(Velká Británie) – Atlantický val – Guernsey Napsal: Radek Hrabčák objekty: opěrné body, baterie, velitelská stanoviště Britský ostrov Guernsey, okupovaný od roku 1940 německými jednotkami, byl velmi silně opevněn. Řada objektů se zde dochovala a lze je navštívit.

Jediným britským územím, které bylo za druhé světové války okupováno Německem, byly Normanské ostrovy. Jejich poloha nedaleko břehů Normandie způsobila, že se Britové po obsazení Francie ani nepokusili toto území bránit a své vojenské jednotky spolu s částí obyvatel v půlce června 1940 evakuovali. Již 1. července na ostrov Guernsey vstoupily německé jednotky a tím začalo čtyřleté období opevňování ostrova, na jehož konci byl ostrov Guernsey (podobně jako okolní ostrovy Jersey a Alderney) proměněn v téměř nedobytnou pevnost.

Němci již od roku 1940 využívali kamenné věže Martello, které Britové stavěli od konce osmnáctého století na pobřeží britských území, a staré britské pobřežní forty. Tyto stavby se nacházely vesměs na strategicky nejdůležitějších pobřežních pozicích a Němci je adaptovali pro použití moderních zbraní a jako úkryty. V roce 1941 postupně stavěli na pobřeží svá vlastní zesílená polní postavení a dělostřelecké baterie. Zpráva z dubna 1941 například hovoří o tom, že je rozestavěna baterie Strassburg pro 22 cm kanóny na skalnatém jižním pobřeží. V červenci 1941 přibyly na ostrově další dělostřelecké baterie ráží 15 až 22 cm. V říjnu 1941 vydal Hitler rozkaz, že Normanské ostrovy musí být proměněny v nedobytnou pevnost, a zahájil tak hlavní období výstavby objektů Atlantického valu na ostrovech. Důraz na opevňování Normanských ostrovů však naznačil už svým rozkazem z jara 1941, kdy požadoval opevňování ostrovů a zároveň si vyžádal zprávu navrhující kroky k dosažení nedobytnosti ostrovní pevnosti.

První opevnění na ostrově stavěly samotné bojové jednotky a následně i armádní ženijní útvary. Již v létě 1941 bylo zřejmé, že rozsah prací přesahuje jejich možnosti a proto byly požadovány další pracovní síly. V následujících měsících navštívil všechny ostrovy Fritz Todt, šéf stavební Organizace Todt. Ta využívala jak válečné zajatce a nuceně nasazené pracovníky z Evropy, tak i místní firmy. Na počátku listopadu 1941 již byl na ostrově dostatek zásob i pracovních sil, a tak byla výstavba opevnění brzy v plném proudu. Pracovní úsilí postupně vrcholilo až do dubna 1943, kdy bylo množství pracovníků odveleno v důsledku válečných událostí na práce na pevninu, například na výstavbu opevnění v Itálii. Zmenšeným tempem pak výstavba pokračovala až do pozdního léta 1944.

Ačkoliv se podařilo původní plán opevňování naplnit pouze zhruba z poloviny, je přesto množství odvedených prací obrovské. Na Guernsey byly postaveny tři námořní dělostřelecké baterie, devět baterií pobřežního dělostřelectva a pět baterií divizního dělostřelectva různých ráží od 10 do 30,5 cm. Po celém ostrově bylo postaveno množství pozorovatelen a protiletadlových baterií. Pobřeží ostrova bylo souvisle opevněno mnoha opěrnými body a do dubna 1944 bylo položeno 54000 min. Pro lepší představu – do září 1944 bylo na opevňování Normanských ostrovů použito 613 tisíc kubíků železobetonu (na zbytek Atlantického valu přitom padlo 6,1 miliónů kubíků). Objem výkopových prací na Normanských ostrovech na jaře 1944 činil 244 tisíc kubíků.

Po skončení druhé světové války byly pobřežní oblasti opět zpřístupněny veřejnosti, postupně byla likvidována polní opevnění a některé pevnůstky bránící nové výstavbě. Podzemní tunelové úkryty byly zaplněny německou vojenskou technikou, která byla následně v padesátých letech postupně likvidována v hutích. Samotné tunely jsou vesměs také nepřístupné, neboť jsou buď zavřené nebo se nacházejí na soukromých pozemcích (je to škoda, neboť objem výkopových prací dosáhl na Normanských ostrovech přes 244 tisíc kubíků, z čehož velká většina padla právě na tunelové systémy, kterých bylo opravdu hodně). Mnoho kanónů a munice bylo jednoduše shozeno z útesů do moře. Dnes je Guernsey poměrně hustě obydlený ostrov a ačkoliv se dochovalo i množství fortifikací v nitru ostrova, ty se většinou se nachází na soukromých pozemcích a bez znalosti umístění je velmi obtížné je objevit. Mnohem přístupnější jsou fortifikace na pobřeží, a to zejména v severozápadní části ostrova, kde je pobřeží velmi pozvolné s mnohými plážemi.

