Přístavní město Memel bylo založeno řádem Německých rytířů u jediného výjezdu z Kuronského zálivu. Po staletí bylo součástí Pruska a poté Německého císařství. Po první světové válce zde byl zřízen francouzský protektorát, pro samostatnou Litvu však byl přístav nepostradatelný a tak zde v roce 1923 vypuklo „povstání“, kterému Francouzi jen vlažně oponovali a region byl připojen k Litvě. Krátce po okupaci Československa si Hitler vynutil anexi města, které se stalo nejseverněji položenou výspou Třetí říše. Přístav byl rychle zabezpečen výstavbou dělostřeleckých baterií, pozemní opevnění však zde nevznikla. V lednu 1945 obsadily Klajpedu, z níž uprchlo veškeré obyvatelstvo, sovětské jednotky.
Baterie Memel Nord (Försterei)
Nejdůležitější baterie pro čtyři kanóny 15cm SKL/45(1) disponovala dvojicí obrovských objektů.(2) Mezi nimi se nachází stanoviště řízení palby s pancéřovými zvony a věží pro dálkoměr a v týlu velké objekty pro muniční sklad a elektrárnu. Při nečekaném náletu sovětských bombardérů v červnu 1941 zasáhla puma velkou náhodou palebné stanoviště jižního objektu, kde explodovala zásoba munice a změnila levé křídlo na hromadu sutin. Velký význam to však nemělo, protože se Memel ocitl hluboko v týlu a kanóny byly odeslány do Norska, kde posloužily jako výzbroj MKB 6/510 u přístavu Břdo.
Vždy dva 15cm kanóny měly společný objekt (na plánku je kvůli délce rozdělen do dvou částí). V každém palebném stanovišti je pyramidovitý podstavec, který umožňoval velký sklon závěru při palbě maximální elevací. O. Filip 2019
S blížící se frontou vzrůstal význam protiletadlové obrany a již několik let prázdné objekty byly využity k instalaci mohutných protiletadlových kanónů 12,8 cm Flak 40. Podlahy původní platforem byly vyplněny betonem, aby vznikla rovná plocha. Zničené palebné stanoviště pro čtvrtý kanón nahradila jednoduchá platforma, umístěná nedaleko objektu. S novou výzbrojí byl název baterie změněn na Försterei.
Prostor baterie a je přístupný z placeného parkoviště, vzdáleného asi 700 metrů od objektů. Oba týlové objekty se však bohužel nachází v oploceném areálu. Do poškozeného dělostřeleckého objektu se dá dostat a prohlédnout si velkou část interiéru, stejně jako do stanoviště řízení palby. Severní objekt je uzamčený, jelikož slouží jako muzeum.
Baterie Nordmole (Mellneraggen)
Jedná se o standardní předválečný model univerzální baterie.(3) Zprvu byla vyzbrojena lodními kanóny 8,8cm SKC/30, později však dostala výkonnější kanóny 10,5cm SKC/32. Autem lze dojet téměř k baterii, která se sesula na pláž a její interiéry jsou zaplněné pískem.
Nehrungsfort
Fort, dnes známý spíše pod litevským označením „Kopgalis“ byl vybudován v letech 1865-71 na špici Kuronské kosy, oddělené od Klajpedy úzkým průlivem. Skládal se z reduitu a vysokého valu, na němž byla rozmístěna děla. Kolem roku 1877 byl mírně modernizován. Při ústupu Němců byl zničen reduit, na jehož místě je dnes budova námořního muzea. K fortu se dostanete jedině trajektem, který pendluje v průlivu. Platí se pouze při cestě tam.
Fort ve své pravděpodobně definitivní podobě. Později zřejmě vznikla ještě otevřená zemní stanoviště na valu. O. Filip 2019
Fort s dobře viditelnými palebnými postaveními pro děla. Každá kaponiéra postřeluje dva boky šestiúhelníku. (Kusurija, licence CC 3.0)
|
„Šíje“ fortu s bránou a kaponiérou.
|
Jižní kaponiéra s puškovými střílnami. Posádka měla k dispozici východy na pěšinu, vedoucí po úpatí valu.
|
Příkop fortu se západní kaponiérou.
|
Baterie Schweinsrücken
Jedná se o stejnou baterii jako v případě Nordmole, původní výzbroj objektu Fla 2 v podobě 8,8cm kanónů však nahradily 12,8cm kanóny (není jasné, zda čtyři kusy nebo jen dva). K baterii pohodlně dojdete po původní betonové cestě od hlavní silnice. Objekty jsou čisté a jsou opatřeny informačními tabulemi s mapkou baterie a půdorysy jednotlivých staveb.
