtížně průchodný. Součástí baterie jsou dva velké kasematové objekty M270 a především unikátní objekt pro otočnou železobetonovou věž, která chránila jeden z kanónů (+50° 58′ 55″, +1° 55′ 17″). Samotná věž vážila 750 tun a nyní je otočená směrem do týlu. Vedle ní se tyčí improvizovaná dvoupodlažní pozorovatelna a těsně vedle ní se nachází zajímavý objekt pro optickou signalizaci. Mimo to se leží na terénu baterie muniční úkryty, úkryty pro posádku, strojovny, ošetřovna a další infastruktura, ve všech případech se však jedná o objekty menší odolnosti. V blízkosti hlavních objektů se také nacházejí pozůstatky tří platforem, v nichž byly kanóny ráže 15 cm původně umístěny (v jednom z nich by údajně měly být zbytky kanónu).
Směrem na západ leží mírně před baterií objekt R612 pro boční palbu protitankového kanónu ráže 7,5 cm, který chránil předpolí baterie. Tento objekt (+50° 58′ 57″, +1° 55′ 09″) je spolu s dalšími dvěma oboustrannými objekty R219 součástí malého opěrného bodu RUTH. Terén v těchto místech je však dosti zarostlý a plný jezírek a bažin.
Opevnění přímo v Calais jsme blíže neprozkoumali, přímo v přístavu lze snadno najít fort Risban (+50° 57′ 49″, +1° 50′ 51″), na němž se však nachází pouze jakýsi vybetonovaný zákop a vedle něj částečně zbouraný těžký objekt. Za návštěvu však určitě stojí fort Nieulay u silnice N1. Fort vděčí za svou současnou podobu především Vaubanově přestavbě ze 70. let 17. století a je v perfektním stavu. Přímo před fortem je parkoviště (+50° 56′ 42″, +1° 48′ 59″) a celý fort je přístupný zdarma včetně malé expozice o bastionovém opevnění. Přímo ve fortu se nachází část objektů opěrného bodu GLAN, především otevřené postavení pro kanón 5 cm KwK na špici jednoho z bastionů a velký velitelský objekt Luftwaffe typu L408, jehož interiér je bohužel uzavřený.
Asi nejzajímavější objekty v Calais se nacházejí u Blériot-Plage na západním okraji města. Pokud zaparkujete u pláže, nejprve uvidíte na nejvyšší duně obrovský objekt námořnictva (+50° 57′ 37″, +1° 49′ 07″), který je součástí malého opěrného bodu (Widerstandsnest) OTTER a sloužil jako hlavní velitelské stanoviště pro baterie Waldam, Oldenburg, Bastion II, Fort Lapin, Sangatte a Lindemann. Interiér objektu bohužel není přístupný, stejně jako složitá soustava napůl zasypaných betonových chodeb, které spojují jednotlivá stanoviště s krytými postaveními pro ruční zbraně a kulomety, obklopující velitelského stanoviště. Před ním se nachází ještě velké otevřené postavení pro světlomet a na pláži dva poněkud sesuté, ale velmi hezké objekty R612 pro boční palby protitankových kanónů.
V bezprostřední blízkosti směrem na západ se nachází opěrný bod PINGUIN, jehož součástí je pobřežní baterie FORT LAPIN, vyzbrojená čtyřmi kanóny ráže 16,4 cm, z toho dvěma v kasematách typu M176. V jeho týlu lze také nalézt pozůstatky budov původní francouzské baterie, jejíž kanóny německé baterie převzala.