MUZEA

Na ostrově je řada pevnostních muzeí, které provozuje organizace „Channel Islands Occupation Society Guernsey“ (CIOS) Je však třeba upozornit, že zimní otevírací doby muzeí CIOS se poměrně často mění a navíc jsou závislé na počasí (na pobřeží bývá někdy velmi nevlídno). Je lepší se tedy předem informovat například v Muzeu německé okupace.

Muzeum německé okupace
Cestou ze St. Peter Portu na letiště, je třeba odbočit doleva za Forest Church, kde jsou již směrové cedule. Muzeum je umístěno v domku, před kterým je parkoviště a několik kusů kanónů, pocházejících z doby válečné okupaci ostrova. Uvnitř je velké množství exponátů jak vojenských, tak i civilních, svědčících o životě na Guernsey během okupace. Rozlohou nevelké muzeum je exponáty doslova napěchováno a není problém zde strávit i několik hodin, pokud si budete pročítat všechny popisky a texty v jednotlivých tématicky zaměřených místnostech (místnost vojenská, pevnostní, civilní, dopravní, vězeňská atd.). České návštěvníky asi nejvíce zaujme originální pevnostní protitankový kanón vz. 36 instalovaný v maketě bunkru ze St. Peter Portu. Součástí muzea je i malá kavárna, kde si lze vychutnat čaj či kávu. Muzeum je otevřeno v období od dubna do října od 10 do 17 hodin a v období od listopadu do března denně (kromě pondělí) od 10 do 13 hodin a vstupné 2,75 libry. Není od věci začít prohlídku opevnění právě zde, neboť je zde možné zakoupit publikace (především velmi dobrého průvodce po německých fortifikacích na ostrově Guernsey s mapkami a plány za 5,5 libry).

Naval Signals Headquarters
Komplex objektů zajišťující rádiovou komunikaci ostrovních spojovacích sítí s pevninou se skládal z objektů V 142, M 152 a R 619 . Po obsazení pobřeží Francie Spojenci v září 1944 izolace Guernsey byly zdejší vysílačky jedinou možností spojení s velením v Berlíně. Objekt V 142 je zrenovováno prakticky do původní podoby asociací CIOS, ostatní objekty nejsou přístupné. Nejkratší cesta z přístavu vede po St. Julian’s Avenue a Candie Road na St. Jacques. Objekty jsou hned za hotelem La Collinette po pravé straně spolu s malým parkovištěm. Otevřeno je od dubna do října vždy ve čtvrtek a v sobotu od 14 do 17 hodin a vstupné činí 2 libry. Také zde je možné zakoupit pevnostní publikace.

Fort Hommet
Asociací CIOS zrekonstruovaná Jaeger kasemata pro 10,5cm francouzský kanón Schneider vz. 1913, Němci označovaný jako K331(f) (Jaeger kasemata je speciální objekt bez typového čísla konstruovaný pro tyto kanóny a vyskytující se převážně na Normanských ostrovech. Termín navrhl Rolf Rudi podle jména konstruktéra této kasematy. Jde o specifikum Normanských ostrovů a jen na Guernsey jich bylo postaveno celkem 21. Byly umisťovány převážně na pobřeží tak, aby pálily podél zátok.) Kasemata je součástí Stp. Rotenstein, který je popsán níže. Označení „Fort Hommet“ je odvozeno od názvu fortu, do kterého byla integrována část objektů. Přístup je nejjednodušší po pobřežní silnici například kolem Vazon Bay. Otevřeno je od dubna do října vždy v úterý a v sobotu od 14 do 17 hodin a od listopadu do března v sobotu od 14 do 16 hodin.