Typizovaný objekt Fla 2 je zcela symetrický a velké vnitřní prostory, ale slabé stěny. Uprostřed je stanoviště dálkoměru.. O. Filip 2019
Z dostupných objektů jsme neviděli baterii Seestrand, která je stejná, jako popsané protiletadlové baterie a je značně zasypaná pískem. Jelikož se nachází v rezervaci, kde se u silnice nesmí parkovat, je nutné k ní jít z parkoviště zhruba 1,5 km. Z bastionového opevnění města zůstal jen zemní ravelin s vodním příkopem a přilehlá kurtina s boky dvou bastionů a poternami. Z větší části se dochovala citadela v přístavu, v místě bývalého hradu, ale jde jen o masivní zemní valy.
Část objektů kolem města zcela zanikla. Jedná se především o velký Plantagenfort z let 1867-73, který kryl průliv na opačné straně, než Nehrungsfort. Byl zlikvidován již před první světovou válkou, kdy na jeho místě vznikl městský stadion. Baterie Memel Süd u Nehrungsfortu měla jen polní postavení s betonovými platformami, ale ty jsou zřejmě zasypané v dunách. Ostatní protiletadlové baterie ve vnitrozemí zmizely při rozšiřování města
Poznámky:
(1) Rychlopalné kanóny 15 cm SKL/45 byly rozšířenou sekundární výzbrojí německých křižníků a bitevních lodí za první světové války. Později byla většina z nich využita pro pobřežní baterie a pomocné křižníky. Kanóny baterie Memel Nord měly lafety MPLC 13, které původně umožňovaly elevaci jen 19° a dostřel 15,8 km, po úpravě pro pobřežní baterie však byla elevace zvýšena na 30° a dostřel tak vzrostl na 19,4 km.
(2) Objekt o délce téměř 90 metrů, se stěnami o síle 100 cm a 120 cm silnými stropy, pochází z rané série projektů z čevna 1940, označovaných B.d.K (Bauten der Küstenverteidigung). Objekty byly budovány v nejvyšším standardu, s filtroventilací, ústředním topení a sociálním zařízením včetně sprch. Monstrózní dvoudělové objekty byly postaveny pouze v Memelu, jednodělová verze v baterii Raule u vesnice Pilkoppen (dnes Morskoe) na Kuronské kose a v baterii Vineta ve Svinoústí (Swinemünde, dnes Świnoujście). Z této série pochází též stanoviště řízení palby baterie Memel Nord. Stejné se dochovalo v baterii Vineta a bylo řídce používáno na Atlantickém valu.
(3) Tyto baterie měly sloužit proti letadlům i případnému výsadku (Flak- und Sperrbatterie) a byly budovány na německém pobřeží v letech 1939-40. Objekty sloužily pro zbraně ráže 8,8 cm a 10,5 cm, přičemž umožňovaly i instalaci lehkých otočných věží pro 10,5cm kanóny. V Memelu byly použity typové objekty námořnictva Fla 2, které v sobě integrovaly vždy čtyři palebná postavení Fla 14 a velitelské stanoviště Fla 16. Aby mohly na moře pálit všechny zbraně, byly rozmístěny v lichoběžníkové formaci (čtvercová verze Fla 3 to neumožňovala). Objekt zajišťoval posádce komfortní podmínky, ale byl velmi rozlehlý a jeho stěny a stropy byly silné pouze 30 centimetrů. Doplňovaly jej samostatné objekty pro munici, lehké protiletadlové kanóny ráže 20 mm a strojovnu.
stav: červen 2018
Foto: O. Filip 2018
Literatura:
Alexander F. Mitrofanov: Memel’s Batteries: International Naval Journal. Vol. 8., 2015 PDF ke stažení
R. Adomavičius: Klaip?da (Memel) naval fort – museum PDF ke stažení
Vladimir Orlov a kol.: XX amžiaus fortifikacja Lietovoje, Karo Paveldo centras, Kaunas 2008
Rudi Rolf: Atlantikwall, Batteries and Bunkers, PRAK publishing, Middelburg 2014 (str. 83-97)
Napsat komentář (zveřejnění proběhne zhruba za týden)