(Polsko) – Łomża, Różan, Ostrołęka Napsal: O. Filip objekty: betonové pěchotní forty. Malá ruská předmostí nejsou příliš známá, přitom se zde nachází velmi hezké a moderní betonové forty. V roce 1915, 1920 a 1939 museli jejich obránci ustoupit kvůli průlomu na jiném úseku řeky Narev.

Pro obranu nové východní hranice vybudovali Rusové velké fortové pevnosti Kovno (dnes v Litvě), Grodno (dnes v Bělorusku) a na území Polska Varšava a Modlin. Pro zabezpečení přechodů přes řeky a tím i možných předmostí pro útok na západ vznikly menší pevnosti Osovec na řece Bobře, Lomža a Ruźan (dnes Różan) na řece Narev (polsky Narew) a Zegrzeu Varšavy.

Zatímco Osovec a Zegrze obsahovaly velké objekty, předmostí na řece Narev tvořily menší betonové forty se stěnami a stropy o síle do 150 cm, určené pro úsporné pevnosti druhé třídy. Jedinou dělostřeleckou výzbrojí byly rychlopalné polní kanóny ráže 76,2 mm, případně odlehčené „protiútočné“ kanóny vzor. 1910 téže ráže, během ostřelování ukryté v odolných objektech. Slabinou fortů byla absence jakýchkoli pozorovacích stanovišť, která by bylo možné užívat během nepřátelské dělostřelecké přípravy. Všechny objekty byly z betonu, avšak jeho pevnost ve stěnách dosahovala jen 160 kg/cm2 a u stropů, kam se dávalo více cementu, kolem 200 kg/cm2 (v meziválečných opevněních bylo standardem 400 kg/cm2 a více).

Hlavní opevnění na území Polska v roce 1914, se zvýrazněním pevností, popisovaných v tomto článku. Pevnost Varšava je vyřazená a zdemolovaná. Šipky označují možný klešťový útok, který mohl směřovat i přes řeku Narvu v prostoru Lomže a Różanu. (Ondřej Filip 2021)

 

LOMŽE

Opevnění bylo postaveno v letech 1897 až 1909 a nejprve jej tvořila pětice dřevozemních fortů. Následně byly tři z nich přebudovány na moderní betonové objekty, propojené mohutným valem s příkopem. Nový obranný plán z roku 1909 však předpokládal ústup na další linii pevností a Lomže ztratila význam. V roce 1920 pomohla opevnění zdržet nápor bolševických jednotek, ale pak musela posádka ustoupil kvůli nebezpečí obklíčení. V roce 1939 bylo na valech postaveno 12 lehkých objektů. Všechny moderní forty se dochovaly, stejně jako zemní fort IV, kde však není nic k vidění.

Průběh valu na dnešní mapě. Červená – betonové objekty, světle modrá, podzemní chodby, modrá – polské lehké objekty (nákres opevnění: Straszny_mruk – licence CC 4.0, podklad Mapy.cz)

 

Fort A (Fort I)

K fortu lze dojet autem, je volně přístupný a je jedním z nejlépe dochovaných opuštěných objektů v celém Polsku. Povrch je nezarostlý a nabízí atraktivní pohledy na betonové kaponiéry. Na valech jsou polské lehké objekty a zákopy z roku 1939.

Betonová kasárna s dekorovanou branou. V pozadí je šíjová kaponiéra s kruhovými střílnami pro kanóny.	Bok šíjové kaponiéry s puškovými střílnami.
Kanóny postřelovaly prostor k fortu B, ale měly měly úzký palebný sektor.	Mohutný úkryt pro rychlopalné kanóny na valu fortu.
Oboustranná kaponiéra pro sedm kanónů. Vchody byly dobře chráněny mezi střílnami.	Jednostranná kaponiéra, postřelující levý bok fortu.
Střelecká místnost kaponiéry s kruhovou střílnou pro starý kanón.	Polská pozorovatelna na valu fortu.

Samostatná kaponiéra

Kaponiéra kryla příkop mezi forty A a V Leží u silnice a je bez problémů přístupná. Samostatné kaponiéry jsou v rámci evropského opevnění velmi vzácné, větší počet jich najdete jen v Kodani a v nejmodernějších německých pozicích u Met.

Kvůli tupému úhlu lomu příkopu bylo nutné umístit obě skupiny střílen daleko od sebe.	Detail levého křídla s kanónovými střílnami, pálícími směrem k fortu A.
Spojovací poterna z valu, klesající pod příkop.	Vchod s pečlivě umístěnými ochrannými střílnami.

Fort B (Fort II)

Objekt je v soukromých rukou a slouží k chovu koní, majitel nás nicméně ochotně provedl. Objekty jsou částečně opravené, povrch vyčištěný a i zde jsou polské zákopy. Pokud byste se nedostali dovnitř, můžete jít alespoň příkopem na levém křídle, kde jsou mimo fort v zalomeních valu dva úkryty pro rychlopalné kanóny. V případě útoku by byly vytaženy za malé valy a plnily by stejnou roli, jako zbraně klasické kaponiéry, proto je Rusové nazývali “odkryté kaponiéry”.

Šíjová kaponiéra s puškovými střílnami pro blízkou obranu.	Úkryty pro pěchotu a rychlopalné kanóny na valu.
Pravá zadní kaponiéra. Terén je prohlouben a tak příkop zcela chybí.	Pravá přední kaponiéra se zazděnými kanónovými střílnami.
Silně poškozená oboustranná kaponiéra v levém nároží.	„Odkrytá kaponiéra“. Vlevo chybí malý val, za nímž se kryly kanóny po vytažení z úkrytu.