MP3
Pětipatrová monumentální věž pro zaměřování cílů námořních baterií. Jak je zvykem v muzeích CIOS na Guernsey, uvnitř je k vidění množství exponátů včetně zaměřovací optiky. Nástěnky též návštěvníky seznámí s historií vzniku muzeí asociace na ostrově Guernsey, která sahá až do šedesátých let minulého století. Otevřeno je od dubna do října vždy ve středu a v neděli od 14 do 17 hodin a od listopadu do března pouze v neděli od 14 do 16 hodin. Věž je situována na jihozápadním cípu ostrova (Torteval – Pleinmont), přístupné po La Rue du Chemin le Roi kolem televizního vysílače. Je možné zde obdržet papírového průvodce, či si přímo domluvit prohlídku zrekonstruovaného postavení číslo 3 nedaleké baterie Generaloberst Dollmann. Otevřeno je od dubna do října každou středu a neděli od 14 do 17 hodin, od listopadu do března pak pouze v neděli od 14 do 16 hodin.

Underground Hospital
Prakticky jediná možnost, jak na Guernsey spatřit podzemní tunelové systémy je podzemní nemocnice, která využívala největších ostrovních tunelových úkrytů číslo 7 a 40 a lze si zde udělat velmi dobrou představu o velikosti podzemních prostor. Návštevníci zde najdou i expozice, které jsou však kvůli vysoké vlhkosti vzduchu spíše skromné. Prohlídka bez průvodce trvá téměř hodinu. Vstup je z ulice La Vassalerie ve čtvrti St. Andrew (přibližně severozápadně od letiště) a otevřeno je denně od 10 do 12.00 a od 14 do 16 hodin.

Další objekty lze navštívit neoficiálně a k nejzajímavějším patří následující:

NÁMOŘNÍ BATERIE

Největší námořní dělostřelecká baterie MIRUS byla vyzbrojena čtyřmi ruskými kanóny ráže 30,5 cm. V současnosti se nachází všechny její objekty na soukromých pozemcích, nicméně je možné navštívit postavení děl číslo 1 a 4. Příjedete-li po Route des Adams, v části La Hougette je třeba odbočit na sever na Rue de l’Arguet. Po asi 100 až 200 metrech zastavte v místě, kde je na levé straně vysoký živý plot. Ulice je sice úzká, ale lepší místo na parkování zde není. Zkuste najít v živém plotu nenápadný průlez, pokud se vám to podaří, po asi padesáti metrech se hustým porostem dostanete k postavení číslo 4. Je zajímavé především tím, že jako jediné nemá zarostlou dělovou točnu. Na postavení číslo 1 už útočí vegetace a zbylá dvě postavení jsou zasypána hlínou a navíc nepřístupná. Při návštěvě postavení číslo 4 je třeba dávat pozor, pozemek si pronajímá místní společnost, která zde hraje paintball a je tedy jasné, že návštěva je možná pouze, když se zde zrovna nehraje. K postavení číslo 1 se dá dojít od auta pěšky. Pokud půjdete dál na sever, po asi 100 metrech odbočuje doprava menší cesta (Rue des Cina Verges) a po dalších asi padesáti metrech byste měli mít po levé straně malé pole a za ním lesík, v němž se nachází dělové postavení. Točna je částečně zarostlá vegetací, mnohem zajímavější je však obrovský objekt, jehož je součástí. Jsou zde místnosti pro skladování munice, kasárna, velká strojovna pro několik dieselagregátů.. Místy jsou na zdech dochované originální německé nápisy a malby (například ve strojovně nádherná malba „Wir fahren gegen England“).

Pobřežní baterie GENERALOBERST DOLLMANN byla vyzbrojena čtyřmi 22 cm kanóny. Od roku 1997 je místní organizací Guernsey Armouries rekonstruováno postavení číslo 3. Dnes je zde osazen i původní francouzský kanón Schneider 220L vz. 1917, Němci označovaný jako K532(f). Ten má zajímavou historii – na konci druhé světové války byla jeho hlaveň svržena do moře z útesu Les Landes na ostrově Jersey. V roce 1995 se ji podařilo vyzvednout a podle originálních plánů z francouzských archívů vyrobit lafetu a chybějící části kanónu. Čištěno je i postavení číslo 2. V případě postavení číslo 1 jsou muniční objekty pohřbené pod cestou vedoucí k parkovišti u stanoviště řízení palby. Také zarostlé postavení číslo 4 je velmi těžké najít a je částečně zasypané. Autem lze dojet do prostoru baterie po Rue de la Trigale, přičemž lze zaparkovat buď u postavení číslo 3 nebo u stanoviště řízení palby. O víkendu zde bude rušněji, neboť celá oblast slouží místním k procházkám a rekreaci. Podél útesů též vede pěšina, kterou je možné podniknout turistický výlet od námořní věže pro řízení palby MP3 přes baterii Dollmann až k armádní pozorovací věži M5.

