Pevnostní linie postavená Německem v Severním Šlesvickuběhem první světové války není příliš známá. Začátek její výstavby spadá do září 1916, kdy se Německo rozhodlo vybudovat pevnostní linie na hranicích s neutrálními státy – Nizozemskem a Dánskem. Důvodem byla obava o reakci těchto států na vyhlášení neomezené ponorkové války a také z možné britské operace spočívající ve vylodění v Dánsku a útoku na Kiel. Pevnostní linie na hranicích s Dánskem byla nazvána Sicherungsstellung Nord (dánsky Sikringsstilling Nord), což lze do češtiny volně přeložit jako „Zajišťovací postavení Sever“.
Poloha Sicherungsstellung Nord s vyznačením historické a dnešní hranice mezi Dánskem a Německem. (Ondřej Filip 2022, mapový podklad Google Maps)
Výstavbou opevnění byl pověřen 9. armádní sbor, který na řízení prací nasadil šest rot ženistů. Hlavní objem prací byl však realizován s využitím válečných zajatců. Koncepce linie vycházela z aktuálních metodických dokumentů „Die Führung in der Abwehrschlacht“ and „Allgemein über Stellungsbau“. Postavení přetínalo Jutský poloostrov mezi obcemi Skærbæk a Hoptrup, což představovalo vzdálenost kolem 55 km. Dle dobové dokumentace měly vzniknout tři linie vyztužené dělostřeleckými bateriemi. Do konce roku 1917 se však podařilo postavit pouze první, předsunuté postavení a pozice dělostřeleckých baterií. Dle informací na dánských webových stránkách mělo být postaveno přibližně 900 pevnostních objektů. To se však jeví jako příliš velké číslo, spíše se jednalo o plánovaný počet všech objektů na třech liniích, přičemž realizována mohla být přibližně třetina.
Typy objektů
Pevnostní linie byla tvořena následujícími typy objektů:
úkryty pro pěchotu
kulometné objekty (zpravidla pro boční nebo kosé palby)
objekty pro 3,7cm revolverové kanóny Hotchkiss
pozorovatelny
lehké a střední dělostřelecké baterie
těžké baterie
Ve srovnání s liniemi na hranicích s Nizozemskem zde nemůžeme hovořit o významnější typizaci objektů. Často se zde vyskytují kombinované objekty spojující úkryt s kulometným postavením. Pozorovatelny byly vybaveny standardními polními pancéřovými prvky – pětiúhelníkovými pozorovatelnami či obloukovým segmentem se dvěma průzory a otvorem ve stropě pro periskop. Některé z pozorovatelem však měly pouze betonové průzory. V objektech nebyly ve většině případů využity půlkruhové segmenty vlnitého plechu, jak je u německých objektů z první světové války běžné, ale stropy jsou konstruovány jako rovné.
Půdorys úkrytu u silnice mezi obcemi Skovlund a Hølleskov, nakreslený podle plánku, který po válce pořídili Dánové. (Ondřej Filip 2022)
Specifikem Sicherungsstellung Nord jsou permanentní dělostřelecké baterie. Celkem mělo být vybudováno 22 lehkých a středních baterií (každá měla disponovat 4 až 6 děly ráže 7,7 – 15 cm) a 8 těžkých baterií. Ty měly být vybaveny námořními kanóny ráže 24 cm až 28 cm. Realizovány však byly jen baterie pro 24cm kanóny, které pocházely z pobřežních bitevních lodí Odin (1894) a Frithjof (1891)(1). Většina baterií měla disponovat jedním těžkým kusem buď na betonové platformě nebo na železničním podvozku.
Těžký kanón jedné z baterií, pravděpodobně ráže 24 cm. Zbraň nemá brzdovratné zařízení, zákluz tlumil pohyb zpětný horní lafety po šikmých lištách spodní lafety.
Unikátní byla baterie 18 – Gammelskov, která byla vybavena dvěma 24cm kanóny v pancéřových věžích. Není jasné, jestli se jednalo o upravené věže z pobřežních bitevních lodí, nebo o nové konstrukce(2).