Fort V (Fort III)

K fortu lze opět dojet a je zcela opuštěný. Je v poněkud horším stavu, ale i tak stojí za návštěvu. U parkoviště mimo fort je další mohutný betonový úkryt pro rychlopalné kanóny.

Rekonstrukce podoby Fortu V před zničením některých částí. (Ondřej Filip 2025, podle M. Kaczyńského)

Letecký snímek z roku 1939. Na valech jsou zákopy a podél příkopu překážky, protože celý fort sloužil jako polský opěrný bod.

Velká oboustranná kaponiéra. Uprostřed je vidět dilatační spára mezi polovinami objektu.	Na střílny kaponiéry navazuje mohutná betonová kontreskarpa.
Jednostranná kaponiéra na levém boku.	Nečekaně rozlehlé vnitřní prostory v místě napojení poterny do kaponiéry.
Povrch fortu se zemními valy a úkrytem pro kanóny.	„Odkrytá kaponiéra“ na pravém křídle. Kanóny střílely podél dlouhé opěrné zdi.

RÓŻAN

Předmostí tvořily tři betonové forty, postavené v letech 1905 až 1910 a dvě starší zemní reduty u mostu. V roce 1915 byla v předpolí vybudována linie zákopů s překážkami a polními děly. V červenci 1915 dorazili k pevnosti Němci, kteří sebou v očekávání tuhého odporu vezli dvě houfnice ráže 42 cm a jednu ráže 30,5 cm. Posádka však v obavě z obklíčení forty bez boje vyklidila a přesunula se na vyšší východní břeh, kde nehrozilo nebezpečí odříznutí. Překonání řeky severně od pevnosti si vyžádalo deset dnů tuhých bojů, při nichž Němci utrpěli citelné ztráty, především při přepravě na člunech, vystavených palbě ruských dělostřeleckých baterií a kulometů.

v roce 1920 se v předmostí krátce zachytily polské jednotky a sověti zůstali za řekou, z důvodu průlomu na jiném úseku, ale museli obránci ustoupit. V září 1939 tudy Němci postupovali z Východního Pruska na Varšavu, stejně jako v roce 1915. Útok tanků na Fort I ztroskotal v palbě jediného protitankového děla, ale situace se už potřetí opakovala, když museli obránci ustoupit kvůli přechodu nepřítele přes Narvu v jiném místě.

 

Fort I

Parkovat lze přímo u něj a jeho stav je až překvapivě dobrý. Povrch je vyčištěný a interiéry přístupné. K zajímavostem patří odolný objekt pro studnu a dva polské kulometné objekty z roku 1939, z nichž jeden není dobetonován.

Plány objektu pro studnu Fortu I, zpracované podle evidenční karty polských památkářů z roku 1978. O tehdejším nedostatku znalostí svědčí to, že jej popsali jako nedokončený objekt pro pancéřovou otočnou věž s šachtou do podzemí. (Ondřej Filip 2025)

 

Fort po dobytí německými jednotkami. Uprostřed je kruhový objekt pro studnu, na valu v pozadí je postavení pro pěchotu, zastřešené dřevozemní konstrukcí proti šrapnelům.

Kasárna fortu. Vpravo je šíjová kaponiéra s krytým průchodem.	Masivní objekt, kombinující sklad munice a úkryt pro rychlopalné kanóny.
Oboustranná kaponiéra. Ve srovnání s kaponiérami fortů v Lomži je patrná její lehčí konstrukce.	Mohutné nýtované dveře ve vstupu do kaponiéry. V tomto směru bylo ruské opevnění vybaveno nadstandardně.
Jeden z lehkých objektů, zabudovaných polskou armádou do valů fortů.	Nedobetonovaný polský jednostřílnový objekt na pravém křídle fortu..

Fort II

Leží na okraji průmyslového areálu, nicméně vrátný nám dovolil prohlédnout si objekty z vnějšku. Jejich konstrukce je stejná, jako u Fortu I, avšak valy a příkopy jsou z velké části zahlazené.

Šíjová kasárna s kaponiérou, jen mírně pozměná přestavbou na průmyslový objekt.	Objekt pro studnu stejného typu, jako na Fortu I.
Ochranné střílny ve vstupní chodbě.

Fort III slouží jako skladiště radioaktivního odpadu a není přístupný, lze jej pouze vidět ze silnice.

V polovině cesty mezi předmostími Lomža a Różan se nachází město Ostrołęka. Zde byl postaven zemní fort, který měl chránit místo potenciální přepravy přes Narvu. Fort se dochoval a na jeho povrchu je park a pomník.

 

Většina vodních příkopů fortu v Ostrołęce se dochovala. V šíji a na pravém boku je vidět trasa německé vojenské úzkokolejné železnice, která zde byla postavena v roce 1915, aby zásobovala vojska na frontě a zároveň sloužila k odvozu vytěženého dřeva. Trať fungovala až do 60. let 20. století. (Mapy.cz)

 

stav: březen 2023

Foto: O. Filip 2023

Literatura:

Jarosłav Chorzepa: Fortyfikacje – przewodnik po Polsce, Carta blanca, Warszawa 2005
Jarosłav Chorzepa, Wieslaw Łaskarzewski: Przedmoście Różan, Forteca, Przasnysz 2021
Krzysztof Witkowski: Fort II w Łomży (Piątnica)

Zatím žádné komentáře