(Rakousko) – Eisenstadt, Steinbrunn, Pötsching Napsal: O. Filip objekty pro tankové a kulometné věže, velitelské stanoviště Další z možných útočných směrů na Vídeň kryje silná linie opevnění o délce zhruba 10 kilometrů, sestávající především z objektů pro věže tanků Centurion, Chaffee a stíhačů tanků Charioteer.

Východně od Vídně přehrazovala nížinu mezi Dunajem a Litavskými horami silná opevnění. Poté se linie stáčela na jih a pokračovala po hustě zalesněném hřebeni Litavských hor. Zhruba po padesáti kilometrech těžko průchodného terénu následuje Vídeňskonovoměstská brána (Wiener Neustädter Pforte), asi 14 kilometrů široká rovina, ukončená předalpským pohořím Rosalien. V tomto prostoru mohl postup obrněných jednotek z Maďarska snadno odříznout Vídeň od zbytku Rakouska a zaútočit přímo na město, aniž by bylo nutné překonávat Dunaj. Byla zde vybudována silná opevnění, která byla postupně doplňována. Od roku 1987 obsazoval opevnění 122. pevnostní prapor v počtu 1300 mužů, který měl k dispozici zhruba 30 bojových objektů a 24 dalších pevnostních objektů.

Obrana jihovýchodních přístupů k Vídni s vyznačením linie opevnění, hlavních útočných směrů a možných menších útoků po komunikacích přes hůře prostupný terén. Opevnění Vídeňskonovoměstské brány jsou v levém dolním roku. (O. Filip 2017)

Základními typy objektů byly kasematy pro věže stíhačů tanků Charioteer, objekty pro věže Centurion, kulometné věže a objekty pro menší tankové věže (Pravděpodobně M24 Chaffee). V zásadě šlo o podobné typy, jako severněji, nanašli jsme zde však nejstarší typy protitankových objektů, to jest pancéřové štíty a kasematy pro tarasnice a kasematy pro 7,62cm ruské kanóny. O opevněních jsme měli málo informací a jižní úseku jsme zkoumali zcela naslepo.

Věž britského stíhače tanků Charioteer v novější verzi se 105mm kanónem L7 v muzeu Würzen. V některých objektech byly používány i objekty s původními 84mm kanóny QF20. Velmi slabý pancíři byl provizorně zesílen plechovými deskami, další musely být připevněny na zadní část věže jako protizávěží. Celá věž byla instalována v betonové kasematě s pancéřovou čelní deskou o síle 10 cm.

Věž amerického lehkého tanku M24 Chaffee se 75mm kanónem M6 v muzeum Würzen. Tyto věže sloužily jako výzbroj starších objektů.

Věž britského tanku Centurion se 105mm kanónem L7. Na rozdíl od obou předchozích typů nebyla tato vozidla ve výzbroji rakouské armády. Věže z vyřazených nizozemských tanků byly zakoupeny až pro účely použití v opevnění.

Na levém křídle, kde začíná uzávěr Müllendorf (M), jsou jen dva uzavřené a zarostlé Charioteery a v poli ještě jeden, též oplocený a uzavřený. Hned u silnice je skupina tří objektů, jejichž perfektně dochované interiéry byly přístupné. Jedná se o starší objekt M1 pro věž Chaffe, objekt M2 pro věž Centurion a objekt M3 s kulometnou věží. Ačkoli leží v bezprostřední blízkosti, nejsou propojené.

Jedna z kasemat pro Charioteer na křídle uzávěru. Bránu bylo možné vysadit a využít tak hlavní palebný směr bez nutnosti likvidace oplocení..	Vchod do staršího objektu M1 pro věž Chaffee. Na střeše je maskovací domeček, samozřejmě menší, než pro sousední Centurion. (JP)	Originální sedátko pro obsluhu kanónu ve věži Chaffee. Nosník jej původně držel vedle kanónu ve věži.
Niklokadmiové akumulátory ve strojovně objektu M2 pro věž Centurion s detailem jejich označení.	Stejně jako v ostatních objektech i v M2 byly na stěnách fosforeskující šipky, podle nichž posádka našla východ i v případě výpadku energie.	Kulometná věž M3 a za ní objekty M1 a M2 pro tankové věže. (JP)
Hlavní místnost objektu M3 s komfortním nábytkem a sklápěcími postelemi.	Žebřík do kulometné věže a dvířka do výklenku pro skladování munice.	Věž měla k dispozici 2000 nábojů ráže 7,62 mm do kulometu MG74, což je rakouský klon německého MG42.