Archivní snímek věže baterie 18 – Gammelskov. Tvar pancíře nasvědčuje původu z válečné lodě.
Schématický půdorys baterie 18 – Gammelskov. Jednotlivé objekty spojoval široký zákop s úzkorozchodnou tratí. (Jan Pavel 2022)
V současné době se celá linie nachází na území Dánska, neboť po konci první světové války došlo k posunutí hranice více na jih. Značná část objektů však byla bohužel zničena v roce 1923 a to včetně unikátní baterie 18 Gammelskov. I přesto je však možné najít celou řadu dobře zachovalých objektů, které jsou zpravidla vyčištěny a přístup k nim označen ukazatelem se speciálním logem linie. Řada objektů se ale nachází na polích či loukách, což komplikuje přístup.
Muniční úkryt baterie Drengsted, maskovaný jako zemědělská stavba, na snímku z roku 1922.
Návštěva linie
Ze zachovalých objektů je možné doporučit navštívit následující:
Arrild Nord – velmi pěkný objekt pro 3,7cm revolverový kanón. Je možné dojet až přímo k němu. Ve stejné obci se zachoval i úkryt.
Toftlund – objekt kombinující úkryt s kulometným postavením pro kosou palbu. Je možné zaparkovat u sportovního hřiště a dojít lesem. Nedaleko se nachází zachovalý úkryt.
Langdyssevej – malá pozorovatelna vybavená obloukovým segmentem se dvěma průzory. Je možné zaparkovat na kraji silnice, v živém plotě je u objektu díra.
Hoptrup – objekt vybavený pětiúhelníkovou pozorovatelnou. Několik desítek metrů od něj je malý úkryt. Přístup k objektu je trochu komplikovaný. Je vhodné zaparkovat severovýchodně od objektu v ulici Selbjerg a jít po kraji pole. Ačkoliv tam není skutečná, jedná se o oficiální přístup, neboť sem směřuje turistický ukazatel.
Baterie 10 – Andholm – těžká dělostřelecká baterie vyzbrojená jedním 24cm kanónem na železničním podvozku. Zachovaly se dva úkryty pro obsluhu a jeden úkryt pro munici. Ten je ve skutečnosti tvořen dvěma oddělenými částmi, kdy v jedné byly skladovány prachové náplně a v druhé projektily. Od něj vedla úzkorozchodná železnice k postavení děla, po kterém zůstala prohlubeň. Zaparkovat je možné na parkovišti severně od baterie a po lesní cestě dojít k objektům.
Baterie Årøsund – nejedná se o přímou součást Sicherungsstellung Nord, ale o německou pobřežní baterii z první světové války. Byla zřejmě vyzbrojena čtyřmi 10,5cm houfnicemi v otevřených postaveních. Zachovala se velmi pěkná pozorovatelna a platformy pro děla. K objektům lze bez komplikací dojít z parkoviště u mola.
Pozorovatelna a velitelské stanoviště baterie Årøsund. Na stropě se nacházel dálkoměr. (JP)
|
Platforma pro 10,5cm houfnici baterie Årøsund. (JP)
|
Týlová stěna pozorovatelny s velitelským stanovištěm. (autor Beethoven9, licence CC 4.0)
|
Poznámky:
(1) Jednalo se o kanóny ráže 24 cm K L/35 vyráběné firmou Krupp, které byly umístěny v jednodělových věžích pobřežních bitevních lodí třídy Odin a Siegfried. Stejná děla používaly i některé rakousko-uherské a argentinské lodě a pro pobřežní baterie je zakoupilo také Turecko. Maximální dostřel lodní verze s elevací 25° činil 13 km a projektil vážil až 215 kg.
(2) Řadu dobových fotografií si lze prohlédnout v dánském archivu
Návštěva výše uvedených objektů zabere necelý den. Zájemci o další zachovalé objekty mohou využít tuto PODROBNOU MAPU.
stav: 2019
Foto: J. Pavel 2019
Literatura:
Nyere dansk militær-historie 1848 – 1990
Sikringsstilling Nord
Napsat komentář (zveřejnění proběhne zhruba za týden)