(Chorvatsko) – Dubrovník Napsal: O. Filip objekty: renesanční opevnění, forty Kromě proslulého městského opevnění, které vydrželo téměř půl tisíciletí, je dominantou Dubrovníku i francouzský fort, tyčící se o čtyři sta metrů výše.

Přístav Dubrovník, zpočátku nazývaný Ragusa, byl založen v dobách Východořímské říše a opevněn zřejmě již v 9. století. Od 14. století až do napoleonských válek byl městským státem, především díky obratnému lavírování mezi vlivem Benátek a Otomanské říše, již město po celou dobu odvádělo daně. Území městského státu se stabilizovalo na pruh pobřeží mezi Kotorským zálivem a koncem poloostrova Pelješac, tedy v délce zhruba 140 kilometrů. V roce 1806 obsadila republiku francouzská vojska a ubránila se proti útokům Rusů a Černohorců. V roce 1813 se místní obyvatelé vzbouřili a za pomoci britských lodí a rakouských jednotek donutili Francouze ke kapitulaci. Rakušané však rázně uťali snahy o relativní samostatnost a začlenili bývalou republiku do monarchie.

Okolí Dubrovníku s předusnutými forty a pásmem italských pevnůstek. (Ondřej Filip 2021, mapový dpoklad Open Street Maps)

(autor: Chensiyuan, licence CC 4.0)

Městské hradby

Hradby Dubrovníku v dnešní podobě, dlouhé téměř dva kilometry, vznikly převážně v 15. století. Zatímco na útesech nad mořem stačily nižší a slabší zdi, obranná fronta směrem k pevnině byla výjimečně masivní. Hradby byly silné čtyři až šest metrů a vysoké až 25 metrů, opatřeny byly převážně hranolovými věžemi. V důležitých místech byly postaveny rozměrnější bašty a na útesu vedle města samostatný fort. Slabinou zůstával strmý hřeben, vzdálený od hradeb jen 700 metrů, avšak položený téměř o 400 metrů výše.

Součástí hradeb je kromě bašt i několik výjimečných objektů, přestavovaných v pozdější době. Nejseverněji leží vysoká věž Minčeta, dokončená v roce 1464 na základech starší věže ze 14. století. Vjezd do západního přístavu střeží masivní dělostřelecká bašta Bokar, která byla postavena ve stejné době. Východní přístav chrání bašta Sv. Jana a bránu vedle něj Ravelin, což je místní název pro mohutný objekt, který plnil roli ravelinu. Byl postaven při velké modernizaci kolem roku 1464, ale v polovině 16. století byl výrazně zesílen. Hradby byly průběžně modernizovány, například plochý bastion Sv. Štěpána nad mořem pochází až z roku 1660 a vedlejší bastion Sv. Spasitele je jen o několik let málo starší.

Schematické znázornění hradeb s předsunutými prvky. (Ondřej Filip 2021)

Na hradby se platí vstupné, a ještě ve druhé polovině září byla na hradbách taková tlačenice, že jsme část nad mořem raději vzdali. Také sehnat ubytování nebylo úplně jednoduché. Fort Lovrijenac byl kupodivu skoro prázdný a je to velmi pěkné místo k návštěvě. Zajímavostí jsou novodobá postavení pro rakouská děla.

Pohled na Dubrovník. Vlevo je fort Royal na ostrůvku Lokrum, vpravo vrchol Srđ (412 m) s fortem Imperial.	Východní část s baštou Sv. Jana a přístavem. V pozadí se tyčí detašovaný fort Lovrijenac.
Detaily bašty Sv. Jana, jejímž hlavním úkolem byla obrana přístavu.	Hradby a příkop na vnitrozemské straně. V pozadí je nejvyšší věž Minceta.
Věž Minceta. V popředí je hranolová věž Sv. Barbary.	Brána Pile na západě a za ní mohutná bašta Bokar.
Západní hradby s baštou Bokar, bránou Pile a věží Mincetta při pohledu z fortu Lovrijenac.	Přímořský úsek s baštou Sv. Petra. V pozadí je vidět francouzský fort Imperial. (autor: Matt Zimmerman, licence CC 2.0)
Jedna z mnoha soch patrona města Sv. Blažeje, zdobících pevnostní prvky.	Pohled na celé město z fortu Imperial. Vlevo je ostrůvek Lokrum.

