V roce 1948 vygradovaly spory mezi Titovou Jugoslávií a Sovětským svazem, na jehož straně stál více či méně dobrovolně zbytek socialistického bloku. Dlouhá jižní hranice Maďarska začala být rázem horkou půdou, neboť velkou část sice tvořil tok Drávy, ale jinak zde nebyly významnější přírodní překážky. Početní stav maďarské armády byl pro krytí hranic nedostatečný a tak bylo urychleně započato s výstavbou dvou linií opevnění, které mělo kromě zákopů a rozsáhlých minových polí posílit více než 12 tisíc pevnostních objektů. Zčásti se mělo jednat o monolitické objekty ze železobetonu, připomínající naše lehké opevnění i německé konstrukce z konce války, z podstatné části o polopermanentní konstrukce z prefabrikátů, či objekty z kombinace betonu a dřeva. Inspirace německým opevněním je pochopitelná, Maďaři po jejich boku bojovali až do konce války a s jejich pomocí budovali v Karpatech známou Arpádovu linii. I československé lehké opevnění dobře znali díky okupaci jižního Slovenska.
Celá linie byla označována jako Jižní obranný systém (Déli Védelmi Rendszert), lidově též Rákosiho val (Rákosi erödvonal). Do roku 1955 bylo postaveno více než 5000 objektů a vykopány tisíce kilometrů zákopů. Mezinárodní vztahy se poněkud zlepšily, pracně vybudovaná linie byla postupně opouštěna a maďarské orgány se soustředily především na střežení hranice proti ilegálním přechodům, než proti útoku sousedního státu.
Objektů mělo být údajně kolem třiceti druhů, hlavní typy jsou popsány níže. Kromě nich jsme našli ještě masivní úkryt, zapuštěný pod úroveň terénu, složený ze vstupní chodby a několika místností, což mohl být při malé podlahové ploše spíše než úkryt pro pěchotu nějaký spojovací uzel nebo velitelské stanoviště. Z fotografií a videí na Internetu lze identifikovat také celkem masivní monolitickou pozorovatelnu se dvěma průzory či rozsáhlý systému podzemních chodeb a sálů, zřejmě pro potřeby ukrytí či velení, tedy bez povrchových bojových objektů (u něj však není vyloučeno, že jde o vojenský objekt, který s touto pevnostní linií nesouvisí.
Prefabrikované kulometné hnízdo bylo zřejmě jedním z nejčastěji používaných objektů a údajně jich bylo použito více než tisíc. Tvořil jej betonový válec se střílnou a mírně sešikmeným stropem, který byl osazen na zákop a obsypán. Výsledek připomíná zvětšenou horní část německého Kochbunkeru. Existovala i větší verze ve tvaru válce bez sešikmení stropu, která ještě výrazněji připomíná tvar Kochbunkeru.
Vlevo je základní typ kulometného hnízda o vnějším průměru 175 cm, výšce 105 cm a síle stěny 17 cm. Hmotnost lze odhadovat zhruba na 2,5 tuny. Vpravo je větší typ, který jsme našli jen na jedné ze skládek prefabrikátů. O. Filip 2016
Prefabrikované úkryty byly skládány z válcových segmentů, které byly ukončeny kruhovými stěnami s dveřmi a byly zapuštěny do terénu a překryty zemním náspem.
Prefabrikovaná pozorovatelna měla podobu komolého kužele s průzory a opět mělo být použito přes tisíc exemplářů. Mohla být umístěna na malém betonovém objektu a lze předpokládat, že i volně na konci zákopu, zpevněného dřevem.
Nákres pozorovatelny ve stavu, v jakém jsme ji nalezli. Otevřený strop byl možná zakryt dřevem nebo tenkou vrstvou betonu na nějakém podkladu. Objekt byl nepochybně obsypán až po „zvon“ O. Filip 2016
Odkryté objekty tvořila jedna nebo dvě betonové místnosti bez stropu. Pravděpodobně měly být zakryty dřevozemní konstrukcí, čemuž nasvědčují a schodiště u některých objektů, stoupající i s bočními zdmi vzhůru, jako by ven z nasypané zeminy. Vypadá to, že objekty měly být zakryty až při aktivaci, protože u nalezených exemplářů není žádná zemina, která by byla odklizena ze stropu či zasypala interiéry.
Objekty pro tankové věže se skládaly jen z vyzděného zákopu, na který byla posazena věž tanku, krytá ze tří stran kamennou rovnaninou a záhozem. Jediný dochovaný exemplář disponoval věží z německého tanku PzKpfw IV, v jejíž čelní stěně byla po demontáži masky kanónu vytvořena primitivní střílna pro těžký kulomet. Použity byly údajně i věže tanků PzKpfw III a Sherman.
Jednostranný kulometný objekt byl celkem rozšířený. Podobal se československému lehkému objektu typu D, respektive jeho německé kopii „F-Stand“, Měl ochranné ucho, avšak střílna nedisponovala žádným pancéřováním a vchod nebyl zalomený.