(Podél pobřeží směrem na jihozápad se nachází baterie Prinz Heinrich pro dva kanóny ráže 28 cm, která byla vůbec první baterií Atlantického valu. Kanóny byly instalovány v otevřených postaveních a kromě nich je zde pouze několik úkrytů. Poblíž se nacházejí také pozůstatky nejtěžší baterie Lindemann, jejíž tři gigantické kasematy pro kanóny ráže 40,6 cm byly bohužel zcela zasypány zeminou, vytěženou při stavbě tunelu pod kanálem La Manche. Z baterie se dochovalo zajímavé velitelské stanoviště, jehož pancéřové kopule a věž dálkoměru byly vytrženy a několik dalších objektů. Na pobřeží před baterií, západně od Sangatte leží stejnojmenná baterie pro 2 kanóny ráže 17cm v kasematách M270. Ty jsou údajně velmi pěkné, stejně jako lehká pozorovatelna (+50° 56′ 30″, +1° 44′ 20″), avšak leží přímo na okraji srázu, takže je třeba počínat se zde opatrně. Kolem se nacházejí další objekty opěrného bodu Dresden, jehož je baterie součástí.)
Cap Blanc-Nez je spíše než mys výrazná kóta, tyčící se přímo nad pobřežím do výšky 133 m a nacházejí se zde objekty opěrného bodu DÜSSELDORF. Odbočku na kótu z pobřežní silnice nelze přehlédnout. Zaparkovat se dá přímo u obelisku na vrcholu mysu (+50° 55′ 29″, +1° 42′ 35″), před nímž se nacházejí tři lehké pozorovací objekty a pod nimi sokl pro radar Würzburg Riese. Z těchto míst je výborný výhled na kanál a při trochu slušném počasí jsou velmi dobře vidět pověstné bílé doverské útesy. Na levém křídle je ještě malý kulometný objekt a několik posztavení pro protiletadlové kanóny. Mírně v týlu lze nalézt napůl zapuštěný zděný barák od něhož vede neznámo kam podzemní chodba, ještě více v týlu dva velmi pěkné úkryty R622 a za nimi kulometný objekt R630. Na pravém křídle terén klesá a je zde několik lehkých úkrytů, otevřené postavení pro světlomet a další sokl pro Würzburg Riese. Nejzajímavějším objektem je velká strojovna námořnictva typu V206. Zcela na pravém křídle leží pěkná kasemata typu R612 pro protitankový kanón (+50° 55′ 52″, +1° 43′ 02″), od níž je skvělý výhled směrem na Calais. Tato kasemata spolu s několika sousedními lehkými úkryty byla v roce 1944 zařazena do malého opěrného bodu ALTONA.
Pokud se vrátíte na pobřežní silnici D940 a v obci Escalles odbočíte zpět k pobřeží, dojedete na malé parkoviště, odkud lze sejít k malému opěrnému bodu WOLFSCHLUCHT, který sice není příliš zajímavý, zato se však od něj nabízí úžasný výhled na útesy. Opěrný bod bránil úzkou rokli, která je jedním z mála přístupů na pláž a zřejmě se zněj dochoval pouze netypový kulometný objekt přímo v ústí rokle (+50° 55′ 18″, +1° 42′ 08″), který má bohužel zabetonovaný vstup i střílny. Pokud sejdete na pláž, můžete si všimnout ještě Tobruku, který se zřítil z útesu.
Stav: 2003
foto: J. Pavel 2003 (JP), M. Dubánek 2003 (MD)
Návštěva všech popsaných opevnění je bezproblémová. Objekty se nacházejí u pláží, nejsou zarostlé a jejich okolí je pěkné. To platí zvláště o mysu Cap Gris-Nez, který je ovšem vyhledávaným turistickým místem a z toho důvodu musíte počítat s přítomností davů lidí. U všech objektů na útesech je třeba si uvědomit, že moře je neustále podemílá, takže je velmi nebezpečné přibližovat se k jejich okrajům. Poněkud namáhavá je návštěva baterie Oldenburg, kde je nutné u obou objektů vyšplhat na okraj střílen a slézt několik metrů do střelecké místnosti. Přímo v přístavu Calais jsme se také pokoušeli hledat, ale v tomto prostoru byly objekty tak zastavěné nebo poškozené, že je nebylo možné identifikovat. Bez podrobnějších informací to tedy zřejmě nemá velký smysl.
