U městečka Sargans v severovýchodní části Švýcarska se údolí Rýna, tvořící důležitou komunikační spojnici mezi západem Rakouska a Itálií, napojuje na údolí řeky Seez, směřující k Curychu. Před první světovou válkou zde, na rozdíl od tradičních opevněných prostorů St. Gotthard a St. Maurice, nebyla vybudována žádná podstatnější opevnění, to se však změnilo s výstavbou moderních opevnění. Oblast u Sargans u hranic s Lichtenštejnskem, která bylo jednou z přirozených bran do nitra Alpského reduitu, byla vyhodnocena jako jedna z nejdůležitějších v zemi a mimořádně silně opevněna. Aby nebyl systém narušen, vynutilo si Švýcarsko na Lichtenštejnsku dokonce i postoupení malých částí území, vhodných pro výstavbu pevnostních objektů. Přes často proklamovanou dokonalost švýcarských opevnění, která údajně odradila nacistické Německo od útočných plánů, však byla řada zdejších pevnostních objektů dokončena až po 2. světové válce.
Do konce 40. let 20. století vyrostl v oblasti impozantní pevnostní uzávěr, jehož hlavními oporami byly dělostřelecké tvrze. Tři z nich, vyzbrojené otočnými dělostřeleckými věžemi, doplněnými zbraněmi v kasematách, byly situovány na výšinách kolem údolí, dalších šest tvrzí s kasematními kanóny pak přímo ve strmých skalních stěnách, které ploché údolí na mnoha místech obklopují. Věže byly vyzbrojeny 10,5 cm kanóny, kasematní dělostřelectvo nejčastěji disponovalo 7,5 cm kanóny, objevily se zde i méně obvyklé zbraně, konkrétně 10,5 cm protitankové kanóny (tvrz Tschingel) a 15 cm kanóny (tvrz Furkels). Kromě dělostřeleckých tvrzí byly budovány i tvrze pěchotní, doplněné množstvím samostatných objektů a protitankovými zátarasy. Pro českého čtenáře bude zajímavá informace, že se zde objevily nejméně dva pancéřové zvony, které konstrukčně zřejmě vycházejí ze zvonů československého opevnění (podrobnosti o zvonech jsou v tomto článku).
Tvrz MAGLETSCH (vchod 47 06 16; 9 29 04) se nachází na výrazném kopci nad údolím Rýna a je vyzbrojena dvěma věžemi pro 10,5 cm kanóny, dvěma kopulemi pro 8,1 cm minomety a čtyřmi 7,5 cm kanóny. Tvrz má několik zvláštností – je vybavena pozorovacím zvonem (mimo to má ještě šest pozorovatelen s běžnými pancéřovými střílnami), neobvyklé je i spojení podzemí tvrze s kopulemi pro lehké minomety, které se normálně umisťovaly jen do malých samostatných objektů. Okolí tvrze je využíváno pro výcvikové účely, nicméně povrch je snad přístupný a v roce 2000 jsme bez problémů došli až ke vchodu. Kromě bojových objektů se na povrchu nachází též cvičná kasemata pro dvě 10,5 cm houfnice vz. 46. Interiér tvrze je o víkendech přístupný, avšak pouze pro skupiny a po předchozím objednání, přičemž minimální cena za prohlídku je 200 CHF, respektive 250 CHF za rozšířenou verzi s návštěvou minometných kopulí. Jednou měsíčně se obvykle koná i prohlídka v pevně stanovený termín bez objednání, bližší informace lze najít na stránkách organizace AFOM).
(Ochranu tvrze Magletsch zajišťovala pěchotní tvrz WARTAU, umístěná v protější skalní stěně pod ruinou stejnojmenného hradu a pěchotní tvrz BROGSTEIN, ležící severně od vchodových objektů.)
(Dělostřelecká tvrz SCHOLLBERG se skládá ze tří částí, spojených rozlehlým podzemím. Po válce byla zredukována ofenzivní dělostřelecká výzbroj tvrze, které zůstaly pouze tři 7,5 cm kanóny, zato však tvrz obdržela šest 9 cm protitankových kanónů a infračervené reflektory. Objekty tvrze jsou situovány v prudkém svahu západně od vesnice Trubbach a kryjí palbou údolí směrem k protější tvrzi Ansstein. Tvrz je přístupná za podobných podmínek jako Magletsch, neboť prohlídky zajišťuje stejná organizace.)
(Kolem tvrze Schollberg se nachází několik uzávěrů s protitankovými překážkami, z nichž nejzajímavější je nejbližší uzávěr Schollberg, jehož součástí je mimo jiné velký objekt A6434 Rheinau 1 (47 04 00; 9 28 13), který je vybaven pozorovacím zvonem. Jde přitom zřejmě o jediný švýcarský objekt, kde je zvon instalován ve vyčnívajícím ochranném uchu. Kromě toho se zde nachází ještě pěchotní tvrz RICHTBÜHL se dvěma pěknými bojovými objekty a na pahorku nad podzemím této tvrze skupina malých objektů pro infračervený reflektor s vlastním podzemím.)