VĚŽE PRO ŘÍZENÍ PALBY

Nepřehlédnutelnou součástí německých fortifikací na Normanských ostrovech jsou obrovské věže pro řízení palby dělostřelectva. Na Guernsey bylo postaveno celkem pět námořních zaměřovacích věží (Marine Peilstand) MP1 až MP5 a množství menších armádních pozorovacích věží či bunkrů, označovaných písmeny M a MF následovanými číslem. Za návštěvu stojí věže MP2 až MP4 a armádní věž M5. Věž MP2 byla postavena na staré věži Martello v prostoru Stp. Langenberg na severním mysu zátoky Rocquaine a i když není přístupný interiér, stojí za to se sem podívat, neboť je velmi fotogenická.

Pětipodlažní věž MP3 je provozována asociací CIOS jako muzeum a přístup je buď pěšky od baterie Dollmann nebo autem přímo k věži. Rozhodně stojí za návštěvu.

Věž MP4 je atypická a od ostatních věží, postavených na Guernsey se liší tím, že je postavena stupňovitě. Je volně přístupná včetně interiérů.

Dvoupatrová věž M5 postavená na útesech La Prevote na jižním pobřeží ostrova je přístupná pouze zvenčí a lze k ní dojet autem. Za dobrého počasí si odsud lze udělat příjemnou procházku kolem útesů až k Pleimontu a věži MP3.

OPĚRNÉ BODY NA SEVEROZÁPADNÍM POBŘEŽÍ

Nejvíce dochovaných objektů je přístupných na severozápadním pobřeží Guernsey. Narozdíl od jižního skalnatého pobřeží lemovaného útesy, je tato část ostrova lemována plážemi. Na koncích pláže jsou malé skalnaté mysy (headlands), které Němci prakticky všechny opevnili. V případě rozlehlých zátok (například Rocquaine Bay a Vazon Bay) stavěli Němci opěrné body i podél pláží. Typický opěrný bod na mysu sestával z několika Jaeger kasemat pro kanóny ráže 10,5 cm střílející podél pobřeží proti vyloďovacím lodím. Dále jsou obvykle použity protitankové objekty pro československé pevnostní kanóny L1, které svou palbou pokrývaly pláže, které se zde také často zabudovávaly do protitankových zdí, lemujících většinu pláží. V sestavě opěrných bodů byly obvykle také různé kulometné objekty, objekty pro světlomety a pro protiletadlové zbraně. Podél pobřeží vede silnice a na každém mysu bývá parkoviště pro auta. Zvenčí je většina objektu přístupných a pokud nejsou zabetonované, je možné dostat se i dovnitř. Největší obranná seskupení s nejzajímavějšími objekty jsou zakreslená na mapce, zbylé jsou popsané v anglickém průvodci zmíněném na konci.

Opěrný bod ROTENSTEIN najdete na severním mysu zátoky Vazon Bay. S výjimkou muzejní kasematy není žádný objekt přístupný zevnitř, ostatní objekty mají buď zabetonované vchody nebo jsou zasypané, ale to je problém mnoha volně přístupných objektů na ostrově. Kromě typových objektů je možné na mysu nalézt i několik dalších objektů netypových, u kterých se má za to, že nejspíše pocházejí z doby před výstavbou Stp. Rotenstein, tedy z první fáze německého opevňování krátce po okupaci ostrova.