Fort Lovrijenac

Lovrijenac je jediným detašovaným objektem původního opevnění. Nachází se na skále sto metrů od bašty Bokar. Směrem k moři má velmi silné stěny a několik teras pro kanóny, směrem k městu jsou stěny podstatně slabší. Výrazně byl přestavován v 15. a 16. století a také po zemětřesení. Rakušané jej upravili a zřídili baterii pro kanóny na pevnostních lafetách.

Skála s fortem Lovrijenac. terasa pro děla je ve výšce 45 metrů nad mořem.	Nádvoří fortu se studnou nebo cisternou.
Palebné postavení moderního kanónu. Na tabulce je přesná nadmořská výška a datace 1876.

Fort Imperial

Ve středověku byly hradby dostatečná, ale s rostoucím výkonem děl se možnost obrany města bez udržení strmého hřebene s kótou Srđ přímo nad ním stávala iluzorní. Francouzi si to dobře uvědomovali a proto zde hned po obsazení Dubrovníku v roce 1806 začali stavět fort. Skládal se z odolných kasáren přímo na hraně svahu a dvou bastionů.

V lednu 1813 zaútočili na fort chorvatští vzbouřenci, podporovaní dělostřelectvem, vysazeným na břeh z britských lodí a v krátko době přiměli posádku ke kapitulaci. Poté obrátili děla na město a podpořili tak obléhání. Jelikož fort ležel u hranic s Osmanskou říší, udržovali v něm Rakušané posádku a byl průběžně opravován. Význam ztratil až po anexi Bosny, kde se hranice výrazně vzdálily. Během jugoslávské občanské války byl fort poškozen ostřelováním. Dnes je v něm malá expozice o těchto bojích a celkově není v příliš dobrém stavu. Přímo k fortu se dá bez problémů dojet autem.

Přibližná rekonstrukce fortu. Před fortem je rovná plocha, svah za ním padá svah prudce dolů a není tak viditelný. (Ondřej Filip 2021)

Ve vzdálenosti od 1,5 do 2 kilometrů od fortu se táhne půlkruh osmi pevnůstek, složených vždy ze tří až pěti věží, propojených hradbou. Uvnitř se nacházely baráky pro ubytování posádky. Kamenná konstrukce neposkytuje příliš vodítek ohledně jejich původu, nicméně se velmi pravděpodobně jedná o italská protipartyzánská strážní stanoviště z období okupace.

V roce 1991 byl fort sídlem slabé vojenské jednotky, která měla bránit město před útokem jugoslávské armády. Ostřelování fortu začalo 1. října 1991, hned v první den útoku a fort byl poté opakovaně cílem palby z děl a minometů a terčem náletů Jugoslávského letectva. Na začátku prosince proběhl přímý útok pěchoty s podporou tanků T-55, který se dostal až k fortu, ale palba chorvatských kanónů a posily z řad speciálních útvarů policie donutily jugoslávské vojáky k ústupu.

Celkový pohled na šíji fortu, jíž domminuje odolná kasárenská budova. (autor: Matt Zimmerman, licence CC 2.0)	Kaponiéra mezi bastiony, obrácená směrem k nepříteli.
Kaponiéra v týlu fortu nad svahem k městu.

Fort Royal

Na ostrově Lokrum zahájili stavbu fortu Francouzi, ale nedokončili jej. Byl dostavěn až během rakouské vlády jako věžový fort charakteru Maximilánské věže.

Obranná věž v podobě, v jaké jí zanechaly rakouské přestavby. (autor: Marczin Szala, licence CC 4.0)

Interiér věže. Po částečné rekonstrukci chybí u střílen podlahy. (autor: Marczin Szala, licence CC 4.0)

stav: 2014

Foto: O. Filip 2014

Dubrovník trpí náporem turistů, i v září zde byly davy. Ve městě je tedy problém zaparkovat a také ubytování je zde poněkud dražší. Naproti tomu u fortu Imperial, ačkoli je odsud nádherný výhled, příliš mnoho lidí nebylo. Město lze snadno navštívit v kombinaci s výpravami do rakousko-uherských pevností Kotor a Trebinje

Zatím žádné komentáře