Před lesem kryjí prostor dva objekty uzávěru Steinbrunn (ST), jejichž interiéry jsou přístupné. Jedná se o Centurion ST12 a Charioteer ST8, který vedl palbu doprava podél okraje lesa. Do prvního z nich se dostanete jedině odtažením těžkého poklopu “kampfdeckungu”, na což jsou potřeba dva až tři lidé. Na jižním okraji lesa jsou dva Centuriony a Charioteer, které jsou využívány jako chaty.

Zajímavější jsou objekty, které jistí týl uzávěru. Nejprve je to objekt pro věž Chaffee, jehož interiér je přístupný, ale v době naší návštěvy v něm bylo asi 10 cm vody, ve stromořadí za ním je Centurion ST1 s interiéremev perfektním stavu.

Velmi zajímavé je spojení Charioteeru a kulometné věže u silnice ze Steinbrunnu na severozápad, bohužel interiér někdo využívá. U silnice je i pohotovostní muniční sklad v podobě do terénu zapuštěné budovy nevelké odolnosti, který je ve špatném stavu. Uvnitří jsou stále dřevěné regály na munici.

Dál na jih je uzávěr Grenzhäuser (G), do nějž náleží Centuriony G13 a G18, oba jsou však uzavřené. Následuje hustě opevněný lesík na terénní vlně, kam byly umístěny hned čtyři Charioteery, pozorovatelna a úkryt, ale objekty jsou uzavřená a částečně zasypané.

Strojovna objektu ST12 pro věž Centurion. Je vidět agregát a baterie akumulátorů.	Indikátor nabíjení akumulátorů v objektu ST12.	Zazděná kasemata pro věž Charioteer objektu M8. Zářez pro palebný sektor zpevňují dřevěné stěny, což je značně improvizované řešení. (JP)
Šachta věže Centurion v objektu ST1. Do tankové věže vedl svazek kabelů.	U agregátu v ST1 jsou stále připraveny kanystry z benzínem a olejem. Zkuste si představit něco takového u nás.	Kulometná věž, propojená s objektem pro věž Charioteer. Je vidět svar mezi válcovitým pláštěm a lisovaným vrchlíkem. (JP)
Vstup do objektu pro věž Chaffee. Plechová krabice s komínkem kryje otevřené postavení. (JP)	Sklad munice v týlu uzávěru. jedná se o zděnou stavbu, kterou částečně chrání zapuštění do terénu. (JP)

Linie dál vede po polích a určitě jsou zde objekty, ale nestihli jsme to prozkoumat. Začali jsme až na kraji lesa, kde jsou velmi zajímavé objekty uzávěru Pöttsching (P), konkrétně otevřený a vybavený Charioteer P5 (chybí pouze agregát) a především unikátní objekt, sestávající z velkého úkrytu, na nějž navazuje objekt P11 pro věž Centurion. Jeho interiér je přístupný a kromě několika uměleckých instalací je v původním stavu, opět však chybí agregát.

U hlavní silnice z Pöttsingu do Vídeňského Nového Města je Charioteer P21, bohužel soukromě využívaný a u nedaleko křižovatky dvojice objektů pro tankové věže – P1 pro Chaffe, do něhož se dá dostat a je velmi zajímavý a větší P2 pro Centurion, bohužel zamčený.

Poklop z obrněného vozidla, sloužící jako pozorovatelna v Charioteeru P5. Oproti běžným plechovým krytům mělo řešení větší odolnost a umožňovalo použít původní periskop.	Šachta do věže v objektu P5. Na tabuli vlevo se věšely rozkazy a pokyny pro posádku.	Postele v jedné z úkrytových místností velitelského stanoviště, propojeného s Centurionem P11. Lavice sloužila pro sezení i skladování materiálu.
Podlážka v šachtě Centurionu P11. Tyče po obvodu tvoří žebřík, použitelný při každé poloze věže.	Muniční sklad objektu P11 s patřičnými výstražnými nápisy.	Seznam inventáře objektu P1. První dvě položky jsou „PzK M6″ (75mm kanón ve věži tanku Chaffee) a kulomet MG74. Nahoře je razítko 12. pluku zeměbrany.

Téměř ke všem objektům se dá dojet autem, prošli jsme se jen k P5 a P11 a stejně tak by bylo nutné jít pěšky k chybějícím objektům v polích mezi Pöttsingem a Grenzhäuserem. Úsek se vyznačuje velkým množstvím přístupných a výborně dochovaných objektů, na které stačí minimum času.

stav: září 2015

Foto: O. Filip, J. Pavel (JP)

Zatím žádné komentáře