Při průzkumu mysu nemůžete minout čtyři Jäger kasematy pro 10,5cm K331(f). Nejjižnější kasemata (nejblíž k Vazon Bay) byla zrekonstruována prakticky do původní podoby, obsahuje expozice týkající se Atlantického valu a je provozovaná asociací CIOS jako muzeum. Na severních kasematách by měly být vidět zbytky originální kamufláže – sláma s cementem nanesená na pletivo. Dále ke špici mysu se nachází zbytky původního britského fortu, do kterého jsou vestavěny úkryty R 606 pro 60cm světlomet. Z levého (jižního) se při použití světlomet vyvážel na vozíku po kolejničkách do bývalého palebného postavení fortu. Na vrcholu fortu nad úkrytem pro 60cm světlomet byl postaven netypový úkryt pro 150cm světlomet pro účely MKB Mirus. Směrem od moře se na čele fortu nachází kulometný objekt R 632, jehož kopule byla bohužel po válce odtěžena sběrači šrotu. Ze zbývajících objektů je asi nejzajímavější kasemata R 676 pro Pak36(t), tedy pro československou zbraň L1. Kanón, který se momentálně nachází v muzeu K-S 5 „U Potoka“, plánovala asociace CIOS původně použít při zamýšlené rekonstrukci právě v tomto objektu. Pod parkovištěm je pohřben objekt R 633 pro minomet M19. Jeho kopule byla stejně jako u dalších objektů pro M19 na Guernsey vytržena po válce. Dalším zasypaným objektem je podzemní úkryt. Členové asociace CIOS se do něj nedávno prokopali a nalezli zde zachované nástěnné malby. Nejlepší z nich můžete vidět jako reprodukce v muzejní Jäger kasematě. Nejmenším viditelným objektem je tobruk pro tankovou věž s kulometem (ta se ovšem nedochovala) nedaleko objektu R 676. Blízko se též nachází netypový objekt, u něhož není jasné, pro jakou zbraň byl určen, neboť se v záznamech o opevnění Guernsey z roku 1944 nevyskytuje.

Velmi zajímavý je opěrný bod GROSSFELS , umístěný v romantickém skalnatém terénu. Vyplatí se jej navštívit i přesto, že byly všechny objekty v roce 1948 zasypány a dodnes nejsou přístupné zevnitř, byť mnohé jsou zase odkryté. Výjimku tvoří pouze kasemata pro čs. pevnostní protitankový kanón, do které se dá dostat střílnou. Jako u ostatních místních opěrných bodů jsou i zde hlavními objekty Jäger kasematy pro K331(f). Jedna z nich (jižně od fortu) je bohužel téměř úplně zasypaná a viditelný je pouze nouzový výlez a pozorovací tobruk, zato druhá (severně od fortu) je prakticky zcela obnažená a celkem fotogenická. Také zde Němci využili původní britský fort, do kterého vestavěli tři kulometné objekty a úkryt a propojili je betonovými zákopy. Přibližně uprostřed mysu se nachází úkryt pro 60cm světlomet, který je bohužel téměř úplně zasypaný a je vidět pouze jeho zeď. Světlomet byl z úkrytu vytahován po strmých kolejničkách ven na skalisko na otočné stanoviště. U paty mysu směrem na jih je postaven objekt R 676 pro čs. pevnostní protitankový kanón. Zbylé železobetonové objekty jsou stále zasypané, a to jak úkryty, dnes viditelné pouze jako hromady zeminy, tak i objekt R 633 pro minomet M19, který se nacházel blízko plážového kiosku. Z drobných zajímavostí lze shlédnout ještě dobře zachované postavení 8cm minometu ukryté za valem.

MKB Generaloberst Dollmann: velitelské stanoviště armádní pobřežní baterie.	Stp. Rotenstein: objekt R 676 pro kanón L1 na severním okraji zálivu Vazon Bay.	Stp. Rotenstein: týlová strana zrekonstruované Jäger kasematy. V pozadí fort Hommet s objektem R 602 pro 60cm světlomet.
Stp. Rotenstein: přední stěna zrekonstruované Jäger kasematy s 10,5cm kanónem K331(f).	Armádní pozorovací věž M5 na jižním pobřeží ostrova Guernsey.	MKB Mirus: dochovaná malba na zdi strojovny objektu dělostřeleckého postavení číslo 1 se slovy populární písně „Wir fahren gegen Engeland“.
MKB Mirus: točna dělostřelecké věže pro kanón ráže 30,5 cm v postavení číslo 4 baterie.	Věž MP2 pro řízení palby ostrovních baterií, postavená na původní britské Martello věži. Stp. Langenberg, severní mys Rocquaine Bay.	Věž MP3 pro řízení palby ostrovních baterií. Boční část se vchodem do věže a vchodem do přilehlého objektu, sloužícího k ubytování posádky.
Pozorovací štěrbiny věže MP4 pro řízení palby jednotlivých baterií.	Věž MP4 pro řízení palby. V pozadí na horizontu je vidět armádní pozorovací věž M5.	Operační místnost objektu V 142, který je součástí velitelského stanoviště ostrova.
Originální československý pevnostní protitankový kanón L1 v Muzeu německé okupace.	MKB Generaloberst Dollmann: postavení číslo 3 s kanónem Schneider vz. 1917.	Stp. Grossfels: Jäger kasemata pro 10,5cm kanón K331(f) na severním mysu zátoky Cobo Bay.
Stp. Grossfels: objekt R 676 pro československý protitankový kanón L1, mířící do zátoky Cobo Bay.	Stp. Rotenstein: obě Jäger kasematy pro kanón K331(f), střílející na sever podél zátoky Cobo Bay.	Wn. Rundturm: pobřežní protitanková zeď v zátoce Vazon Bay s objektem pro československý kanón L1.
Podzemí chodba v podzemní nemocnici, která slouží jako muzeum.	Wn. Coboufer: protitanková zeď s objektem pro československý pevnostní kanón L1 střílející podél pláže zátoky Cobo Bay směrem ke Stp. Grossfels.	Wn. Dohlenturm: objekt pro československý protitankový kanón L1, střílející do zátoky L’Ancresse Bay na severním cípu ostrova.
Wn. Grüne Düne: protitanková zeď s objektem pro československý kanón L1 v zátoce Rocquaine Bay. V pozadí na horizontu je vidět námořní věž pro řízení palby MP2.