Dělostřelecká tvrz KASTELS, vybavená třemi věžemi pro 10,5 cm kanóny a dvěma kanóny ráže 7,5 cm v kasematách, se nachází na zalesněném kopci nad obcí Heiligkreuz. Nejblíže je to k ní z vesnice St. Martin, která je jen několik set metrů od bojových objektů. V této vesnici je však prakticky nemožné zaparkovat, neboť zde není nic než uzounká silnička mezi domy, přičemž na asfaltovou silnici k tvrzi je vjezd zakázán. Z toho důvodu je lepší vyrazit z druhé strany po původní přístupové cestě z Plons, neboť zde lze parkovat v průmyslovém areálu. Cestou projdete přes širokou protitankovou překážku a hned za ní se v úzké skalní rozsedlině nachází vchodový objekt. Je nutné pokračovat dál a vyjít na louku, kde se vlevo nachází přízemní stavba, kolem níž vede stezka nahoru na kopec. Po ní stačí stále stoupat až na louku pod vyhlídkovou plošinou, kde je umístěna věž pro 10,5 cm kanón (47 02 57; 9 24 42). Věž není jako jediná ve Švýcarsku maskována a je na ní pouze nanesena vrstva betonu, která měla zvýšit odolnost proti kumulativním náložím. (Zbývající dvě věže jsou maskované jako kůlny a tedy úplně zakryté, takže jsme je nehledali. Plánek tvrze jsme neměli, a tak jsme pokusy o lokalizaci dalších bojových objektů předem vzdali, neboť terén je zde velmi nepřehledný). Jako zajímavost lze uvést, že mimo kulometných objektů obklopovalo tvrz též 19 kavernových úkrytů s celkovou kapacitou 260 mužů.
Ve skalní stěně údolí, naproti tvrzi Kastels se nachází dělostřelecká tvrz PASSATI, která byla vyzbrojena dvěma 7,5 cm kanóny. Tvrz má odkryté střílny, které jsou z údolí dobře viditelné. Kromě velkých střílen pro kanóny je zajímavý i dvoupodlažní objekt pro dva kulomety a pozorování a také pěchotní srub s dlouhou pancéřovou deskou, která kryla tři střílny.
(Další dvě tvrze byly vybudovány uzavření bočního údolí, kterým bylo možné obejít hlavní údolí, i když po jediné, málo kvalitní silnici. Tvrz ANSSTEIN byla kromě dvou 7,5 cm pevnostních kanónů vyzbrojen dvěma polními kanóny téže ráže v kasematách, ty však byly později nahrazeny kulometnými střílnami. Tvrz postřelovala souvislou protitankovou překážku směrem k blízké tvrzi Fläscherloch. Dnes jsou ve skalní stěně vidět některé objekty, především dvě velké střílny pro pevnostní kanóny. Protější tvrz FLÄSCHERLOCH je pouze pěchotní a má celkem pěkné objekty s odkrytými střílnami, bohužel umístěné v hodně nepřehledném terénu.)
Tvrz FURKELS (46 58 54; 9 30 29) je co do výkonnosti výzbroje nejsilnější švýcarskou tvrzí, neboť kromě čtyř věží pro 10,5 cm kanóny je vybavena i čtyřmi 15 cm kanóny. Kuriózní je, že věže, maskované jako kůlny, se nachází přímo mezi domy vesnice Furkels (Furgells), jejíž osud by byl v případě bojů nepochybně zpečetěn. Do vesnice se dá dojet po silnici z města Bad Ragaz přes Pfäfers a zaparkovat přímo u věží. Cestou minete dřevěný dům u silnice, což je maskovaný vchodový objekt poněkud neobvyklé konstrukce. Vzhledem k nutnosti zásobovat tak silně vyzbrojenou tvrz mohly nákladní automobily vjíždět až k překladišti v podzemí, kde byla točna. Po louce mezi věžemi vede cesta, která míjí velký objekt nasávání, maskovaný jako stodola. Vyplatí se nahlédnout pod jeho slupku, neboť pod čtvercovou konstrukcí se nachází neobvyklý kruhový objekt, vybavený i střílnami pro kulomety. Poté minete další věž a sejdete několika zatáčkami k nouzovému východu, maskovanému jako skála. Kolem něj vede pěšina, která míjí všechny čtyři obrovské pancéřové střílny pro 15 cm kanóny. V první střílně se dochovaly krycí řetězy, zbývající tři toto maskování postrádají.
(Pěchotní tvrz ELLHORN je jedním z objektů, které leží na území, postoupeném Švýcarsku Lichtenštejnskem. Její hlavní výzbroj tvořil 7,5 cm protitankový kanón a dnes se tvrz prakticky nedá fotografovat, neboť její objekty jsou zamaskované a ukryté ve vegetaci.)