Související: Vzpomínky poručíka Jamese Wareinga
Literatura:
F. Philippart, D. Peeters, A. van Geetruyen: De Atlantik Wall van Willemstad tot Somme, Lannoo, Tielt 2004
A. Chazette, A. Destouches, B. Paich: Atlantikwall – Le Mur de l’Atlantique en France, Editions Heimdal, Bayeux 1997
V. Kupka: Atlantický val, FORTprint, Dvůr Králové n. L. 1995
A. van Beveren, L. van der Weel: Bunkersite
muzeum v CalaisJezdim jako ridic z povolani a v Calais travim obcas vikendy.Doporucuji navstevu vojenskeho muzea v Calais.Muzeum je zrizeno ve vojenskem bunkru v mestskem parku.Vstupne je 6 Euro.Je zde zrizena rozsahla expozice zbrani,uniforem,jsou zde modely tvrzi Atlantickeho valu a spousta fotografii.Stoji to za to.
Muzeum v CalaisDíky za tip. Našel jsem další podrobnosti na webu – muzeum je umístěno v odolném velitelském objektu námořnictva (Marine Kommando bunker) v parku Saint Pierre. Otevřeno je od února do listopadu denně kromě úterý, od května do září i v úterý. Lokalizace: (E 50°57’08’’: N 1°51’03’’)
Pánové, víte někdo jaké podmínky k návštěvě objektů jsou letos vzhledem k přítomnosti množství imigrantů?
Podle dostupných informací (mapka z října 2015: http://goo.gl/QkhKz5) je větší tábor mimo zájmovou oblast, ale ten východní je přímo u baterie Oldenburg. Je ale od ní částečně oddělen oploceným areálem. Asi nehrozí nějaké vyložené nebezpečí, spíš bych se bál, že tam přibylo odpadků.
Lokalitu jsme navštívili po 14 letech. U baterie Oldenburg jsou po uprchlickém táboře Bažina zahlazeny veškeré stopy. Stejně jako po vojenském areálu, který je kompletně zdemolován včetně zdi, která propojovala kasematy a znemožňovala výstup na jejich stropnice. Teď po týlovém záhozu vede na strop levé kasematy turistický chodník. Kolem kasemat nejsou stopy jakéhokoliv nepořádku. Uvnitř se z tohoto hlediska nevymykají ostatním podobným místům. Stav baterie Waldam se za tu dobu nezměnil. Prostor mezi oběma bateriemi o je vyhlášen za jakousi loveckou zónu, kde na množství jezírek zřejmě dochází k lovu ptáků. Po dobu našeho čtyř denního pobytu jsme narazili pouze na dva evidentní migranty, na rozdíl od turistů, kterých navzdory tomu, že ještě nebyli prázdniny evidentně přibylo. Na obou mysech došlo k vybudování nových parkovišť a chodníků. Na pláži na okraji městy Wissant směrem k Cap Blanc Nez údajně dochází za příznivých podmínek k odhalení vraku německé ponorky UC-61. Ale neměli jsme štěstí. Doporučuji také návštěvu impozantních základen pro německé Zbraně odplaty V1,V2,V3, které fungují jako muzea a nachází se nedaleko Calais.
Červenec 2022
Součástí Batterie Zuydcoote je i třípatrová dělostřelecká pozorovatelna. Pod ní na pláži leží příbojem vyvrácené německé dělostřelecké kasematy. Za baterií na vnitrozemské straně dun v městečku Liffrinckoucke stojí kamenný Fort des Dunes. Během operace Dynamo sloužil jako velitelské stanoviště a dnes funguje jako museum. V dunách proběhla v roce 1685 bitva mezi Francií a Španělskem.
Oproti stavu z roku 2019 jsou střílny obou kasemat Batterie Oldenburg uzavřeny mříží. Ta je sestavena z dílů sešroubovaných k sobě. Dá se tedy očekávat, že v budoucnu dojde k jejímu částečnému rozebrání. Nebo si na prohlídku rovnou přinést ráčnu, prodloužení a ořech č.19. Poblíž Batterie Waldam aktuálně probíhají zemní práce. Pravděpodobně se jedná o výstavbu dalšího rybníčku. Přibylo i parkoviště. Snad nedojde k oplocení.
- Fort Nieulay je celý uzavřen.
– Batterie Oldenburg má obě střílny stále zamřížované.