Kasemata pro polní protitankový kanón se podobá německým objektům pro boční palbu kanónů. Lze jej přirovnat k Regelbau 703 z konce války (čtvercová střelecká místnost, tvar střílny) i staršímu Regelbau 677 s ochranným uchem. Na jedné straně byla vrata pro vjezd kanónu, případně krátká chodba a na opačné straně široká střílna. Nalezené exempláře se poněkud lišily, například řešením polic na munici, pod nimiž byl prostor pro rozevřená rydla kanónu.
Úkryt pro protitankový kanón opět vycházel z německých vzorů, značně se podobá například Regelbau 53a. Skládal se z garáže pro kanón s výklenkem pro hlaveň a dvou místností, s největší pravděpodobností pro ukrytí posádky a munice. V nalezených exemplářích byla část stěn z kamene, prolitého betonem.
Baja
Průzkum jsme začali jižně od obce Baja, kde je asi 400 metrů od silnice nakloněný a částečně odkopaný úkryt pro protitankový kanón, poškozený explozí (1). Na protější straně silnice je vyzděný okop (2), který mohl být spodní částí objektu pro tankovou věž, leč k vidění je jen napůl zasypaná zídka a sokl pro kulomet. (Jižněji jsou ještě tři úkryty, u nichž jsme však nebyli.)
Hned u silnice z Baji na východ je kulometný objekt (3) a v lesíku, plném dochovaných zákopů pěkný úkryt pro protitankový kanón (4) s širokým okopem, jímž mohla posádka zbraň přesunovat. (Jižně od této silnice jsou další objekty).
Bácsalmás
Asi nejzajímavější je skupina objektů severovýchodně od obce Bácsalmás. Přímo u silnice do obce Mélykút leží otevřený kulometný polopermanentního objekt (5), kterému chybí dřevěný strop a zához. Na opačné straně je nutné jet asi 1,5 km po polní cestě až ke skládce prefabrikátů (6), stažených z okolních polí. Jsou zde nejen kulometná hnízda, ale i betonové pozorovací „zvony“. Následuje opuštěný areál, na jehož okraji je kasemata pro kanón (7) a hned vedle ní pěkný monolitický kulometný objekt (8).
Na jižním okraji Mélykútu je velmi pěkná pozorovatelna s betonovým „zvonem“ (9), naproti je i úkryt (10), ale ten jsme si nestihli prohlédnout.
Přímo v obci Tataháza jsme našli jediný monolitický úkryt (11), k němuž lze dojít podél plotu opuštěného domku. Na místním hřbitově je také pozorovatelna se „zvonem“ (12), bohužel v nedávné době byl zvon z větší části zasypán.
Mélykút – Tompa
Po dobrodružné jízdě polní cestou více než čtyři kilometry od hlavní silnice jsme východně od Mélykútu navštívili další sklad prefabrikovaných kulometných hnízd (13), kde je k vidění i větší varianta objektu. Odtud jsme došli ještě k pěkné kasematě pro protitankový kanón (14), vedle níž je napůl zasypaný kulometný objekt (15).
Přímo u železniční zastávky Tompa je sklad prefabrikovaných kulometných hnízd (16), k němuž lze dojet autem. V okolí jsou další objekty, například pěkná pozorovatelna se zvonem (17), která je bohužel na soukromém pozemku.
Jako poslední jsme navštívili objekty severně od Tompy. Kulometný objekt (18) je zabudován v domku u hlavní silnice, bohužel není jasné, zda se jedná o maskování nebo novodobou přístavbu. bez problémů je dostupný i úkryt z válcových prefabrikátů (19), vedle nějž je ještě téměř zcela zasypaný kulometný objekt.
.
Informace o umístění objektů jsem získal pouze z fotografií aplikace Panoramio (krátce před jejím zrušením). Můžete zkusit něco najít v google s kombinací „Rakosi-vonal“ nebo „Déli Védelmi Rendszert“, ale nečekejte zázraky.
Terén v oblasti je celkem příznivý, místní obyvatele nám nepřekáželi, ale vzdálenosti po místních silničkách a polních cestách jsou to docela velké, takže za zhruba osm hodin, které jsme na to měli, jsme stihli jen něco přes polovinu vytipovaných objektů. V oblasti bude nepochybně mnohem víc objektů, ostatně jen při letmém průzkumu jsme jich několik našli.
Výše zmíněná tanková věž byla nalezena u obce Matty, zhruba 70 km jihozápadně od města Baja. Malý skanzen opevnění s vyčištěnými zákopy a několika objekty najdete u obce Páka (46°36’00“ 16°37’57“), asi 200 kilometrů západně od popisovaných lokalit.
stav: květen 2016
Foto: O. Filip, J. Pavel (JP)
Literatura:
M. Dubánek: Maďarské opevnění z let 1951-1955, ATM 10/2016
J. Levente: A Rákosi-erődvonal a láncos kutya árnyékában
Nález německé věže z tanku v Maďarsku II
Hi Filip, Panoramio links were mine. I collected this bunkers some years ago. Look this Google Map. Between Szeged and Baja I found 868 bunkers (or its trace) but my collection is not completed.
Regards
https://drive.google.com/open?id=1sXRUl-FLsxs0b54eyg5P2LQwms68bzbs&usp=sharing