Stav: červenec 2005

foto: R. Hrabčák 2005

Na ostrově funguje autobusová doprava, ale nejpraktičtější je jezdit zde autem nebo alespoň na kole. Ostrov není příliš veliký a většina objektů je na pobřeží, bylo by tedy možné obejít jej i pěšky, což však komplikuje fakt, že je velmi hustě obydlený a spát na pobřeží je prakticky nemožné. Mimochodem, první otázka celníků po našem vylodění v přístavu při poslední návštěvě byla, zda máme zajištěno ubytování a kde.

Jezdí se vlevo a české řidiče tu může potkat několik specifik. Prvním z nich jsou křižovatky s upravenou předností v jízdě „filter-in-turn“. Jsou označené a nikdo zde nemá přednost, auta zde tedy jezdí postupně po jednom (z každého směru vždy jedno auto). Další zvláštností jsou žluté čáry napříč vozovkou před křižovatkou – mají stejnou platnost jako naše stopka. Maximální povolená rychlost je 56 km/h. Uličky jsou velmi úzké na což místní při míjení často reagují tak, že bez snížení rychlosti najedou jedním kolem na chodník. Co se týče parkování, převážně v St. Peter Portu a okolí bývají parkoviště označená jako „Disc zone“ s vyznačením času, po který je možné zde parkovat. Místní mají v autech papírové hodiny, na kterých si po příjezdu na takové parkoviště nastaví čas příjezdu, aby bylo možné kontrolovat, zda zde neparkují déle. My jsme čas příjezdu napsali na papír a lze předpokládat, že v případě cizinců toto místní budou tolerovat. Originální papírové hodiny by měly být zdarma k dostání na policejní stanici. Parkování je také zdarma.

Na Guernsey se platí britskými librami. Pozor si dávejte pouze na místní peníze, které vyměníte či obdržíte přímo na ostrově. Vydává je States of Guernsey Bank (pochopitelně v kursu 1:1 s běžnými librami) a i když je lze použít kdekoliv v Británii, v Čechách je údajně žádná banka nevymění. Náklady na pobyt na ostrově jsou srovnatelné s ostatními evropskými zeměmi na západ od České Republiky, a tak největší finanční položku při výletu na Normanské ostrovy tvoří pravděpodobně trajekt (ze St. Malo ve Francii). Počítejte s tím, že za plně obsazené osobní auto zaplatíte za zpáteční jízdenku přibližně 10000 Kč. Jet čímkoliv větším se téměř nevyplatí, za Ford Tranzit s šesti lidmi zaplatíte téměř 25000 Kč. Je to dáno i tím, že na Normanské ostrovy jezdí z Francie jediná společnost (Condor Ferries), která vám převeze i auto, tudíž konkurence není příliš vysoká a není velká šance na snížení ceny. Na ostrově si lze samozřejmě auto i pronajmout za přibližně 60 až 70 liber na den a cestovat z pevniny bez auta, čímž cena jízdenky klesne. Dopravit se lze též letecky, ale na Guernsey nelétala v roce 2005 z České Republiky žádná nízkonákladová společnost a cena letenky tak vycházela na cca 10000 Kč na osobu.

Literatura:

Ernie Gavey: A guide to German Fortifications on Guernsey
A. van Beveren, L. van der Weel: Bunkersite

Zatím žádné komentáře