Objekty dělostřelecké tvrze TSCHINGEL jsou umístěny ve vysoké skalní stěně, přesně na východ od Sargans. Prohlédnout si je lze z protipovodňové hráze na levém břehu Rýna, k níž vede několik silnic. Stěna s početnými objekty, rozmístěnými v několika výškových úrovních, je impozantní. Vidět jsou maskované střílny pro kulomety a čtyři velké střílny pro čtyři 10,5 cm protitankové kanóny vz. 39/46(1). Na samotné hrázi je umístěna linie lehkých objektů neobvyklé konstrukce, které mají kruhový půdorys s připojenými ochrannými uchy a sloužily především jako pozorovatelny. Interiér tvrze je teoreticky přístupný, ale organizace, která tvrz spravuje, se snaží potenciální návštěvníky ze všech sil odradit, a to především nesmyslným zákazem fotografování a absurdní cenou vstupného ve výši 50 CHF za osobu (!). Naštěstí i pohled zvenku stojí za malou zajížďku.
V bočním údolí, které uzavírají tvrze Ansstein a Fläscherloch se nachází pevnost ST. LUZISTEIG, jedna z mála bastionových pevností ve Švýcarsku. Pevnost je poměrně skromná, neboť ji tvoří pouze krátká bastionová fronta napříč údolím, doplněná na pravém křídle zdí se střílnami. Zeď stoupá k věži Guschaturm, která byla vybudována v 50. letech 19. století jako jedna z „Dufourových věží“. V pevnosti se nachází intenzivně využívaný vojenský areál, kde parkují obrněné transportéry a cvičí vojáci, samotný příkop je nicméně přístupný a středem kasáren pochází silnice. V příkopu si lze všimnout několika vstupů do moderních úkrytů, sestavených z prefabrikátů a na levém křídle několika kulometných střílen v bastionu.
(Tvrz HASELBODEN, vyzbrojená čtyřmi 7,5 cm kanóny, má nepříliš rozsáhlé podzemí a její objekty jsou jako obvykle umístěny ve skalní stěně. Několik střílen pro kanóny a jeden pěchotní srub jsou dobře viditelné, takže tvrz se dá fotografovat. Na protější straně údolí, ve vzdálenosti asi 2 kilometrů, je v zarostlém skalnatém svahu menší tvrz MOLINÄRA se dvěma 7,5 cm kanóny, která však má úplně zakryté střílny.)
Poznámky:
(1) Mimořádně výkonné 10,5 cm protitankové kanóny vz. 39/46 o délce hlavně 52 ráží byly jednou z nejméně obvyklých zbraní švýcarského opevnění, neboť kromě čtyř kusů ve tvrzi Tschingel byly instalovány pouze dva další ve tvrzi Cindey. Od běžně používaných pevnostních kanónů vz. 39 stejné ráže se podstatně lišily jak konstrukcí samotné zbraně, tak i lafetací.
Dnes jsou všechny tvrze prakticky opuštěné, i když některé příležitostně využívá armáda při výcviku (zřejmě jen k ubytování vojáků). Žádná tvrz není běžně přístupná a je nutné se na návštěvě domlouvat, nebo dorazit v několik málo termínů během roku (tvrze Magletsch a Schollberg). Podmínky návštěvy tvrze Tschingel jsou nesmyslné, kromě nekřesťanské ceny, jsou prý návštěvníkům u vchodu odebírány fotoaparáty a provozovatelé tvrze dokonce donutili autory webové stránky, aby existující fotografie smazali. Lze se domýšlet, že tvrz její současní držitelé dostali k užívání s podmínkou jejího občasného zpřístupnění veřejnosti, které jim není po chuti. Z tvrzí jsou samozřejmě nejzajímavější tvrze s otočnými věžemi a tvrze, kde se dají zvenku fotografovat střílny. V tomto směru je situace příznivější, než u mnoha jiných uzávěrů, kde je třeba i několik velkých dělostřeleckých tvrzí, ale kvůli jejich umístění do vysokých skalních stěn a maskování střílen, není vidět vůbec nic. Samozřejmě ve srovnání například s objekty z počátku 20. století je toho kolem Sargans k vidění a fotografování podstatně méně.
Stav: září 2008, červenec 2000 (Magletsch)
foto: O. Filip 2008
Literatura:
Alsace – La Ligne Maginot (ALMA)
H. R. Schneider: Schwerpunkt Berner Oberland
V. Kupka: Švýcarské opevnění z let 1937-1945 – Národní reduit, in: ATM 12/2008, str. 78-83
Kastels – v době naší návštěvy probíhalo v okolí vojenské cvičení. U vchodu do pevnosti byla stráž a na plošině pod kopcem zaparkované velké množství techniky. Nikdo nám ale nedělal žádné problémy. Stráž u vchodového objektu dokonce ustoupila stranou, abychom si vchod mohli vyfotografovat. Terén kolem vrcholu je opravdu hodně nepřehledný. Cesta k nezakryté věži se nejlépe hledá metodou „stále nahoru „